Při poskytování těchto stránek nám pomáhají soubory cookie. Používáním stránek s tím vyjadřujete souhlas.
Další informace.
Ú v o d n í   s t r á n k a  |  Reklama   
Zahradní domky.cz
Chatky, zahradní domky a domky na nářadí, dodání po celé ČR.
Nábytek Vladeko
Dřevěný zahradní nábytek, doprava po ČR zdarma


Jabloně > Roubování

Roubování


vyslouzil (17046) - xxx.xxx.92.38 (?)
16.12.2015 7:31

Višně jsou obbvykle štěpované na plané třešni, to je v pořádku. Já květní pupeny nevylamuji. Po ujmutí roubu kvítky obvykle upadnou samy. Pokud budete jako rouby používat letorosty třešní z povrchu koruny rostoucí kolmo vzhůru, ty vesměs květní pupeny nemají.

Ukázat polohu příspěvku v diskuzi >
Připojit reakci

recepty na vaření, uzení, zavařování, vína, destiláty

Roubování


host
18.4.2003 11:50, počet návštěv: 423538
Přejít na: tento příspěvek (zjistit adresu)
Začátečník v roubování prosí o návod (případně i www) jak správně roubovat - nedaří se.Díky
Připojit reakci   
   

Roubování


host - xxx.xxx.37.229 (?)
2.1.2007 18:54
Přejít na: předchozí příspěvek | tento příspěvek (zjistit adresu)
Začátečník i nezačátečník použije  téměř s80% úspěchem roubování  za kůru.Nemohu namalovat. Pokusím se popsat. Používá se při  vzestupu mízy na podnoži.Když jde odloupnout  kůra .Od místa kde budeme na  podnoži roubovat se udělá svislý řez  směrem ke kořenům  stromu ,v délce 2-3 cm.Opatrně zasuneme roub seříznutým kopulačním  řezem.Ovážeme páskou na roubování.Další jTit.vylepšené roubování za kůru.Doporučuji zakoupit odb. knihu s vyobrazením nebo se podívat po internetu.Sháním rouby jabloně Idared.Kdyby někdo měl .Zaplatím poštovné.Zájemce z Phy roubování naučím.Z Dukát  zdendukat@volny.cz
Připojit reakci
      

Roubování


host - xxx.xxx.1.251 (?)
11.1.2007 13:26
Přejít na: předchozí příspěvek | tento příspěvek (zjistit adresu)
Rubování za kůru je možné s úspěchem použít jen cca týden - 2-3 týdny na jaře, kdy má stromek dost mízy, liší se to  od druhu stromku. Kdy se kůra hladce odloupne od dřeva. Po zbytek času je na většinu druhů nejsnažší roubování na sedélko, sice se roub hůře řeže, ale mnohem snadněji se připevňuje  páskou a taky mnohem lépe drží. Hodně nepřijatých roubů totiž asi bude způsobeno tím, že roub a podnož se o sebe otírají a ničí stykové buňky už  při upevňování roubu nebo dokonce už hotové rouby pod váhou ptáků nebo dokonce větrem. Sedélko tomu spolehlive zabraňuje. Jedině u třešní a možná ještě višní není sedélko vhodné, mnohem lépe se má přijímat "kozí nožka" , která je náročnější na řez roubu i podnože. Vedle koupě knihy začátečníkovi doporučuji v první řadě vzít pořádně ostrý nůž a hrst prutů z průklestu  a nějakou hodinu zkoušet. to sedélko vyřezat. A potom přijmout různé odkopky třeba švestky nebo višně nebo šeříku nebo náhodné semenáče jako vítaný zkušební materiál.
Připojit reakci
         

Roubování


vyslouzil (17046)
11.1.2007 14:11
Přejít na: předchozí příspěvek | tento příspěvek (zjistit adresu)
Popsané je v podstatě správné. Mně se osvědčily tyto způsoby:
U roubování na mladou podnož anglická kopulace (s jazýčkem) u přeroubování silnějších větví za kůru. Pokud si mohu vybrat, preferuji kopulaci - jsou nejmenší problémy s hojením poškozených pletiv, zejména u všech peckovin.
Připojit reakci
            

Roubování


host - xxx.xxx.166.20 (?)
11.1.2007 21:47
Přejít na: předchozí příspěvek | tento příspěvek (zjistit adresu)

Na roubováni je moc důležité uchování roubů které nelze podceňovat. Žádné uzdi venku jen tak. Už teď je mít v ledničce a zabalené ve folii. Já používám takovou tu tenonkou, hezky přilne. Potom ostrý roubovací nůž který málo kdo dokáže nabrousit. Na takovém brousku na kosu toho asi těžko dosáhnete. Opravdu nůž musí být jako břitva, musí holit !!!!! Já ho raději zkouším na nehtu, asi pod úhlem 45 stupňu lehce posunovat a musí se zařezávat.  Můj brousek je BELGICKý kámen který bych neprodal ani za 5 000kč. 

Tedy k řezu na roubu - přiložíte palec podét rubu a naproti je ostří nože. Podélným rovnoběžným tahem provedete řez. Pokut je nůž tupý, buďto se ani nezaříznete do dřeva a nebo se hned říznete do palce. Řez má mít trjnásobnou délku průměru. Chce to trénovat na měkém dřevu, nejdřív lípa, vrba. Zkuste dělat tenké plátky tak 1mm.  Až jich budete mít milion, budete to umět. Toto je základní řez, to ostatní je jednoduché. Pokud si to nedokážete představit nebo nevíte jak držet ruce mohl bych udělat i foto. Ženy pozor na prsa! Někdo se snaží špičku nože sklánět a hned má prořízlé montérky.  Jinak to je jednoduché, jako čtrnáctileté dítě mě to na škole rychle naučili. Musím ale přiznat, že to věčině žáků dělalo problémy, prostě každý nejsme tak zručný.  VašekB

Připojit reakci
               

Roubování


host - xxx.xxx.81.52 (?)
27.2.2007 14:17
Přejít na: předchozí příspěvek | tento příspěvek (zjistit adresu)
Máte na mysli takového toho belgičana ze dvou vrstev? Jedna jemná, druhá jemnější, ale obě daleko jemnější než ty šmejdy v obchodech? Nevíte kde se dá sehnat? Jám jednoho už třetí generaci, ale rád bych jeden koupil pro syna. Zaplatím rozumnou cenu, pokud víte kde je, napište: paveltomala@volny.cz, díky.
Připojit reakci
               

Roubování


host - xxx.xxx.227.225 (?)
28.12.2007 16:14
Přejít na: předchozí příspěvek | tento příspěvek (zjistit adresu)

Pane Vašku, článek máte napsaný výborně. Já jsem samouk, spíš samorost a samouk dohromady. Roubuji, kdy se mi zachce, nejde-li to venku, tak si vezmu v kontejneru stromek do kuchyně. Problém je jen se ženou. Třeba na vánoce. Dám na něj roub uřezaný v červnu, v červenci nebo uřezaný za mrazu jako barborka a deset dnů v ledničce odstatý ve štamprdli. Mám pásku, která se v obchodě koupit nedá a narašený roub je jako nenarašený. Emailem mohu vyměnit zkušenosti. Prosím zaroveň o radu, kde pro rouby meruněk kanadských a francouských odrůd pozdnívch - těch nejpozdnějších. Meruňka je muj obrovský koníček. Nářadí mám levné, ale ostré a holí. Brousím brouskem na kosu, dobrušuji kamenem žulovým z řeky, konečná úprava ostří břidličným kamenem. Všechny tyto kameny mají zhruba stejný tvar jako ten na kosu. Ty co jsem v řece našel jsem tím na kosu opracoval, tak ať mají brusnou plochu, která mi vyhovuje. Kontakt je na radostnazahrade@seznam.cz Přeji mnoho úspěchů

Připojit reakci
                  

Roubování


host - xxx.xxx.70.18 (?)
9.4.2008 7:34
Přejít na: předchozí příspěvek | tento příspěvek (zjistit adresu)

Ostrost nožů ano.Brousek nemusí být speciální stačí malá bruska jemnější kotouč, pak vyleštic kotoučem zvaný filc a můžete se holit! Nezapomeňte brousit proti ostří a nespálit. Chladit a chladit

Připojit reakci
                     

Roubování


host - xxx.xxx.246.11 (?)
11.5.2008 10:25
Přejít na: předchozí příspěvek | tento příspěvek (zjistit adresu)

Jednou jsem na filcovém kotouči otočil nůž ostřím proti směru otáčení a dřív než jsem pochopil co se stalo něco mě praštilo do tricepsu, těsně nad loktem.byl to ten nůž co jsem předtím držel v ruce.naštěstí mě majznul tupou stranou, takže mi nic neuříznul, ale ruka bolela asi týden.

Na filcu nikdy neleštěte proti směru otáčení!!!

Připojit reakci
                     

Roubování


host - xxx.xxx.19.199 (?)
15.3.2016 7:36
Přejít na: předchozí příspěvek | tento příspěvek (zjistit adresu)

Můj příbuzný skvěle roubuje nožem určeným na řezání koberců... Výsledky jsou vidět, v loňském roce se mu z 12 roubů ujalo deset.Helena

Připojit reakci
                        

Roubování


host - xxx.xxx.227.97 (?)
24.3.2016 12:45
Přejít na: předchozí příspěvek | tento příspěvek (zjistit adresu)

Dá se roubovat třešně nyní ze stromu na strom a jakou metodou?Kopulací?

Připojit reakci
                           

Roubování


vyslouzil (17046) - xxx.xxx.67.66 (?)
24.3.2016 12:49
Přejít na: předchozí příspěvek | tento příspěvek (zjistit adresu)

Patrně dá, kopulací nejspíš, protože kůra zatím odloupnout nejde. Osobně však nepovažuji roubování peckovin ze stromu na strom za ideální. Lepší je, když rouby mají ve vývinu zpoždění, tedy jsou-li nařezány o pár týdnů či měsíců dřív. Takové se mi ujímají líp. U jádrovin je to jedno.

Připojit reakci
                           

Roubování


host - xxx.xxx.32.91 (?)
6.4.2017 23:10
Přejít na: předchozí příspěvek | tento příspěvek (zjistit adresu)


Já jsem rouboval třešeň jen jednou ještě za mlada (před 30 lety). Tehdy jsem se dočetl, že nejlepší doba je roubovat cca v srpnu. Takže jsem přerouboval rouby (otrhal jsem lístky) ze stromu na strom za kůru a ujalo se vše.

Připojit reakci
                     

Roubování


Zdeněk Vacek (28) - xxx.xxx.3.254 (?)
16.1.2019 19:22
Přejít na: předchozí příspěvek | tento příspěvek (zjistit adresu)

Dobrý den.

Chci připojit moje zkušenosti. S broušením nožů je to asi stejné jako s roubováním. Když se někdo chce naučit brousit nože na úrovni, je jednoduchá pomůcka. Sežeňte si 50 starých nožů a začněte s pokusy o nabroušení nožů. Samozřejmě je potřeba nejdříve zakoupit brusné kameny a to v zrnitosti od 280 do ca 10 000 Grid. Filcem jen vyleštíte čepel a můžete i přehřát ostří. Další možnost je zakoupení pomaloběžné vodní brusky. To je trochu jiná úroveň. Přeji hodně úspěchů.

Připojit reakci
               

Roubování


host - xxx.xxx.19.199 (?)
15.12.2015 7:24
Přejít na: předchozí příspěvek | tento příspěvek (zjistit adresu)

Prosím o sdělení.Rouby mám v písku v chladném sklepě, je to dobře? Řezala jsem je na začátku prosince z jižní strany stromy.Štěpovací vosk je zatvrdlý, mám ho proto vyhodit? Chci se pokusit přeštěpovat planou třešeň, kdy je nejlepší doba? Děkuji.Helena

Připojit reakci
                  

Roubování


Standa_hk (5552) - xxx.xxx.248.136 (?)
15.12.2015 10:43
Přejít na: předchozí příspěvek | tento příspěvek (zjistit adresu)

Prvně - štěpařský vosk nemusíte vyhazovat. Ztvrdnutí vosku je zapřičiněno jednak teplotou a zejména odpařením lihu. Pokud chcete mít původní složení, které na ztvrdlé ráně otvoří nelepivý tvrdší povlak (měknoucí na slunci) vložte kelímek s voskem do nádoby, ve které udržujete vodu teplou cca 60-70°C a vosk ohřejte do polotuhého stavu. Pak přikapávejte líh (denaturovaný, lékárenský 95%Vol ebo konzumní nad 60%Vol) až do polotekutého stavu. Pokud budete chtít trvale elastický (a na sluníčku lepivý) vosk, lísto lihu použijte glycerin nebo lanolin.

Ad uložení v chladném sklepě musí splňovat podmínku, že teplota bude nekolísavá trvale pod 5°C. Toho lépe dosáhnete uložením venku nebo v ledničce. Mráz v době skladování nevadí, jen v době roubování musí mít rouby teplotu cca 8°C, kterou dosáhnete pomalou změnou teploty.

Připojit reakci
                     

Roubování


vyslouzil (17046) - xxx.xxx.92.38 (?)
15.12.2015 16:56
Přejít na: předchozí příspěvek | tento příspěvek (zjistit adresu)

Přeroubování plané třešně je malá štěpovací maturita. Technicky se to od jabloní příliš neliší, ale výsledky bývají obvykle o dost horší. Chce to dodržet jistá pravidla:
1. Rouby odebírat v prosinci - to jste udělala
2. Musejí být co nejsilnější (síla tužky nebo víc)
3. Co se týče uskladnění, každý má svfé postupy. Každopádně rouby musejí zůstat svěží - nescvrklé a nenarašené. Podle mě žádný sklep není dostatečně chladný. Mráz roubům neškodí.
4. Dobré výsledky jsou s roubováním kopulací v předjaří - ale to obvykle na přeroubování ptáčnice starší než 2 roky nepřipadá v úvahu
5. Roubovat za kůru je třeba co nejpopzději - nejdřív v květu, ale lépe asi tak týden po odkvětu, mízy je víc a kůra jde odchlípnout snadněji.
6. Pokud se rouby neujmou, nechte vyrůst plané "vlky" z ptáčnice a příští rok naroubujte podle bodu 4.
7. To, co píše Standa o vosku je asi pravda. Otázkou je, stojí-li to za tu námahu a není-li lepší použít vosk nebo balzám čerstvý. Jak se spojí glycerin s pryskyřicí a včelím voskem, to nemám vyzkoušené, obávám se, že (díky třem hydroxylovým skupinám v molekule glycerolu) to nepůjde.

Připojit reakci
                        

Roubování


host - xxx.xxx.168.81 (?)
15.12.2015 20:11
Přejít na: předchozí příspěvek | tento příspěvek (zjistit adresu)

Dobrý den.
Planá třešeň není vzácnost. Jsou místa v krajině, kde jich bývá velký výběr. Starší a silnější, mladší a slabší. Proto není třeba jedné třešničky, třeba i nevhodné, litovat, ale je třeba štěpování zkoušet. Štěpování je i očkování. To se mi u třešní docela daří. Štěpuji ale jen pro sebe a rozdám přebytek. Dobrou pomůckou (berličkou) je při jarním štěpování, roubování i očkování, mikroténový pytlík a staniol z tabulky čokolády. Mikrotén na vytvoření uzavřeného prostoru s vysokou vlhkostí a staniol na zastínění a minimalizaci výkyvů teplot. Domnívám se, že třešňové štěpy zvlášť, oproti jabloni, špatně hospodaří s vodou. Při letním očkování třesní jsem mikrotén a staniol nepoužíval a taky se to obstojně daří. Letní roubování třešní se také uvádí jako úspěšné, to jsem ale nikdy nedělal. Také sebeméně nezpochybňuji to, co tu ke štěpování uvádějí jiní.
S mikroténem a staniolem jsem ale rouboval a očkoval narašené rouby třešní. A odebírané v i březnu a dubnu, a i „uložené“ na podlaze ve skleníku. Mladá třešeň roubovaná do boku s oboustranným klínovitým řezem roubu, stará přeroubování za kůru do síly větví cca 12 cm s úspěšností cca 75% (Hedelfingenská). Tím Vás samozřejmě nechci navádět k těmto „nepravostem“, ale chci poukázat na význam uzavřeného mikroklimatu štěpu a jeho zastínění.
Letos na jaře jsem dostal roub třešně od pana doktora Vysloužila. Uložil jsem ho ve vlhkých novinách a mikroténu těsně pod výparník ledničky. Když jsem se ale vydal roubovat, zjistil jsem, že je zřetelně narašený. Dal jsem jej zpět a rozhodl se, že počkám na mízu a budu očkovat T řezem. Čekání jsem si zkracoval zaléváním třešniček (síla prstu) teplou vodou. Z roubu jsem vyřezal pět oček. Nechtěly se ale pak dlouho vyvíjet a tak byly v „pytlících“ hodně dlouho. Do začátku rozvíjení listů. Ujaly se čtyři, z toho byl jeden pupen květní. Takže zbyly tři. Dva špičáky a u třetího, kterému mšice poškodily růstový vrchol, se vytvořila předčasná korunka. Všechny výhony jsou delší jak půl metru, nejdelší metr. Takže výsledek očkování byl podstatně lepší, než případné riziko roubování.
Štěpování třešní se neobávejte, není to magie. Dodržte co nejvíc pravidel a za sebe doporučuji použít k zakrytí štěpů mikrotén a staniol. Ono to poroste.
Také vosk mám starý, ještě socialistický. Ale už jen na dně plechovky! Šetřím, je skoro černý. Plechovku v mikroténovém pytlíku nejraději ohřívám za sklem auta blush. JG

Připojit reakci
                           

Roubování


host - xxx.xxx.168.81 (?)
15.12.2015 21:28
Přejít na: předchozí příspěvek | tento příspěvek (zjistit adresu)

Ještě jsem si vzpomněl na jednu takovou věc o odebrání a uchování roubů, ale nevím, jestli to má nějaký význam. Rouby obyčejně odebíráme ustřižením letorostu. Ale několikrát, tedy alespoň třikrát, jsem dostal rouby jen jako ulomené starší větve s vysloveně mizernými (v síle i délce) letorosty a „otýpkou“ chrastí starého dřeva. Samozřejmě jsem jako rouby použil jen části letorostů. To se týkalo i Hedelfingenské, o které jsem psal před chvilkou. Kupodivu všechno z takto „vcelku“ odebraných a uchovaných roubů pěkně rostlo. Tak mi připadlo, že je to vlastně zajímavé a tak jsem o tom napsal. JG

Připojit reakci
                           

Roubování


host - xxx.xxx.19.199 (?)
16.12.2015 6:42
Přejít na: předchozí příspěvek | tento příspěvek (zjistit adresu)

Moc děkuji za odpovědi i když se mi z nich zatočila hlava. Už jsem si nastudovala způsob, pokusím se nějaký realizovat.winkTa planá třešeň na zahradě vznikla tak, že mi vnuk při kosení křovinořezem uřízl mladou krásnou višeň...Nechtěla jsem stromek vykopat a vyklubala se z něho třešeň,která roste jako divá.Proto ten nápad s roubováním. Rouby dám jinam, ve sklepě je kolem 10 st..Vosk koupím nový, na ředění nic nemám. Ještě dotaz, na roubu jsou i květové pupeny, mám je vylomit? Moc děkuji.Helena 

Připojit reakci
                           

Roubování


vyslouzil (17046) - xxx.xxx.92.38 (?)
16.12.2015 7:31
Přejít na: předchozí příspěvek | tento příspěvek (zjistit adresu)

Višně jsou obbvykle štěpované na plané třešni, to je v pořádku. Já květní pupeny nevylamuji. Po ujmutí roubu kvítky obvykle upadnou samy. Pokud budete jako rouby používat letorosty třešní z povrchu koruny rostoucí kolmo vzhůru, ty vesměs květní pupeny nemají.

Připojit reakci
                           

Roubování


host - xxx.xxx.182.227 (?)
16.12.2015 8:17
Přejít na: předchozí příspěvek | tento příspěvek (zjistit adresu)

Snad jen ohledně termínu roubování třešně kopulací. Kdysi mi jeden školkař říkal, že ke konci ledna byl u něj starší pán, dřívější šéf školky a podivoval se, že je tak krásné počasí, nemrzne a oni neroubují třešně. Takže lze to i od konce ledna, když nemrzne do časného jara. V době, kdy se vše již probouzí je úspěšnost horší. Myslím tím roubování kopulací.P

Připojit reakci
                           

Roubování


vyslouzil (17046) - xxx.xxx.92.38 (?)
16.12.2015 10:54
Přejít na: předchozí příspěvek | tento příspěvek (zjistit adresu)

Je to pravda. Překvapilo mě, že rouby naštěpované v únoru přežily i následné velmi silné mrazy a na jaře v pohodě vyrašily. 
   Na druhé straně je otázka, zda lednový termín roubování je optimální nebo prostě "taky možný". V tu dobu totiž školkaři a ovocnáři venku mnoho jiné práce nemají a hůř se tedy pro ně hledá práce.

Připojit reakci
                           

Roubování


host - xxx.xxx.182.227 (?)
16.12.2015 11:11
Přejít na: předchozí příspěvek | tento příspěvek (zjistit adresu)

Termín koncem ledna jsem uváděl jen jako možnost od kdy se dá roubovat třešeň. Oni školkaři, jestli mají roubovat miliony sazenic, musí využít možný čas, ale musí to být v době, kdy úspěšnost je celkem vysoká. Větší úhyny při takovém množství už mohou bolet. Sám, doma bych klidně počkal na konec února, i začátek března, podle počasí. P

Připojit reakci
                           

Roubování


Standa_hk (5552) - xxx.xxx.248.136 (?)
16.12.2015 11:16
Přejít na: předchozí příspěvek | tento příspěvek (zjistit adresu)

U těch lednových a únorových termínů "při oblevě" je nutné právě to, aby rouby měly vyrovnanou teplotu nad 8°C a podnože měly také alespoň +2°C (tj. aby průměrná teplota za předchozích 48 hodin byla vyšší než těch +2°C a v okamžiku roubování byl vzduch ještě o málo teplejší). Práce musí být čistá a pečlivá, protože po ovázání se musí do příchodu mrazů prostor mezi pletivy podnože a roubu zaplnit mízou. Srůstový kalus se začne tvořit až v době rašení podnože.

Rozhodně se vyplatí přetáhnout místo s roubem ochranným sáčkem proti vysychání a proti výkyvům teplot při přímém oslunění kůry (pergamenový nebo mikrotenový).

Připojit reakci
                           

Roubování


vyslouzil (17046) - xxx.xxx.92.38 (?)
16.12.2015 11:41
Přejít na: předchozí příspěvek | tento příspěvek (zjistit adresu)

Já to tedy nevím. Ty teploty během roubování jsem neměřil, samozřejmě v desetistupňovém mrazu asi štěpovat nebudu. Ale jestli měly vždy rouby teplotu víc než 8 stupňů, to nevím, mám je zapíchnuté venku v zemi a tam v únoru tolik stupňů nebývá. Je zajímavé, že naštěpovaný a dobře zavázaný roub neuschne, ale že by se prostor mezi podnoží a roubem zaplnil mízou, to se mi nezdá -  kde by se tam v únoru vzala? A stejně tak si nejsem jistý tím sáčkem Průhledný mikroten udělá skleníkový efekt, tedy jak na něj zasvítí slunce, teplota uvnitř skokově stoupne. A to je přesně to, co nechceme.

Připojit reakci
                           

Roubování


Standa_hk (5552) - xxx.xxx.248.136 (?)
16.12.2015 18:44
Přejít na: předchozí příspěvek | tento příspěvek (zjistit adresu)

Skleníkový efekt v skleníkua pařeništi je založen na faktu, že světlo projde sklem, dopadne na zem a tu ohřeje. Od ohřáté země se ohřeje vzduch, ale sklo zabrání jeho odfouknutí nebo ochlazení okolím. V sáčku uvázaném na letorostu k ohřevu hmoty, od které by se ohřál vzduch nedojde, na to je větévka příliš malá. Paradoxně, při orosení sáčku, nebo použití sáčku pergamenového je množství světla dopadlého na roub menší a tím pádem ohřátí sluníčkem menší než by tomu bylo u roubu holého. Samozřejmě, stejného efektu se dá dosáhnout natřením celého roubu světlým latexovým pačokem (jeden díl latexu + dva díly vody) a tedy jeden můj známý školkař raději než sáčkování má "štětec".

Ad míza v zimě není tuhá hmota a tudíž vlasová i tenší mezera se zaplní během několika hodin tím "průtokem", kterým doplňují kořeny běžný výpar z plochy kůry původního pokračování podnože. Rozhodně si nelze představovat množství, které by se dalo určovat otiskem odvázaného roubu na savý papír - že by se mokrá skvrna objevila i na rubové straně.

Ohledně teploty roubů při zimním roubování. Ty nelze brát tak jak jsou uložené přímo z pod stromu, ale nejlepší temperování je namočením přes noc v kýbli studené vody. Z kohoutku běžně teče voda studená cca 12°C a v bezmrazé předsíni si přisvojí teplotu okolí. V mé nevytápěné předsíni/verandě cca 9°C, pokud jsou teploty venku na to bezmrazé roubování. Samozřejmě, pokud s takto temperovanými rouby budu na zahradě, asi mi vychladnou na teplotu vzduchu.

Připojit reakci
                           

Roubování


host - xxx.xxx.53.94 (?)
16.12.2015 22:32
Přejít na: předchozí příspěvek | tento příspěvek (zjistit adresu)
Úžasné teorie.
Připojit reakci
                           

Roubování


Mimmo (1743) - xxx.xxx.232.74 (?)
17.12.2015 5:23
Přejít na: předchozí příspěvek | tento příspěvek (zjistit adresu)

To nejsou teorie. Prostě to tak funguje. Nesnažme se tedy zdůvodňovat, proč to funguje a vyzkoušejme si to znovu a znovu. Klidně si i vylomte po jednom měsíci nadbytečný roub nebo čip a podívejte se. Samozřejmě, že místo mikroténu se dá použít i jakákoliv jiná fólie i bez vody uvnitř i bez zavoskování roubu. Chytnou se i méně dokonalé řezy, které mají pod fólií více času na propojení pletiv. Jinak by uschly.

Pokud jde o dotaz na švestky, optimum odhaduji na začátek března na začátku teplejšího počasí.

Připojit reakci
                           

Roubování


host - xxx.xxx.227.97 (?)
17.12.2015 9:03
Přejít na: předchozí příspěvek | tento příspěvek (zjistit adresu)

A kdy uřezat švestkové rouby?

Připojit reakci
                           

Roubování


host - xxx.xxx.192.98 (?)
17.12.2015 9:29
Přejít na: předchozí příspěvek | tento příspěvek (zjistit adresu)

Rouby ze švestek odebírám tak 3 týdny před tokem mízy. Skladovat se dají ve sklepě nebo jenom "pohozené" na mechu (trávě) na severní straně nějaké stavby (ve stínu).  Roubuji při bíle se značících pupenů budoucích květů u peckovin. Jiné postupy mne dávaly podstatně horší výsledky než kopulace v době mízy. Platí to pro peckoviny u jabloní je to jiné.

Připojit reakci
                           

Roubování


vyslouzil (17046) - xxx.xxx.67.66 (?)
17.12.2015 9:57
Přejít na: předchozí příspěvek | tento příspěvek (zjistit adresu)

Takový odběr roubů je jistě možný, ale nepřijde mi ideální. Jednak  je těžko odhadnout, že za 3 týdny poteče míza.  Pak taky proto, že to patrně neumožní uschování roubů do doby štěpování za kůru - při plném toku mízy v době odkvětu. Do té doby by rouby, nařezané krátce před tokem mízy patrně vyrašily. Já řežu všechny rouby peckovin v tuto dobu, t.j. v prosinci.  Kopulací pak roubuji dřív - přelom února a března (dle počasí), silnější větve za kůru - jak bylo řečeno - až po odkvětu. Jsou-li rouby tzv. zpožděné, je jistě možné kopulací štěpovat i později (dokonce i v plné míze), ale výsledky nejsou lepší.
   Pro jabloně - jak píšete - v podstatě žádná pravidla dodržovat není třeba.

Připojit reakci
                           

Roubování


host - xxx.xxx.227.97 (?)
18.12.2015 11:55
Přejít na: předchozí příspěvek | tento příspěvek (zjistit adresu)

Zkoušel jste prosím Vás roubovat švestky ze stromu na strom? Jestli ano, s jakým výsledkem.A kdy, taky začátek března? Kopulací.

Připojit reakci
                           

Roubování


host - xxx.xxx.45.30 (?)
18.12.2015 17:25
Přejít na: předchozí příspěvek | tento příspěvek (zjistit adresu)

 išlo to boly to moje začiatky štepil som do raštepu ujmavosť 60%

termin začiatkom marca podla počasia aby neboly narašene pučiky 

kopulaciov by mohly biť ešte lepšie vysledky

Připojit reakci
                           

Roubování


host - xxx.xxx.66.16 (?)
18.12.2015 18:27
Přejít na: předchozí příspěvek | tento příspěvek (zjistit adresu)

Ano, treba letos nekolik silnejsich myrobalanu a korenovych vymladku svestky proste za kuru, daval jsem po dvou roubech jen na jednom se jeden roub neujal. Delam to tak uz 30 let - ze stromu na strom, v dobe kdy se zacinaji nalevat pupeny je uspesnost vysoka u vseho (vcetne tresni nebo svestek), tahle idealni doba (pro strom-strom) je ale jen par dni v roce, u nas na vysocine behem dubna. Pozdeji kdyz je naraseno je treba spici rouby nebo zpozdene z vyssich poloh apod. Klidne ale ze stromu na strom muzete roubovat i drive v breznu bez mizy adekvatnim zpusobem (rozstep, platovani, kopulace apod). V kazdem pripade vsak roub nesmi predbihat podnoz (v mize, raseni). Pokud chcete jeste zvysit uspesnost tak pod roub na podnoz dejte jeste ocko, v mize klidne t metoda, bez mizy chip budding a je to temer jistota pri nejhorsim to opravite v lete chipovanim.

Připojit reakci
                           

Roubování


Jiřina7 (889) - xxx.xxx.142.1 (?)
18.12.2015 21:04
Přejít na: předchozí příspěvek | tento příspěvek (zjistit adresu)

Roubuju švestky i třešně asi 25 let vždy jen ze stromu na strom. Dobu volím těsně při rašení či před jeho začátkem. Snažím se roubovat v době fáze měsíce přibývající. Do úplňku. Vážu el. páskou, volné části zamazávám štěp. voskem. Moc se s tím "nemažu", mám málo času. Úspěšnost mám přes padesát procent. Roubuju a přeroubovávám pro sebe či pro přátele, když mne někdo požádá. Pár roubů do roka. Techniku volím dle síly roubu a podnože. Pokud lze odchlípnout kůru roubuju za kůru, pokud ne, používám nějakou formu plátování či kopulace.  J.

Připojit reakci
                           

Roubování


host - xxx.xxx.56.75 (?)
21.8.2016 13:33
Přejít na: předchozí příspěvek | tento příspěvek (zjistit adresu)

To co píše Mimmo, je fakt, který se dá jasně dokázat fyzikou(tu jsem vyučoval) takže zákonitost fyziky nelze vyvrátit.I text který toto o par přispěvků výše je správný.

Připojit reakci
                           

Roubování


Mimmo (1743) - xxx.xxx.232.74 (?)
16.12.2015 19:48
Přejít na: předchozí příspěvek | tento příspěvek (zjistit adresu)

Jsou dřeviny, u kterých to neplatí. Ale u třešní, meruněk nebo jádrovin to tak nějak funguje. Možná bych Standu malinko upřesnil. Zaplnění mízou skutečně zní jakoby tam prýštila volná kapalina. Pro udržení roubu v životachopném stavu však stačí jen malá kapilární vlhkost podnože, která se dokáže vstřebávat roubem. Toto malé množství vlhkosti plně postačuje k tomu, aby roub začal budovat spojky k cévám podnože. Viditelný kalus to ještě není, ale ta interakce tam je. Vysvětluji si to rostlinými biokatalyzátory (hormony) obsaženými v míze. Včera jsem kontroloval broskvoňová očka (chips) z 2.12. a některá dřívejší. Bez kontaktu s vlhkým dřevem by už byla viditelně mrtvá, protože broskvoňová pletiva jsou na vysychání hodně náchylná. Pokud bych některé z oček vyloupl, zjistil bych přichycení v oblasti zářezu na jazýčku, které bude stále zesilovat. Koncem února budou očka přirostlá po celém obvodu, i v místech s neúplným kontaktem. Pokud jde o mikroténový sáček na roubu, je to naprostá nutnost. V minulosti jsem pod něj ještě dával bílý papír, ale to už dělám jenom v červnu u meruzalky. Když je venku +5 stupňů, pod mikroténem nemůže být +20. Proudící venkovní vzduch ten sáček vychladí. U štěpování v zimním období také neměřím teplotu. Pokud je však pod nulou, nic se mi nechytá.

Připojit reakci
                           

Roubování


host - xxx.xxx.227.97 (?)
16.12.2015 21:08
Přejít na: předchozí příspěvek | tento příspěvek (zjistit adresu)

Kdy se prosím Vás roubují švestky? A kdy se řežou rouby ze švestek? Děkuji.

Připojit reakci
                  

Roubování


host - xxx.xxx.56.75 (?)
21.8.2016 13:17
Přejít na: předchozí příspěvek | tento příspěvek (zjistit adresu)

Mám dobré ověřené zkušenosti s terpentýnovým olejem.Něčím udělam do ztuhlého vosku(třeba šroubovákem) žlábek a tam cvrngnu trochu toho oleje.Je to po dvou třech dnech pak dlouhodobě vláčné. Mám zkoušený i líh zvláční také, ale nepusobí tak dlouho jako předchozí.Terpentýnový olej používají malíři obrazů, dá se bez problémů koupit barvy laky.

Připojit reakci
            

Roubování


host - xxx.xxx.37.229 (?)
17.1.2007 12:48
Přejít na: předchozí příspěvek | tento příspěvek (zjistit adresu)
Kopulace je skutečně základ.Odvíjí se z ní další způsoby roubování.Nejen jabloní.Např. roubování do boku .,angrešt, rybíz.
Připojit reakci
               

Roubování


host - xxx.xxx.1.251 (?)
21.1.2007 7:59
Přejít na: předchozí příspěvek | tento příspěvek (zjistit adresu)
Kopulace je teoretický základ, ale v praxi nedává dobré výsledky. Podle mého názoru dochází při skládání roubu a podnože a jeho obvazování často  k pohybům roubu a podnože a tím k silnému poškození pletiv na styku a roub se ujímá málokdy. Taky i ujímající roub je mechanicky držen jen v podstatě tlakem lýka přes roub na podnož, takže vlivem třeba větru nebo dosednoucích ptáků na roub dochází k rozpojení srůstajícího roubu. Připomínám, že roub je na to citlivyý jeden rok, teprve když vyraší i druhý rok po roubování, dá se říct, že roubování bylo úspěšné.
Připojit reakci
                  

Roubování


host - xxx.xxx.166.20 (?)
21.1.2007 21:33
Přejít na: předchozí příspěvek | tento příspěvek (zjistit adresu)
Tak stímto bych moc nesouhlasil. Když uděláte roubování najaře, musí být do podzimu prodejný stromek. To znamená že přírůstky jsou značné. Už jsem toho narouboval mnoho, ale ptáků jsem se nikdy nebál. Vždy používám igelitovou pásku a pří určité zručnosti se s pletivy nic nestane.  Jo' to srny, ty dokáží nadělat škody.  Pokut se bojíte Káněte, udělejte mu bidélko.   VašekB
Připojit reakci
         

Roubování


host - xxx.xxx.58.114 (?)
9.4.2012 18:16
Přejít na: předchozí příspěvek | tento příspěvek (zjistit adresu)

Dnes 9.4. jsem začal s roubováním jabloní za kůru - míza již pěkně proudí (vloni to bylo o týden později), střední Morava.

Připojit reakci
      

Roubování


host - xxx.xxx.210.129 (?)
25.2.2007 15:07
Přejít na: předchozí příspěvek | tento příspěvek (zjistit adresu)
Mám strarou hrušeň po sudetských Němcích, která nese skvělé ovoce. Nikde jsem neviděl podobný druh. Strom je starý a já bych rád zachránil, ale na vypěstování ze semínka už nejsem nejmladší. Mohl by mi někdo poradit, na jakou podnož by bylo nejlepší hrušku naroubovat? Nejraději polokmen. Díky moc. JP
Připojit reakci
         

Roubování


vyslouzil (17046)
25.2.2007 20:52
Přejít na: předchozí příspěvek | tento příspěvek (zjistit adresu)
Ze semínka hrušku nevypěstrujete - tedy ne tu stejnou. Musí se naroubovat. Nejlépe požádejte nějakého zahrádkáře,který to umí. Ze staré hrušně uřízněte roub -co nejsilnější výhon vyrostlý v posledním roce. Naštěpovat se může  na kteroukoliv hrušeň,nejlépe mladou
Připojit reakci
      

Roubování


host - xxx.xxx.166.42 (?)
1.4.2008 14:48
Přejít na: předchozí příspěvek | tento příspěvek (zjistit adresu)

Jednotlivé varianty se liší tvarem spoje, společný je způsob ošetření spojovaného místa, který spočívá v upevnění spoje ovázáním lýkem, pryžovým úvazkem nebo PE páskou a zamazání ran štěpařským voskem nebo balzámem (i řezné plochy). V chladnějším období využijeme vosk tekutý. Dodržení hygieny práce = prevence proti přenosu viróz.
Řezy na podnožích i roubech mají být co nejpřesnější (tvary pro jednotlivé varianty vyplývají z obrázků). Pracujeme s dobře nabroušeným(!) roubovacím nožem. Pro srůst je důležitý těsný styk, aby vrstvy kambia (dělivého pletiva pod kůrou) v místě řezů k sobě těsně přiléhala. U dobře srůstných druhů mají přiléhat alespoň na jedné straně (obr.).
Z mnoha způsobů štěpování a jejich variant se pro okrasné dřeviny nejvíce používá:
Roubování
* kopulací - pro přibližně stejně silnou podnož i roub (obr.).
* na kozí nožku - silná podnož, slabý roub u opadavých listnáčů (obr.).
* do rozštěpu - obdoba kozí nožky, pro velmi tenké rouby a měkká dřeva (obr.).
* za kůru - pro velmi slabé rouby v plné míze, často pro přeroubování starších stromů a za kůru s klínovým řezem roubu - ve skleníku pro jemné výhony hůře a dlouho srůstajících druhů (obr.).
* postranním plátováním - nejčastěji pro jehličnaté silné rouby a listnáče roubované pod sklem (obr.).
Očkování na spící nebo bdící očko (pupen)
* T-řezem (nebo křížovým) - nejběžnější (obr.).
* třískové - v době, kdy je málo mízy, a prstencové - starší způsob pro použití v plné míze (obr.).
* nikolování - očkování, při kterém se mezi očko a podnož vkládá slabá destička třetí odrůdy pro překonání špatné srůstnosti (nesnášenlivosti odrůd).
Na bdící (rašící) očko se provádí v květnu až červnu, na spící v červenci až září (za druhé mízy). Spící očko má jen srůst - rašení v tomto roce je nežádoucí (nestačí vyzrát). Podnože mají být v plné míze, očka odebíráme z odřízlých vyzrálých letorostů, které ihned po odříznutí zbavíme listů.
Přikájení (ablaktace)
spočívá ve spojení rostlin s vlastními kořeny a odříznutím roubu od mateřské rostliny až po srůstu. Jedna z obou rostlin se proto většinou i s hrnkem zapustí do země poblíž místa spojení, vedle druhé volně rostoucí. V místě požadovaného srůstu na obou rostlinách seřízneme několik cm dlouhý proužek kůry, obě řezné plochy se k sobě přiloží a pevně sváží. Proti narušování srůstání (pohybem větví ve větru) se místo srůstu vyváže k pevnému kůlu (obr.).
Využívá se pro dřeviny s velmi slabými letorosty (Betula pendula 'Youngií').

Připojit reakci
      

Roubování


host - xxx.xxx.40.42 (?)
13.3.2019 7:43
Přejít na: předchozí příspěvek | tento příspěvek (zjistit adresu)

Chci se pokusit o přeroubování odkopku hrušně. Hodně jsem toho přečetla, snad i porozuměla, jen jedno bych potřebovala objasnit. Na obrázcích, kde je upevňován roub lýkem to vypadá, že očka proti řezu jsou z ovinování vynechaná, ale při upevnění páskou je celý spoj omotán bez přerušení. Můžete mi prosím vysvětlit jaká je vlastně úloha těchto oček při roubování kopulací a při roubování za kůru, jak je to s tím upevněním a zamazáním štěpařským voskem?  Děkuji.       Jarča

Připojit reakci
         

Roubování


host - xxx.xxx.234.160 (?)
13.3.2019 8:27
Přejít na: předchozí příspěvek | tento příspěvek (zjistit adresu)
Ocko moze byt aj trochu nad urovnou podpnika, tam kde uz nie je paska, ja to tak robim pri vrublovani za kôru
Připojit reakci
            

Roubování


vyslouzil (17046) - xxx.xxx.92.38 (?)
13.3.2019 9:04
Přejít na: předchozí příspěvek | tento příspěvek (zjistit adresu)

Vždycky je dobré, aby očko naproti řezu bylo volné, jeho rašení usnadní ujmutí a urychluje hojení. Ještě důležitější je však, aby byly řezné plochy bez přístupu vzduchu a nevyschly. Proto se při vázání lýkem rány zavoskují a při vázání hermetickou páskou raději zakryjí i pupeny. Platí to pro roubování kopulací i za kůru. Pokud se Vám podaří ovázat páskou roub tak, aby tažná očka naproti řezu na podnoži i roubu zůstala nezakrytá, bude to jen dobře (já se o to obvykle snažím). Když omotáte páskou celý roub i s nejvyšším očkem podnože a nejnižším očkem roubu, nic hrozného se nestane, roub se taky ujme, pokud byly rouby svěží, řezy čisté, rovné a ovázání pevné.

Připojit reakci
               

Roubování


Mikeš13 (1847) - xxx.xxx.100.25 (?)
13.3.2019 13:12
Přejít na: předchozí příspěvek | tento příspěvek (zjistit adresu)

Abych pravdu řekl, tak řez na protilehlá očka moc neřeším. Ujímavost je i tak uspokojivá.

Připojit reakci
               

Roubování


host - xxx.xxx.100.101 (?)
17.3.2019 18:46
Přejít na: předchozí příspěvek | tento příspěvek (zjistit adresu)

Dobrý den. Dočetl jsem se, že rouby se nemají dělat z "vlků", ale nikde jsem nezjistil proč. Ptám se proto, že bych chtěl přeroubovat - zachránit jednu starou odrůdu a ten starý strom už je v poměrně špatném stavu a jednoleté letorosty jsou velmi krátké a tenké. Zato vlky jsou v dobré kondici. V čem je problém s vlky?

Připojit reakci
                  

Roubování


Mimmo (1743) - xxx.xxx.91.93 (?)
17.3.2019 20:37
Přejít na: předchozí příspěvek | tento příspěvek (zjistit adresu)

Asi by to šlo. Podívejte se do vlákna "Jak se berou rouby?"

Připojit reakci
                  

Roubování


host - xxx.xxx.149.16 (?)
18.3.2019 9:49
Přejít na: předchozí příspěvek | tento příspěvek (zjistit adresu)

Úplně klidně ty vlky k roubování, můžete použít. Běžně se nepoužívají, protože mají málo vyvinuté pupeny. Já osobně bych to za až takovou vadu nepovažoval, protože i z malého dobře živeného pupínku, může vyrůst pěkný strom.

Připojit reakci
                  

Roubování


host - xxx.xxx.19.79 (?)
18.3.2019 15:30
Přejít na: předchozí příspěvek | tento příspěvek (zjistit adresu)

To já jsem v horší situaci, mám k dispozici jen tenké anebo krátké jednoleté letorosty z hodně staré jabloně, ani vhodné vlky to nemá, i tak to budu zkoušet.

Připojit reakci
         

Roubování


Mimmo (1743) - xxx.xxx.91.93 (?)
13.3.2019 16:45
Přejít na: předchozí příspěvek | tento příspěvek (zjistit adresu)

Nemusíme úloze oček a jejich poloze rozumět. Stačí když si na to zvykneme. Kolem posledního očka podnože vede u listnatých dřevin trachej (céva). Správným a ostrým řezem roubu a podnože zabezpečíme to, že míza podnože vytéká nad řezem cévy roubu. Pokud by vytékala pod řezem cévy roubu, roub může uschnout (viz obrázek).
Omotání musí být pevné. Pokud je to možné, očka na roubu se nezakrývají. Ale ne za cenu snížené pevnosti spoje. Štěpařský vosk zamezuje vysychání roubu. Při zakrytí fólií roub nevyschne ani když není zavoskován.

Obrázky:
Transport mízy po roubování
Transport mízy po roubování
Připojit reakci
            

Roubování


Petr z H (432) - xxx.xxx.246.87 (?)
13.3.2019 18:28
Přejít na: předchozí příspěvek | tento příspěvek (zjistit adresu)

Musím říct, že jsem taky nikdy polohu oček neřešil, a v podstatě vše se pěkně chytlo. Vaše vysvětlení mi není moc jasné, neboť očka jsou rovnoměrně po celém obvodu podnože i roubu (nikoli na jedné straně, jak to máte kresleno), tzn. cévy musí vést úplně všude.

Připojit reakci
               

Roubování


Marek-TT (412) - xxx.xxx.235.1 (?)
13.3.2019 20:11
Přejít na: předchozí příspěvek | tento příspěvek (zjistit adresu)

...neboť očka jsou rovnoměrně po celém obvodu podnože i roubu (nikoli na jedné straně, jak to máte kresleno)...

Presne nad týmto som uvažoval, keď som videl ten obrázok.

Připojit reakci
                  

Roubování


Mimmo (1743) - xxx.xxx.91.93 (?)
13.3.2019 20:59
Přejít na: předchozí příspěvek | tento příspěvek (zjistit adresu)

To máte pravdu. Cév, ať už letních nebo jarních, je tam mnoho. A vedou leckde. Nakreslit je všechny nedokážu. Důležité však je, že receptorem signálu tepla nebo světla je právě pupen. Ten vydá hormonální signál (gibereliny) ke kořenům, kde se v jeho důsledku začnou tvořit enzymy (např. amylázy) štěpící zásobní látky. Vznikne ATP umožňující prvotní kořenový vztlak. Pupen si o to řekne a pupen to dostane.… Jak říkám, není třeba tomu rozumět. Je to malý zázrak.  A čím výše ponecháme podnožový pupen, tím výše a více se míza z jara tlačí. Alespoň si tím vysvětluji poněkud lepší ůspěšnost roubování v prvém příkladě. U pozdějšího roubování za kůru vztlak už vzniká i tranpirací na ponechané tažné větvi (osmoticky).

Připojit reakci
      

Roubování


host - xxx.xxx.50.44 (?)
19.3.2007 11:04
Přejít na: předchozí příspěvek | tento příspěvek (zjistit adresu)
Pročpak si začátečník nekoupí nějakou odbornou literaturu? Roubování není žádný šamanizmus, ale nutným předpokladem je trocha zručnosti. Kdo má obě ruce levé, ať to raději ani nezkouší.
Připojit reakci
         

Roubování


vyslouzil (17046) - xxx.xxx.236.1 (?)
14.3.2019 9:01
Přejít na: předchozí příspěvek | tento příspěvek (zjistit adresu)

Mysím si to samé co Mimmo, i když to neumím odborně doložit. Všichni staří zahradníci prováděli a učili přikládání řezných ploch tak, aby pupeny podnože a roubu stály naproti sobě. Asi to měli vysledované. 

Pročpak si začátečník nekoupí nějakou odbornou literaturu?

To je příznak dnešní doby. Odborná literatura se nečte, není na to čas - ten je třeba trávit na sociálních sítích. Hledají se instatní informace - gůgl ví všechno. Zrovna před týdnem po mně jeden kolega chtěl nějaké rouby, že si přeštěpuje stromek, jehož ovoce u něj nedozrává. Na dotaz, jestli to někdy dělal nebo má-li někoho, kdo to provede s údivem odvětil, že to není třeba, návodů je spousta.

Připojit reakci
            

Roubování


host - xxx.xxx.168.103 (?)
14.3.2019 9:40
Přejít na: předchozí příspěvek | tento příspěvek (zjistit adresu)

naprostý souhlas. Nicméně v době, kdy jsem se roubování učil, byla kromě praktických ukázek sadařů jen literatura ale žádné video, zatímco dnes je ukázek roubování tuzemských i zahraničních na youtube nepřeberné množství. Walter

Připojit reakci
            

Roubování


Petr z H (432) - xxx.xxx.112.187 (?)
14.3.2019 10:20
Přejít na: předchozí příspěvek | tento příspěvek (zjistit adresu)

S tou literaturou souhlasím, co se týká nějakých rozsáhlejších a obecnějších znalostí. V tomto případě jste ale vedle - roubování je deterministická a algoritmicky velmi dobře popsatelná činnost, takže naopak perfektně poslouží právě jednoduchý postup pro konkrétní typ roubování, doplněný obrázky či ještě lépe videem. Je to mnohem praktičtější a lépe pochopitelné než studovat knihu o roubování. Člověka zajímá pouze konkrétní postup pro danou situaci, takže by stejně otočil na vhodnou stránku a tu si přečetl, tzn. to samé, co získé v mnohem podrobnější formě na internetu, dokonce z více zdrojů, a to i s podrobnými obrázky a videi.

Připojit reakci
               

Roubování


vyslouzil (17046) - xxx.xxx.92.238 (?)
14.3.2019 12:49
Přejít na: předchozí příspěvek | tento příspěvek (zjistit adresu)

roubování je deterministická a algoritmicky velmi dobře popsatelná činnost

To je ta Vaše slepá víra, že všechno je na netu, co je na síti je správně a co se někomu povedlo, to má univerzální platnost. Shlédl jsem spoustu videí o roubování, často dost brutálních postupů - na kořeny, na pařez, na pahýly, do záseků... Většinou z Ameriky, subtropické Evropy, Asie, kde je jiné podnebí a kde nevědí, co je mráz. Tuzemská pak vždy z nejlepších lokalit.  Video na Youtube je zkratka, nezabývá se podrobnostmi jako stostránková kniha nebo sdílená zkušenost člověka s mnohaletou praxí v dané oblasti.

Člověka zajímá pouze konkrétní postup pro danou situaci, takže by stejně otočil na vhodnou stránku a tu si přečetl,

    To je typické pro dnešní dobu. Častá otázka studenta : Proč se to učím, když to nebudu nikdy potřebovat? Všichni to známe. Proč se mám učit o srdci, když studuju zubařinu? 
    Málokdo chce pochopit, proč se stromek stříhá a jak by pak měl růst. Pošle fotku - ukažte kde ustřihnout, víc nezajímá. 

Člověka zajímá pouze konkrétní postup...

A to je chyba. V případě neúspěchu - což bývá nezřídka - neví, proč se tak stalo. Ve videu nebylo,  jak měly vypadat rouby, kdy se měly odebrat, jak uskladnit, co s podnoží, jak pečovat o štěpovance...

Připojit reakci
                  

Roubování


Petr z H (432) - xxx.xxx.112.187 (?)
14.3.2019 13:54
Přejít na: předchozí příspěvek | tento příspěvek (zjistit adresu)

Nevím, jak vy, ale já si nedokážu přečíst odbornou knihu tak, abych si ji zapamatoval. VŽDY to je tak, že k problematice, která mě zajímá, se musím vrátit a podrobně nastudovat. Takže si stojím za tím, že než si přečíst vágní stránku o anglické kopulaci (ano, pouhou stránku, protože kniha se věnuje celé problematice), je řádově přínosnější si přečíst články o anglické kopulaci na netu. Píše se v nich to samé, ale podrobněji rozebrané a názorně rozkreslené. + velmi názorná videa a povídání. To vám žádná kniha o roubování na jedné stránce nemůže poskytnout.

Myslím, že shazování tohoto způsobu získávání informací uváděním absurdních brutálních příkladů ze subtropické Evropy nemáte zapotřebí... vážně automaticky předpokládáte, že člověk, který preferuje tento způsob získávání informací, je nesvéprávný či méně inteligentní, aby tyto lokální specifika nebral v potaz? frown To, že jste doktor, kerý je zvyklý informace memorovat, přece neznamená, že jiným nevyhovuje jiný způsob získávání informací a práce s nimi. Prosím, odprostěte se od toho pokládat za dogma, že váš způsob vzdělávání je ten jediný správný, a jinými způsoby je zapotřebí pohrdat.

Připojit reakci
                     

Roubování


vyslouzil (17046) - xxx.xxx.236.1 (?)
14.3.2019 15:00
Přejít na: předchozí příspěvek | tento příspěvek (zjistit adresu)

Každý mluvíme o něčem jiném. Nesnažím se adorovat knihu jako jediný možný zdroj studia. Je úplně jedno, jestli se naučíte besedou s odborníkem, z papíru, ze sluchátek nebo z obrazovky. Mrzí mě jen, že jako mnohdy zbytečná je vnímána teorie, širší rozhled, zkušenosti, souvislosti, osobní příklad. Bohužel i kreativní myšlení.
   Jsem přesvědčen, že zahrádkářství, stejně jako umění či medicína se nedá namemorovat ani najít na internetu. Příkladem budiž jeden můj příbuzný, který kamarádovi na studentských kolejích záviděl, jak oblbuje holky kytarou a zpěvem. Začal se tedy učit na nástroj podle netu. Hrozně se divil, že mu to nehraje.
    Každý může považovat svůj způsob vzdělávání za nejlepší.   Je to můj názor, možná není správný, ale nemám důvod se od něj oprošťovat. 

Připojit reakci
                        

Roubování


host - xxx.xxx.50.141 (?)
14.3.2019 16:29
Přejít na: předchozí příspěvek | tento příspěvek (zjistit adresu)

...je řádově přínosnější si přečíst články o anglické kopulaci na netu. Píše se v nich to samé, ale podrobněji rozebrané a názorně rozkreslené. + velmi názorná videa a povídání.
*
Jenže na netu je třeba se prokousat spoustou nesmyslů, bludů, polopravd a někdy přímo lží.
Zvláštní kapitolou jsou některá videa na YouTube. Tím nemyslím přímo ovocnářská, ale tak nějak všeobecně. Někdy mi to tam připadá jako přehlídka absurdit a chlubení se tím co kdo zkusil a co přežil.
Ale moc tam nelezu, tak mě berte s rezervou.
*
Naproti tomu v knihách, na přednáškách, praktických předvaděčkach apod. většinou nic takového nehrozí.
(Třeba citace z vedlejšího vlákna:
Jednou jsem zkoušel roubovat meruňku na višen, nebylo to z mojí hlavy, ale z nějakého článku o zahradničení... Dva exempláře vyhodily dokonce lístky ale srůst byl nedokonalý a po odstranění pásky se oba vylomily. Ale to jen pro zajímavost...)

Rafael.

Připojit reakci
                           

Roubování


host - xxx.xxx.14.170 (?)
16.3.2019 0:04
Přejít na: předchozí příspěvek | tento příspěvek (zjistit adresu)

Jestli vonat ta višeň nebyla višeň plstnatá...

Na internetu se toho naplká dost. Oni na tom tištěné publikace nebývají o moc lépe. A to že má někdo schopnost mluvit do médíí, nebo pořádat kurzy taky nevypovídá o jeho schopnostech. Jsme zahlceni informacemi, které je potřeba se naučit filtrovat.

V.

Připojit reakci
   

Roubování


host - xxx.xxx.155.40 (?)
22.1.2007 1:06
Přejít na: předchozí příspěvek | tento příspěvek (zjistit adresu)
Je jedno, jestli máte nůž na roubování Belgický nebo Český,ale není jedno kdy máte rouby nařezané a jak uskladněné.Důležité je nařezat rouby v době vegetačního klidu a uskladnit je ,třeba ve volné půdě(zahrabat pod zem).Když je dostatek sněhu tak třeba u chladné zdi pod metr sněhu.Roubům nevadí tma,zima,vlhko,voda.Roubům vadí světlo a teplo.Pokud si uříznete dva,tři kousky ,vlezou se i do ledničky-ne do mražáku.Když nařežete rouby tři náruče nevlezou se do sklepa,ale na zahradu do pařeniště pod hlínu.Z jara označené rouby opláchneme a můžem použít-jsou perfektní.Samotné roubování je už jen výběr stylu.Začínáme jednoduše, kopulací a za kůru.V této jednoduchosti roubování je ta krása,NEzačínejte roubovat třeba anglickou kopulací,nebo Vás to odradí pro pracnost a neůspěch.Roub řežte na 3 až 5 oček.Roub nezavazujte lýkem,je ůzké,nepoddajné a zařezává se.Kupte si za pár korun nelepící pásku z PVC v kotouči ,na barvě nezáleží.Také budete potřebovat štěpařský vosk na zamáznutí řezné rány na konci naštěpovaného roubu. A hlavně si kupte nějakou literaturu-třeba škola ovocnáře. Pokud nemáte materiál na roubování , mohu Vám pomoci .  cca 40 odrůd jabloní                                           Na adrese: zlatuska@trnet.cz
Připojit reakci
      

Roubování


host - xxx.xxx.166.20 (?)
22.1.2007 23:27
Přejít na: předchozí příspěvek | tento příspěvek (zjistit adresu)
S tím uchováním roubů jsem to psal už v mnoha diskisích. Je to velice důležité při roubování. Ostrý nůž jako břitva je druhá nutnost. Jsem tedy rád, že dokážete nůž nabrousit i na něčem jiném než na belgickém brousku. Řekněte to všem, je to potřebné.   VašekB
Připojit reakci
         

Roubování


vyslouzil (17046)
23.1.2007 20:30
Přejít na: předchozí příspěvek | tento příspěvek (zjistit adresu)

Asi nemá smysl psát, který způsob roubování jue nejlepší. Každý má oblíbený a osvědčený ten svůj. Já na rozdíl od předešlého mám nejraději anglickoumkopulaci - je jednodušší než kopulace normální - roub drží za jazýčky a neupadne při vázání. Roubování za kůru je snazší - není potřeba dělat dva stejné řezy, podnož však musí být o hodně silnější než roub. Velká žezná plocha na podnoži se také dlouho hojí.
   Co se týče uskladnění roubů - u jádrovin je to skoro jedno. Rouby můžete nechat ležet v zahradě na zemi pár měsíců a po namočení "ožijí" a štěpování je úspěšné. Horší je to s peckovinami. Špatně usklaněné buďto uschnou nebo vyraší, obojí se neujmou. Důležité je nařezat rouby  zavčas (nejlépe s barborkama) a co je nejdůležitější - musejí být co nejsilnější (aspoň jako tužka). U třešní nebývá problém, zato staré švestky a višně je mnohdy potřeba rok dopředu zmladit, abychom získali dostatečně silné výhony. Prototak raději roubuji kopulací - v březnu mohu ze stromu na strom, rouby jsou vždy čerstvé. Za kůru je možno roubovat peckoviny až za 2 měsíce v květu

Připojit reakci
      

Roubování


host - xxx.xxx.81.52 (?)
2.3.2007 11:39
Přejít na: předchozí příspěvek | tento příspěvek (zjistit adresu)
Pane, nepsali jsme o noži ale o brousku. Nabrousit si umím nůž i na něčem jiném. Jen jsem si dovolil požádat o kontakt na někoho, kdo tyto brousky prodává, nebo je dokáže sehnat.  Ve Vašem případě jde pravděpodobně o přehlédnutí. Pavel Tomala
Připojit reakci
         

Roubování


host - xxx.xxx.44.124 (?)
2.3.2007 18:41
Přejít na: předchozí příspěvek | tento příspěvek (zjistit adresu)

Vážení zahrádkáři, přečtěte si prosím příspěvek pana Vysloužila. Je tím řečeno vše. Jasně a srozumitelně. Každý způsob roubování má své výhody i nevýhody. Záleží co roubuji a kdy roubuji. Není však možné souhlasit s názorem že způsob kopulací je špatný, že se nekryjí pletiva atd. Chtěl bych pisateli sdělit,že tímto způsobem se roubují tisíce ovocných stromků tzv. v ruce v ovocných školkách s běžnou úspěšností 97%. Osobně upřednostňuji anglickou kopulaci. Má to tu výhodu, že se zvětší srůstné plochy, roub drží s podnoží dobře pohromadě a jeden může roubovat a druhý jenom vázat.

Milan Boštička

Připojit reakci
            

Roubování


vyslouzil (17046)
2.3.2007 20:44
Přejít na: předchozí příspěvek | tento příspěvek (zjistit adresu)
Mám naprosto stejnou zkušenost s anglickou kopulací. Klasickou vůbec nepoužívám.
  Ve velkovýrobě jádrovin se dnes častěji očkuje. Je to ekonomičtější - rouby jsou drahé a z jednoho roubu oočkujete víc podnoží. Podnože s případně neujatými očky je možno ještě přeočkovat Forkertem, na jaře případně naroubovat.
Připojit reakci
               

Roubování


host - xxx.xxx.204.1 (?)
8.3.2007 11:40
Přejít na: předchozí příspěvek | tento příspěvek (zjistit adresu)
Mel jsem kdysi belgickou bridlici na obtahovani britev nebo dlat byla zluta kdyz se nani brousilo bylo citit jak tahne stratil jsem ji a uz kolik let ji schanim bez uspechu v loni jsem byl na vystave asi  Litomericich nabizeli me bridlici sedou udajne take z Belgie ale je jemnejsi nebere tolik ,kdyby nekdo vedel kde ji unas sehnad dejte vedet ,zatim dekuji .na zminku budu reagovat. li
Připojit reakci
                  

Roubování


vyslouzil (17046)
8.3.2007 12:33
Přejít na: předchozí příspěvek | tento příspěvek (zjistit adresu)
Jó belgický úlomek, to byl kámen! Šedá břidlice je špatná náhražka. Stačí s ní jednou nabrousit dláto, máte vyryté korýtko a pro nůž jíiž není  
Připojit reakci
                     

Roubování


host - xxx.xxx.228.179 (?)
9.3.2007 7:15
Přejít na: předchozí příspěvek | tento příspěvek (zjistit adresu)

Kde sehnat belgickou břidlici u nás, to nevím, ale na http://www.belgischerbrocken.com/    ji seženete určitě - nejmenší žlutý brousek za cca  14 euro (já platím za japonské kombinované kameny něco kolem 20). Tomáš

Připojit reakci
                        

Roubování


host - xxx.xxx.204.1 (?)
9.3.2007 7:34
Přejít na: předchozí příspěvek | tento příspěvek (zjistit adresu)
Diky tomasi za informaci vasek.
Připojit reakci
                           

Roubování


host - xxx.xxx.228.179 (?)
9.3.2007 10:40
Přejít na: předchozí příspěvek | tento příspěvek (zjistit adresu)

Ještě jedna informace - belgické kameny (pravda nevypadaj moc žlutě, cena stejná ) má ve svém internetovém obchodě i Dr. Rudolf Dick - pokud nechcete nakupovat přímo v Německu, můžete přes Michala Molína, tedy pokud Vám nevadí, že si k ceně přirazí svoji provizi - zase ale ušetříte cca 15 euro na poštovném.
Tomáš

Připojit reakci
   

Roubování


host - xxx.xxx.66.215 (?)
10.3.2007 21:01
Přejít na: předchozí příspěvek | tento příspěvek (zjistit adresu)
Roubování, žádné umění, zvládl to negramotný sedlák ve středověku zvládne to každý i dnes. Jde v podstatě o dva problémy. Jak udělat dva hladké řezy, které k sobě tešně dosednou a kdy to provést. Názory na speciální belgické brousky odkazuji někam do říše bájí a pověr. Pokud začátečník není schopen udělat čistý šikmý řez, je lepší štípnou šikmo zahradnickými nůžkami a pevně svázat běžnou elektrikářskou páskou. Čím větší plocha řezu, tím lépe. Cca 70% úspěšnost je zaručena. Větší problém je kdy? A letošní jaro zvlášť. Osvědčilo se mě ,aby roub byl vegetačně zpožděn za podnoží, ale rozhodně ne před podnoží, cca max 10 dní. Problém je roubovat v oblasti s pozdnějším nástupen jara rouby odebrané v teplejších polohách. Pokud nejsou uměle zpožděné, klesá úspěšnost a je nutné redukovat počet oček resp. listovou plochu. Ve středověku to šlo také a bez mrazáku, belgických brousků a umělohmotných pásek. Pozor: ne šechno jde na všechno: mám 80 let starou jabloń, která se mi nedaří naroubovat, prostě ne a ne.

JH

Připojit reakci
      

Roubování


host - xxx.xxx.166.20 (?)
10.3.2007 22:26
Přejít na: předchozí příspěvek | tento příspěvek (zjistit adresu)
Pane, a nešlo by to i sekerou? A místo vázání dát jen kolíček na prádlo? Samozřejmě že šlo, ale ke 100 procentí ujímavosti by jste se nedostal. Profesionál musí mít to nejlepší nářadí a podle toho vypadá i jeho odvedená práce. VašekB
Připojit reakci
         

Roubování


vyslouzil (17046)
11.3.2007 22:16
Přejít na: předchozí příspěvek | tento příspěvek (zjistit adresu)
1. Zmínku o belgickém úlomku jako brousku na roubovací nůž jsem se dočetl v knížce z roku 1896. Nic staršího nemám.
2. Negramotný ještě neznamená nešikovný nebo dokonce špatný sedlák.
3. Provádět šikmý žez na roubu nůžkama je sice možné, ale neradím to.
4. Je-li podnož i roub alespoň průměrné kvality, musí jabloň na jabloň přirůst vždycky.
Připojit reakci
            

Roubování


host - xxx.xxx.204.1 (?)
12.3.2007 9:50
Přejít na: předchozí příspěvek | tento příspěvek (zjistit adresu)
KOukam ze se kvuli brousku a cim rezat strhnul uplny boj rezat se da cimkoliv jen kdyz je to ostre treba skalpelem nebo srpem vazalo se lykem rafii,a necha se roub treba i pribyt slabym rebickem bez va zani aroste to za kuru sroubovakem kdyz je miza a tak podobne   .   y
Připojit reakci
               

Roubování


vyslouzil (17046)
12.3.2007 14:25
Přejít na: předchozí příspěvek | tento příspěvek (zjistit adresu)
Až budete sousedovi štěpovat jediný roub o 2 pupenech , který mu známý jako čerstvou novinku propašoval z Kanady a ono se Vám to náhodou neujme, jistě jej snadno přesvědčíte, že srp, šroubovák a hřebíky jsou tím správným náčiním.
Připojit reakci
                  

Roubování


host - xxx.xxx.204.1 (?)
13.3.2007 8:52
Přejít na: předchozí příspěvek | tento příspěvek (zjistit adresu)
Bylo to mysleno jako nadsaska ale roub pribyty na silnejsi podnoz kdyz neslo zavazat jsem pribyl mosaznym hrebickem a rostlo to vypada to taky jako sranda ale je to tak.videl jsem to vjedne slovenske knize vsechny mozne druhy roubovani i ruske metody pestovani plochych zakrsku ktere v zime kryje snih aby nezmrzli.byly jako vejir roztazeny.
Připojit reakci
                     

Roubování


vyslouzil (17046)
13.3.2007 11:58
Přejít na: předchozí příspěvek | tento příspěvek (zjistit adresu)
Samozřejmě Vám rozumím, taky jsem zkusil roubovat hřebíkem (dokonce ani ne mosazným) i šroubovákem, zejména tam, kde byl strom velký, větví plno, roubů přehršel a chtěl jsem to mít už za sebou. . Krom splnění účelu mi ale štěpování  přináší další emoce - radost z jemné práce, z čistého a dokonalého řezu, souznění s přírodou,  úspěch z ujmutí, obdiv blízkých, atd. K tomu všemu chci mít nejen know how, ale i odpovídající nástroje včetně toho brousku.  Nechci tak krásnou činnost jako je roubování degradovat na nudnou, nenáročnou práci, kterou zvládne cvičená opice schopná udržet v ruce mačetu.
Připojit reakci
                        

Roubování


host - xxx.xxx.166.20 (?)
13.3.2007 22:21
Přejít na: předchozí příspěvek | tento příspěvek (zjistit adresu)
Přesně i moje slova.  VašekB
Připojit reakci
         

Roubování


host - xxx.xxx.66.215 (?)
14.3.2007 21:33
Přejít na: předchozí příspěvek | tento příspěvek (zjistit adresu)
Děkuji za reakci, nejsem profesional v roubování. Dělám to protože mě to baví. Snažil jsem se jen oponovat, že drahé profesionální nářadí není to jediné, co zaručí úspěch a radost z této práce. Omlouvám se všem majitelům belgických brousků od roku 1800 do dnešních dnů a přeji hodně úspěchů. JH
Připojit reakci
            

Roubování


vyslouzil (17046)
14.3.2007 22:24
Přejít na: předchozí příspěvek | tento příspěvek (zjistit adresu)

Máte samozřejmě pravdu. A to ještě není nic třeba proti bonsjistům - to je teprve snobárna s nářadím!  Můj blízký příbuzný si zakoupil pravou japonskou konvičku - bratru za 3 000 Kč.  Těžko uvěřit, že by po levnější zálivce ty bonsaje nerostly, že.
   Se štěpovacími pomůckami je to ale jinak. On ten belgický kámen byl kdysi normální brousek pro jemmné broušení, stál jen o málo víc než karborundum. Podobně jako chilský ledek (guano) bylo běžné hnojivo a rozsivkovou zeminou se vylepšovala půda. Dnes jsou to drahé suroviny. Rašelina bude brzy další. Ty nové, levnější většinou ty staré překonaly (roubovací PE páska je asi  praktičtější než lýko i rafie), někdy ale ne zcela.

Připojit reakci
               

Roubování


host - xxx.xxx.1.251 (?)
19.3.2007 1:27
Přejít na: předchozí příspěvek | tento příspěvek (zjistit adresu)
belgický brousek byl speciální druh jemného pískovce. Vhodný kámen se dá ještě leckde v kraji, kde je pískovec najít, třeba v řečištích. Nejlepší je ten, který je z jemného písku a který prošel během věků trochu tepelnou přeměnou v blízkosti nějakých termálních jevů.  Tady na severní Moravě by to mohly být vybrané vrstvy takzvaného godulského pískovce,  ze kterého je tvořena severní část moravskoslezských Beskyd.  Aspoň ty pískovcové kameny tady v potocích občas vypadají velice podobně jako ten kus belgického brousku, co mám doma.Později kameníci dělali luxusnější složený z vrstvy jemnějšího a hrubšího pískovce.  Zase o hodně později zmizelo umění dělat ty brousky a trpělivost hledat vhodný kámen a tyto brousky se začaly dělat ve fabrikách lisováním korundového a karborundového prášku. A takový mám doma a používám už asi 20 let, kdysi jsem ho sehnal v Karborundu v Benátkách nad Jizerou. Myslím, že jsou pořád v nabídce.
Připojit reakci
                  

Roubování


host - xxx.xxx.1.251 (?)
19.3.2007 1:44
Přejít na: předchozí příspěvek | tento příspěvek (zjistit adresu)
Ten brousek má rozměry 15x5x2,5 cm.  Co se týká roubování používám běžný odložený kuchyňský nerezový nůž. Odložený proto, protože má oproti jiným velice tenkou čepel a v kuchyni by pravděpodobně utrpěl nějaké zuby na ostří. Nabroušený vydrží tak do deseti řezů, než otupí, když si u nedůležitých řezů vypomůžu druhým brubším nožem, vydrží tak na naroubování 2 - 5 stromků.  Co se týká intenzity broušení, u belgického brousku brousí oxid křemičitý a přimíchaný oxid železa, což je mnohem měkčí materiál než korund nebo karborundum. Staří si ale pískovec považovali, údajně prý dobře nabrousil, ale tolik "nežral"ostří jako korund. Nevím ale jak by se osvědčil pískovec na dnešní moderní supertvrdé materiály typu zmrazené ostří.
Připojit reakci
                     

Roubování


vyslouzil (17046)
19.3.2007 18:15
Přejít na: předchozí příspěvek | tento příspěvek (zjistit adresu)
Jsme mezi odborníky - brusiči, takže k tomu není co dodat. Já si dosud myslel, že měkší brousek rychleji nabrousí, ale taky rychleji ubývá (brousku i nože). Každopádně nedoporučuji kroužkové brousky typu Fiskars. A nezapomňte roubovací nože brousit jen z jedné strany. Ale to je asi nošením dříví dol esa.
Připojit reakci
                     

Roubování


host - xxx.xxx.50.44 (?)
23.3.2007 18:50
Přejít na: předchozí příspěvek | tento příspěvek (zjistit adresu)
Když už byla řeč o karborundu: valice záleží na materiálu čepele. Z novější produkce jsou to většinou tzv. mražené, tvrdé oceli, které tvrdým brouskem jenom ohladíte. Jako oko v hlavě opatruji notně opotřebený nůž po dědovi, používám ho už 40 let, s jeho broušením nemám problém a protože dobře drží ostří (na rozdíl od nerezu), brousím ho jen v nejnutnějším případě. Je to takový Rols Royce mezi noži. Taky jsem měl nože z KDS; roubovák byl přijatelný, zato žabka měla čepel snad z nějaké obruče.
Připojit reakci
                        

Roubování


host - xxx.xxx.204.1 (?)
28.3.2007 10:48
Přejít na: předchozí příspěvek | tento příspěvek (zjistit adresu)
Ted by melo jit uz dobre roubovani za kuru mesic jde do uplnku miza stoupa na horu 4.4. je uplnek.
Připojit reakci
                           

Roubování


vyslouzil (17046)
28.3.2007 14:03
Přejít na: předchozí příspěvek | tento příspěvek (zjistit adresu)
U nás (svitavsko) teče míza zatím jen hrušním. Jabloně teprve začnou, peckoviny až za dlouho. Neuspěchal bych to. Ne že bych nevěřil měsíci, ale míza je míza.
Připojit reakci
                        

Roubování


host - xxx.xxx.1.251 (?)
1.4.2007 9:38
Přejít na: předchozí příspěvek | tento příspěvek (zjistit adresu)
Aha, takže se proto ten nůž se zmrazenou čepelí nadá na brousku nabrousit. Asi si koupím brusný papír tisícovku na broušení pod vodou a zkusím ten nůž nabrousit s ním.
Připojit reakci
                           

Roubování


tomast (566)
4.4.2007 9:24
Přejít na: předchozí příspěvek | tento příspěvek (zjistit adresu)

viděl jsem i doporučení brousit tyto oceli na obyčejné porculánové pojistce, nikdy jsem to ale nezkoušel. T.

Připojit reakci
                           

Roubování


host - xxx.xxx.33.75 (?)
7.4.2007 0:20
Přejít na: předchozí příspěvek | tento příspěvek (zjistit adresu)
Co se týče broušení používám jak carborundum z Benátek tak piskovcový brousek z Rožnova, ale nejlepší je keramická vložka z pyrometru z průmyslové pece, kterou mám asi 20 let a ta je opravdu nejlepši (materiál podobný pojistce).
Připojit reakci
                           

Roubování


host - xxx.xxx.50.44 (?)
22.4.2007 18:50
Přejít na: předchozí příspěvek | tento příspěvek (zjistit adresu)
Dovoluji si vstoupit do odborné diskuze a podělit se o zkušenosti s uchováním roubů do jara. Již několik desetiletí po způsobu předků uchovávám rouby u severní strany stavení zahrabané do sterilního popelu. Letos při těch teplotách jsem měl obavy, ale rouby vydržely bez vady, i když mi je slepice vyhrabaly.
Připojit reakci
                           

Roubování


vyslouzil (17046)
22.4.2007 23:18
Přejít na: předchozí příspěvek | tento příspěvek (zjistit adresu)

Zajímavý údaj. Čím si vysvětlujete efekt popela?  Ten popel máte ze dřeva? Je suchý nebo vlhký? Neznečišťuje příliš rouby? Nevadí jeho zásaditá reakce? Jak udržujete popel sterilní a proč? Jak moc jsou v něm rouby ponořené? Kolmo nebo naležato?
  Já mám rouby zapíchnuté na severní straně normálně 1/3 délky v hlíně. Dosud jsou všechny v pořádku, pokud ovšem byly nařezány ve správný čas a dostatečně silné. Před roubováním je dám na pár hodin do vody

Připojit reakci
                           

Roubování


host - xxx.xxx.139.242 (?)
17.6.2007 21:35
Přejít na: předchozí příspěvek | tento příspěvek (zjistit adresu)
V červenci jsem přesíval popel ze zimy a hromada byla asi metr vysoká a ve spoda bylo velké mnozství sněhu, takže usuzuji, že jako izolant je to výborné... a menší koulovačka z dokonce relativně bíleho čistého sněhu v červenci je dobrá... Laďa
Připojit reakci
                           

Roubování


host - xxx.xxx.80.73 (?)
1.1.2009 14:36
Přejít na: předchozí příspěvek | tento příspěvek (zjistit adresu)

s tím pouzdrem souhlasím, používal ho můj otec, používám ho i já.

Připojit reakci
                           

Roubování


host - xxx.xxx.50.44 (?)
22.4.2007 18:52
Přejít na: předchozí příspěvek | tento příspěvek (zjistit adresu)
Zásadně k broušení tvrdého materiálu potřebujete měkký brousek a naopak.
Připojit reakci
                           

Roubování


host - xxx.xxx.1.251 (?)
23.4.2007 14:49
Přejít na: předchozí příspěvek | tento příspěvek (zjistit adresu)
Na tvrdý nůž je nejlepší mít tvrdý brousek a měkký brousek. Tvrdým se brousí, měkkým obtahuje. 
Připojit reakci
                           

Roubování


host - xxx.xxx.70.254 (?)
19.5.2007 21:07
Přejít na: předchozí příspěvek | tento příspěvek (zjistit adresu)
Velice dobře chápu co je mit dobré nářadí. Ale nemám žádný obtahovací kámen už z obavy, že by mi ho někdo zničil. Na vyhlazení ostří používám s uspěchem lapovací papír 4000, nebo podobný. Dělá snadno žiletku.
Připojit reakci
                           

Roubování


jirka m (9)
22.6.2007 21:29
Přejít na: předchozí příspěvek | tento příspěvek (zjistit adresu)
Díky všem za podnětné rady. Jsem v roubování téměř samouk a nyní jsem zjistil,ž e roubovací nůž brousím skoro 30 let špatně. Nevěděl jsem, že se správně bousí jen z jedné strany. Ale z geometrie ostří je  jasné. S pozdravem jirka m.                      
Připojit reakci
                           

Roubování


host - xxx.xxx.180.133 (?)
25.6.2007 21:30
Přejít na: předchozí příspěvek | tento příspěvek (zjistit adresu)
Belgické brousky prodává firma Tina, která vyrábí i výborné roubovací nože. Malý brousek cca 4 cm stojí 300 Kč a velký 800Kč. Mělo by to jít sehnat přes distributory firmy Tina. např. Sinco Mlazice (Mělník) aj. Vítek
Připojit reakci
                           

Roubování


vyslouzil (17046)
25.6.2007 21:35
Přejít na: předchozí příspěvek | tento příspěvek (zjistit adresu)
Tak to je hustá cena. To nejspíš zůstanu u šedé břidlice za čtyřicet a starého řemene.
Připojit reakci
                           

Roubování


host - xxx.xxx.180.133 (?)
1.4.2008 16:17
Přejít na: předchozí příspěvek | tento příspěvek (zjistit adresu)

No hustá cena. Jak pro koho. Za kolik kupujete boty, kalhoty, elektřinu...

Příprava nářadí k roubování je rituál. Kdo zkusil belbický kámen, ví o čem mluvím.

Samozřejmě, že pro zahrádkáře to není tak důležité, já mám ale rád perfektně ostré nářadí. Roubovák je vyleštěný jak zrcadlo a ostrý jak břitva.

I s karborundovým broskem lze nabrousit nůž aby holil.

Říká se tomu výběrová náročnost. Člověk by si měl dopřát to co je pro něj podstatné a to co moc nepotřebuje nekupovat. Já mám třeba belgický brousek, ale nemám třeba mobil...

Připojit reakci
                           

Roubování


host - xxx.xxx.136.34 (?)
1.4.2008 20:27
Přejít na: předchozí příspěvek | tento příspěvek (zjistit adresu)

Když jsem za školní docházky rýsoval a trubičkové pero zachytávalo o papír, plivlo se na teracový schod a krouživým pohybem se provedlo vyhlazení.Teď vážně.Zkuste se zeptat nějakého brusiče nástrojů jestli nemá vyřazený jemný kotouč na broušení nástrojů ze slinutých karbidů.Při namočení a ručním obtahování čepel nespálíte.Třeba se pokus povede.Pepík

Připojit reakci
                           

Roubování


host - xxx.xxx.136.34 (?)
1.4.2008 20:51
Přejít na: předchozí příspěvek | tento příspěvek (zjistit adresu)

Před cca 20 lety jsem na mladé švestce, jakási jugoslávká odrůda, zkrátil všechny silné větve na krátké pahýly, sehnal rouby a přerouboval.To proto že kvetla a neplodila.Dnes bych asi začal tím, že bych provedl postřik proti pilatkám.Kdybych byl býval nic nerouboval, mohl jsem dnes mít krásný vzrostlý strom a možná i metrák švestek.Zdraví Pepík

Připojit reakci
                           

Roubování


host - xxx.xxx.44.124 (?)
3.4.2008 11:07
Přejít na: předchozí příspěvek | tento příspěvek (zjistit adresu)

Máte naprostou pravdu.Člověk se musí umět rozhodnout zda využije lépe mobil, nebo belgický brousek, zvláště když brousí tak často a má připraveny nástroje ostré jako břitvu.

Já osobně protelefonuji cca 3000 Kč měsíčně a tudíž mi už na belgický brousek nezbývají finanční prostředky.Brousky mám obyčejné, různé zrnitosti, nejčastěji z brusných hlav strojních brusek. Příprava nástrojů je opravdový obřad, ale já ho zvládám v průběhu roubování. Roubovacích nožů mám několik.Mám je rozděleny na dvě části. První část s kterou roubuji mám po svém otci, Tu skladuji v šuplíku roubovacího stolu a druhou část, což jsou většinou dárky od přátel a kamarádů mám pověšenou na zaskleném platu na zdi. Chci tím říci, že kvalitu roubovacího nože poznáte až když s ním pracujete a je naprosto nesmyslné utrácet takto vysoké finanční částky za roubovací potřeby, pokud je však nesbíráte podobně jako známky. A co se brusiva týče je to obdobné. Brousit musíte na blousku a dolapovat na koženém řemenu.

Tato debata se zde vede asi dva roky. Po celou tuto dobu Vám chci napsat jeden velice zajímavý, velice neetický a naprosto neprofesionální poznatek. Až se budete chystat roubovat, zejména tzv. v ruce nebo na stanovišti kopulací, ale později i za kůru, zajděte do železářství, kupte si dvě velikosti kobercových nožů cca 40Kč a vyzkoušejte v praxi. Důležité je zvolit správnou velikost a ne příliš velké vysunutí břitu, aby se neprohýbal.

Po otupení odlomíte dílek břitu a jedete dále. Na tento jeden nůž naroubuji cca 1000 ks jabloní kopulací v ruce. Když jsem si zde uřízl takovouto skoroostudu prosím vyzkoušejte to. Ušetřené peníze za belgický brousek, či jiný materiál můžete použít např. na nákup nějaké Dražší novinky jabloně, či jiné rostliny. Přeji mnoho zdaru.

           Milan Boštička

Připojit reakci
                           

Roubování


host - xxx.xxx.72.91 (?)
3.4.2008 17:10
Přejít na: předchozí příspěvek | tento příspěvek (zjistit adresu)

No já zas tak často nebrousím. Jde samozřejmě o přístup. Když jdu roubovat je to něco jako svátek a s pěkným připraveným nářadím to je pro mě větší radost z práce. Vůbec tím ale nechci říct, že se s tím pracuje lépe než s Vámi doporučovaným lámacím nožem. Jde jen o dobrý pocit při práci a dodržování obřadů s roubováním spojených.

Ten lámací nůž ale určitě zkusím.

Vítek

Připojit reakci
                           

Roubování


vyslouzil (17046) - xxx.xxx.100.5 (?)
3.4.2008 21:21
Přejít na: předchozí příspěvek | tento příspěvek (zjistit adresu)

Tak jako s panem Vítkem často polemizuji, tentokrát jsem chtěl říci něco podobného. Asi jsem v životě narouboval sotva desetinu toho, co pan Boštička, a to se považuji za vcelku zkušeného. Možná proto považuji štěpování za jakýsi obřad. K tomu patří pohlazení nože, rozmluva s roubem, očištění podnože a další rituály. Možná budu ostatním k smíchu, ale já na ty vztahy mezi mnou, dřevinou a mým celoživotním roubovacím nožem prostě věřím. Jistě, kdyby mě mělo roubování živit, přistupoval bych k němu pragmatičtěji. Před mnoha lety jsem odmítl doporučované roubování žiletkami a břitvou. Asi i ten odlamovací nůž bude dobrý - ono tisíc roubovanců už je dost přesvědčivý test, ale pro mě je roubování svátek se vším co k tomu patří. Brousek za 800 teda nemusím, obvykle brousím 1 - 2x za sezónu, mezi tím jen na řemeni. Možná kdybych ten belgický kámen uviděl prodávat pěkně zabalený a s dobrou reklamou, kdo ví?

Připojit reakci
                           

Roubování


host - xxx.xxx.99.224 (?)
3.4.2008 19:31
Přejít na: předchozí příspěvek | tento příspěvek (zjistit adresu)

Taky zkusím ten lámací nůž. Popravdě poslední léta skoro nemám čas roubovat, a k broušení se dostanu málokdy. Začínal jsem roubovat obyčejným zavíracím nožem, první očkovací nůž jsem si dopřál až po pěti letech, procento ujmutí je plus mínus pořád stejné a záleží na jiných faktorech než na použitém noži.

Hrome nemohl by webmaster dát pryč tu reklamu, co se mi přetáhne přes text a já pak nevidím, co píši?

Připojit reakci
                           

Roubování


Zdeněk Dukát (67) - xxx.xxx.40.172 (?)
7.12.2008 13:05
Přejít na: předchozí příspěvek | tento příspěvek (zjistit adresu)

Vážení přátelé, mlátíte prázdnou slámu.Broušení nožů má několik zásad.1.nože nebrousíme na brusce.2.hrubý brousek ubírá hodně vašemu noži3.po nabroušení je nutné ostří nože srovnat broušením na kusu tvrdé kůže.Tím ostří srovnáme.4.kvalitu ostří hodnotíme tak, že kvalitně nabroušený nůž nám musí holit chlupy na ruce.5.kdo se při tomto testu řízne měl by zlepšit manuální zručnost.O tom jak.Musí přemýšlet každý sám.S pozdavem Zdeněk Dukát

Připojit reakci
                           

Roubování


tomast (566) - xxx.xxx.228.179 (?)
4.4.2008 7:30
Přejít na: předchozí příspěvek | tento příspěvek (zjistit adresu)

Pane Boštičko, mně ten Váš kobercový nůž jako ostuda nepřijde, tenká čepel jde určitě dobře do dřeva. Já spíše nepochopím, jak může začátečník- samouk úspěšně nabrousit (a roubovat) s těmi nožíky z Mikovu, které se prodávaj za ceny kolem 150-200 korun...
Co se týče belgického kamene - trochu se bojím zklamání začátečníků. Na ostření moderních nerezovek s mizernou řezivostí je ho trochu škoda.  Pokud máte nůž z pořádné uhlíkovky, je to jiná!
 Belgičan je přírodní materiál stejně jako třeba Arkansas - jejich zásoby se tenčí a to žene cenu nahoru. Další problém je měnící se kvalita šarže od šarže, jak se vytěžují různé lokality. 
Já jsem šel (u truhlářského nářadí) před lety trochu jinou cestou, a sice přes japonské vodní kameny, které jsou syntetické, ale používají je i nožíři...

Připojit reakci
                           

Roubování


vyslouzil (17046) - xxx.xxx.100.5 (?)
4.4.2008 10:15
Přejít na: předchozí příspěvek | tento příspěvek (zjistit adresu)

Zkusil jsem dnes v praxi ten kobercový nožík. Asi je to o technice roubování. Když řežu roub i podnož, nasazuji čepel poblíž rukojeti a při řezu s nožem táhnu, takže končím u špičky. Krátké ostří kobercového nože tohle neumožnilo. Změnou náklonu ostří kobercového nože k prutu a šikmým štípacím řezem lze roub seříznout překvapivě snadno a hladce.

Připojit reakci
                           

Roubování


host - xxx.xxx.44.124 (?)
4.4.2008 11:31
Přejít na: předchozí příspěvek | tento příspěvek (zjistit adresu)

Je třeba sladit velikost nože a délku vysunutí.

Milan Boštička

Připojit reakci
                           

Roubování


host - xxx.xxx.72.91 (?)
4.4.2008 12:20
Přejít na: předchozí příspěvek | tento příspěvek (zjistit adresu)

Tak mě napadlo, že by teo způsob šel ještě vylepšit použitím něčeho jako šablony pro přesné řezání rámu na obrazy. Umožňovalo by to přesnou práci a možnost většího vysunutí nože(když nůž pojede v rovné drážce, nemůže se zlomit)

Připojit reakci
                           

Roubování


host - xxx.xxx.64.137 (?)
23.4.2013 9:22
Přejít na: předchozí příspěvek | tento příspěvek (zjistit adresu)

Rád bych věděl za jak dlouho se při roubování za kůru pozná že se roub ujal a když ne zda to lze nějak napravit? Jedná se o dva rouby na silnější větev.Děkuji

Připojit reakci
                           

Roubování


host - xxx.xxx.80.73 (?)
1.1.2009 15:04
Přejít na: předchozí příspěvek | tento příspěvek (zjistit adresu)

re: tomast.

 Na toto fórum zabloudím jen málokdy. Váš příspěvek se mi moc líbí, ale: je velký rozdíl v tom, jaké nářadí se brousí, jinak se brousí nože kuchyňské, jinak řeznické, jinak nůžky na plech, jinak chirurgické nástroje. Vždy však platí: čím kvalitnějčí nástroj, samozřejmě kvalitně nabroušený, tím lepší a snažší práce. Naučit se brousit není vůbec jednoduché, a asi se to ani nenaučí každý. Já jsem truhlář, můj kolega v práci chirurgický mechanik. Náředí brousíme každý jinak, posvém se zhruba stejným výsledkem. Moje dcera je vyučený zahradník, nářadí si umí nabrousit, nůžky jdou krásně do řezu ale po hodině jsou "tupé" kladou velký odpor. Moje tak lehko do řezu nejdou, ale vydrží ostré mnohem déle. A každý si hájíme to svoje. Mne učil roubovat otec-zahrádkář-Koukej kluku pitomá takhle se to dělá, a chytlo se to napoprvé,(podotýkám že příště už to pravda nebyla) dcera rezala ticíce milimetrových plátků, jak psal někdo výše a přezto má procentuální úspěšnot poloviční proti mně. Ono jde taky o to, jak komu nadělili

Připojit reakci
                           

ostření


host - xxx.xxx.111.206 (?)
7.4.2008 20:43
Přejít na: předchozí příspěvek | tento příspěvek (zjistit adresu)

Já se v roubování moc nevyznám. Poměrně dobře se ale vyznám v oceli, brusivech a podobně. Tak jen pár praktických věcí, mohou být pro někoho užitečné. Moderní, podmrazované a nerezové oceli nedrží zpravidla ostří. V kovu totiž probíhají stálé změny v krystalické mřížce, kterými se ostří zakulacuje. Obyčejné želízko vydrží mnohem déle, jen se rychleji opotřebuje. K broušení je teoreticky nejlépe použít prostředek, který se se při broušení tvarově nemění a je co nejjemnější. Vidiové brusy jsou dost razantní, ostří vlastně seříznou a u méně kvalitních ocelí jej mohou potrhat. Nejraději používám lehounký diamantový lapovák, na jakékoli broušení, stával kdysi kolem 70,-. Nemění se, neubývá, ostří vlastně jen leští a jde to rychle.
K roubování používám odlamovací nůž, s kovovým vnitřkem, pevný a oranžový, abych neztrácel čas hledáním malých černých kudliček. Nemám tak velikou zahradu, abych rouboval každý rok. Ale musím napsat, že nejlepší roubování za kůru bylo šroubovákem. Přeroubovával jsem staré jabloně. Jeden rok jsem si s tím hrál, a neúspěch byl téměř dokonalý. Tak jsem to loni seřízl znovu, za kůru jsem naklepl šroubovák, zastrčil tříočkový roub a zamazal. Z 28 roubů se mi nechytil jeden.

Ale potřeboval bych poradit. Lze ještě letos přeroubovat švestku? Rouby nemám.

Připojit reakci
                           

ostření


host - xxx.xxx.80.201 (?)
7.4.2008 22:01
Přejít na: předchozí příspěvek | tento příspěvek (zjistit adresu)

Pokud neroubujete kopulací (tam je termín dost nedůležitý), ale za kůru, je prý nějlepší termín období kvetení. Ale je zapotřebí mít nenarašené rouby.

Protože bydlím ve vyšší nadmořské výšce a ještě jsem švestky nestříhal, mohu Vám poskytnou ještě nenarašené rouby následujících odrůd:

Čačanská najbolja, Tegera, Hanita, Katinka a Jojo, poslední dvě jen omezeně.

Jen ale v případě velké nouze z Vaší strany, protože u nás je šarka a těmi rouby si ji spolehlivě zavlečete i na Vaši zahradu.

Připojit reakci
                           

ostření


host - xxx.xxx.180.133 (?)
7.4.2008 22:20
Přejít na: předchozí příspěvek | tento příspěvek (zjistit adresu)

Jakpak vám jde Jojo ve vyšší nadmořské výšce?

Připojit reakci
                           

ostření


host - xxx.xxx.105.220 (?)
9.4.2008 21:39
Přejít na: předchozí příspěvek | tento příspěvek (zjistit adresu)

Nemohu sloužit, roub jsem dostal minulý týden, je ale dlouhý a asi ho nevyužiji celý, takže se podělím. Mimochodem dostal jsem ho spolu s informací, že co se týče chuťových vlastností, jedná se o naprostý propadák a co se týče jeho vztahu k šarce, je to prý velmi problematické.

Jinak čačanské mám dvě stejné čtyři metry od sebe a jedna namrzá a druhá ne (??).

Připojit reakci
                           

ostření


mikej1 (185) - xxx.xxx.59.228 (?)
23.4.2008 12:54
Přejít na: předchozí příspěvek | tento příspěvek (zjistit adresu)

K hostovi 111.206, který rouboval za kůru. Napadlo mne že to zamazávání jak píšete mi také jednou spíš způsobilo problém než něčemu pomohlo. Štepařský vosk zatekl mezi roub a podnož a spolehlivě je oddělil. Už to teď jen zabaluji do pásky.

Připojit reakci
                           

ostření


host - xxx.xxx.180.133 (?)
23.4.2008 14:02
Přejít na: předchozí příspěvek | tento příspěvek (zjistit adresu)

To zamazávání smysl má. Když se roubuje klasicky za kůru, vznikne mezi roubem a odchlíplou kůrou taková nepěkná mezera. ta nesmí vyschnout. Zamazávání je nutné. Stejně tak okraj řezné rány se lépe zavaluje, když hojivé pleivo neodschne.  Pokud se stane, že zateče vosk mezi roub a podnož, je chyba na straně toho co rouboval. Roub musí pevně bez jakékoli mezery přiléhat.  To už je pravděpodobnější, že tam zateče voda, což se také nesmí stát.

Vítek

Připojit reakci
                           

ostření


mikej1 (185) - xxx.xxx.59.228 (?)
23.4.2008 14:38
Přejít na: předchozí příspěvek | tento příspěvek (zjistit adresu)

Naposledy jsem to udělal tak, že jsem ty nepěkné mezery pokud možno obalil neprodyšně páskou. Jsou tam pak vidět i kapičky vlhkosti pod páskou. Jde to nedobře a asi to není standartní postup roubování za kůru, jsem přece jen pokusník a ne profík.  Snažil jsem se po špatné zkušenosti vyhnout použití štěpařského vosku, nevím třeba je tekutější než je zdrávo(Kambilan v tubě)

Připojit reakci
                           

ostření


host - xxx.xxx.180.133 (?)
23.4.2008 15:46
Přejít na: předchozí příspěvek | tento příspěvek (zjistit adresu)

Myslím, že kvality tohoto vosku zde byly řešeny. To je ale vyjímka. Standardní běžné vosky by neměly mít negativní vliv.

Mezi řeznou plochou roubu a podnoží nesmí být nikdy žádná mezera.

Když roubuju za kůru, používám radši Titla

Připojit reakci
                           

ostření


vyslouzil (17046) - xxx.xxx.100.5 (?)
23.4.2008 20:40
Přejít na: předchozí příspěvek | tento příspěvek (zjistit adresu)

Všichni máte pravdu. Jen bych připomenul, že za kůru roubují prakticky jen amatéři, profesionálové výjimečně. Ve velkovýrobě se očkuje, případně kopuluje (nemyslím tím sexuální smysl výrazu). Řada chyb a nepřesností při roubování za kůru se nám nevymstí, pokud roubování neuspěcháme. U peckovin se to obvykle nestane, ty nás absencí mízy k roubování nepustí, ale jádroviny lze roubovat za kůru velmi dlouho. Stalo se mi, že jsem opomněl zatřít nejen špičky roubů, ale i řeznou ránu na větvi. V době květu a po něm je růstová aktivita tak silná, že rouby vyrašily a ujmuly se, což je v období začátku mízy téměř nemyslitelné. Myslet si, že při přeroubování velkého stromu se nám podaří hermeticky zatřít stoprocentně všechny rány a slepé prostory pod páskou, je iluzorní.
   V tuto dobu za kůru samozřejmě s úspěchem roubovat lze, já ale ještě tak 2 týdny vyčkám.

Připojit reakci
                           

uchování roubů


host - xxx.xxx.48.234 (?)
30.4.2008 9:57
Přejít na: předchozí příspěvek | tento příspěvek (zjistit adresu)

Nejlepší zkušenost s uchováním roubú mám když je na provázku nechám zavěšené ve studni, třeba metr nebo dva nad vodou. Nemrzne tam a je tam přijatelná vlhkost. Tam rouby nenaraší.

Připojit reakci
                           

uchování roubů


host - xxx.xxx.91.21 (?)
3.5.2008 17:29
Přejít na: předchozí příspěvek | tento příspěvek (zjistit adresu)

Tak tohle je nápad, to jsem měl vědět před půl rokem, včas nařezané rouby mě okousaly ve stodole myši!!

Připojit reakci
                           

uchování roubů


host - xxx.xxx.19.114 (?)
29.11.2008 16:03
Přejít na: předchozí příspěvek | tento příspěvek (zjistit adresu)

Pro zájemce doporučuji navštívit stránku Rozmnožování ovocných rostlin.

Jsou zde jednoduché nákresy roubovacích způsobů.  Pavel

Připojit reakci
                           

Přeroubování starších stromů


host - xxx.xxx.131.85 (?)
29.11.2008 23:51
Přejít na: předchozí příspěvek | tento příspěvek (zjistit adresu)

Myslím, že poradenství pro původního zájemce je dostatečně dlouhé a trvá už od roku 2003.       Mohl by nám předat své zkušenosti s praktickou aplikaci.  Pro mně je roubování malým koníčkem a jsem velice vděčný za praktické rady, kterých není nikdy dost. Rouby odebírám podle příležitosti a ne podle striktního termínu. Pro uchování je velice dobrý mražák, který využívám tajně. S otrosti nože si nědělám starosti a nejvíc používám levné nože s jednoduché oceli, které se dají jednoduše brosit. U mně je důležitý pevný úvazek pvc páskou. Zamázavání provádím teplým voskem, roubovance z ruky ponožím do horkého parafínu. Starší stromy zásadně roubuji na jednoleté vlky kopulaci nebo na kozí nožku, kdy nejde míza. Ořezaný starší strom určený pro přeroubování ošetřím latexem ponechám jeden rok volně zdivočet. Myslim si, že každy kdo roubuje, dopředu ví, který roub se ujme. Mohu na případné dotazy odpovědět.   Vladislav

Připojit reakci
                           

Přeroubování starších stromů


host - xxx.xxx.218.137 (?)
7.12.2008 22:52
Přejít na: předchozí příspěvek | tento příspěvek (zjistit adresu)

Lze roubovat jadroviny za kuru pred rašenim, resp zač rašeni? diki Janka

Připojit reakci
                           

Přeroubování starších stromů


vyslouzil (17046) - xxx.xxx.94.12 (?)
7.12.2008 23:59
Přejít na: předchozí příspěvek | tento příspěvek (zjistit adresu)

Za kůru asi ne, před rašením se ji nepodaří odchlípnout. V této době lze přeroubovat  starší stromy kozí nožkou, sedélkem nebo do rozštěpu. Za kůru v době toku mízy je to ale snazší a lépe se rouby ujímají. Aspoň u jádrovin.

Připojit reakci
                           

Přeroubování starších stromů


host - xxx.xxx.136.16 (?)
10.12.2008 10:04
Přejít na: předchozí příspěvek | tento příspěvek (zjistit adresu)

Na úvod-s roubováním nemám žádné zkušenosti.Loni na jaře jsem rouboval jabloň na kozí nožku.I když byly rouby scvrklé, přijaly se.Rouby jsem řezal okolo vánoc a dal je do ledničky.Možná je lepší v únor-březen, dle počasí, ustřihnout roub a hned naroubovat???Prosím o zkritizování!! Samozřejmně, že ten zbytek štěpařského vosku, který jsem měl, byl ztvrdlý k nepoužití.Z dob, kdy jsem používal lyže, běžky,mi zůstala slušná zásoba mazacích vosků, hlavně těch špalíčků.Okolo 90.roku jsem jich ve výprodeji koupil zásobu po 1.-Kčs.Použil jsem je na zamazání roubů, různé barvy a funguje to.Jeden roub jsem zatřel i velice řídkým žlutým Klistrem z tuby.Vycházel jsem z toho, že když jsem ve stopě okousával vosk ze zapatlaných rukou, abych si nezničil rukavice, tak mi po tom nikdy špatně nebylo.Pepík

Připojit reakci
                           

Přeroubování starších stromů


tomast (566) - xxx.xxx.244.17 (?)
10.12.2008 10:57
Přejít na: předchozí příspěvek | tento příspěvek (zjistit adresu)

Pepíku, rouby musí být zpožděné za podnoží (a ostatně už to tady několikrát zaznělo).
V mých podmínkách (SM, 300 m.nm.) jsou koncem února-zač. března jabloně nenarašené i během velmi teplých zim.  
S přímým přenosem roubu u jádrovin zkušenosti nemám, nicméně u kozí nožky nepotřebujete mízu, takže si myslím, že začátkem března by to mohlo fungovat a ušetřil byste si drbačku s úschovou roubů. U cenných roubů bych takhle asi ale neexperimentoval...

Přenos roubu ze stromu na strom jsem s úspěchem odzkoušel u meruněk ale byl trochu specifický případ - dárcem roubů byl na podzim zasazený stromek, který byl tudíž v rašení těžce opožděn...

Připojit reakci
                           

Přeroubování starších stromů


host - xxx.xxx.136.16 (?)
10.12.2008 11:42
Přejít na: předchozí příspěvek | tento příspěvek (zjistit adresu)

Za tu větu"rouby musí být zpožděné za podnoží" díky.Takhle jednoduše a výstižně vysvětlený problém jsem nenašel ani v těch několika knihách které mám.Možná je to v nich ukryto mezi tím balastem kvůli počtu stran.Jsem ZČ,400m.n.m, tak březen je pohoda.Pepík

Připojit reakci
                           

Přeroubování starších stromů


host - xxx.xxx.130.20 (?)
10.12.2008 13:05
Přejít na: předchozí příspěvek | tento příspěvek (zjistit adresu)

Vůbec nemám za sebou tisíce přeroubovaných větví, dokonce preferuji nové stromky ze známé plzeňské školky. Ale ne vše lze koupit.Při roubování podle mne záleží hodně na následném počasí. Pokud je chladněji, pod mrakem, nejlépe deštivo, není problém. Sluneční úpal, který někdy v máji bývá, rouby moc vysušuje. A tak, pokud chci mít stopro úspěch, dělám ještě pro roub mikroklima - ideálně pro svislé roubované větve. Přivážu k podnoži hůlku, přesahující asi o dvacet cm naroubovanou větev, natáhnu delší igelitový rukávec, pevně přiváži pod místem roubování horní část rukávce, zpět vyhrnu spodní část, doleji vodu a vytvořím vodní příkop, následně uzavřu zavázáním na horním okraji hůlky. Popis trochu zmatený, ale předpokládám, že to většina praktiků zná. Vlhké mikroklima umožní ujmutí i ze stromu na strom, dokonce i za zelena. Je to trochu pracnější, ale zajímavé. Zdraví Z.E.

Připojit reakci
                           

Přeroubování starších stromů


Jerrydecampo (161) - xxx.xxx.38.167 (?)
14.12.2008 11:25
Přejít na: předchozí příspěvek | tento příspěvek (zjistit adresu)
Zdravim. Jabloně mají velice dobrou afinitu, lze je roubovat, pokud víte jak, s úspěchem prakticky po celý rok.Jako ovocnářské embryo jsem rouboval kopulací v listopadu, a na jaře se to normálně ujalo..Zkoušel jsem taky k větvi přiroubovat zespodu kousek podnože a výsledkem byly v druhém roce 3 jablka.. Pokud dodržíte pár maličkostí jako kambium na kambium, zavázání a kde páska nepřekryje všechny rány tak zamazání voskem.U starších stromů je klasika za kůru, co nejdelší kopulační řez, a jako roub použít celý letorost, případně i dvouleté dřevo. urychlí se tím následné zapěstování plodného dřeva.
Připojit reakci
                           

Přeroubování starších stromů


host - xxx.xxx.16.55 (?)
19.3.2009 15:18
Přejít na: předchozí příspěvek | tento příspěvek (zjistit adresu)

Zdravím,

zajímalo by mě, jakou "známou plzeňskou školku" máte na mysli - mám výborný přehled o stvebninách v okolí Plzně, avšak návštěva zahradnictví se nějak nevešla do plánu první pětiletky.

(Nemohl by někdo doporučit nějakou kvalitní a odolnou odrůdu švesky na zahradu o ndmořské výšce cca 450 m orientovanou především na jižní max. na jihovýchodní stranu.)

Děkuji Bořek stavitel (v budoucnu možná i zahradník, který do práce jen tak než jako kat)

Připojit reakci
                           

Přeroubování starších stromů


KUKY (3662) - xxx.xxx.191.35 (?)
9.2.2011 18:04
Přejít na: předchozí příspěvek | tento příspěvek (zjistit adresu)

Dobrý večer, chci zachovat své Idaredy naroubováním za kůru /nemám v tom žádnou praxi, považuji to za jednoduchý způsob/ na starší neznámou odrůdu cca 20 let a Bohemii Gold cca 5 let. Rouby mám nařezané začátkem ledna a založené v zemi. Kdy můžu začít roubovat. Termíny se různí. Děkuji

Připojit reakci
                           

Přeroubování starších stromů


víítek (572) - xxx.xxx.6.15 (?)
9.2.2011 19:36
Přejít na: předchozí příspěvek | tento příspěvek (zjistit adresu)

Za kůru se roubuje v květnu. Když pukají pupeny a stromy kvetou je "míza" a kůra jde dobře odchlípnout.

Připojit reakci
                           

Přeroubování starších stromů


host - xxx.xxx.46.60 (?)
13.1.2012 11:27
Přejít na: předchozí příspěvek | tento příspěvek (zjistit adresu)

dobrý, den, chtěl bych se zeptat, kde sehnat podnože pro vysokokmen jabloní. v přírodě vše zničí zvěř (šumava, 700mnm). dále jestli se musí sázet podnož s předstihem, nebo lze v jednom roce sázet i roubovat. děkuji

Připojit reakci
                           

Přeroubování starších stromů


vyslouzil (17046) - xxx.xxx.102.7 (?)
14.1.2012 11:43
Přejít na: předchozí příspěvek | tento příspěvek (zjistit adresu)

Podnože se s předstihem sázet nemusí, ale je to lepší. Ujímání roubů i přírůstky jsou kvalitnější u již zakořeněných podnoží. Samozřejmě záleží na kvalitě kořenů, půdy a péči o vysazené sazenice.
   Vzhledem k tomu,  že podnože se prodávají ve formě malých řízků s trochou kořínků, je lepší je zaškolkovat do záhonů, naroubovat a na definitivní místo vysdadit až hotové stromky se zapěstovanou korunkou.
   Výsdadbu podnoží a jejich roubování na místě bych zvažoval jen u druhů roubovaných v korunce - např. u třešní na ptáčnici.

Připojit reakci
                           

Přeroubování starších stromů


host - xxx.xxx.46.60 (?)
15.1.2012 15:51
Přejít na: předchozí příspěvek | tento příspěvek (zjistit adresu)

Lze využít Jabloň lesní?

Připojit reakci
                           

Přeroubování starších stromů


host - xxx.xxx.99.248 (?)
16.2.2012 23:28
Přejít na: předchozí příspěvek | tento příspěvek (zjistit adresu)

Jabloň lesní znamená plánka? Ak myslíte na vrúbľovanie (roubování) tak áno. Taktiež ju môžete po presadení do svojej záhrady nechať voľne rásť v pôvodnom stave a po nejakých rokoch budete mať úrodu planých jabĺk, ktoré sú veľmi zdravé, i keď dosť kyslé. Sú vhodné na získavanie prírodných pektínov (želatina) pre výrobu džemov a marmelád.

Vlado PE

Připojit reakci
                           

Přeroubování starších stromů


host - xxx.xxx.251.161 (?)
23.2.2012 14:54
Přejít na: předchozí příspěvek | tento příspěvek (zjistit adresu)

Zřejmě jde o Fytos Plzeň.Tato školka má bezvirozní a hlavně novější odrůdy. Rudolf

Připojit reakci
                           

Roubování


host - xxx.xxx.108.29 (?)
24.4.2014 22:31
Přejít na: předchozí příspěvek | tento příspěvek (zjistit adresu)

Po nabroušení na brousku obtahuji nůž na řemenu namazaným silichronem a můžete se i holit

Připojit reakci
                           

Roubování


giovanim (77) - xxx.xxx.223.35 (?)
1.4.2015 14:58
Přejít na: předchozí příspěvek | tento příspěvek (zjistit adresu)
myslite, ze by slo vrublovat takym sposobom, ze vrtackou vyvrtat dierku a vsunut tam vrubel(v podstate by to bolo podobne ako do rastepu, pripadne kozia nozka alebo vrublovanie z boku)?
Připojit reakci
                           

Roubování


giovanim (77) - xxx.xxx.217.75 (?)
1.4.2015 21:38
Přejít na: předchozí příspěvek | tento příspěvek (zjistit adresu)

to vrtanie+palicka by aj slo teoreticky bez srandy

Připojit reakci
   

Roubování


host - xxx.xxx.99.248 (?)
17.2.2012 17:30
Přejít na: předchozí příspěvek | tento příspěvek (zjistit adresu)

VRÚBĽOVANIE – ROUBOVÁNÍ – ŠTEPENIE

Ja sa do tohto problému pustím asi trochu obšírnejšie, ako je zvykom v tejto dobe. Starým, skúseným kozákom asi nepoviem príliš veľa nového, ale začínajúcemu štepárovi to dúfam trocha pomôže. Viem, že dnes má každý málo času na to, aby písal siahodlhé verše svojho umenia, veď ja tiež nepíšem tento svoj príspevok na jeden dúšok, musím medzi tým odbiehať za inými povinnosťami, takže mi to trvá dlhšie. Napriek tomu som rád, že sa môžem podeliť o svoje laické skúsenosti. Zo skúseností, nie len mojich, ale hlavne aj starších generácií viem, že štepenie (odtiaľ aj názov štepársky vosk), či očkovanie je najlepšie robiť na planých podpníkoch, lebo sú odolnejšie, zdravšie- rezistentnejšie,  hlboko korenia, čiže ľahšie znášajú aj suché obdobia, dožívajú sa vysokého veku (Pamätám doby, keď bolo dobrým zvykom nájsť v chotári či na pasienkoch roztrúsené ovocné stromy, ktoré štepili ešte naši dedovia, alebo pradedovia a nikomu to netrhalo žily, keď si niekto odtrhol jabĺčko, hrušku, slivku, či čerešňu).  To sú výhody týchto podpníkov. Nevýhody sú, že ich je už teraz ťažšie nájsť v prírode, príliš mohutný vzrast, čo sa dnes už nenosí, ale hlavne, čo je v tomto uponáhľanom svete dôležité, začínajú príliš neskoro od navrúbľovania rodiť 5-6 rokov. Pri dnešných vyšľachtených podpníkoch máme úrodu mnohokrát už na budúci rok od navrúbľovania v podobe jedného, či dvoch plodov, čo však nie je dobré hneď v prvom roku takto mladý stromček vysilovať. Preto plody alebo už kvety odstránime a radšej si začneme vychovávať peknú korunku. Naopak, pri ríbezliach, naštepených na „Meruzalku zlatú´´, ktorá je podpníkom (podnožou) pre stromkové ríbezle, či egreše, kľudne necháme rodiť už v prvom roku. Tie sú totiž ako burina (plevel) a nevadí im tento prudký nástup do rodivosti. Ale teraz už poďme konkrétne ku vrúbľovaniu.
Aby sa nám vydarilo vrúbľovanie, musíme splniť niekoľko základných podmienok, ktoré rozhodujú. Sú to : 1 ročné obdobie
           2 aj keď je správne ročné obdobie, tak vystihnúť správnu miazgu (mízu)
           3 hygiena (živých rezaných častí sa snažíme nedotýkať- možnosť infekcie)
           4 správne narezané vrúble a v správnom období
           5 správne uchovanie vrúbľov
           6 technika vrúbľovania a dodržanie základných princípov
K bodu č. 1 : Ročné obdobie nemáme príliš na výber. Je to jar, alebo druhá polovica leta, kedy je druhá miazga a vtedy môžeme očkovať a vrúbľovať na zeleno.
K bodu č. 2 :  Musíme sledovať vegetáciu, aby sme zistili tú najlepšiu miazgu, chce to skúsenosti, pretože jar, i leto sú pomerne dlhé pojmy a nedá sa s istotou povedať, že – teraz. Všetko závisí ani tak nie od nás, ako od prírody, ako to ona zariadi. To znamená, aké sú zrovna teploty, aké sú vodné zrážky, a tak ďalej. My tu zohrávame len úlohu pozorovateľa, aby sme mohli zúročiť naše snaženie. Na vegetácií to poznáme, že je už dobrá miazga tak, že zo dňa na deň rýchlejšie raší a bujnie, kôra sa dá ľahúčko odlúpnuť. Vtedy je ten správny čas, vtedy sme aj robili z vŕbovej kôry píšťalky. Netreba sa báť, že prepasieme čas. Je to dosť dlhé obdobie, aby sme začali s prácou, ktorú chceme vykonať.
K bodu č.3 : Tam chytíme to, tam zasa ono a práve tak môžeme preniesť infekciu na rastlinu.
K bodu č.4 :  Vrúble by sa mali rezať, pokiaľ je to možné z južnej strany stromu, pretože tam je predpoklad, že sú najlepšie vyzreté. Odoberáme jednoročné výhonky z obvodu koruny, v strednej časti výšky koruny. Vrúble z vnútra koruny a tzv.vlky, nie sú moc vhodné.  Dobre bude, ak nebudeme rezať keď je sychravo, alebo hmlisto. Kôstkoviny (peckoviny) režeme v decembri (prosinci), pretože skôr rašia, jadroviny v januári (lednu) až februári (únoru).
K bodu č.5 : Vrúble uchovávame vo viazaničkách buď napichané vo vlhkom piesku v chladnej pivnici (sklepu), alebo zabalené z rezanej časti vo vlhkom servítku a igelitovom vrecku v chladničke. Občas ich kontrolujeme a zvlhčujeme servítok, alebo piesok. Nezabudnime si napísať na ceduľku, o aký druh a odrodu ide a priviažme si to na viazaničku vrúbľov.
K bodu č. 6 :  Podpník si skrátime na žiadanú výšku kmeňa, ak sme skracovali nožnicami, alebo pílkou, zarovnáme rez ostrým nožom. Hladká rana sa lepšie hojí. Z viacerých spôsobov vrúbľovania uvádzam tri najbežnejšie. Je to na rázštep, (obr.1a) skrátený kmienik v strede pozdĺžne narežeme a rozštiepime na požadovanej dĺžke. Vrúbeľ zarežeme z oboch bokov do dlhého klina a vložíme do rázštepu v podnoži. Dávame pozor na správnu polohu oboch kambií. Obviažeme PVC páskou, alebo lykom. Začíname ovíjať odspodu pod rezom a postupujeme smerom hore a zasa späť po dolný koniec, kde konce pásky zviažeme. Pásku dobre uťahujeme, aby bol medzi vrúbľom a podnožou dobrý styk. Obnažené rezné plochy ošetríme štepárskym voskom, alebo hustou latexovou farbou. Ak viažeme lykom, musíme prevoskovať aj celý lykový ovin, aby nám zbytočne nevytekala potrebná miazga. Pri tom dávame pozor, aby sa vosk nedostal medzi styčné plochy, čo by bránilo zrastaniu kambiálnych pletív. Na vrúbli ponecháme 2 – 3 púčiky a nad posledným púčikom zrežeme mierne šikmo, asi ako na obrázkoch. Ďalší spôsob je na šikmý rez (obr.1b). Rez robíme ako je patrné z obrázka. Plochy musia byť čisté a rovné a majú dosadať na seba po celej ploche. Tento spôsob sa viaže obtiažnejšie, ako pri rázštepe, pretože musíme oba diely neustále pridržiavať v správnej polohe a pritom ovíjať. Už menej obtiažne je to pri šikmom reze s jazýčkom (obr.1c), kde nám tento jazýček pridržiava diely. Režeme podobne ako v predchádzajúcom prípade, len na oboch dieloch zarežeme ešte jazýčky, ktoré do seba zapadnú (viď. obrázok).Chce to trochu tréningu.
Je ešte viacero spôsobov vrúbľovania, ako napr. na koziu nôžku čo sa používa hlavne ak potrebujeme prevrúbľovať hrubší podpník, alebo vetvu. Ale tieto tri pre začiatočníka na počiatok štepárskej kariéry postačujú, hlavne svojou jednoduchosťou.
Na obrázku 1d je v reze vyobrazený správny a nesprávny spôsob osadenia vrúbľa do podpníka.
Je to na príklade spôsobu na rázštep, ale zásady platia pre všetky prípady štepenia. Treba ešte podotknúť niektoré veci : Rezy robíme pokiaľ možno čím dlhšie – väčšia plocha = väčšia šanca ujateľnosti vrúbľa. Z výhonku, určeného na rezanie vrúbľov využívame hlavne strednú tretinu jeho dĺžky (pokiaľ nám to dostatok materiálu dovoľuje) a to z tohto dôvodu : Spodná, hrubá tretina po navrúbľovaní ženie hlavne do rodivosti, vrcholová tretina ženie hlavne do rastu dreva a menej do rodivosti a stredná tretina má tieto vlastnosti vyvážené. Tieto vlastnosti výhonku môžeme tiež zúžitkovať. Všímame si materský strom, z ktorého odoberáme materiál. Ak rastie príliš bujne, čiže do dreva, režeme vrúble zo spodnej tretiny výhonku. Ak má príliš malé prírastky ročného dreva, narežeme vrúble z hornej, vrcholovej časti prútika. Ak má materský strom tieto vlastnosti vyvážené, režeme vrúble zo strednej tretiny. Troška iný prípad je, ak chceme odobrať materiál z veľmi starého stromu, ktorý má tak, ako tak, kvôli starobe malé prírastky ročného dreva. Vtedy berieme aj to, málo, čo nám poskytne, dokonca aj vlky.
Prajem veľa zdaru           Vlado PE

Obrázky:
Obrázok 1  Vrúbľovanie
Obrázok 1 Vrúbľovanie
Připojit reakci
      

Roubování


PeterNR (297) - xxx.xxx.125.110 (?)
22.6.2013 11:22
Přejít na: předchozí příspěvek | tento příspěvek (zjistit adresu)

Dobrý deň, rád by som si do koruny sladkovišne naštepil čerešňu od suseda, ktorá mi zachutila. Ako zistím, či je teraz na to správny čas? Skúšal som odchlípiť kôru, nedá sa. Takže za kôru to ešte nepôjde. Možno by bolo lepšie na koziu nôžku? Aj keď, letorasty sú ešte dosť mäkké. Skúšal som ich ohnúť, ešte sa nedajú zlomiť.

Ďakujem vopred za rady.

Peter

Připojit reakci
         

Roubování


host - xxx.xxx.149.42 (?)
22.6.2013 14:01
Přejít na: předchozí příspěvek | tento příspěvek (zjistit adresu)

Dobrý den. Nevím jestli poradím, píšu jen pro případ, kdyby nebyla lepší rada. Chci v létě přeroubovat švestkoviny, které se mi nechytly na jaře a tak taky hledám rady. Třešně jsem v létě (cca 10.červen/580m) jen očkoval a kůra šla odchlípnout dobře. Rouby ale byly mizerné. Ujmutí asi 25%. Někde z internetu jsem si vzal do poznámek tento text. Cit.: "Letní štěpování ovocných dřevin
    Pro tyto práce je letní období zvlášť vhodné, protože je možné řezat ušlechtilé rouby bezprostředně před roubováním. Pokud máme méně ušlechtilého materiálu, pak je výhodnější jen očkovat. Roubování je ale považované za vhodnější metodu. Pro roubování za kůru platí u jednotlivých ovocných následující termíny: U višní - 2/2 VIII., slivoně a švestky - červenec/srpen, hrušně a kdouloně - uprostřed VIII., jabloně - konec VIII. Očkujeme ve stejných termínech. Broskvoně a meruňky štěpujeme pouze očkováním mladých jednoletých výhonů o síle prstu a také vlků, a to v termínu - červenec/srpen. To však má smysl pouze u mladých zdravých stromů. Roubování vyzrálými (dřevnatými) rouby není vázáno na tyto časově omezené termíny.
    Před štěpováním hluboce seřízneme korunu, po nezdařeném jarním roubování odřízneme nesrostlý roub a několik centimetrů podnože - tady roubujeme za kůru. Mladé výhonky narostlé během jara jsou vhodné jak k roubování tak i očkování. Před štěpováním korunu prosvětlíme a štěpujeme nejsilnější mladé výhony. Zda se štěpování podařilo poznáte po zhruba 14-ti dnech, kdy zbytek listového řapíku snadno odpadne." Jinak jsem třešně rouboval na silnější podnož (kmínek prst, roub tužka) v klasické době na jaře, do boku, a šlo to. V létě by to mohlo jít také. JG

Připojit reakci
            

Roubování


PeterNR (297) - xxx.xxx.125.110 (?)
23.6.2013 11:09
Přejít na: předchozí příspěvek | tento příspěvek (zjistit adresu)

Ďakujem Vám za podrobnú informáciu. Takže pokiaľ ide o termín, máme ešte čas. 

Peter

Připojit reakci
            

Roubování


host - xxx.xxx.81.42 (?)
23.6.2013 19:03
Přejít na: předchozí příspěvek | tento příspěvek (zjistit adresu)

Roubování

Prosím Vás, nedělejte z toho bramboračku. Nejlepší postup je očkování a to systémem Chick Buddink- což je zlepšený Forkett. Ujímatelnost se rovná cca 100%. Záleží nha tom, zda očkujuata na spící, nebo bdící očko.

Wendy

Připojit reakci
               

Roubování


PeterNR (297) - xxx.xxx.122.231 (?)
24.6.2013 9:05
Přejít na: předchozí příspěvek | tento příspěvek (zjistit adresu)

Dobrý deň. Forkertovo očkovanie používam pri mladých podpníkoch do cca 2 cm priemeru, ale teraz potrebujem zaštepiť do koruny stromu novú odrodu, pričom konáre majú priemer cca 5 cm, niektoré aj viac. Neviem si predstaviť, ako očkovať do hrubších konárov, preto som chcel vrúbľovať na koziu nôžku resp. za kôru. Ak viete o vhodnom postupe očkovania na takto hrubý podpník, prosím popíšte ho. Ďakujem.

Peter 

Připojit reakci
                  

Roubování


vyslouzil (17046) - xxx.xxx.92.38 (?)
24.6.2013 9:15
Přejít na: předchozí příspěvek | tento příspěvek (zjistit adresu)

Jestliže se Vám neujalo roubování za kůru, neopravoval bych to dalším roubováním na starou větev, ale využil bych letorostů, které vyrazily pod místem štěpování ze zakrácených pahýlů. Na ně můžete v pohodě očkovat - chipovat.
   Já v tomto případě raději nechám výhony narůst a naroubuji na ně silné rouby kopulací  až počátkem března příštího roku .

Připojit reakci
                     

Roubování


PeterNR (297) - xxx.xxx.122.231 (?)
24.6.2013 9:25
Přejít na: předchozí příspěvek | tento příspěvek (zjistit adresu)

Rozumiem, ale to nie je tento prípad. Vybral som si niekoľko cca 5 cm hrubých konárov, ktoré sú od kmeňa vyholené, a do nich chcem zaštepiť novú odrodu. Pretože doteraz som takmer vždy len očkoval, s vrúbľovaním nemám dosť skúseností, preto som sa pýtal na vhodný termín a spôsob vrúbľovania. Vyskúšam podľa rady v predošlom príspevku vrúbľovať v júli, ak bude dosť miazgy tak za kôru, ak nebude tak na koziu nôžku.

Peter

Připojit reakci
                        

Roubování


Mikeš13 (1847) - xxx.xxx.224.39 (?)
24.6.2013 15:00
Přejít na: předchozí příspěvek | tento příspěvek (zjistit adresu)

Pokud nemáte jednoleté výhony, zkuste za kůru v červenci nebo spíš v srpnu.

Připojit reakci
                           

Roubování


host - xxx.xxx.178.235 (?)
24.6.2013 15:38
Přejít na: předchozí příspěvek | tento příspěvek (zjistit adresu)

Předpokladem jsou zdřevnatělé letošní letorosty jako rouby ve stadiu mízy(kdy jde kůra ještě dobře oddělit).Zda se roub ujal, poznáte podle jeho hladké, nezvraštělé kůry.Tento srůst musí ale ještě obstát přes zimu, kdy mrzne, sněží a pod..Proto bych se k roubování přiklonil až na jaře, kdy je větší šance. AB

Připojit reakci
                           

Roubování


host - xxx.xxx.149.42 (?)
25.6.2013 23:02
Přejít na: předchozí příspěvek | tento příspěvek (zjistit adresu)

Dobrý den.
Ještě malou poznámku. (snad pan Wendy promine druhový chaos, který do jablek vnášíme)
Třešně letní rány dobře hojí. Rány po neujatém letním očkování se zahojily cca za měsíc. Vlastním neujmutým letním štěpováním tedy nevznikne na podnoži podstatnější poškození. To vidím jako výhodu pro zahrádkáře. Taky ke štěpování za kůru není potřeba moc cviku. A pak i možnost dvou termínů štěpování (v létě, a případná oprava na jaře) se mi zdá výhodnější, než jen jeden termín na jaře. JG

Připojit reakci
                           

Roubování


vyslouzil (17046) - xxx.xxx.92.38 (?)
26.6.2013 13:59
Přejít na: předchozí příspěvek | tento příspěvek (zjistit adresu)

Osobně preferuji jarní termín. Zejména proto, že rouby si mohu přivézt či nechat poslat z daleka, uložit a roubovat v době když mám čas. Jistě, i letní rouby cosi vydrží, ale je to složitější. Navíc u zimních roubů mohu neujaté rouby opravit ještě téhož jara (pokud nespotřebuju všechny rouby, ovšem). Taky je menší riziko, že ujmuté rouby vymrznou v zimě

Připojit reakci
   

Roubování


deerslayer (486) - xxx.xxx.84.120 (?)
9.3.2012 22:29
Přejít na: předchozí příspěvek | tento příspěvek (zjistit adresu)
Zajtra je sobota... ideme na to?
Připojit reakci
      

Roubování


host - xxx.xxx.43.70 (?)
19.3.2012 18:51
Přejít na: předchozí příspěvek | tento příspěvek (zjistit adresu)

U nás je ještě brzy.

Připojit reakci
               

Roubování


host - xxx.xxx.34.50 (?)
2.1.2013 16:54
Přejít na: předchozí příspěvek | tento příspěvek (zjistit adresu)

Dobrý den,

  na jaře bychom chtěli přeroubovat starší jabloň. Nemá chutné plody a trpí hořkou pihovitostí. Mám možnost roubů Gloster od rodičů, ale raději bych sehnala Topaz (je více rezistentní). Nemáte někdo možnost zaslat (prodat) rouby? 

Jinak s roubováním nemáme zkušenosti, bude to naše prvotina. Máme nastudováno z internetu, tak doufám, že se nám zadaří. Zkusíme roubovat kopulací i za kůru, rozdělíme si to podle probouzení jabloně do 2 termínů, napřed kopulace a po nějakém tom týdnu ještě za kůru.  Shodili jsme část koruny a nechali si 15 cm rezervu na silnějších větvích, které na jaře ještě zkrátíme. Nechali jsme doprovodné větve. Uvítáme jakoukoli radu.

Připojit reakci
   

Roubování


PeterNR (297) - xxx.xxx.27.250 (?)
3.3.2013 22:22
Přejít na: předchozí příspěvek | tento příspěvek (zjistit adresu)

Dobrý večer, 

mám na záhrade mladý stromček Golden Delicious na MM106. Mám málo miesta, a ďalšiu jabloň tam nevmestím. Rád by som si preto do koruny naočkoval nejaké ďalšie 2-3 odrody pre rozšírenie sortimentu. Ktoré by ste poradili, aby boli vyrovnané z hľadiska sily rastu? Čo napr. Júlia, Karmina, Rubinola?

Druhá otázka - deťom chutí Spartan, neviem však zohnať vrúble. Prípadne Spalord, čítal som že by mal byť odolnejší. Ak by mal dakto tieto odrody, a bol by ochotný mi poslať zopár vrúbľov, budem sa revanšovať.

Ďakujem vopred veľmi pekne.

Peter

Připojit reakci
      

Roubování


host - xxx.xxx.210.130 (?)
4.3.2013 7:26
Přejít na: předchozí příspěvek | tento příspěvek (zjistit adresu)

Kdy roubovat za kůru?  Konec března?

Připojit reakci
         

Roubování


Mikeš13 (1847) - xxx.xxx.224.39 (?)
4.3.2013 8:35
Přejít na: předchozí příspěvek | tento příspěvek (zjistit adresu)

Obecně cca kolem období kvetení.

Připojit reakci
            

Roubování


host - xxx.xxx.81.42 (?)
5.4.2013 20:14
Přejít na: předchozí příspěvek | tento příspěvek (zjistit adresu)

Roubování.

Velmi pozorně jsem přečetl všechny příspěvky.S většinou souhlasím a mám podobné zkušenosti, ale zásadně nesouhlasím s použitím odlamovacího nože. Trochu to rozvedu. Roubovat mě učil mistr odborného výcviku, Spoluautor knihy Škola ovocnáře (Dr. Luža) a vynikající sadař - zahradník- pan Ludvík Smrž, který působil na Sztš Brno- Bohunice. Toto umění v pravém slova smyslu, jsem od něj začal přijímat v 8 letech. Ve stejném roce jsem dostal pod stromeček roubovák Solingen po svém pradědovi. I broušení mě naučil p. Smrž- a to na nekolikrát zmiňovaném Belgickém úlomku (který jsem si později pořídil), ale i na obyčejném dvouvrstvém karb. a břidlici. Základem le broušení ne pod vodou, pri kterém se brousek zanáší, ale zásadně broušení za pomoci petroleje. Brousek lépe "tahne" a nezůstávají na něm okuje, které mohou způsobit nerovnost ostří. Na finální obtažení- vyhlazení- ostří, používám obtahovák- řemen z buvoliny-(řemen ze staré mlátičky). Z takto nabroušeným nožem je radost pracovat. Další důležitá věc je "mít nůž v ruce". Jak napsal p. Vysloužil- řez se provádí tahem od patky ke špičce nože, aby řez byl co nejhladší. Proč jsem se tak rozepsal. Dnes jsem zkoušel odlamovací nůž při roubování v ruce. Protože s ním nemám žádné zkušenosti-a nikdy více již mít nebudu- nepoužil jsem jabloň. podnože, které jsou pro mne na takový experiment příliš cenné, ale rouboval jsem na vrbu(salix alba) Jívu. Důvod je, že jíva samotná špatně koření. Normálním roubovákem jsem schopen za hodinu naroubovat 80ks podnoží min. Pokud mi má kdo vázat, udelám trojnásobek. Ale v žádném případě s odlamovacím pajzákem-promiňte mi ten výraz, ale je to tak. A co se týká kvality, o tom radši nebudu psát. Zkrátka po 20 kusech jsem s odlamovákem šlahl do koše a nikdy více už takovou fušeřinu dělat nebudu. Jen ještě by mě zajímalo, jak by se s takovým žabikuchem stihlo při očkování systémem Chip Buddink 1000 a více jedinců za den při min. 90% ujímavosti. Nevěřím, že by naši předkové, i kdyby měli možnost tohoto nástroje, opustili klasický roubovák, očkovák, nebo žabku. Nyní používám jak k roubování, tak k očkování nože značky TINA, které jsou sice dražší, ale já nejsem tak bohatý, abych si mohl dovolit levné věci. Vtomto případě jsem se rozhodoval mezi značkou Viktorinox,(který požívá můj syn- profík) a Tinou, která jasně zvítězila, byť je mnohem dražší. Ovocnařina je poslání a zaslouží si profesionální přístup.Ještě k tomu, kdo prodává Belgické ůlomky- je to fy. Pasič. A k firmě Fytos- pozor na proliferaci. šechny Vás zdravím a panu Ludvíku Smržovi, který mě učil roubovat a očkovat, dej Pán Bůh věčnou slávu.

Wendy

Připojit reakci
               

Roubování


host - xxx.xxx.22.251 (?)
5.4.2013 21:21
Přejít na: předchozí příspěvek | tento příspěvek (zjistit adresu)

Dobrý den, většina z Vás autorů výše uvedených příspěvků jste staří praktici, různě vyučení a vyškolení mistři a znalci různých oborů. Ale já asi reprezentuji tu druhou část, nevyučených zahradníků, neznalých postupů broušení, dokonce neznalých jiných způsobů roubování než kopulace. Nedostal jsem roubovací nůž od táty a nedal bych peníze za profi nářadí. Pro mé uspokojení jsem starým jídelním nožem a lámacím nožem narouboval přes 200 ovocných stromků na podnože vypěstované ze semen nebo posbírané po mezích. Vždy jsem udělal 2x víc stromků než jsem potřeboval. Ne všechny stromky se vydařily. Na přesazení do sadu jsem vybral ty pěknější, větší, lépe rostoucí. Promiňte mi můj názor, ale menšina Vás odborníků má základnu v mase nás amatérů.  Měl jsem období pěstování podnoží, potom roubovací dobu, vysazovací a nyní mám pěstovací. Tyto doby se překrývaly a různě doplňovaly. Výsledek? Dva ovocné sady, řada starých odrůd, postupné nabývání znalostí a radost z výsledku. A díky Vám za mnohdy protimluvné názory, já si vždy něco vyberu. Střední Morava u Olomouce.

Připojit reakci
                  

Roubování


host - xxx.xxx.123.5 (?)
7.4.2013 15:30
Přejít na: předchozí příspěvek | tento příspěvek (zjistit adresu)

Dobrý den, chtěla bych poprosit o konkrétní radu. Jsem naprostý začátečník a chci roubovat cca osmiletou jablůňku, která má zapěstovaná dvě patra. Horní patro má kmen a tři hlavní větve.Tyto větve chci uříznout před roubováním na délku cca 30 cm.od kmene. Na dvou větvích však nemám v této délce žádné tažné větvičky. Stačily by mi na celé patro dvě tažné větvičky (jedna u kmene a druhá u třetí hlavní větve)? Nebo musí mít každá větev svou tažnou větvičku?

Děkuji za případnou radu.Yvet.

Připojit reakci
                     

Roubování


radovan rbk (52) - xxx.xxx.224.14 (?)
13.4.2013 23:09
Přejít na: předchozí příspěvek | tento příspěvek (zjistit adresu)

Dobry vecer. Mozem pouzit namiesto vosku alebo latexu na zatieranie vatsich ran duvilax? Dakujem.

Připojit reakci
                     

Roubování


vyslouzil (17046) - xxx.xxx.102.201 (?)
14.4.2013 7:49
Přejít na: předchozí příspěvek | tento příspěvek (zjistit adresu)

Roubujete-li větve na vrcholu či obvodu koruny, ujmou se vám rouby i v případě absence tažných větviček.
   Duvilax použít můžete. Jeho nevýhodou je průhlednost, takže tolik nechrání před světlem.  Stejně tak ovšem nemusíte použít vůbec nic, rány nezatírat, výsledky nebudou o mnoho jiné.

Připojit reakci
                        

Roubování


host - xxx.xxx.6.16 (?)
14.4.2013 17:08
Přejít na: předchozí příspěvek | tento příspěvek (zjistit adresu)

Zatírání u roubování bych nepodceňoval. Minimálně je vhodné na roubované větvi opatlat okolí roubu, špičku roubu po řezu na pupen a obvod rány. To se provádí štěpařským voskem. Zamatlání dřeva balzámem už není tak podstatné, ale má to také pozitivní efekt.

V

Připojit reakci
                           

Roubování


host - xxx.xxx.81.42 (?)
14.4.2013 19:55
Přejít na: předchozí příspěvek | tento příspěvek (zjistit adresu)

Roubování.

Plně souhlasím, že rány při roubování je třeba zatřít voskem a to dobrým. Pří vyšších jarních teplotách nezatřená místa a zvláště na roubu vemi rychle vysychají a procento úspěchu se výrazně snižuje. Zvlášť když roubujete na silnější podnože a nemáte zrovna extra silné rouby. Vosk by měl být kvalitní- tak jak se spíš dělal JENTEN a ne Polské náhražky smolovitého charakteru. Rouboval jsem včera-tj.13.4. hrušeň Lucasovu a Thiriotovu na semenáč a měl jsem málo dobrého vosku, tak jsem jej nastavil drobky ze starých mezistěnek, lihem a terpentýnem a vosk se mi velice povedl (až jsem se tomu sám divil). Pokud budete mít dobře zavoskováno, /spěch se nemůže nedostavit. Co se týká duvilaxu- nemám zkušenost. Používal jsem přípravek SANTAR, a nyní obačejný latex bílé nebo šedé barvy smíchaný s čistým dřevěným popelem.

Wendy

Připojit reakci
                           

Roubování


radovan rbk (52) - xxx.xxx.224.14 (?)
14.4.2013 22:00
Přejít na: předchozí příspěvek | tento příspěvek (zjistit adresu)

Preco sa miesa latex s drevenym popolom?

Připojit reakci
                           

Roubování


vyslouzil (17046) - xxx.xxx.92.38 (?)
15.4.2013 8:52
Přejít na: předchozí příspěvek | tento příspěvek (zjistit adresu)

Nemůžeme zde míchat dvě zcela rozdílné věci. Zatírání řezných ploch při roubování a zatírání ran po běžném řezu.
   Předpokládám, že dotaz na Duvilax se týkal zatírání ran po řezu. Tady říkám, že je možné ho použít (máte-li ho a nevíte co s ním), ale nevidím výhody oproti latexové či akrylátové barvě, kde na první pohled poznáte zatřené rány od dosud neošetřených. Zatírání ran pak považuji za vhodné, nikoli nutné.
   U ran po roubování je to jiné. Zatírání považuji za nutnost, bez ohledu na to, že jsem zažil ujmuté rouby (i za kůru) bez zatření. Při roubování bych Duvilax nepoužíval. Je příliš tekutý a zatékal by do řezných ran, zejména při roubování za mízy.
   Jestli se vosk z mezistěn a terpentýnu povedl, drží a nepálí pletiva, to nelze poznat při roubování, ale až když rouby porostou. Asi bych se bál použít na štěpování cenných roubů nevyzkoušený  vosk se syntetickým ředidlem a bez pryskyřice. V nouzi bych raději použil hustý latex.
   Jaký význam má přidání popela , nevím, možná zahustí, není-li sama barva dost hustá.

Připojit reakci
                           

Roubování


Bajas (160) - xxx.xxx.149.16 (?)
15.4.2013 9:42
Přejít na: předchozí příspěvek | tento příspěvek (zjistit adresu)

Pokúšal som sa i tento rok vrúbľovať, narazil som pri tom na asi úplne triviálny problém. Koľko očiek má mať vrúbeľ. V dostupných zdrojoch som našiel „ 2 až 5“. A ako som sa včera pozeral na moje vrúbľovance limit 2-5 očiek som viac-menej dodržal, ale bez vedomia „Prečo?“.
1. Od čoho závisí, či 2, alebo 5,od hrúbky podpníka? Od stavu vrúbľa?
2. Čo s očkami, ktoré sa nachádzajú na odvrátených stranách po kopulačných rezoch podpníka a vrúbľa, ktoré prídu k zapáskovaniu,  nechať, alebo vyslepiť?
3. Počíta sa i zapáskované očko do limitu 2-5 očiek?

Vopred ďakujem za odpoveď. Bajas.

Připojit reakci
                           

Roubování


rosti&slavik (1016) - xxx.xxx.88.38 (?)
15.4.2013 10:02
Přejít na: předchozí příspěvek | tento příspěvek (zjistit adresu)

1)Uvedený počet 2-5 ks není třeba brát striktně.Více oček je výhodnější pro případ, že je některé poškozeno, nebo bude poškozeno, taky pro případ aby bylo na roubu více dřeva, aby nebyl náchylný vyschnutí.Rouby nedostatkem mízy vysychají vždy od konce.Uspěšný může být i jednoočkový roub.

2)Obě protilehlá očka zapáskovat-budou pomáhat táhnout mízu,ale v budoucnu z nich nebude nic.Nebo je můžete vyslepit.

3)Né,nepočítá.

Připojit reakci
                           

Roubování


vyslouzil (17046) - xxx.xxx.92.38 (?)
15.4.2013 10:47
Přejít na: předchozí příspěvek | tento příspěvek (zjistit adresu)

Je to tak. Počet oček není žádný diktát, stejně tak je jedno, jestli očko naproti řezu šetříte, zavážete či vyslepíte. Logicky nemá smysl ponechávat víc oček, neboť výhon beztak obvykle necháváme růst jen jeden. Takže zbylé pupeny jsou jen do rezervy. Používám standartně 3 očka - spodní je pod úvazkem,  z jednoho (obvykle horního) roste výhon, ten rezervní (většinou prostřední) od začátku zakracuju.
    Výjimkou může být roubování třešní na ptáčnici v korunce, kde je možno nechat 4-5 oček a z jejich výhonů vytvořit terminál a 3 - 4 ramena. To může ušetřit 1 rok při zapěstování korunky. I tak bych s tímto postupem váhal, protože je obecně lepší, když ramena vyrůstají z kmene ve větších odstupech.
   Přeroubování stromů dlouhými rouby, to už je jiná kapitola.

Připojit reakci
                           

Roubování


dismas (18) - xxx.xxx.101.33 (?)
18.4.2013 8:19
Přejít na: předchozí příspěvek | tento příspěvek (zjistit adresu)

Dobrý deň p. Vysloužil!

Keďže práve toho roku sa chystám štepiť dlhými vrúbľami, privítam nejaké rady od takého praktika ako Vy. Ďakujem.

           dismas

Připojit reakci
                           

Roubování


vyslouzil (17046) - xxx.xxx.92.38 (?)
18.4.2013 16:15
Přejít na: předchozí příspěvek | tento příspěvek (zjistit adresu)

Abych řekl pravdu, moc zkušeností s dlouhými rouby nemám. Zkusil jsem to před lety na několika jabloních. Nemůžu říci, že by to vůbec nefungovalo, ale nevrátil jsem se k nim. Vyžaduje to velmi dobrý zdravotní stav mladých podnožových stromů, hluboké zmlazení před naroubováním a taky kvalitní rouby. Dlouhou dobu jsem měl pocit, že na roubech raší jen pár spodních pupenů a měl jsem chuť rouby zakrátit někde za 4. očkem. Postupně ale začaly pučet další a vyrašila většina až na několik posledních. Nemůžu ale tvrdit, že jsem tím ušetřil rok. Přírůstky byly kratší než obvykle, zatímco podobný strom přeroubovaný klasicky vytvořil dlouhé letorosty včetně předčasného obrostu, takže stromy nakonec vypadaly skoro podobně. To byl asi hlavní důvod (včetně nutné ochrany proti vylomení roubu), proč jsem roubování dlouhými rouby nezopakoval. Dalším problémem té metody bylo, že hojení řezné rány na podnoži trvalo déle a nebylo tak dokonalé. Asi to bude tím, že krátkých roubů sázím několik dokola, zatímco dlouhý jsem dal jen jeden.

Připojit reakci
                           

Roubování


host - xxx.xxx.153.9 (?)
2.5.2013 21:26
Přejít na: předchozí příspěvek | tento příspěvek (zjistit adresu)

Dobrý den, já jsem dlouhými rouby rouboval jednou, když nám v r. 97 zmrzla dvě Ontaria až po místo roubování. To místo roubování bylo asi v 1,8 m výšky a kmen tam měl průměr kolem 20 cm. Po uříznutí do zdravého nezůstala ani větvička, téměř "řez na pařez". Dlouhé rouby jsem použil, aby měl strom rychle dost asimilační plochy. Rouboval jsem po celém obvodu co 3 cm jeden roub za kůru. Oba stromy přežily a dlouho ještě rodily. Rána se pochopitelně zcela nezacelila. Stromy jsem postupně dal pryč, protože překážely stavebním úpravám.

Dlouhé rouby je taky dobré zajisti proti vylomení. Po obvodu kmene jsem přivázal suché větve, ke kterým jsem rouby jistil.

JZ

Připojit reakci
                           

Roubování


Bajas (160) - xxx.xxx.149.16 (?)
15.4.2013 11:38
Přejít na: předchozí příspěvek | tento příspěvek (zjistit adresu)

Prečo som sa pýtal na ten počet očiek? Minulý týždeň bola výstava v TN Záhradkár 2013 a tu Ing. Jakúbek predseda SZZ (Slov. zv. záhradkárov) demonštroval vrúbľovanie pre širokú verejnosť, a mimo iného konštatoval : "Tento podpník je veľmi slabý, stačia mu len dve očka", preto som sa snažil dopátrať nejakej závislosti. Inak ďakujem za vysvetlenie. Zdravím, Bajas.

Připojit reakci
                           

Roubování


Bajas (160) - xxx.xxx.149.16 (?)
30.4.2013 12:55
Přejít na: předchozí příspěvek | tento příspěvek (zjistit adresu)

Aj vďaka Vašim radám sa vrúble začínajú olisťovať.Až na dva navrúbľovance Topazu do staršieho Idaredu. Tieto mi miesto vyhnania letorastov, nasádzajú z očiek len kvety. Čo poradíte? Odstrániť kvety, alebo ich nechať plodiť. Vrúbľované okolo 25.03.2013.Bajas.

Připojit reakci
                           

Roubování


Walter (1272) - xxx.xxx.168.18 (?)
30.4.2013 13:03
Přejít na: předchozí příspěvek | tento příspěvek (zjistit adresu)

Já květy odstraňuji. Samozřejmě, může i z takového květu dorůst plod, ale dochází k zbytečnému vysilování roubu.

Připojit reakci
                           

Roubování


vyslouzil (17046) - xxx.xxx.92.38 (?)
30.4.2013 13:07
Přejít na: předchozí příspěvek | tento příspěvek (zjistit adresu)

Květy na roubu neodstraňuju, abych omylem nevylomil spící vegetativní očko pod ním. Květy obvykle upadnou samy a na jejich místě vyraší výhon. Někdy z květu dokonce dozraje jablko. Ani to neodstraňuju, nevšiml jsem si, že by letorost z roubu byl kvůli ponechanému plodu kratší nebo slabý.

Připojit reakci
                           

Roubování


Bajas (160) - xxx.xxx.149.16 (?)
6.5.2013 9:48
Přejít na: předchozí příspěvek | tento příspěvek (zjistit adresu)

Obrázok navrúbľovaného Fuji na odrode Spartan pred rozkvetom. Bajas.

Obrázky:

Připojit reakci
                           

Roubování


Bajas (160) - xxx.xxx.149.16 (?)
20.5.2013 9:30
Přejít na: předchozí příspěvek | tento příspěvek (zjistit adresu)

Obom vrúbľovancom Topazu, kvety zaschli a následné rašenie lístkov je zatiaľ minimálne, no žijú, aspoň si myslím. Vzbudili sa mi i dva vrúble (1x Wealthy a 1x Hammerstein), oba začínajú ukazovať zelenú farbu v púčikoch. Podľa mňa trocha neskoro, no príčinou môže byť i nevhodné umiestnenie vrúbľov do skoro horizontálnej polohy. Nepodarilo sa mi jarné vrúbľovanie Slivky prezident (3x) na podnože (asi myrobalán) – asi kvôli nedostatočnej hrúbke 4mm podnože, do očkovania na konci leta snáď podnože zosilnia. Bajas.

Připojit reakci
                           

Roubování


host - xxx.xxx.153.9 (?)
2.5.2013 21:40
Přejít na: předchozí příspěvek | tento příspěvek (zjistit adresu)

Do Latexu se má přidávat dřevěné uhlí (dával jsem práškové živočišné uhlí) prý kvůle desinfekci či omezení napadení houbami. Taky je pak barva tmavší, což spíš odpovídá barvě kůry - příliš světlé odráží moc tepla, pod černou se zase prý rána přehřívá. Pod šedou se rány nejlépe hojí. Tolik praví teorie.

JZ

PS: To uhlí se tam špatně rozmíchává, po uschnutí vystupuje na povrch a při doteku špiní dlouho po tom, co je barva suchá.wink

Připojit reakci
                           

Roubování


host - xxx.xxx.213.126 (?)
22.5.2013 21:13
Přejít na: předchozí příspěvek | tento příspěvek (zjistit adresu)

kdy odstranit letorost na podnoži po uchycení roubu?

Připojit reakci
                           

Roubování


host - xxx.xxx.29.59 (?)
23.5.2013 10:16
Přejít na: předchozí příspěvek | tento příspěvek (zjistit adresu)

Letorost na podnoži odstraňuji postupně během léta. Ha.

Připojit reakci
                           

Roubování


vyslouzil (17046) - xxx.xxx.57.250 (?)
23.5.2013 12:58
Přejít na: předchozí příspěvek | tento příspěvek (zjistit adresu)

Výhony z podnože v roce roubování úplně neodstra|ňuji. Pozuze je zakracuji, aby nepřerostly roub. Pomáhají při zesílení kmínku. Platí to především u roubovanců štěpovaných výše v korunce - např třešní.

Připojit reakci
                           

Roubování


host - xxx.xxx.178.235 (?)
23.5.2013 16:19
Přejít na: předchozí příspěvek | tento příspěvek (zjistit adresu)

Letos se podařilo přeroubovat špičáky třešně na Morellu pozdní, dokonce rouby nepatrně narašenými.Obrost špičáků jsem radikálně odstranil po celé délce.Raší všechna očka, výhony 5 až 10 cm.  AB  

Připojit reakci
                           

Roubování


vyslouzil (17046) - xxx.xxx.92.38 (?)
23.5.2013 16:33
Přejít na: předchozí příspěvek | tento příspěvek (zjistit adresu)

Jistě. Na samotné ujmutí a růst roubu nemá ponechání či odstranění obrostu podnože nijak zásadní vliv. Navíc slabě rostoucí Morelu by ponechané bujnější třešňové výhony měly tendenci přerůstat. Za důležitější bych považoval ponechání obrostu v opačném případě - tedy při naroubování třešně na višeň.

Připojit reakci
                           

Roubování


host - xxx.xxx.189.156 (?)
23.5.2013 21:17
Přejít na: předchozí příspěvek | tento příspěvek (zjistit adresu)

Inu z mých zkušeností vyplývá, že nejléepe se mi chytají právě rouby nepatrně narašené, leckdy i narašené více. letos jsem bral rouby meruńky, která byla prakricky v květu, ovlivněn tím co se píše, že je nejlepší brát peckoviny ještě před zimou, nedával jsem tomu valné naděje. Ale byla to raritní staletá meruňka, tak jsem to zkusil. Z pěti roubovanců na myroš se chytlo 5, samozřejmě že sjem před robováním otrhal květy a narašené lístky a spolehl se na zásobní pupeny. Rouby meruněk, které jsem bral koncem února se chytly v mnohem menší míře, tam ale může být problém že jsem to dal příliš brzo z vlhkého sklepa ven. Asi je léepe to dávat ven až když rouby začnou rašit. To že uznávaná moudrost že narašené rouby se nechytaj, není až tak pravda, píše už můj oblíbeny Mudr. Dohnálek... Ještě bych dodal že v rámci recese jsem letos roubnul i jden ni´tovitý roub z velmi zajímavé odrůdy švestky, jež se mi zatím nepodařilo určit. Bral jsem to popzdě z jara a samozřejmě že se chytl, předopkládám že vzít ho začátkem zimy jak se doporučuju nepomohlo by mu ani týdenní máčení ve vodě...

           Ing. Fidla

Připojit reakci
                           

Roubování


Mikeš13 (1847) - xxx.xxx.0.109 (?)
22.6.2013 20:47
Přejít na: předchozí příspěvek | tento příspěvek (zjistit adresu)

Po úspěšném roubování na přelomu února a března jsem dnes zaznamenal nemilou věc - u dvou ZR naroubovaných na švestkové odkopky začaly vadnout listy a výhony (viz foto). Rouby se ujaly, vytvořily se pěkné výhony, ještě v úterý bylo vše v pořádku. Jiné rouby peckovin roubované ve stejnou dobu jsou v pořádku. Nevíte, co by za tím mohlo být? Je to možné spojovat např. s vysokými teplotami v předcházejících dnech?

Obrázky:

Připojit reakci
                           

Roubování


vyslouzil (17046) - xxx.xxx.102.201 (?)
23.6.2013 10:29
Přejít na: předchozí příspěvek | tento příspěvek (zjistit adresu)

Příčin může být několik:
1. Nedostatečk vláhy
2. Porušené či okousané kořeny
3. Srůst roubu s podnoží ještě není dostatečně pevný. Zafouká-li vítr do olistěných výhonů, může se křehký kalus porušit.

Připojit reakci
                           

Roubování


Mikeš13 (1847) - xxx.xxx.0.109 (?)
23.6.2013 20:43
Přejít na: předchozí příspěvek | tento příspěvek (zjistit adresu)

Děkuji za reakci.

Nedostatek vláhy bych asi vyloučil - jíl, ve kterém to roste je i v těch vedrech dost vlhký, okousané nebo porušené kořeny také asi ne, protože na tom druhém odkopku mám přiroubovanou jednu meruňku, kterou chci zachovat a ta je v pořádku.

Ten vítr mě napadl také - byl tam asi dost silný (podle ulámaných větví na zemi), na druhou stranu úvazek jsem kontroloval, je pevný, ale člověk neví, co se děje pod ním. Je divné, že se to týká zrovna ZR - ostatní roubovanci - švestky, třešně, meruňky, jsou v pořádku.

Snad jedině ta srůstnost ZR se švestkovým semenáčem, co do pevnosti,  nemusí být optimální.

Připojit reakci
                           

Roubování


host - xxx.xxx.178.235 (?)
23.6.2013 21:36
Přejít na: předchozí příspěvek | tento příspěvek (zjistit adresu)

Prohlédněte místo srůstu, to nejlépe prozradí, co se stalo.Kromě větru se někdy po zahradě prohánějí i zvířátka-psi, kočky,zajíci a někdy i srny.Obyčejnou kopulaci nahraďte raději anglickou.Ale ani ta neuspěje, pokud podnož roubovanci nesedí. Tady bych vsadil spíš na ten větrolam.  AB

Připojit reakci
                           

Roubování


Mikeš13 (1847) - xxx.xxx.54.114 (?)
14.7.2013 8:56
Přejít na: předchozí příspěvek | tento příspěvek (zjistit adresu)

Tak problém jsem řešil tak, že jsem zmenšil transpirační plochu, tzn. zkrátil narostlé výhony cca o polovinu. Za týden bylo vidět, že se roubovanci docela vzpamatovaly a dnes už opět raší z pupenů nové letorosty. Ale během této "záchrany" se na listech roubovanců vyskytly skvrny na listech - pravděpodobně šarka (možná ještě s něčím?) a některé začaly opadávat. Je možné, že to počáteční usychání mohlo být po srůstu způsobeno atakem šarky? 

Obrázky:



Připojit reakci
                           

Roubování


Paľo. (1739) - xxx.xxx.62.154 (?)
16.7.2013 0:41
Přejít na: předchozí příspěvek | tento příspěvek (zjistit adresu)

Pane Mikeši, list s mravcom na Vašej tretej snímke má príznaky podobné šarke. Ale nemyslím si, že by šarka bránila zrastu vrúbľov. Z vlastnej skúsenosti ("Chybami sa človek učí.") som vypozoroval, že vírus je zákerný, infikované vrúble sa parádne ujali a skôr ako na budúci rok stihli ukázať prvé plody novej odrody, bola celá koruna materskej sorty premorená, listy fľakaté a plody hrbolaté...

Připojit reakci
                           

Roubování


vyslouzil (17046) - xxx.xxx.92.38 (?)
16.7.2013 8:58
Přejít na: předchozí příspěvek | tento příspěvek (zjistit adresu)

Dobře to není vidět, ale zdá se mi, že páska se trochu zařezává do podnože. Nicméně příčinu vadnutí či opadávání listů v tom nevidím.

Připojit reakci
                           

Roubování


Mikeš13 (1847) - xxx.xxx.224.39 (?)
16.7.2013 10:31
Přejít na: předchozí příspěvek | tento příspěvek (zjistit adresu)

Rouby jsem bral ze starého stromu ZR, na které jsem kupodivu nikdy projevy šarky zatím nezaznamenal, ale odkopek s velkou pravděpodobností šarku roubu předal.

S tím úvazkem máte, pane Miloši, pravdu - dost to při roubování utahuji a teď jsem objevil pár roubů, které dobře rostou, ale jsou zaškrcené a po povolení pásky se některé v místě roubování vylamují (třešně, ryngle) a někdy se objeví i klejotok (u třešní). Jestli by tomu vylomení méně pevný úvazek pomohl, nevím, ale místo by asi nebylo tak zesláblé (zaškrcené) a srůst by se vyvíjel zřejmě normálně.

Připojit reakci
                           

Roubování


rosti&slavik (1016) - xxx.xxx.88.38 (?)
16.7.2013 10:53
Přejít na: předchozí příspěvek | tento příspěvek (zjistit adresu)

Nemusí jít o šarku.Může se jednat o nedokonalou výživu roubovance.Stromky přijímají živiny i listy, a pokud je jich na stromku málo, nebo nedostatečně živené, tak by mohlo jít o výživu.Další roky možná ukážou, zda se to upraví, nebo jde o šarku.

Připojit reakci
                           

Roubování


host - xxx.xxx.149.42 (?)
16.7.2013 13:41
Přejít na: předchozí příspěvek | tento příspěvek (zjistit adresu)

Dobrý den.
Také si nejsem jistý, kdy je dobré povolit úvazky silně rostoucích roubů. Na jednu stranu nechci místo srůstu zaškrcovat, na druhou se bojím vylomení roubu. Především u silnější podnože a roubování za kůru. Jak a kdy to vlastně dělat dobře? JG

Připojit reakci
                           

Roubování


vyslouzil (17046) - xxx.xxx.92.38 (?)
16.7.2013 14:23
Přejít na: předchozí příspěvek | tento příspěvek (zjistit adresu)

Jak a kdy to vlastně dělat dobře? JG

Univerzální odpověď asi neexistuje. Záleží případ od případu.
1. U roubování kopulací odstraňuji úvazky brzo, většinou tak při 10 cm přírůstcích. Vylomení roubu je naprosto raritní. Spíš se vylomí jeden z přírůstků od roubu.  Jsou-li výhony opravduy dlouhé a zlomení roubu hrozí, řešil bych to spíš vyvázáním k hůlce nebo zaštípnutím přírůstku než ponecháním pásky.
2. U roubování za kůru je situace jiná. Tam hrozí vylomení často, a to z více důvodů. Vzhledem k zmlazení podnože bývají přírůstky mohutné a srůst přeci jen není tak pevný. Vzhledem k tomu, že podnožová větev sílí jen minimálně, je možné úvazky nechat déle. Já je odstraňuju až za rok.Ani to však někdy nestačí, rouby se občas vylomí až v druhém roce, až se rozvětví. Proto (a taky pro lepší zahojení řezných ploch)  neodstraňuji přebytečné rouby po obvodu větve 2 roky i déle. Nadbytečné rouby tvoří "vetrolam" a v případě vylomení jednoho může být nahrazen jiným.

Připojit reakci
                           

Roubování


host - xxx.xxx.149.42 (?)
30.7.2013 15:30
Přejít na: předchozí příspěvek | tento příspěvek (zjistit adresu)

Dobrý den.
Tak jsem po včerejší bouřce zjistil, bohužel, že existuje ještě jedna možnost poškození bujně rostoucího roubu. A to úplné přelomení roubu těsně nad úvazkem. Jednalo se o sliv. Herman, tři výhony 70, 50, 40 cm s velkými listy. (Těšil jsem se, že přímo z roubu bude korunka.) Větrolam z výhonů podnože přítomen byl. Tak zase za rok. Už se nebudu stydět vyvazovat delší výhony k hůlce. JG

Připojit reakci
                           

Roubování


Mimmo (1743) - xxx.xxx.64.58 (?)
30.7.2013 20:34
Přejít na: předchozí příspěvek | tento příspěvek (zjistit adresu)

Nedávno se mi stalo skoro to samé. Vítr mi ulomil celou korunku nad pozdě povoleným roubem. Ale teď mi ze zbytku roubu nečekaně vyrašil nový výhon. Podívejte se, zda Vám tam také nezůstalo nějaké nevyrašené očko.

Obrázky:

Připojit reakci
                           

Roubování


host - xxx.xxx.149.42 (?)
30.7.2013 22:20
Přejít na: předchozí příspěvek | tento příspěvek (zjistit adresu)

Jejda, tak to máme skoro stejně. Taky Herman? Mně zbyl spodní výhon, ten nejkratší a skoro vodorovný. Akorát můj roub byl za kůru na cca 3cm silné podnoži. Zbylý výhonek je na úrovni seříznutí podnože, dřevo trošku vylomené pod úroveň horní strany výhonku. No, bude si to muset Hermánek zavalit a na korunku si počkat.

Rouboval jsem na podnože přesazené na jaře. Podnože se nechtěly probudit a rouby nechtěly čekat. Celkem tři slivoně, za kůru a dost přes moc. Dvě to vzdaly. Akorát Herman (byl silnější roub) mi dělal radost. Už jsem na terminále skoro viděl přištěpovanou Katinku. A teď ta bouřka. Na jaře snad výhonek napřímím hůlkou a zastřihnu na korunku. wink JG

Připojit reakci
                           

Roubování


Paľo. (1739) - xxx.xxx.227.234 (?)
17.7.2013 0:23
Přejít na: předchozí příspěvek | tento příspěvek (zjistit adresu)

Na rynglótach- aj na starších stromoch príznaky šarky na listoch nie sú tak výrazné ako u sliviek. Vďaka tomu som si v minulosti odpísal mladú Stanley, keď som do korunky prištepil infikované vrúble zo starodávnej blumy s obrovskými modrými krásne guľatými plodmi s malou kockou a množstvom dužniny. Listy na starom strome blumy boli na vonok zdravé- bez typických krúžkovitých svetlejších kresieb.

Připojit reakci
                           

Roubování


Mikeš13 (1847) - xxx.xxx.224.39 (?)
17.7.2013 9:40
Přejít na: předchozí příspěvek | tento příspěvek (zjistit adresu)

Na rynglótach- aj na starších stromoch príznaky šarky na listoch nie sú tak výrazné...

Je pravda, že tak pěkné listy (čisté, tmavozelené, pevné, lesklé) jako má Malvazinka, se jen tak nevidí (alespoň u mě). Zato u jedné starší ryngle (pravděpodobně Oulinská) jsou projevy šarky dosti patrné.

Připojit reakci
                           

Roubování


dismas (18) - xxx.xxx.196.197 (?)
24.7.2013 9:53
Přejít na: předchozí příspěvek | tento příspěvek (zjistit adresu)

Zdravím,

síce ovocinár-amatér, ale bez praxe v štepení chcel som si to toho roku vyskúšať (už aj kvôli namnoženiu starších sôrt jabloní, ktoré som objavil minulú jeseň na okolí). Pri štúdiu príslušnej literatúry ma zaujalo štepenie do boku, ktoré pred takými 40 rokmi propagoval ovocinár Chlebík. Vrúble z nich som síce narezal včas,  už začiatkom zimy, avšak pri ich uskladnení som musel improvizovať- kvôli vode v pivnici. Okolo 1.mája, počas toku miazgy som ich zaštepoval do korún 9 prerezaných plánok rôzneho veku plus 2 zmladených vysokokmeňov vo vlastnej záhrade. Za kôru a do konárov rôznej hrúbky, buď vreckovým nožom alebo žabkou, rany zatrel voskom a previazal um. lykom, šnúrkou, gum. páskou. Pôvodný plán, štepiť dlhými vrúbľami som kvôli ich nedostatku zavrhol a namiesto nich narezal krátke-tak asi s 5 očkami. Bilancia: z 37 vrúbľov doteraz vypučalo 11, žiaľ aj z tých väčšina len čiastočne, z 1-2 púčikov a kýpeť vyschol. 16 vyschlo úplne a zvyšok zatiaľ drieme. Stejné stromy, ale iné konáre zaštepené na hlavu ukazujú podobné percento ujatia.  Pretože toho roku dané stromy vôbec nerodia (pravda po minuloročnej nadúrode), čakal som lepšie výsledky.Poučenie do budúcna: lepší výber (tenké snád komplet zlyhali) a uskladnenie vrúbľov, pri samotnom štepení urobiť na nich dlhší spojovací rez a osvedčilo sa mi viazanie um.lykom, ktoré konáre kvázi zaškrtí.

           Martin Gula

Připojit reakci
                           

Roubování


P.Z. (716) - xxx.xxx.148.26 (?)
24.7.2013 12:21
Přejít na: předchozí příspěvek | tento příspěvek (zjistit adresu)

Na to ze ste vrublovali jablone, to velky uspech nie je, no kazdy nejako zacinal. Ja vrublovanie do boku nepouzivam, a vrublovat na hlavu, je neviemako.  No za kôru sa ujimaju vyborne, aj ked su vruble odobrane zo stromu na strom a ciastocne narasene, takze odporucam pri silnejsich konaroch pouzit vrublovanie za kôru.

Inak tento rok som privrubloval do mladej ceresni dalsie 2 sorty, vrubloval som anglickou kopulaciou, mierne narasene vruble boli odobrate zo stromu a putovali postou z CR na SR, a z 4 vrublov sa mi ujali 4 a niektore uz maju prirastky aj viac ako 30cm. Nepisem to preto aby som sa chvalil, len chcem poznamenat ze aj takto sa to da.

Připojit reakci
                           

Roubování


Barryn (40) - xxx.xxx.167.44 (?)
27.10.2013 16:27
Přejít na: předchozí příspěvek | tento příspěvek (zjistit adresu)

Scháním rouby rezistenzních odrůd jabloní, především odrůdu Rozela, Opál, Rajka či Rubinola. Může mi někdo poradit na koho se obrátit? Děkuji předem za odpověď Radek Barkman

Připojit reakci
                           

Roubování


host - xxx.xxx.153.9 (?)
27.10.2013 23:37
Přejít na: předchozí příspěvek | tento příspěvek (zjistit adresu)

Dobrý večer,

jednou z možností je objednat si rouby v Sempře Litoměřice. I při relativně vysoké ceně za jedno očko počítejte s tím, že poštovné a balné převýší cenu několika roubů pro zahrádkáře, vyplatí se to jen pro velkopěstitele. Na druhé straně kvalita roubů je vysoká a nikdy jsem neměl tak vysoké procento ujmutí jako při roubování roubů ze Sempry.

Druhou možností je poslat mi na adresu bim(zavináč)mybox.cz svou adresu a počkat, až Vám je začátkem jara pošlu.

Připojit reakci
   

Roubování


kamo (418) - xxx.xxx.90.32 (?)
24.11.2013 23:08
Přejít na: předchozí příspěvek | tento příspěvek (zjistit adresu)

Zdravím, prosím odborníkov o skúsenosti, či by sa dala naštepiť marhuľa (Prunus armeniaca) alebo broskyňa (Prunus persica) na višňový semenáč (Prunus cerasus)? wink. Asi sa to nerobí, ale... či je aspoň nejaká šanca na ujatie tohto spojenia (veď sú obidve z rodu prunussmiley), nakoľko mám k dispozícii viacero pekných višňových (už rodiacich) semenáčov, že by som to využil na testy vrúbľovania...

- bola by fajn aj nejaká prehľadná "tabuľka" drevín - čo s čím sa dá štepiť (vrúbeľ a podpník)...ak niečo také existuje

dik.

Připojit reakci
      

Roubování


Standa_hk (5552) - xxx.xxx.220.186 (?)
24.11.2013 23:32
Přejít na: předchozí příspěvek | tento příspěvek (zjistit adresu)

Mám tu zkušenost, že višeň jde na třešeň a dobře to roste, ale opačně je to vždy problém a to obě mají kulatou pecku. Osobně bych asi višně použil pouze pod sakuru.

Pokud se jen potřebujete učit, jak udělat co nejhladší a nejčistší řez na kopulaci, je právě špatná afinita nejlepším testovacím prostředím. Při velmi hladkém a čistém řezu vám to sroste. Ale růst bude asi jako "když se budete snažit mít J-TE-E podnoži vysokokmené odrůdy jabloní" nebo slabší. Stejně tak jako kdybyste to chtěl dát na střemchu (Prunus padus). Pokud nebude koupulační řez dost hladký a čistý, pak se vám srůst různě vyboulí a zpravidla do dvou let rozlomí (tedy pokud to vůbec sroste).

Připojit reakci
      

Roubování


vyslouzil (17046) - xxx.xxx.92.38 (?)
25.11.2013 9:24
Přejít na: předchozí příspěvek | tento příspěvek (zjistit adresu)

Jak je to s afinitou meruněk a broskvoní na višeň to nevím, nikdy jsem to nezkoušel. Ale višňové semenáče (nebo odkopky) se mi neosvědčily. Tvoří tenké kmínky, které se ohýbají a lámou. Nejviditelnější to je u naštěpovaných třešní, které se sice ujímají dobře, ale silnější větve na tenkém kmeni dělají problémy. Takže na višeň asi jenom višeň.

Připojit reakci
         

Roubování


Paľo. (1739) - xxx.xxx.15.99 (?)
25.11.2013 22:32
Přejít na: předchozí příspěvek | tento příspěvek (zjistit adresu)

Višňa sa v minulosti využívala ako brzdiaca vložka pri medzištepovaní za účelom vypestovania menšej koruny čerešní. Dnes je na trhu množstvo moderných čerešňových podpníkov s málo bujným či zakrslým rastom. O štepení marhúľ a broskýň na semenáče višní literatúra mlčí. Neznamená to však, že by štepenie muselo byť vždy neúspešné- podobne ako hruška navrúbľovaná na jabloň či opačne. Otázkou je skôr, akú perspektívu má takáto "transplantácia" a koľko rokov sa tieto stromčeky dožijú? laugh

Připojit reakci
            

Roubování


kamo (418) - xxx.xxx.90.32 (?)
26.11.2013 0:21
Přejít na: předchozí příspěvek | tento příspěvek (zjistit adresu)

Zdravím p.Paľo, veď práve som sa nikde o tejto kombinácii nedočítal, možno to na jar vyskúšam, lebo chcel by som rozmnožiť zakúpené odrody marhule a broskyne, popritom sa zaučiť v štepení wink, no nemám moc, čo použiť ako podpníky - ešte by sa našli nejaké plánky sliviek "bystričiek", ale ozaj pekných podpníkov na výber len z rôznych višňových stromčekov...

Připojit reakci
   

Roubování


host - xxx.xxx.0.30 (?)
1.1.2014 10:57
Přejít na: předchozí příspěvek | tento příspěvek (zjistit adresu)

Zdravím, poraďte. Na podzim jsem zasadil špičák - origo podnož pro roubování. Mohu hned na jaře oroubovat? Bude dostatečně zakořeněná? Díky

Připojit reakci
      

Roubování


Standa_hk (5552) - xxx.xxx.220.186 (?)
1.1.2014 11:44
Přejít na: předchozí příspěvek | tento příspěvek (zjistit adresu)

Zkuste se zamyslet nad tím, co se myslí pod postupem roubování v ruce.

Pracovník je v hale/pracovně a přináší si rouby i podnože z místa založení, provede roubování a pak štěpovance odnáší do místa založení. Výsadba se provádí na jaře. Běžné je to u růží, vinné révy,... ale i u ovocných stromů. Používá se ve velkovýrobě, aby zkušení pracovníci v případě nepříznivých klimatických podmínek nemuseli sedět doma nebo dělat náhradní práce.

Zakořenění neřešte, určitě bude mít náskok proti sázení rostliny roubované v ruce.

Připojit reakci
         

Roubování


host - xxx.xxx.29.59 (?)
1.1.2014 16:18
Přejít na: předchozí příspěvek | tento příspěvek (zjistit adresu)

  Pro xxx.xxx.  Roubování v tomto případě se většinou daří. Roubování v hale, jak popisuje pan "Standa V" je možné zhlédnout na Googlu zadáním "Apfelbaumvermehren im Winter- Teil 1", sice v němčině, avšak i bez znalosti tohoto jazyka pochopitelné. Hora.

Připojit reakci
      

Roubování


vyslouzil (17046) - xxx.xxx.92.38 (?)
1.1.2014 11:46
Přejít na: předchozí příspěvek | tento příspěvek (zjistit adresu)

Záleží na tom, jak dobře vyvinuté kořeny zasazený špičák měl a taky o jaký ovocný druh se jedná.  U jádrovin se asi roubování zdaří, u peckoviny bych rok počkal. Je-li podnož zasazená na trvalém stanovišti, neztratíte odložením štěpování žádný čas.  Samozřejmě jiná situace bude v případě kontejnerované sazenice nebo zachovalého kořenového balu.

Připojit reakci
         

Roubování


pavel... (111) - xxx.xxx.19.114 (?)
1.1.2014 18:02
Přejít na: předchozí příspěvek | tento příspěvek (zjistit adresu)

Několikrát se mně stalo, že po přesazení švestky /podzim/ a následného roubování /jaro/ se roub neujal. I já bych proto jeden rok s roubováním peckoviny počkal.

Připojit reakci
            

Roubování


Mimmo (1743) - xxx.xxx.66.105 (?)
1.1.2014 22:17
Přejít na: předchozí příspěvek | tento příspěvek (zjistit adresu)

Podle jabloňové sekce soudím, že se roubovanec chytne. U peckovin se lépe chytají podnože, které jsou dost silné (C nebo aspoň A). Pokud bych však měl jen jednu podnož, zvážil bych i Béčko. V nejhorším se v létě přeočkuje.

Připojit reakci
               

Roubování


Standa_hk (5552) - xxx.xxx.220.186 (?)
1.1.2014 23:14
Přejít na: předchozí příspěvek | tento příspěvek (zjistit adresu)

Právě s ohledem na přeočkování nebo přeroubování bude asi na místě doporučení, dělat kopulaci o trochu výše nad zemí. Nikde není řečeno, že se místo roubování má dávat co nejníže (tak jak jsme zvyklí vídat u roubovanců dělaných v ruce) ke kořenovému krčku.

Připojit reakci
                  

Roubování


vyslouzil (17046) - xxx.xxx.92.38 (?)
1.1.2014 23:48
Přejít na: předchozí příspěvek | tento příspěvek (zjistit adresu)

Nikde není řečeno, že se místo roubování má dávat co nejníže (tak jak jsme zvyklí vídat u roubovanců dělaných v ruce) ke kořenovému krčku.

Ano, to je pravda.U některých druhů je dokonce žádoucí, aby místo štěpování bylo výš, třeba až v korunce - napři u třešní či višní na ptáčnici, meruňkách na švestce i některých jádrovin. Některé podnože tvoří rovnější kmínky, odolnější proti mrazu a rakovině. Na druhé straně naštěpovat myrobalán vysoko nad zemí znamená letitý boj s výmladky vyrůstajícími z kmínku.

Připojit reakci
                     

Roubování


host - xxx.xxx.0.30 (?)
5.1.2014 11:18
Přejít na: předchozí příspěvek | tento příspěvek (zjistit adresu)

Zdravím,

poraďte, kdy vzít správně roub v tomto počasí, které je velmi teplé. Chci přeroubovat jabloň, hrušeň a třešeň. Díky

Připojit reakci
                        

Roubování


Standa_hk (5552) - xxx.xxx.220.186 (?)
5.1.2014 12:14
Přejít na: předchozí příspěvek | tento příspěvek (zjistit adresu)

Kdykoliv, v tomto počasí nemusíte čekat na oblevu ani do odpoledne (aby na větvích nebyla ranní jinovatka či zmrazky namrzlého deště).

Jinak, švestkové rouby jsem stříhal předevčírem a na jabloně i hrušně se chystám v tomto týdnu.

Takže, pokud chcete magické datum, zkuste to odebírat zítra na Tři Krále od 13:33 hodin do úplňku. Úspěch zaručen.

wink

Připojit reakci
                     

Roubování


Paľo. (1739) - xxx.xxx.235.66 (?)
5.1.2014 12:50
Přejít na: předchozí příspěvek | tento příspěvek (zjistit adresu)

Výškou vrúbľovania či očkovania smerom od úrovne povrchu pôdy sledujeme nielen odolnosť podpníka k mrazu či chorobám, ale určujeme silu rastu budúceho stromu. Čím vyššie napr. naštepíme málo vzrastný kultivar na kmienik bujne rastnúcej podložky, tým mohutnejší bude rast novej odrody. Pokiaľ štepíme "pri zemi", uplatní sa neskôr viac typ rastu naštepeného kultivaru.

Připojit reakci
            

Roubování


host - xxx.xxx.84.120 (?)
1.1.2014 23:15
Přejít na: předchozí příspěvek | tento příspěvek (zjistit adresu)

tak presne toto sa mi stalo s hruškami... známy na jeseň v lese vykopal nejaké divé hrušky a zasadil, na jar som mu ich zavrúbľoval... zo 14 vrubľov sa ujalo 0. čo som v ten istý deň u seba dával vrúble do starej hrušky, ujali sa všetky... Vyzeral som ako blbec...

Připojit reakci
               

Roubování


Standa_hk (5552) - xxx.xxx.220.186 (?)
1.1.2014 23:36
Přejít na: předchozí příspěvek | tento příspěvek (zjistit adresu)

... to mohlo být afinitou. Co napřesrok, ujaly se ty samé odrůdy na o rok starší podnože?

Připojit reakci
                  

Roubování


host - xxx.xxx.171.178 (?)
16.7.2014 9:38
Přejít na: předchozí příspěvek | tento příspěvek (zjistit adresu)

Zdravím. Na jar som prvýkrát skúšal vrúbľovať jablone. Prijali sa a doteraz vyrástli cca 20cm. Moja otázka: mám na budúcu jar prúty zostrihnúť (predpokladám že do konca vegetačného obdobia narastú do + - 40cm?) alebo nechať rásť z vrchného očka ďalej?

Připojit reakci
                     

Roubování


Standa_hk (5552) - xxx.xxx.244.2 (?)
16.7.2014 9:40
Přejít na: předchozí příspěvek | tento příspěvek (zjistit adresu)

Vždy se stříhá jako při zakládání korunky = výchovný řez je nutný, jinak jde hned do plodnosti a "zbabčí".

Připojit reakci
                     

Roubování


galloway pippin (1403) - xxx.xxx.179.38 (?)
16.7.2014 11:52
Přejít na: předchozí příspěvek | tento příspěvek (zjistit adresu)

A co když ten výhon přestane růst, a zůstane někde u koty 20cm?Pak bych nic nestříhal, a nechal bych pokračovat z horního pupenu.Duležité je v jaké výšce chcete založit korunku(vysokokmen-zákrsek)

Zeptejte se raději až na jaře, to už touto dobou bude jasné co a jak... jak máte dále pokračovat, a přidejte pak foto aktuální situace.

Připojit reakci
                        

Roubování


Standa_hk (5552) - xxx.xxx.244.2 (?)
16.7.2014 12:09
Přejít na: předchozí příspěvek | tento příspěvek (zjistit adresu)

pokud zastavil předčasně růst, má sklony k zbabčení a z vrcholového pupenu bude přírůstek sice krásně terminální, ale třeba jen 10 cm. Potřebujete bezkonkurenční špičák, proto se zkracuje o 2/3. Vyjímkou by snad mohla být nějaká rychle rostoucí odrůda jako Bohemie, ale tam by zase nebyl krátký přírůstek...

Připojit reakci
                     

Roubování


Mičurin II (909) - xxx.xxx.77.140 (?)
16.7.2014 14:34
Přejít na: předchozí příspěvek | tento příspěvek (zjistit adresu)

Předpokládám, že jste narouboval roub jabloně na podnož a zapěstováváte nový stromek.Letos nedělejte nic, ještě příjde druhá míza.Pokud špičák nedosáhne požadované výšky pro založení korunky, zkraťte jej příští jaro o 1/3.V prostřední části letorostu jsou nejkvalitnější pupeny.Po vyrašení odstraňujte rašící pupeny a ponechte dva horní.Po čase zjistíte, který je vitálnější a ten ponechte na prodloužení kmínku.Druhý odstraňte.Nezapomeňte vyvázat k opoře a ať je vyší než letorost. - Mičurin II (470 m)

Připojit reakci
                        

Roubování


Standa_hk (5552) - xxx.xxx.244.2 (?)
16.7.2014 14:47
Přejít na: předchozí příspěvek | tento příspěvek (zjistit adresu)

naprosto přesně k dosažení požadovaného výsledku...

Připojit reakci
                           

Roubování


galloway pippin (1403) - xxx.xxx.179.38 (?)
17.7.2014 11:25
Přejít na: předchozí příspěvek | tento příspěvek (zjistit adresu)

Na jar som prvýkrát skúšal vrúbľovať jablone. Prijali sa a doteraz vyrástli cca 20cm....

Vždyť se ani pořádně neví, zda rouboval na podnož, na kmínek, přerouboval staré kosterní větve, či to bude budoucí terminál, nebo něco jiného.Souhlasím, že dlouhé, tenké výhony je třeba na jar o blíže neurčenou délku zakrátit.Taky se mi líbí přectava, že když se na terminálu nezakrátí vrchol, výhon vyrůstající z vrcholového očka bude krásně rovně terminální, a nebude třeba jej do vertikální osy vyvazovat.Nyní je vše v rovině věštění z křišťálové koule, počkejme si na jaro.Pěstitel jistě rád přidá obrázky.

Připojit reakci
                           

Roubování


Vladis (89) - xxx.xxx.171.178 (?)
17.7.2014 12:40
Přejít na: předchozí příspěvek | tento příspěvek (zjistit adresu)

Ok, počkám a na jar sa uvidí. Vrúbľoval som to na podnož, ktorú som odkopal pred rokom od jednej jablone, stredného vzrastu. Naštepil som to klasickou kopuláciou, iné techniky zatiaľ nezvládam.

Chcem sa spýtať, ako to že v škôlke im to za rok vyrastie do takej výšky, že tie "jednoročné hrotiaky" čo predávajú majú aj cez meter

Připojit reakci
   

Roubování


host - xxx.xxx.173.225 (?)
21.10.2014 16:29
Přejít na: předchozí příspěvek | tento příspěvek (zjistit adresu)

Mám dotaz ohledně přeroubování malé jabloně Rubínu na jinou odrůdu. Rubín se jinak stříhá, kvůli vyholování větví, a tak se zeptám, postupuje se jinak i u roubování?

Připojit reakci
      

Roubování


Jaroslav u Prahy (173) - xxx.xxx.142.210 (?)
21.10.2014 19:01
Přejít na: předchozí příspěvek | tento příspěvek (zjistit adresu)

Postupuje se stejně. Jakoukoliv zdejší jabloň (i Rubín) můžete přeroubovat jinou odrůdou standardním postupem. Je nutno dodržet obecné zásady (tažná větev, termin v souladu se způsobem roubování, ošetření řezných ran atd.). J.

Připojit reakci
      

Roubování


Mikeš13 (1847) - xxx.xxx.57.97 (?)
26.11.2014 21:17
Přejít na: předchozí příspěvek | tento příspěvek (zjistit adresu)

Jaké máte zkušenosti s roubováním kopulací na dvouleté dřevo (peckoviny)?

Připojit reakci
         

Roubování


galloway pippin (1403) - xxx.xxx.179.38 (?)
26.11.2014 21:30
Přejít na: předchozí příspěvek | tento příspěvek (zjistit adresu)

Když kopuluju, tak nejlépe jednoletinky třešně(a jádroviny)...jen tak mám nejlepší výsledky.U švestek se mi daří očkování... a vůbec tak nějak přecházím k očkování(možnost 2x za rok),a i na víceleté dřevo se ujímají..

Připojit reakci
            

Roubování


Mikeš13 (1847) - xxx.xxx.57.97 (?)
26.11.2014 21:58
Přejít na: předchozí příspěvek | tento příspěvek (zjistit adresu)

Jasně. Jde mi o to, že místo jednoletek se mi sešly dvouletky, které v této síle běžně roubuju za kůru. S kopulací mám dobré zkušenosti a radši upřednostním ji. Jinak kopuluju na jednoletý.

Připojit reakci
               

Roubování


vyslouzil (17046) - xxx.xxx.92.38 (?)
26.11.2014 22:03
Přejít na: předchozí příspěvek | tento příspěvek (zjistit adresu)

Dvouleté dřevo peckovin zásadně neroubuji kopulací (jádroviny výjimečně). S úspěchem ale používám sedélkování nebo jednodušší plátování. A to včetně anglického jazýčku.

Připojit reakci
                  

Roubování


host - xxx.xxx.14.170 (?)
26.11.2014 22:59
Přejít na: předchozí příspěvek | tento příspěvek (zjistit adresu)

Proč ne. Pokud má stromek dvouleté dřevo silné jako tužka a máte rob silný jako tužka, nevidím v tom problém. Jestli ale chcete kopulovat jednoletou "niť" na dvouletou "nit" nedopadne to dobře.

V.

Připojit reakci
                  

Roubování


Mikeš13 (1847) - xxx.xxx.224.39 (?)
27.11.2014 7:14
Přejít na: předchozí příspěvek | tento příspěvek (zjistit adresu)

Jo, plátování, to by byla taky možnost.

Připojit reakci
                     

Roubování


host - xxx.xxx.128.46 (?)
18.12.2014 11:39
Přejít na: předchozí příspěvek | tento příspěvek (zjistit adresu)

Dobrý den. Jaký máte názor, zkušenosti, na požívání roubovacích nůžek.Děkuji. Zdeněk

Připojit reakci
                        

Roubování


vyslouzil (17046) - xxx.xxx.157.100 (?)
18.12.2014 12:02
Přejít na: předchozí příspěvek | tento příspěvek (zjistit adresu)

Pro amatéra, který nepotřebuje - aby si vydělal - naštěpovat 100 podnoží za hodinu, jsou to vyhozené peníze.
    Roubování patří k těm nejpříjemnějším (a fyzicky nenáročným) pracím na zahradě, často pod obdivným pohledem majitele roubů.  Tak proč se o ten zážitek ochuzovat?

Připojit reakci
                           

Roubování


host - xxx.xxx.123.1 (?)
19.12.2014 17:44
Přejít na: předchozí příspěvek | tento příspěvek (zjistit adresu)

Roubuju už roky se střídavým úspěchem a můžu říct že největší úspěch mám u kopulace.Letos se mě ujaly všechny rouby na peckovinách na jednoletém i dvouletém dřevě-důležité je stejný průměr podnože a roubu a ostrý nůž který řeže na jeden zátah.Roubuju v březnu jakmile je takové teplo že udržím nůž v ruce.Pořádně ovázat a vršek zamáznout voskem.Nejdelší výhon z roubu měl 120cm.Zkoušel jsem přeroubovat třešni za kůru a višňové rouby se neujaly.Nevím kde jsem udělal chybu, jestli je mám zkusit nařezat v lednu a založit do země u kůlny?Poprosím pana Vysloužila který je zřejmě zkušený aby mě poradil.Sousedi po mě chtějí přeroubovat planou třešni, větve průměr 15 a více a mě se do toho nechce abych se neblamoval.Díky Vašek

Připojit reakci
                           

Roubování


Standa_hk (5552) - xxx.xxx.220.138 (?)
19.12.2014 23:34
Přejít na: předchozí příspěvek | tento příspěvek (zjistit adresu)

V počínající jarní míze zmladit a pak napřesrok přeroubovávat kopulací na jednoleté vlky. Zmlazujte raději hlouběji. Buď-to přežije a rychleji ten "ztracený rok" dožene, nebo nepřežije a budete to mít bez práce. Obecně také, pokud nepřežije, nebyla dost vitální pro přeroubování.

Připojit reakci
                           

Roubování


vyslouzil (17046) - xxx.xxx.236.1 (?)
20.12.2014 9:02
Přejít na: předchozí příspěvek | tento příspěvek (zjistit adresu)

Třešně s průměrem větví 15 cm bych nepřeroubovával. Je to zbytečná práce a takové rány se nezahojí. Můžete zkusit to, co píše Standa, ale i po zmlazení zůstanou 15cm řezné rány a ty budou beztak dělat problémy. 
     Podmínkou úspěchu u přeroubování peckovin jsou velmi silné rouby včas nařezané (nyní) a pozdní roubování 1-2 týdny po odkvětu. Neujmou-li se, naštěpujete příští rok vyrostlé vlky kopulací.
    Má-li ptáčnice 15cm v průměru na kmeni, je i to hodně, ale budiž. Jedná-li se o tloušťku roubovaných větví, nemá to smysl.

Připojit reakci
                           

Roubování


galloway pippin (1403) - xxx.xxx.179.38 (?)
20.12.2014 17:44
Přejít na: předchozí příspěvek | tento příspěvek (zjistit adresu)

Pokud jste si už vyzkoušel s úspěchem přeroubování jádroviny za kůru silnější větve,... tak obdobným způsobem na třešeň,višeň rychle zapomeňte.Náročnost, precíznost,požadavek dobrého genetického materiálu nařezaného v určitý čas, vhodně skladovaného je mnohem vyšší level.Zkoušet přeroubovat třešeň za kůru si můžete zkoušet na vlastních stromech s úspěchem vyjádřeným v jednotkách procent... nikoli u sousedů, kde hodně rychle stratíte reputaci i další chuť někomu pomoci.

Nejúspěšnější způsob u třešně je způsob kopulace začátkem března na jednoroční výhon, se středně silnými rouby nařezanými v prosinci, vhodně uskladněnými npř.způsobem zapíchnutím v půdě,nebo jiným.Nebo vyzkoušejte relatívně bezrizikové očkování, kdy není potřeba řezem až tak mrzačit větve.

Připojit reakci
                           

Roubování


host - xxx.xxx.123.1 (?)
20.12.2014 20:07
Přejít na: předchozí příspěvek | tento příspěvek (zjistit adresu)

Třešeň jsem rouboval bez problému kopulací na dvouletém dřevě ale silnější 10cm ptáčnice za kůru se nechytla.Přitom jsem si přerouboval dvě 30leté švestky o průměru větví přes 15cm za kůru a v pohodě.To jsem dal na každou větev po pěti roubech a chytlo se všechno.Nevím jestli je třešeň víc háklivá ale dělal jsem to stejně jak švestku a nic.Jabloň se dá klidně ze stromu na strom a chytne se všechno.Kdypak je nejlepší řezat třešňové a višňové rouby a kam je uložit aby předčasně nerašily?Mám povícero jedno a dvouletých výmladků švestky a tak na to zkusím nakopulovat meruňku, to by mohlo jít bez problému. Vašek

Připojit reakci
                           

Roubování


host - xxx.xxx.84.120 (?)
20.12.2014 20:49
Přejít na: předchozí příspěvek | tento příspěvek (zjistit adresu)
Mám trnku, na ktorej sa neujali očká, tak ju chcemprevrúbľovať marhuľou/meruńkou, ale bojím sa, že trnka je slaborastúca, tak čo urobia marhuľové vrúble...
Připojit reakci
                           

Roubování


Standa_hk (5552) - xxx.xxx.220.138 (?)
20.12.2014 23:20
Přejít na: předchozí příspěvek | tento příspěvek (zjistit adresu)

Naprosto pregnantně vyjádřené : "Zkoušet přeroubovat třešeň za kůru si můžete zkoušet na vlastních stromech s úspěchem vyjádřeným v jednotkách procent... nikoli u sousedů."

yes

Jj, je lepší u sousedů ztratit rok do očekávaného výsledku než reputaci dobrého sadaře.

Připojit reakci
                           

Roubování


host - xxx.xxx.0.49 (?)
24.12.2014 17:30
Přejít na: předchozí příspěvek | tento příspěvek (zjistit adresu)

Roubování

Nechci se vyjadřovat k tématu, ale popřát všem pěstitelům a zahradnickým nadšencům 

Šťastné a veselé svátky Vánoční, klid a pohodu, a hlavně zdraví a do Nového roku mnoho úspěchů při zahradničině a ostré nože.

Wendy

Roubování

Připojit reakci
                           

Roubování


host - xxx.xxx.187.7 (?)
4.2.2015 15:18
Přejít na: předchozí příspěvek | tento příspěvek (zjistit adresu)

Dobrý den,

mohli bste mi doporučit nějakou knihu o roubování? Prozatím nemám s roubováním žádné zkušenosti, přesto bych to chtěl zkusit.

Děkuji

Připojit reakci
                           

Roubování


host - xxx.xxx.245.245 (?)
18.2.2015 13:58
Přejít na: předchozí příspěvek | tento příspěvek (zjistit adresu)

Zdravím,

rád bych se zeptal na vhodnou dobu roubování. U metod za kůru je to jasné- když je míza a dá se odchlípnout kůra.

Ale jak je to s kopulací? Většina literatury se omezuje na termín v předjaří.

Záleží na nějaké vhodné době, nebo je to při dodržení bezmrazého počasí a bez deště jedno? Případně jaký by byl (odhadem) nejdřívější možný termín?

Budu roubovat hlavně volně rostoucí ptáčnice, trnky a něco málo semenáčků planých švestek.  Pro letošek jsem už bohužel podnože jádrovin a myrobalán nesehnal.

Rouby mám uložené pod sněhem- snad to není špatně.

Ještě doplním, že jde o pomezí Pardubického kraje a Vysočiny cca 550-600 m. n. m.

Děkuji Milan

Připojit reakci
                           

Roubování


vyslouzil (17046) - xxx.xxx.67.66 (?)
19.2.2015 18:25
Přejít na: předchozí příspěvek | tento příspěvek (zjistit adresu)

Kopulací můžete roubovat v podstatě kdykoli. Klidně nyní, stejně tak i v květnu.

Připojit reakci
                           

Roubování


Jaroslav u Prahy (173) - xxx.xxx.133.144 (?)
19.2.2015 18:06
Přejít na: předchozí příspěvek | tento příspěvek (zjistit adresu)

Pro hosta z 4.2-2015:

1000 rad zahrádkářům a jiné - jsou v každém větším knihkupectví.

Prolistujte si, zda je tam spec. kapitola o roubování, jsou všechny podobné... nejlépe s obrázky. J.

Připojit reakci
   

Roubování


Mičurin II (909) - xxx.xxx.165.146 (?)
20.2.2015 20:58
Přejít na: předchozí příspěvek | tento příspěvek (zjistit adresu)

Zdravíčko ovocnáři.Dnes jsem narouboval kopulací na podnoř M9 odrůdy Elstar a Holiday.
Původní Elstar trpí krčkovou hnilobou.ktrá se loni výrazně rozjela.Raději jsem to posychroval.Nechci ztratit tuto mimiřádně kvalitní odrůdu.
Holiday je pro mě zatím velká neznámá.Později nahradí jeden Jantar.
Snad se zadařilo.Tak zatim - Mičurin II (470 m)

Obrázky:


Připojit reakci
   

Roubování


290319 (1) - xxx.xxx.99.49 (?)
3.4.2015 20:42
Přejít na: předchozí příspěvek | tento příspěvek (zjistit adresu)

Prosila, bych jestli někdo nemá zkušenosti s roubováním kaki, jestli jde naoubovat na hloh, jeřabinu nebo mirabelku ?

Připojit reakci
      

Roubování


Mimmo (1743) - xxx.xxx.232.74 (?)
3.4.2015 21:21
Přejít na: předchozí příspěvek | tento příspěvek (zjistit adresu)

Vámi uvedené podnože nedopuručuji zkoušet. Pokud nemáte dostatečně silnou podnož Diospyros lotus nebo jiný příbuzný druh, tak to nezkoušejte ani z badatelských důvodů. Narašené i tenčí podnože rodu Diospyros se v teple chytají do rozštěpu a silnější nejraději štěpuji Forkertovým očkováním. Štěp se v chladnu nechytne. V tom je celý trik.

Připojit reakci
         

Roubování


Mikeš13 (1847) - xxx.xxx.224.39 (?)
14.4.2015 10:04
Přejít na: předchozí příspěvek | tento příspěvek (zjistit adresu)

Máte zkušenosti se způsoby roubování, které se používají v době vegetačního klidu (kopulace, plátkování) při roubování v době vegetace?

Připojit reakci
            

Roubování


vyslouzil (17046) - xxx.xxx.55.217 (?)
14.4.2015 10:22
Přejít na: předchozí příspěvek | tento příspěvek (zjistit adresu)

Samozřejmě. Kopulací za mízy lze roubovat stejně dobře jako za vegetečního klidu. Rouby by měly být nenarašené.

Připojit reakci
               

Roubování


Mikeš13 (1847) - xxx.xxx.224.39 (?)
14.4.2015 12:20
Přejít na: předchozí příspěvek | tento příspěvek (zjistit adresu)

Děkuji za reakci. Tak mě to nějak napadlo, protože na jaře, v době již proudící mízy, jsem měl vždy připravené podnože pro roubování za kůru a jiný způsob jsem ani nějak nehledal. No a teď by se "hodil".

Připojit reakci
                  

Roubování


host - xxx.xxx.41.143 (?)
2.5.2015 20:37
Přejít na: předchozí příspěvek | tento příspěvek (zjistit adresu)

Počátkem března jsem rouboval Parménu. Byl to pro mě šok, když rouby začaly kvést. Chci se zeptat, zda se probudí spící očko, nebo je konec. Děkuji

Obrázky:

Připojit reakci
                     

Roubování


host - xxx.xxx.41.143 (?)
2.5.2015 20:38
Přejít na: předchozí příspěvek | tento příspěvek (zjistit adresu)

.

Obrázky:

Připojit reakci
                        

Roubování


vyslouzil (17046) - xxx.xxx.92.38 (?)
3.5.2015 9:43
Přejít na: předchozí příspěvek | tento příspěvek (zjistit adresu)

Probudí se.

Připojit reakci
                           

Roubování


host - xxx.xxx.41.143 (?)
3.5.2015 16:14
Přejít na: předchozí příspěvek | tento příspěvek (zjistit adresu)

Je lepší ty poupata ostříhat. Nebo to nechat jak je.

Připojit reakci
                           

Roubování


vyslouzil (17046) - xxx.xxx.92.38 (?)
3.5.2015 19:06
Přejít na: předchozí příspěvek | tento příspěvek (zjistit adresu)

Je to asi jedno. Květy obvykle upadnou. Občas z nich dozraje jablko.

Připojit reakci
                           

Roubování


host - xxx.xxx.164.92 (?)
3.5.2015 23:29
Přejít na: předchozí příspěvek | tento příspěvek (zjistit adresu)

Taky se mi už stalo, že ne...

Letos se mi to stalo u více odrůd, Těchlovan, Miragrande, Vienská, že roub je samej květ, tak doufám, že vyraší i nějakej výhon. 

Jelen

Připojit reakci
   

Roubování


host - xxx.xxx.104.1 (?)
28.4.2016 16:46
Přejít na: předchozí příspěvek | tento příspěvek (zjistit adresu)

Dobrý den,

poprvé jsem letos v březnu zkoušel roubování, konkrétně kopulací. Rouby jabloně jsem použil na 10ti letou jabloň Golden Delicius. Můj dotaz zní, pokud se rouby ujaly, kdy začnou rašit/probouzet se? Děkuji za případné odpovědi

Připojit reakci
      

Roubování


Kamil Hasman (480) - xxx.xxx.240.46 (?)
28.4.2016 20:03
Přejít na: předchozí příspěvek | tento příspěvek (zjistit adresu)

Po březnovém roubování kopulací už by rašit měly.

Připojit reakci
         

Roubování


host - xxx.xxx.104.1 (?)
28.4.2016 20:27
Přejít na: předchozí příspěvek | tento příspěvek (zjistit adresu)

Děkuji za příspěvěk, zdá se tedy, že se nezadařilo, počkám ještě pár dnů a podívám se pod pásku v místě roubování

Připojit reakci
            

Roubování


Pavel_CZ (244) - xxx.xxx.242.214 (?)
28.4.2016 20:52
Přejít na: předchozí příspěvek | tento příspěvek (zjistit adresu)

Jeste pockejte. Ja mel roubovane jablone kolem 20. unora a nektere se zacaly probirat teprve pred 14 dny (takze po 7-8 tydnech). Druhou varku jsem rouboval na zacatku dubna a nektere uz jedou. Cekanim clovek nic nezkazi, pasku bych nedaval pryc dokud roub nezacne usychat/cernat.

Připojit reakci
               

Roubování


vyslouzil (17046) - xxx.xxx.236.1 (?)
29.4.2016 10:02
Přejít na: předchozí příspěvek | tento příspěvek (zjistit adresu)

Přesně tak. Pokud roub scvrkne, uchne, zčerná, klidně ho odstřihněte, pod pásku se ani dívat nemusíte. Když ale vypadá jenom jako nevyrašený, nechte ho tam. Každý rok se mi stane (pravda, spíš výjimečně, ne ve velkém), že nějaký roub nevyraší, třabaže vypadá docela svěže.Někdy takový vyraší až další rok.

Připojit reakci
               

Roubování


Jiří II (564) - xxx.xxx.143.84 (?)
24.5.2016 20:41
Přejít na: předchozí příspěvek | tento příspěvek (zjistit adresu)

Stejná letošní zkušenost s chováním roubů i u mne. Například roub Matčina začal rašit až tento týden, sedm týdnů od naroubování. Ještě že jsem se ho nesnažil v panice zbytečně přeroubovat.

Připojit reakci
   

Roubování


teri.la (1) - xxx.xxx.8.243 (?)
24.5.2016 16:32
Přejít na: předchozí příspěvek | tento příspěvek (zjistit adresu)

Dobrý den, také jsem začátečník a nedaří se. Roub na M9 nejspíše uschnul, ale podnož raší (mám dva proutky na sobě).  Prosím vás, co teď? 

Připojit reakci
   

Roubování


monty4 (2) - xxx.xxx.119.140 (?)
23.4.2017 19:20
Přejít na: předchozí příspěvek | tento příspěvek (zjistit adresu)

Dobrý

chcel by som si kúpiť vrublivacie kliešte používa ich niket a aké mám snim skúsinosti

dakujme

Připojit reakci
      

Roubování


vyslouzil (17046) - xxx.xxx.67.66 (?)
24.5.2016 20:27
Přejít na: předchozí příspěvek | tento příspěvek (zjistit adresu)

Teď už nic, pokud tedy nemáte schovaný nenarašený živý roub. Jestli z podnože vyraší a do srpna naroste dostatečně silný výhon (o čemž u M9 pochybuji), můžete jej v létě naočkovat. Nebo příští jaro naroubovat.
   Pokud byste měl ten nenarašený roub schovaný, můžete rašící podnož naroubovat nyní ještě jednou - o něco níž.

Připojit reakci
   

Roubování


host - xxx.xxx.146.3 (?)
23.6.2016 13:27
Přejít na: předchozí příspěvek | tento příspěvek (zjistit adresu)
Existuje nějaká zkušenost s přeroubováním okrasných jabloní? Jsou už vzrostlé (možná 20let věku) v dost suchých podmínkách, kde by se mladý stromek ujímal hůře. Lze je přeroubovat běžnou konzumní odrůdou? Na co dát pozor? Díky za rady, Marek R.
Připojit reakci
   

Roubování


host - xxx.xxx.33.57 (?)
14.10.2018 9:04
Přejít na: předchozí příspěvek | tento příspěvek (zjistit adresu)

Na jaře chci kompletně přeroubovat starší jabloň a chci se zeptat, co se stane, pokud nezískám dostatek kvalitních jednoletých roubů a rouby odeberu i ze starších výhonů anebo z vlků, případně co je horší varianta.

Připojit reakci
      

Roubování


Ivan Hlavatý (3894) - xxx.xxx.113.117 (?)
23.6.2016 13:41
Přejít na: předchozí příspěvek | tento příspěvek (zjistit adresu)

Neviem Vám to povedať určite, ale myslím si že by to šlo. Môj starý otec pred mnohými rokmi naštepil Jonatánku na podpník z okrasnej jablone. Z detstva si pamätám, že jablká mali vynikajúcu špecifickú chuť a takú nádhernú červenú farbu, akú som možno odvtedy na jablku ani nevidel. Zrejme Vám niekto poradí lepšie, ja viem len to čo som Vám napísal.   IH

Připojit reakci
         

Roubování


vyslouzil (17046) - xxx.xxx.11.159 (?)
23.6.2016 15:07
Přejít na: předchozí příspěvek | tento příspěvek (zjistit adresu)

Běžná jabloň by se na okrasnou ujmout měla. 
   Osobně příliš nevěřím, že jablka budou výrazně jiná než na běžných podnožích. Sám nepozoruji rozdíly mezi jablky téže odrůdy, narostlé na různých přeroubovaných jabloních. Mohou být rozdíly v závislosti na bujnosti podnože - ve velikosti, vybarvení, skladovatelnosti. Nicm, éně ještě větší rozdíly vídám u stejných jablek z různých lokalit.

Připojit reakci
            

Roubování


Ivan Hlavatý (3894) - xxx.xxx.234.32 (?)
23.6.2016 20:28
Přejít na: předchozí příspěvek | tento příspěvek (zjistit adresu)
Asi máte pravdu, tiež som nezaregistroval že by podnož nejako vplývala na chuť jabĺk. Možno si tú Jonatánku z detstva idealizujem spomienkovým optimizmom. Veď preto sa s ňou trápim aj v terajšej dobe. :-) IH
Připojit reakci
               

Roubování


Daník (790) - xxx.xxx.186.98 (?)
12.8.2016 10:33
Přejít na: předchozí příspěvek | tento příspěvek (zjistit adresu)

Očkování - Můžu-li se zeptat, kdy sundáváte, nebo povolujete úvazky z oček?

Očkoval jsem v červenci a srpnu na spící očko klasicky i Forkertem (jabloň, moruše) s použitím klasické roubovací pásky. Nevím, zda ji odstranit úplně či povolit, nechat bez pásky dýchat, nebo lehce přivázat - literatura se v tom různí, stejně jako jedni doporučují při očkování omotat očko včetně pupenu a jiní pupen ponechat volný. Zkoušel jsem pro porovnání různé způsoby na několika desítkách oček + kopulaci a do rozštěpu, ale na hodnocení je zatím brzy. Jen rozštěp mi v létě nefunguje, nejlíp vypadá Forkert.

Připojit reakci
                  

Roubování


pkovarik (1347) - xxx.xxx.131.19 (?)
12.8.2016 21:10
Přejít na: předchozí příspěvek | tento příspěvek (zjistit adresu)

Letos zkouším poprvé očkovat, podle dostupných návodů jsem zavázal kompletně a po 3 týdnech sundal, ale T-řez se po sundání "rozšklebuje". Další zkouším převázat, aby očko bylo volné, a sundám později - uvidíme. Taky by mě zajímal správný funkční postup...

Připojit reakci
                  

Roubování


host - xxx.xxx.168.81 (?)
12.8.2016 22:40
Přejít na: předchozí příspěvek | tento příspěvek (zjistit adresu)

Dříve jsem v létě očkoval jen slivoně, třešně a jabloně. Letos jsem ještě přidal meruňku, protože jsem se přestěhoval do teplejšího kraje. Vše jen T řez. Žádnou statistiku si nevedu a tak jen napíšu, že většina se ujala. Zavazuji půlenou „klasickou páskou na roubování“. Pupen a řapík nechávám volný, pásku u pupenu křížím a natahuji, aby pokud možno kryla celý řez. Utahuji co nejvíc. Zavázané jsem ponechával tak cca 20 dní. Když je vláha a míza, je to lepší.
Letos jsem očkoval v červenci třešeň. Matečný strom ale nemá roky žádné přírůstky. Když majitelé trhali a u třešně byl žebřík, šel jsem se navečer podívat, zda bych ze řebříku nenašel nějaký letorost. Našel jsem pod třešní ulomený kus větve s kouskem letorostu, ale listy byly hodně seschlé. Asi druhý den po ulomení. Větev jsem na noc strčil do kbelíku s vodou. Ráno byly listy svěží, jako normální. Z kousku letorostu mi vyšla čtyři očka. Po asi třech týdnech se zdá, že tři jsou živá. Samozřejmě rozhodne jaro. Očka byla zavázaná asi 14 dní. Asi před týdnem jsem očkoval tři očka jiné třešně a několik oček meruňky na myrobalány. Také jsem do velmi dlouhého T řezu na silnější (asi jako násada smetáku) třešni dal roub z konce výhonu, asi s pěti pupeny. Roub jsem seřízl jako na družení, co nejdelší řez a ještě tence seříznul boky. Na nějaké hodnocení je ještě brzo.
Dobu zavázání oček postupně zkracuji a zdá se mi, že 14 dní dostačuje a že se pak lépe tvoří kolem očka zával. Ale dříve tři týdny ovázání také nic nepokazily. JG

Připojit reakci
                     

Roubování


pkovarik (1347) - xxx.xxx.131.19 (?)
13.8.2016 8:04
Přejít na: předchozí příspěvek | tento příspěvek (zjistit adresu)

Super, takže to snad dělám dobře. Uvidíme, zda se ujala (řapík se lehce ulomil, tak prý je to známka ujatí...). Jen jsem tedy modifikoval postup na ponechání volného očka a ovázání kolem něj.

Můžu se ještě zeptat na další manipulaci? Očkoval jsem na semenáčky třešní kdesi v rumišti a trochu jsem je před očkováním zastřihal. Kdy je mám zastřihnout těsně nad očkem? A kdy je můžu přestěhovat na finální stanoviště? Mám čekat se zastřinutím na jaro a se stěhováním na další podzim, nebo je můžu zastřihnout teď (po 3 týdnech po očkování) a stěhovat už letos na podzim?

Připojit reakci
                        

Roubování


Daník (790) - xxx.xxx.73.186 (?)
13.8.2016 8:42
Přejít na: předchozí příspěvek | tento příspěvek (zjistit adresu)

doporučuje se na jaře. U mě některá očka mají nalité pupeny a kdybych je seřízl nyní, určitě vyroste mladý letorost bez šance na vyzrání, který by mohl zmrznout. Také záleží o jakou dřevinu jde.

Připojit reakci
                        

Roubování


host - xxx.xxx.168.81 (?)
13.8.2016 10:15
Přejít na: předchozí příspěvek | tento příspěvek (zjistit adresu)

Jak to kdo dělá. No, díval jsem se ve Slupi (Ökoplant), jak to dělají velcí školkaři. To jsou celá velká, kvalitní pole (samozřejmě oplocená), hustě zapíchaných tyček (špejlí). Tyčka je u každého stromečku a k tyčce od země vyvazují rostoucí letorost (špičák). Stromečky jim intenzivně rostou.
Já to tak nedělám. Protože k mým „stromečkům“ můžou zvířátka a taky (většinou) používám silnější podnože a taky na neobdělané půdě, v trávě, zastíněné, neoddělené odkopky. Tak nechám nad ujmutým očkem dlouhý čípek (30-50 cm) a k němu rašící výhon vyvazuji (izolovaným drátkem, kouskem pásky). Pupeny nebo větvičky (a výhonky z nich) na čípku zredukuji. Naráz nebo postupně, podle situace tak, aby čípek už nepřirůstal, ale neodumřel. Nakonec má podnož, čípek, jen jednu listovou růžici.
Čípek odřezávám tak, aby se rána co nejdřiv zahojila. Když je podnož silná, tak někdy až za dva roky (něco jako Zahnův řez). Když to přirůstá hodně a podnož byla tenká, tak i za tři měsíce (očkování květen, odstřižení čípku červenec, srpen). Tam přivazuji hůlku proti vylomení. Samozřejmě, někdy také použiji u stromečku tyčku (prut) zapíchnutou do země. Odřezávám nejraději v létě. Jabloň i na jaře, je odolnější. U peckovin se obávám klejotoku a tak raději dělám kroky k odříznutí čípku postupně.
Teprve, když je očkovanec (roubovanec) ujmutý nebo roste, tak se o něj začnu starat. Vyvazuji, redukuji podnož, zamulčuji, ze stínu přesadím, nějaká ochrana, a tak. Přesadím klidně i ujmuté očko před vyrašením. Musí se na něj dát při kopání a sázení, lepší pozor. Roste to normálně, ale nepřesazené víc. Zastínění ale roubovanci, očkovanci, vadí hodně. JG

Připojit reakci
                           

Roubování


pkovarik (1347) - xxx.xxx.131.19 (?)
13.8.2016 11:13
Přejít na: předchozí příspěvek | tento příspěvek (zjistit adresu)

No, právě že na nynějším místě jsou v houští, takže ve stínu a nekvalitní půdě. Myslím, že by pro ně možná bylo nejvhodnější je přestěhovat na podzim do kvalitní prohnojené zeminy a na slunce, a na jaře zastřinout? Jsou to malé semenáčky (1-2 leté?), takže na jaře při rašení bych zastřinul rovnou nad čípkem. Pokusů mám poměrně dost, snad 20 načipovaných, a potřebuji, aby se ujmul jen 1. Ostatní budou bonus a někam je zkusím udat.

Připojit reakci
                           

Roubování


host - xxx.xxx.218.75 (?)
31.12.2016 16:23
Přejít na: předchozí příspěvek | tento příspěvek (zjistit adresu)

Prosim o radu, je možné přeroubovat asi 40 let starou jablon na jinou odrudu stylem že ořežu větve a ponecham pouze asi metrové o pruměru 10 až 15cm a ty naroubuji několika rouby za kuru a rěz zatřu voskem?A pokud ano tak kdy? Rouby mam nařezaný a zahrnutý hlinou.

Připojit reakci
                           

Roubování


vyslouzil (17046) - xxx.xxx.236.1 (?)
31.12.2016 16:59
Přejít na: předchozí příspěvek | tento příspěvek (zjistit adresu)

Jistěže to jde. Je dobré ale dodržet určitá pravidla.
1. Přeroubovávaný strom by měl být jinak zdravý. Je-li kmen vykotlaný nebo na jeho části chybí kůra, je lepší strom nahradit jiným. Jde-li o kmenný tvar na semenáči, je 40 let v pohodě, pokud se jedná o jabloň na zakrslé popdnoži, je to dost vysoký věk. 
2. Je dobré, když na přeroubovávaných větvích zůstanou nějaké menší, tzv. tažné větvičky. Když nejsou, taky to jde, ale pro strom je to větší stres.
3. Odrůda, kterou se chystáte naroubovat by měla růst alespoň tak bujně, jako onen strom, lépe však bujněji. Chcete-li naroubovat slaběrostoucí odrůdu, aby byl strom menší, obvykle to nedopadne dobře.
4. Správná doba je, když teče míza. Poznáte to tak, že půjde odloupnout kůra. U jabloní je to duben, květen.
5. Podle toho, co píšete, soudím, že se chystáte roubovat poprvé. Bylo by lepší svěřit to někomu, kdo to již dělal nebo se na to jít aspoň jednou podívat.

Připojit reakci
                           

Roubování


sadař82 (116) - xxx.xxx.130.35 (?)
17.5.2018 14:52
Přejít na: předchozí příspěvek | tento příspěvek (zjistit adresu)

Dá se ještě nyní očkovat slivoně, nebo už je po první míze? Děkuji.

Připojit reakci
                           

Roubování


sadař82 (116) - xxx.xxx.130.35 (?)
17.5.2018 15:00
Přejít na: předchozí příspěvek | tento příspěvek (zjistit adresu)

a podaří se naočkovat očko z letorostu na cca 4-letý byť velmi tenký kmínek? Děkuji.

Připojit reakci
                           

Roubování


vyslouzil (17046) - xxx.xxx.11.87 (?)
17.5.2018 16:23
Přejít na: předchozí příspěvek | tento příspěvek (zjistit adresu)

Jestli jde kůra odloupnout,  musíte zkusit, ale myslím, že ještě první míza teče.
Čtyřletý kmínek bych se asi radši pokusil naroubovat za kůru než očkovat. Otázkou je, kde v tuto dobu vzít nenarašené rouby.

Připojit reakci
                           

Roubování


host - xxx.xxx.168.81 (?)
17.5.2018 22:00
Přejít na: předchozí příspěvek | tento příspěvek (zjistit adresu)

Dobrý den. Když se toto vlákno zase „probudilo“, tak bych se chtěl také obecně zeptat, co kdo děláte, tedy jak dál pěstujete roubovance, který vznikl z roubování dvěma (více) rouby na uříznutém silnějším kmínku cca ve výšce korunky.
Zda pak jeden roub potlačujete a korunku zapěstováváte jen z jednoho roubu nebo použijete i druhý (další) k zapěstování ramen korunky s tím, že základy roubů později srostou a vytvoří postupně jeden společný zával (srůst) s podnoží. Co pokládáte za lepší? JG

Připojit reakci
                           

Roubování


Mikeš13 (1847) - xxx.xxx.224.76 (?)
18.5.2018 8:04
Přejít na: předchozí příspěvek | tento příspěvek (zjistit adresu)

Případ od případu. Většinou upřednostňuji jeden z roubů (vyvinutější nebo ten, který se více hodí do prostoru), ostatní postupně oslabuji seřezáváním na převod až do zavalení řezné rány. Někdy nechám oba rouby (u slabších průměrů) nebo i více (u silnějších průměrů - 15 cm průměr), ale jeden musí být "vůdčí" výhon kosterní větve nebo terminálu. Občas je to i kombinované - když přeroubovávám terminál i kosterní větve. 

Obrázky:


Připojit reakci
                           

Roubování


host - xxx.xxx.18.62 (?)
18.5.2018 8:15
Přejít na: předchozí příspěvek | tento příspěvek (zjistit adresu)

Kolko rokov nechavate steparsku pasku na mieste? Myslim ze na foto 1 este stale je.

Připojit reakci
                           

Roubování


Mikeš13 (1847) - xxx.xxx.224.76 (?)
18.5.2018 8:20
Přejít na: předchozí příspěvek | tento příspěvek (zjistit adresu)

Jak kdy - někdy rok, někdy i déle; záleží i na způsobu roubování a stavu roubovance.

Ještě k předchozímu jedno foto - Gabrovská, 3 rouby, z toho zapěstován jeden dominující.

Obrázky:

Připojit reakci
                           

Roubování


vyslouzil (17046) - xxx.xxx.236.1 (?)
18.5.2018 9:22
Přejít na: předchozí příspěvek | tento příspěvek (zjistit adresu)

Vyznávám totéž, co píše Mikeš v 8,04. Pokud se přeroubovává jedna větev, měla by ve finále z ní být zase jedna větev.  Ale považuji za důležité ponechat všechny rouby několik let. Jednak kvůli hojení řezné rány a taky kvůli výživě tlusté větve podnože. Jeden ponechaný roub tokem mízy celou větev neuživí a ta by začala schnout, opadávat kůra, být napadána hmyzem. Ponechání více roubů taky sníží riziko vylomení větve z roubu.

Připojit reakci
                           

Roubování


host - xxx.xxx.168.81 (?)
18.5.2018 10:46
Přejít na: předchozí příspěvek | tento příspěvek (zjistit adresu)

No, já to „mastím“ někdy tak, jak je na obrázcích. (Korunky založené hned z roubů na seříznutých kmíncích.) Je mi totiž líto potlačit pěkně rostoucí roub. Pak si nemůžu vybrat, který ponechat a pak více roubů lépe zavaluje ránu. Také je tu zvědavost (a nenažranost), prostě mít plodnou korunku (ovoce) dříve. Říkám si, že by to až tak vadit nemělo, když rouby v ráně slušně srostou.
Korunka ve stavu „zrodu“ ze dvou roubů. Švestka (jiná „Procházková“) na švestce. JG

Obrázky:
švestka - švestka, dva rouby
švestka - švestka, dva rouby
Připojit reakci
                           

Roubování


host - xxx.xxx.168.81 (?)
18.5.2018 10:52
Přejít na: předchozí příspěvek | tento příspěvek (zjistit adresu)

Jabloň, semenáč - Rozela, dva rouby, cca 4 roky. JG

Obrázky:
semenáč - Rozela, dva rouby
semenáč - Rozela, dva rouby
Připojit reakci
                           

Roubování


host - xxx.xxx.168.81 (?)
18.5.2018 10:59
Přejít na: předchozí příspěvek | tento příspěvek (zjistit adresu)

Jabloň, semenáč - Boscoop, tři rouby, cca 5 roků. JG

Obrázky:
semenáč - Boscoop, tři rouby
semenáč - Boscoop, tři rouby
Připojit reakci
                           

Roubování


sadař82 (116) - xxx.xxx.130.35 (?)
25.5.2018 9:08
Přejít na: předchozí příspěvek | tento příspěvek (zjistit adresu)

Pane Vysloužile, tak jsem to zkusil a na 4-letý kmínek (cca 2cm v průměru) naočkoval 3 rouby cca 4-5mm silné závazal páskou. Asi z toho nic nebude, ale i tak kdy mám odstranit pásku. Děkuji.

Připojit reakci
                           

Roubování


vyslouzil (17046) - xxx.xxx.236.1 (?)
25.5.2018 9:32
Přejít na: předchozí příspěvek | tento příspěvek (zjistit adresu)

Za rok, za dva. Když se rouby neujmou, tak hned.

Připojit reakci
                           

Roubování


sadař82 (116) - xxx.xxx.130.35 (?)
25.5.2018 9:37
Přejít na: předchozí příspěvek | tento příspěvek (zjistit adresu)

A jak poznám, zda-li se ujmuly nebo ne? Omotal jsem je páskou kompletně, i řapík je pod páskou,  tak jak jsem viděl na jednom videu.?

Připojit reakci
                           

Roubování


vyslouzil (17046) - xxx.xxx.236.1 (?)
25.5.2018 15:37
Přejít na: předchozí příspěvek | tento příspěvek (zjistit adresu)

Naočkovat rouby, to je kvadratura kruhu. Jestli jste narouboval rouby, bude vidět, když porostou. Jestliže jste naočkoval očko bdící, mělo by vyčnívat. Spící očko může být zakryté celé, pak se úvazek odstraňuje po 2-3 týdnech. V tuto dobu je ovšem na očkování spícímm očkem ještě příliš brzy.

Připojit reakci
                           

Roubování


host - xxx.xxx.123.101 (?)
1.6.2018 13:43
Přejít na: předchozí příspěvek | tento příspěvek (zjistit adresu)

Prosím zdejší odborníky o radu. Jakou starou odrůdu naroubovat na jaderničkovou podnož. Jaderničku a Bláhovu renetu už zaroubovanou mám. Podnož je zasazena na okraji našeho pole, jabloně jsou vysazeny 14 m od sebe. Předpokládám, že z nich za 50 let budou pořádné stromy a potomci sklidí z každé jabloně pár metráků jablek. Preferoval bych odrůdu na mošt, pálenku, sušení i k zakousnutí a samozřejmě trošku odolnou vůči padlí a strupovitosti. Obávám se ale, že je to příliš požadavků, taková odrůda asi ani není. Ještě maličkost -  jižní svah, jílovitá půda, 450 m n. m.. Předem děkuji

Připojit reakci
                           

Roubování


Jiří II (564) - xxx.xxx.61.187 (?)
1.6.2018 14:36
Přejít na: předchozí příspěvek | tento příspěvek (zjistit adresu)

A proč trváte na staré odrůdě? Já bych na vašem místě volil k vámi zmíněné odolnosti proti houbovým chorobám, jakoukoli odrůdu, která nezbytně nevyžaduje probírku plodů. Například Angold, Rubín/ Bohemie, Orion nebo Sirius.

Připojit reakci
                           

Roubování


host - xxx.xxx.123.101 (?)
1.6.2018 15:33
Přejít na: předchozí příspěvek | tento příspěvek (zjistit adresu)

Pravda, netrvám ale myslel jsem si, že by to v tom poli staré odrůdě na jaderničkové podnoži tak nějak lépe slušelo. 

Připojit reakci
                           

Roubování


Jiří II (564) - xxx.xxx.61.187 (?)
1.6.2018 17:36
Přejít na: předchozí příspěvek | tento příspěvek (zjistit adresu)

Zdravě rostoucímu stromku na jaderničkové podnoži to bude slušet bez ohledu na to, jestli se jedná o starou nebo o novou odrůdu. Ale pokud bude ta odrůda schopná plodit pěkné a chutné ovoce i bez fungicidního ošetření, bude to bonus pro vás i pro potomky.

Připojit reakci
                           

Roubování


vyslouzil (17046) - xxx.xxx.236.1 (?)
2.6.2018 13:13
Přejít na: předchozí příspěvek | tento příspěvek (zjistit adresu)

Preferoval bych odrůdu na mošt, pálenku, sušení i k zakousnutí a samozřejmě trošku odolnou vůči padlí a strupovitosti. Obávám se ale, že je to příliš požadavků, taková odrůda asi ani není.

Takových odrůd je spousta, zejména mezi starými odrůdami. Namátkou Smiřické, Vilémovo, Biesterfeldská r., aj. Jen se musíte smířit,  že vzhled a pro někoho chuť nebudou takové jako v regálech obchodů, nebo tu na fotkách od pěstitelů, co věnují stromkům intenzivní péči.

Připojit reakci
                           

Roubování


host - xxx.xxx.123.101 (?)
3.6.2018 16:10
Přejít na: předchozí příspěvek | tento příspěvek (zjistit adresu)

Tak děkuji za tipy, musím v zimě obstarat nějaké rouby. Doufám, že se dají někde koupit. Nejdříve zkusím Holovousy.

Připojit reakci
                           

Roubování


sadař82 (116) - xxx.xxx.130.35 (?)
8.6.2018 8:41
Přejít na: předchozí příspěvek | tento příspěvek (zjistit adresu)

Pane Vysloužile, očkoval jsem na bdící očko a celé to zavázal páskou. Včera po sejmutí pásky jedno očko je zelené a řapík drží, druhé očko je hnědé a řapík upadl. Uchytlo se některé z nich? A pokud ano jaký je následující postup. Děkuji

Připojit reakci
                           

Roubování


Mimmo (1743) - xxx.xxx.91.93 (?)
8.6.2018 20:48
Přejít na: předchozí příspěvek | tento příspěvek (zjistit adresu)

Postup je: zalít podnož a přeočkovat. Podle popisu se zdá, že se to nepovedlo. Ale třeba tomu zelenému řapík ještě upadne.  Jestli to bylo očko spící nebo bdící není důležité. Bdící očko samo po několika týdnech nebo jen dnech vyraší. Výhon se vyváže do svislé polohy a nechá se růst.

Připojit reakci
                           

Roubování


vyslouzil (17046) - xxx.xxx.236.1 (?)
9.6.2018 18:58
Přejít na: předchozí příspěvek | tento příspěvek (zjistit adresu)

Nevím, kdy jste odebíral očka a kdy očkoval. Každopádně zavazovat úplně bdící očko, které má vyrašit, není dobrý nápad. Počkejte, co to udělá.

Připojit reakci
                           

Roubování


sadař82 (116) - xxx.xxx.130.35 (?)
13.7.2018 12:01
Přejít na: předchozí příspěvek | tento příspěvek (zjistit adresu)

Pane Vysloužile, kdy to letos vypadá na období druhé mízy pro očkování? Děkuji.

Připojit reakci
                           

Roubování


vyslouzil (17046) - xxx.xxx.236.1 (?)
13.7.2018 13:15
Přejít na: předchozí příspěvek | tento příspěvek (zjistit adresu)

Fakt nejsem jasnovidec. Chce to zkusit odchlípnout kůru. Ale v polovině července to obvykle i v běžných letech již jde. Forkertem můžete v podstatě očkovat celý rok. Důležitý je dobře vyzrálý letorost s očky.

Připojit reakci
      

Roubování


Mimmo (1743) - xxx.xxx.91.93 (?)
14.10.2018 11:31
Přejít na: předchozí příspěvek | tento příspěvek (zjistit adresu)

Vlky nevadí a starší tenké výhony také ne, pokud mají očka. Přesto bych do řezu vložil vždy jeden poznačený roub 1. jakosti a další z vlků nebo z roubů původního stromu. Nakonec stejně zapěstujete jen jeden výhon a ostatní slouží jen na zavalení rány.

Připojit reakci
         

Roubování


host - xxx.xxx.23.254 (?)
14.10.2018 15:17
Přejít na: předchozí příspěvek | tento příspěvek (zjistit adresu)

Ok, děkuji, udělám to tak, snad to dopadne dobře, budu to dělat poprve. Rouby z vlků anebo víceletých výhonů se hůře ujímají anebo proč se vlastně nedoporučují?

Připojit reakci
            

Roubování


Mimmo (1743) - xxx.xxx.91.93 (?)
14.10.2018 20:17
Přejít na: předchozí příspěvek | tento příspěvek (zjistit adresu)

Profesionální prodejci nesmějí prodávat vlky. Asi je tam určité malé riziko, že výhon poroste o něco silněji vzhůru a může (nemusí) plodit později nebo méně. Takže se vlky používají jen v amatérském prostředí pokud není k dispozici optimální letorost. Ujímají se však dobře. Víceleté výhony se ujímají hůře a nemusejí na nich být růstová očka.

Připojit reakci
      

Roubování


vyslouzil (17046) - xxx.xxx.236.1 (?)
14.10.2018 18:44
Přejít na: předchozí příspěvek | tento příspěvek (zjistit adresu)

Jednoleté vlky můžete ne přeroubování v pohodě použít.

Připojit reakci
   

Roubování


lajci (44) - xxx.xxx.4.22 (?)
13.1.2019 20:34
Přejít na: předchozí příspěvek | tento příspěvek (zjistit adresu)
Ja som vyskúšal asi skoro všetky spôsoby najviac som spokojní s anglickou jazyckovov kopulaciov na jedno očko a nestalo sa my že sa niečo neprijalo vetsie straty mám s očkovaním.
Připojit reakci
      

Roubování


vyslouzil (17046) - xxx.xxx.11.6 (?)
14.1.2019 9:09
Přejít na: předchozí příspěvek | tento příspěvek (zjistit adresu)

najviac som spokojní s anglickou jazyckovov kopulaciov na jedno očko...

Používáte roub jen s jedním očkem? To se dost nešikovně bere do ruky. Já beru standartně očka tři, spodní naproti řezu je zavázané páskou, další je do rezervy, kdyby se vylomilo.

Připojit reakci
         

Roubování


host - xxx.xxx.157.239 (?)
14.1.2019 11:42
Přejít na: předchozí příspěvek | tento příspěvek (zjistit adresu)

Jedno očko je z více důvodů risk... Já zas někdy začnu s roubem velmi dlouhým-když roubuju v houštině výhonů, tak si roub, při vázání přidržím zuby a po fixaci ho pokrátím. Vlastně většinu po upevnění na pěkno přistřihnucheeky. SPCH 

Připojit reakci
            

Roubování


lajci (44) - xxx.xxx.4.22 (?)
16.1.2019 20:15
Přejít na: předchozí příspěvek | tento příspěvek (zjistit adresu)
Samozrejme ak sa bavíme o prerubovani celého stromu jedno očko je malo a nové stromčeky skôr ockujem ako rublujem. Ja zakvoru nevrublujem pretože je dosť možné že sa podmnoz indikuje miceliom nejakej drevokaznej huby. Preto ja osobne preferujem spätný rez a o rok prevrublujem vlka zdá sa mi jednoduchšie a bezpečné ako za kvoru. Vrublovanie na jedno očko používam ako anglicku jazyckovu kopulaciu s očkom nadol na spojku na vodorovnom ročnom obrate.takto na terminale vyrobim kostrovy konár kde potrebujem. Manipulácia nieje zlá pretože vrubel zrezem až po fixacii čiže dĺžka vrublu je irelevantna. Mne sa zdá že čím je dĺžka vrublu väčšia prijatelnost klesá pretože pletiva sa nestihnú prepliest a vrubel vysicha následkom veľkej odparovacej plochy vrubla. Ale 3 očká sa používajú štandardné bez problémov.
Připojit reakci
   

Roubování


host - xxx.xxx.121.101 (?)
21.2.2019 19:05
Přejít na: předchozí příspěvek | tento příspěvek (zjistit adresu)

Dobrý deň,

s vrúbľovaním nemám žiadne skúsenosti, preto sa chcem poradiť či je možné prevrúbľovať jabloň ktorá je na obrázku spôsobom že by sa strom zrezal v mieste ktoré je naznačené červenou farbou a následne by sa v tej úrovni prevrúbľoval(spôsobom za kôru) inou odrodou. 

Obrázky:

Připojit reakci
      

Roubování


host - xxx.xxx.168.81 (?)
21.2.2019 20:20
Přejít na: předchozí příspěvek | tento příspěvek (zjistit adresu)

Ještě o cca metr níž. To bude, pro Váš případ, ideální. Uvidíte, že jsem měl pravdu. JG

Připojit reakci
         

Roubování


host - xxx.xxx.168.103 (?)
21.2.2019 20:40
Přejít na: předchozí příspěvek | tento příspěvek (zjistit adresu)

Přeroubovat takto lze, rouby se ujmou. Smysl to ale nemá, novou korunku těžko zapěstujete a nikdy se vám nezavalí rána po řezu. Buď přeroubujete v koruně, to je ale vysoko nebo koupíte nový stromek. Walter

Připojit reakci
      

Roubování


host - xxx.xxx.152.10 (?)
21.2.2019 20:30
Přejít na: předchozí příspěvek | tento příspěvek (zjistit adresu)

Nie takto sa strom nevrubluje, ak uz tak kostrove konare, ale toto je dost stara jablon. Skor by som rozmyslal nad vysadenim novej niekde vedla a pokial dorastie a zacne poriadne plodit tato dozije.

Připojit reakci
         

Roubování


host - xxx.xxx.121.101 (?)
22.2.2019 9:04
Přejít na: předchozí příspěvek | tento příspěvek (zjistit adresu)

Ďakujem za rady. Pokiaľ ide o samotnú jabloň napriek svojmu veku rastie zdravo aj plodí. Avšak plodí len každý druhý rok a naviac máme na záhrade ďalších 6 stromov rovnakej odrody z ktorých úrodu nestihneme ziesť ani za celú zimu. Ten na fotke je najmenší respektíve s najmenším obvodom kmeňa. Pre to by som chcel prevrúbľovať na odrodu ktorá rodí každý rok.

Sadeniu nového stromu sa snažím vyhnúť pretože pôda je u mňa veľmi nekvalitná a nové stromy sa tu ujímaju len veľmi ťažko. To čo v bežných podmienkach narastie novovysadený strom na mm106-tke za 5 rokov u nás trává 10 rokov.

Neviem na akom podpníku sú pôvodné stromy ale v rokoch ktoré niesu zrážkovo nadpriemerne(a taký rok už nebol ani nepamätám) majú dokonca aj také stromiská minimálne prírastky. A to ako som vyššie písal ten na fotke je z nich najmenší. Dva exempláre majú hrúbku kmeňa minimálne peťnásobnú toho na fotke.

Připojit reakci
            

Roubování


host - xxx.xxx.149.16 (?)
22.2.2019 9:39
Přejít na: předchozí příspěvek | tento příspěvek (zjistit adresu)

Když je situace taková, tak bych zkusil experimentovat. Strom v potřebné výšce neuřezávat!! Vytvořit jen zářez a roubovat několika silnějšími rouby za kůru. Technologie je možné vyhledat na You Tube v sekcích zmlazování ořešáku, přeroubování olivovníku a celkové zmazování sadu.

Připojit reakci
               

Roubování


vyslouzil (17046) - xxx.xxx.236.1 (?)
22.2.2019 10:49
Přejít na: předchozí příspěvek | tento příspěvek (zjistit adresu)

Před mnoha lety jsem zdědil zahradu s podobnými stromy a skoro všechny přerouboval. Většinou to dopadlo špatně. Rány se špatně hojily kůra chytla rakovinu a stromy jsem beztak vykopal. Pokud přece jen chcete přeroubovat držte se určitých zásad:
1. Uříznout kmen a roubovat na něj je s vysokou pravděpodobností odsouzeno k neúspěchu. Smysl má jen přeroubování v koruně.
2. Odrůdu, kterou použijete je třeba pečlivě vybrat. Vyhněte se slabě rostoucím a hodně plodným odrůdám. Rouby by měly růst přinejmenším stejně, lépe ještě bujněji než původní strom. Je to důležité pro zahojení ran i budoucí boj s vlky. Skutečnost, že Vám strom rodí střídavě, může být způsobeno odrůdou, ale taky vyčerpanou půdou a nesprávnou agrotechnikou.
3. Nermá-li strom tažné větvičky, které by zajistily asimilaci po odřezání větví, je lepší přeroubování rozdělit do dvou let. Začít s větvemi horními směřujícími vzhůru.
4. Máte-li v sadu špatnou půdu, nesmiřujte se s ní. Přeroubovaný strom obryjte a řádně pohnojte. Zvýšíte tím šanci na ujmutí i zahojení ran.
5. Na silné větve dojte za kůru více roubů. I když časem ponecháte jen jeden jako pokračování staré větve, několik let tam nechejjte růst všechny. I když to nevypadá pěkně a koruna bude hustá, je to důležité pro zahojení ran i odvod přetlaku mízy. Průklest se pak provede po několika letech.

Připojit reakci
                  

Roubování


host - xxx.xxx.54.221 (?)
24.2.2019 22:54
Přejít na: předchozí příspěvek | tento příspěvek (zjistit adresu)

Před lety nám v zimě při -35°C na zahradě zmrzly tři stromy (dvě Ontaria a Matčito) od místa roubování nahoru, tj. do dvou metrů výšky byly v pořádku (vysokokmeny). Uříznul jsem je tak, že zůstal jen kmen, a ten jsem narouboval za kůru. Použil jsem delší rouby, aby strom měl brzy hodně listí. Po obvodu kmene asi na každých pět centimetrů jeden roub. Zavázal, zbytek rány pečlivě zatřel, přivázal ještě několik klacků jako bidýlka pro ptáky, aby nesedali na rouby.

Stromy po dvou letech rodily, ale rány se nikdy nezacelily. Po několika letech jsem je postupně dával pryč kvůli stavebním úpravám, ale ani tak by dlouho nevydržely, na vodorovné ploše se držela voda a kmeny začaly vyhnívat. Taky boje s rakovinou. Čili stejné zkušenosti jako pan Vysloužil. Bral bych to jen jako nouzovku, vež vysadíte nové stromky a než Vám začnou rodit, dlouhodobě to nemá perspektivu.

JZ

Připojit reakci
            

Roubování


host - xxx.xxx.168.21 (?)
22.2.2019 19:07
Přejít na: předchozí příspěvek | tento příspěvek (zjistit adresu)

Střídavá plodnost samozřejmě naštve, zvlášť když se týká hned několika stromů. Jeden rok nadúroda a druhý nic. Před pár desítkami let jsem ten problém řešil na pár vysokokmenech taky. Zkusil jsem metodu kroužkování větví. V roce plné násady květů jsem zhruba třetinu větví koruny vysokokmenu nakroužkoval a zároveň z těch větví vyštípal všechny květy. V následujícím roce tato část koruny vykvetla a zaplodila, zatímco na zbytku koruny nebylo nic. Strom pak od té doby plodil každým rokem, ale střídavě na částech koruny. Nutno ovšem dodat, že na nakroužkovaných větvích zůstaly v místech vyřízlé kůry natrvalo nevzhledné závaly. Walter

Připojit reakci
      

Roubování


Mimmo (1743) - xxx.xxx.91.93 (?)
22.2.2019 17:47
Přejít na: předchozí příspěvek | tento příspěvek (zjistit adresu)

Dostal jste fundované rady od zkušených zahrádkářů. Myslím, že to však přece jenom chcete zkusit. Vykopat strom je možno vždycky. Osobně nemám takové zkušenosti na jabloni, ale pouze na jiných stromech. Možná, že to bude fungovat i na jabloních. Starou vysokou slivoň se špatnými plody jsem přerouboval tak, že jsem postupně odřezal všechny horní větve. Slivoň pak pustila několik vlků, které jsem narouboval meruňkovými a mandloňovými rouby. Řezy po původních větvích jsou dobře zavalené. Druhý strom s mimořádně brutálním řezem byla desetimetrová moruše. Uřízl jsem ji šikmým řezem v 1,7 m a ona vypustila více než 100 větví ze spících oček. Asi 10 jsem ponechal a nebudu je roubovat. Plody jsou dobré. Ve vašem případě bych postupoval stejně. Odřezat postupně horní větve a věřit, že strom vypustí vlky na vhodnějších místech. Vlky se pak přeroubují a kmen nad nimi se po nějaké době odřeže šikmým řezem. Měl by se zavalit.

Obrázky:
Jabloň s vyznačenými místy s možností vlků
Jabloň s vyznačenými místy s možností vlků
Slivoň po přeroubování
Slivoň po přeroubování
Moruše po odřezání kmene
Moruše po odřezání kmene
Připojit reakci
         

Roubování


host - xxx.xxx.168.21 (?)
22.2.2019 18:34
Přejít na: předchozí příspěvek | tento příspěvek (zjistit adresu)

jestli tazatel chce strom za každou cenu ponechat a trvá na přeroubování na jinou odrůdu i s vědomím, že to nebude metr nad zemí, jak měl původní představu, ale až v koruně, pak tedy proč ne? Strom nastoupí do plodnosti mnohem dříve, než kdyby došlo k výsadbě nového (vysokokmenu). Ať ponechá jednu tažnou větev a zbytek rovnou přeroubuje. Totéž jsem udělal na jaře 2016 a přikládám fotky z loňského podzimu. Strom je podobný tazatelovu. Walter

Obrázky:

Připojit reakci
            

Roubování


host - xxx.xxx.168.21 (?)
22.2.2019 18:39
Přejít na: předchozí příspěvek | tento příspěvek (zjistit adresu)

a ještě koruna. Původní odrůda Croncellské (na tažné větvi), přeroubováno na Matčino. Walter

Obrázky:

Připojit reakci
               

Roubování


Mikeš13 (1847) - xxx.xxx.26.152 (?)
22.2.2019 21:18
Přejít na: předchozí příspěvek | tento příspěvek (zjistit adresu)

Před lety jsem přeroubovával starý strom odrůdy Vilémovo a zatím vše brz problémů.

Obrázky:

Připojit reakci
                  

Roubování


host - xxx.xxx.33.99 (?)
10.4.2019 22:40
Přejít na: předchozí příspěvek | tento příspěvek (zjistit adresu)

Mám dotaz ohledně roubovaní za kůru. Do jakého průměru uříznuté větve se použije pouze jeden roub? Mám bohužel rouby tenší než je tužka, jestli to hraje roli. Děkuji.

Připojit reakci
                     

Roubování


Mimmo (1743) - xxx.xxx.91.93 (?)
12.4.2019 19:11
Přejít na: předchozí příspěvek | tento příspěvek (zjistit adresu)

Myslím, že do průměru 2 cm by mohl jeden roub stačit. Obvod podnože by byl v tom případě asi 6 cm. Vzdálenost roubů by měla být asi 5 cm. Pokud je vzdálenost mezi okraji jednotlivých roubů větší, rouby se ujmou, ale řez podnože se hůře hojí. Tenčí rouby znamenají o něco větší vzdálenost mezi rouby než silnější rouby ve stejných polohách.

Připojit reakci
                        

Roubování


host - xxx.xxx.53.98 (?)
18.4.2019 22:39
Přejít na: předchozí příspěvek | tento příspěvek (zjistit adresu)

Ano, tak by to mělo být, ještě jsem to našel i na webu jednoho sadařství. "Do zkrácené větve o průměru do 2 cm dáváme 1 roub, do 4 cm dáváme po 2 roubech, do 12 cm pak dáváme 3 – 4 i více roubů. Silnější větve nad 15 cm nedoporučujeme roubovat." O víkendu jdu na to, jabloné jsou u nás před květem.

Připojit reakci
                           

Roubování


host - xxx.xxx.168.21 (?)
20.4.2019 21:23
Přejít na: předchozí příspěvek | tento příspěvek (zjistit adresu)

jen fotka. Walter

Obrázky:

Připojit reakci
                           

Roubování


Marek-TT (412) - xxx.xxx.235.1 (?)
22.4.2019 21:07
Přejít na: předchozí příspěvek | tento příspěvek (zjistit adresu)

Aké sú tam podpníky?

Připojit reakci
                           

Roubování


host - xxx.xxx.168.21 (?)
23.4.2019 17:22
Přejít na: předchozí příspěvek | tento příspěvek (zjistit adresu)

Dostal jsem jich pár od souseda před 25 lety a měla to být M9. Jsou ale ještě méně vzrůstné a podrůstají. Takže možná J-Te-G, ale jistý si nejsem. Walter

Připojit reakci
   

Roubování


josef.kl (2) - xxx.xxx.221.210 (?)
23.4.2019 20:57
Přejít na: předchozí příspěvek | tento příspěvek (zjistit adresu)

Chtěl bych se zeptat, jakou podnož zvolit pro jabloň. Stanoviště je středně těžká půda s pravděpodobností spodní vody a nadmořskou výškou 450nm. Zahradu mám velkou, proto uvažuji o vysokokmenech a pro oddělení pozemku výsatbu ovocné stěny. Odrůdy budu volit až podle typu podnože. 

Mnohokrát děkuji za veškeré informace.

Připojit reakci
Založit nové téma Nápověda
  Název diskusního téma   Počet příspěvků   Datum   Počet návštěv
Jabloň Karneval neroste, zabrzdila se 325.4.2019232
Usychajuca mlada jablon 425.4.2019310
Ako modelovať strom zarezavanim očiek? 125.4.2019153
Housenka na čerstvě vysazené jabloni725.4.2019404
Zimni jablon s tvrdymi plody pozde dozravajicimi1924.4.20191683
Roubování35623.4.2019423539
Natírání kmenu vápnem23123.4.2019200833
Desert 4322.4.201915226
Kvitnú jablone 9122.4.201920286
Odrůdy jabloní (a nejen jabloní) z východu2921.4.20197854
Zatrávnenie sadu 6021.4.201921649
Hloubka kořenů ovocných stromů621.4.201912833
Jaká odrůda jabloně je rezistentní a zároveň chuťově výborná?2821.4.201926909
Řez bujně rostoucí jabloně 1220.4.2019971
Kanzi, Rubens, Redprince1320.4.201913335
Sklizeň jádrovin 201812520.4.201923770
Skudce jablone 819.4.20191078
Cerv v kmeni topazu 1518.4.20191454
Rubinola - řezat či nechat být? 6318.4.201916245
Opál 5817.4.201928817
Fantazie2316.4.201919111
Padlí, strupovitost, svilušky, květopas, mery, pilatky, obaleči... na jádrovinách 20192316.4.20193355
Výchovný rez - pomoc začiatočníkom24614.4.201966933
Poškodený kmeň - ako ošetriť? 712.4.2019813
Dá sa dvojročný semenáč štepiť/očkovať?2512.4.20194544
Květy na koncích větví169.4.20191390
Jak ostříhat jabloň 47.4.2019578
Vrúble245.4.201917071
Řez švestek-peckovin článek v zahrádkáři35.4.2019417
Najkrajšie jablko roka 2018 na Slovensku175.4.20193710
Volba odrůd - poradíte?314.4.20196231
Střih mladých jabloní 44.4.2019521
Roubování ze stromu na strom303.4.201929837
Opylovač Jabloň Rubín21.4.2019256
Narašené rouby1130.3.20192739
Nejchutnější odrůdy jabloní - jaké to jsou?5630.3.2019112270
Rozvržení zahrady 329.3.2019401
Jak ořezat obří panenské jablko? 327.3.2019752
Štíhlé vřeteno - zakracovat nebo ne? 827.3.20191334
Letní jablka 325.3.2019588
Další diskuze: 1, 2, 3, 4, 5 >  
Fórum pro chovatele - domácí miláčci, psi, drůbež, králíci, včely, krmiva, pelíšky
Chov pstruhov25.4.2019
Chov pstruhov25.4.2019
Chov pstruhov25.4.2019
Chov pstruhov25.4.2019
Chov pstruhov25.4.2019
Další příspěvky > 
Úvodní stránka | Informace o serveru | Podmínky užívání | Reklama
(c) Lupo Media s.r.o. 1999 - 2019
Jak Google využívá data, když používáte weby nebo aplikace našich partnerů