Ovocné keře

Dobrý den, chtěl bych si namnožit rybíz, angrešt,boruvky kamčatské, kanadské,amelanchierovy, můžete poradit kdy je nejvhodnější čas a jakým způsobem, děkuji

Zadejte si vlevo do vyhledávání třeba "rybíz množení" a vyjedou vám vlákna diskuzí, kde se o tom už psalo, počtěte si.            Lída

ano to je pravdou.Ale ja vam poradim hned, a bez hledani.Pokud v korunce udělate probirku větviček, tak neni nic jednoduššiho než si udělat řizky z tohoto, opatrně otrhat aby jste nepoškodil listovepupenove lužko, odpočitejte osm oček, čtyři aby byly v zemině a čtyři venku.Během měsice by spolehlivě měly se ujmout a jet.Pozna se to podle toho, že vam normalně začnou rašit z pupenu co jsou venku.Je lepši s nimi nehybat až do jara, aby měly čas vytvořit kořenovy habitus v pudě.-Nemusi to byt ani nijak specialni puda, rybiz,angrešt, josta,liska atd. spolehlivě kořeni.

Líska?...to mi nikdy z větvičky nezakořenila, zakořenil jedině odkopek, na kterém byl aspoň kousek kořene.

Dobrý den.
Protože toho o možnostech, podmínkách, které máte pane Kolo k množení, mnoho neuvádíte, uvedu obecné rady. Množení keřů drobného ovoce je sice jednoduché, ale všechno, na co se ptáte, určitě nekoření z řízků na zahrádce na záhonku v létě a spolehlivě. Například: Z řízků takto nekoření vůbec červený rybíz odr. Rondom a Heinemann. Angrešt většinou mizerně (někomu dost dobře, jinde skoro vůbec, asi místními podmínkami).
Pokud máte matečné keře na zahrádce, doporučuji: Všechen rybíz (a Josta) mimo Rondom a Heinemann množit z řízků mimo vegetační období (na podzim, na jaře). Rondom a Heinemann hřížit (vše mimo vegetaci, hřížením uspíšíte vzrůst sazenic i u ostatních o rok). Angrešt hřížit, ale také je možné všechny (rod Ribes) roubovat třeba zrovna nyní „za zelena“ třeba na pruty Josty, nebo vzrůstné odrůdy a pak zahřížit ujmuté roubovance. Podnož Josty dodá roubovancům angreštu pořádný start! Lísku hřížit mimo vegetaci (jednoleté výhony zakoření za jedno veget. období). Tyto keře lze také dělit a oddělovat odkopky (mimo vegetaci). Kamčatky hřížené dají také nejméně starání (pokud stačí cca 2-4 sazenice z jedné matky za rok). Kanadské a Indiánské borůvky jsem dosud nemnožil. U amelanchierů zatím přecházím u roubovanců na vlastní kořeny. Všechny je také možno množit výsevem s vypěstováním nových, originálních, vlastních odrůd. Nejlepší čas na výsev je při sklizni (z hlediska nejmenší starostlivosti) . JG

Dobry den Pan JG, mate na joste navrublovanu aj ciernu ribezlu? Aky je jej rast pridne plodnost? Ake ma vyhody-nevyhody podnoz josta, oproti meruzalke? Dakujem za vase postrehy ohladom josty ako podnoze.

Dobrý den.
Nemám na Jostě naroubovaného nic. Všechno drobné ovoce mám jako pravokořenné keře. Před 3roky jsem si přivezl od kolegy letní, čerstvě ostříhané, výhony angreštu k pokusu o rozmnožení. Zakořenit angrešt z řízků se mi tradičně nepovedlo, ale přežil naroubovaný na výhonu Reflamby a Josty. Ty pak po zahřížení rostly rychleji než zahřížené „korunky“ koupených stromkových angreštů, které jsem převáděl na vlastní kořeny. Také jsem se setkal s „roubovanými řízky“, kdy byl kousek angreštu naroubován na kousku podnože. Asi meruzalky. Počáteční vývoj keřů byl pomalý. Proto si myslím, že použití Josty jako dočasné podnože při množení, urychlí zapěstování keřů, které z počátku rostou pomalu. Černý rybíz, i na počátku, roste z řízků dost rychle. Nevím, co se stane se zbytkem podnože v kořenech keře a jestli ho dál nějak ovlivňuje. JG

Zbytek podnože v kořenech angreštu (nebo špatně kořenícího rybízu) má dva možné osudy:
1. Vyhání vlastní výhony, které prorůstají keřem. Dělá mi to podnožový rybíz v Heinemanově pozdním.. Naštěstí má trochu jiný habitus, tak je lze najít a vystřihnout
2. Pokud výhony nevyhání, tak podnož odumřela a keř dál používá jen vlastní kořeny. Alespoň tak se tvářily staré vykopané keře.