Roubování



vyslouzil - Diamantový Zahrádkář .Diamantový Zahrádkář. (18311) - 92.38 (?)
16.12.2015 11:41

Já to tedy nevím. Ty teploty během roubování jsem neměřil, samozřejmě v desetistupňovém mrazu asi štěpovat nebudu. Ale jestli měly vždy rouby teplotu víc než 8 stupňů, to nevím, mám je zapíchnuté venku v zemi a tam v únoru tolik stupňů nebývá. Je zajímavé, že naštěpovaný a dobře zavázaný roub neuschne, ale že by se prostor mezi podnoží a roubem zaplnil mízou, to se mi nezdá -  kde by se tam v únoru vzala? A stejně tak si nejsem jistý tím sáčkem Průhledný mikroten udělá skleníkový efekt, tedy jak na něj zasvítí slunce, teplota uvnitř skokově stoupne. A to je přesně to, co nechceme.

Umístění příspěvku v diskuzi
Připojit reakci

stavba, energie, topení, paliva, voda a odpady, sítě, interiér a dílna
   Předchozí příspěvky  |  1,  2,  3,  4,  5  >   
                     
vyslouzil - Diamantový Zahrádkář .Diamantový Zahrádkář. (18311) - 92.38 (?), 16.12.2015 7:31

Višně jsou obbvykle štěpované na plané třešni, to je v pořádku. Já květní pupeny nevylamuji. Po ujmutí roubu kvítky obvykle upadnou samy. Pokud budete jako rouby používat letorosty třešní z povrchu koruny rostoucí kolmo vzhůru, ty vesměs květní pupeny nemají.

Předchozí příspěvek | adresa příspěvku
Připojit reakci
                     
host - 182.227 (?), 16.12.2015 8:17

Snad jen ohledně termínu roubování třešně kopulací. Kdysi mi jeden školkař říkal, že ke konci ledna byl u něj starší pán, dřívější šéf školky a podivoval se, že je tak krásné počasí, nemrzne a oni neroubují třešně. Takže lze to i od konce ledna, když nemrzne do časného jara. V době, kdy se vše již probouzí je úspěšnost horší. Myslím tím roubování kopulací.P

Předchozí příspěvek | adresa příspěvku
Připojit reakci
                     
vyslouzil - Diamantový Zahrádkář .Diamantový Zahrádkář. (18311) - 92.38 (?), 16.12.2015 10:54

Je to pravda. Překvapilo mě, že rouby naštěpované v únoru přežily i následné velmi silné mrazy a na jaře v pohodě vyrašily. 
   Na druhé straně je otázka, zda lednový termín roubování je optimální nebo prostě "taky možný". V tu dobu totiž školkaři a ovocnáři venku mnoho jiné práce nemají a hůř se tedy pro ně hledá práce.

Předchozí příspěvek | adresa příspěvku
Připojit reakci
                     
host - 182.227 (?), 16.12.2015 11:11

Termín koncem ledna jsem uváděl jen jako možnost od kdy se dá roubovat třešeň. Oni školkaři, jestli mají roubovat miliony sazenic, musí využít možný čas, ale musí to být v době, kdy úspěšnost je celkem vysoká. Větší úhyny při takovém množství už mohou bolet. Sám, doma bych klidně počkal na konec února, i začátek března, podle počasí. P

Předchozí příspěvek | adresa příspěvku
Připojit reakci
                     
Standa_hk - Diamantový Zahrádkář .Diamantový Zahrádkář. (5555) - 248.136 (?), 16.12.2015 11:16

U těch lednových a únorových termínů "při oblevě" je nutné právě to, aby rouby měly vyrovnanou teplotu nad 8°C a podnože měly také alespoň +2°C (tj. aby průměrná teplota za předchozích 48 hodin byla vyšší než těch +2°C a v okamžiku roubování byl vzduch ještě o málo teplejší). Práce musí být čistá a pečlivá, protože po ovázání se musí do příchodu mrazů prostor mezi pletivy podnože a roubu zaplnit mízou. Srůstový kalus se začne tvořit až v době rašení podnože.

Rozhodně se vyplatí přetáhnout místo s roubem ochranným sáčkem proti vysychání a proti výkyvům teplot při přímém oslunění kůry (pergamenový nebo mikrotenový).

Předchozí příspěvek | adresa příspěvku
Připojit reakci
                     
vyslouzil - Diamantový Zahrádkář .Diamantový Zahrádkář. (18311) - 92.38 (?), 16.12.2015 11:41

Já to tedy nevím. Ty teploty během roubování jsem neměřil, samozřejmě v desetistupňovém mrazu asi štěpovat nebudu. Ale jestli měly vždy rouby teplotu víc než 8 stupňů, to nevím, mám je zapíchnuté venku v zemi a tam v únoru tolik stupňů nebývá. Je zajímavé, že naštěpovaný a dobře zavázaný roub neuschne, ale že by se prostor mezi podnoží a roubem zaplnil mízou, to se mi nezdá -  kde by se tam v únoru vzala? A stejně tak si nejsem jistý tím sáčkem Průhledný mikroten udělá skleníkový efekt, tedy jak na něj zasvítí slunce, teplota uvnitř skokově stoupne. A to je přesně to, co nechceme.

Předchozí příspěvek | adresa příspěvku
Připojit reakci
                     
Standa_hk - Diamantový Zahrádkář .Diamantový Zahrádkář. (5555) - 248.136 (?), 16.12.2015 18:44

Skleníkový efekt v skleníkua pařeništi je založen na faktu, že světlo projde sklem, dopadne na zem a tu ohřeje. Od ohřáté země se ohřeje vzduch, ale sklo zabrání jeho odfouknutí nebo ochlazení okolím. V sáčku uvázaném na letorostu k ohřevu hmoty, od které by se ohřál vzduch nedojde, na to je větévka příliš malá. Paradoxně, při orosení sáčku, nebo použití sáčku pergamenového je množství světla dopadlého na roub menší a tím pádem ohřátí sluníčkem menší než by tomu bylo u roubu holého. Samozřejmě, stejného efektu se dá dosáhnout natřením celého roubu světlým latexovým pačokem (jeden díl latexu + dva díly vody) a tedy jeden můj známý školkař raději než sáčkování má "štětec".

Ad míza v zimě není tuhá hmota a tudíž vlasová i tenší mezera se zaplní během několika hodin tím "průtokem", kterým doplňují kořeny běžný výpar z plochy kůry původního pokračování podnože. Rozhodně si nelze představovat množství, které by se dalo určovat otiskem odvázaného roubu na savý papír - že by se mokrá skvrna objevila i na rubové straně.

Ohledně teploty roubů při zimním roubování. Ty nelze brát tak jak jsou uložené přímo z pod stromu, ale nejlepší temperování je namočením přes noc v kýbli studené vody. Z kohoutku běžně teče voda studená cca 12°C a v bezmrazé předsíni si přisvojí teplotu okolí. V mé nevytápěné předsíni/verandě cca 9°C, pokud jsou teploty venku na to bezmrazé roubování. Samozřejmě, pokud s takto temperovanými rouby budu na zahradě, asi mi vychladnou na teplotu vzduchu.

Předchozí příspěvek | adresa příspěvku
Připojit reakci
                     
host - 53.94 (?), 16.12.2015 22:32
Úžasné teorie.
Předchozí příspěvek | adresa příspěvku
Připojit reakci
                     
Mimmo - Diamantový Zahrádkář .Diamantový Zahrádkář. (2261) - 232.74 (?), 17.12.2015 5:23

To nejsou teorie. Prostě to tak funguje. Nesnažme se tedy zdůvodňovat, proč to funguje a vyzkoušejme si to znovu a znovu. Klidně si i vylomte po jednom měsíci nadbytečný roub nebo čip a podívejte se. Samozřejmě, že místo mikroténu se dá použít i jakákoliv jiná fólie i bez vody uvnitř i bez zavoskování roubu. Chytnou se i méně dokonalé řezy, které mají pod fólií více času na propojení pletiv. Jinak by uschly.

Pokud jde o dotaz na švestky, optimum odhaduji na začátek března na začátku teplejšího počasí.

Předchozí příspěvek | adresa příspěvku
Připojit reakci
                     
host - 227.97 (?), 17.12.2015 9:03

A kdy uřezat švestkové rouby?

Předchozí příspěvek | adresa příspěvku
Připojit reakci
Pokračování této diskuze (další příspěvky)  |  1,  2,  3,  4,  5  >   
zahrada.cz
DŮMACHALUPA.cz
Propojení dvou topení17.3.2024
Propojení dvou topení16.3.2024
Zapalování Husqvarna 40 nehází jiskru13.3.2024
Propojení dvou topení11.3.2024
Propojení dvou topení11.3.2024
Propojení dvou topení11.3.2024
Další příspěvky > 
Informace o serveru | Reklama | Podmínky užívání | Kontakty
(c) Lupo Media s.r.o. 2001 - 2024
DŮMACHALUPA.cz
statistika