kdy postřik proti přezimujícim škůdcum



   Předchozí příspěvky  |  1,  2,  3,  4,  5  >   
               
host - 167.57 (?) 
15.3.2011 13:53
Zimné postreky jadrovín takisto nepoužívam. Éra Arborolu a Nitrosanu už našťastie skončila. Význam by mohol mať možno Oleoekol v štádiu myšieho úška, ale väčšinu vajíčok vošiek predsa odstránite predjarným rezom spolu s nastrihaným odpadom. Solitérne ovocniny chránim pred mravcami-roznašečmi vošiek mechanicky- obalením kmienka pod korunou páskou s naneseným Chemstopom. Horšie je to u ovocnej steny na drôtence. Ale nechajme niečo aj kokorunkám (Sluníčko sedmitečné), ktoré sa spolu so svojimi obrovskými larvami rády popasú na voškách. Ak máte pod jabloňami jahody či zeleninu, chemickými postrekmi iba zvyšujete množstvo reziduí putujúcich do Vášho žalúdka. Chrastavitosť som poriešil rezistentnými sortami a občas daaké jabĺčko červivé od obaľovačov pekne obhrýžem a zvyšok vyhodím. Je to naozaj nutné prať do jabloní stále chemické látky? Paľo
Předchozí příspěvek | adresa příspěvku
Připojit reakci   
stavba, energie, topení, paliva, voda a odpady, sítě, interiér a dílna
                  
Vinšálek - Diamantový Zahrádkář .Diamantový Zahrádkář. (1862) - 82.212 (?), 15.3.2011 18:20

Bohužel chrastavitosť často už neřeší ani některé rezistentní odůdy. U většiny z nich je rezistence postavena na genu odolnosti Vf a jak je známo, u některých je již několik let rezistence prolomena.

Co se týče pěstování zeleniny pod ovocnými stromy, to jsem opustil už před 18 lety a tráva dříve určená na seno pro králíky, končí z menší části v kompostu, většina pak v kontejneru.

Připomínat Arborol nedává žádný smysl, to je jako připomínat DDT nebo Intration.

Předchozí příspěvek | adresa příspěvku
Připojit reakci
                     
host - 138.119 (?), 15.3.2011 19:19
Dobrý večer! Arborol, Nitrosan, Metation, Anthio a.i. sa používali ešte dlho po tom, čo bolo zakázané DDT a HCH, takže až tak dávnu minulosť mi to nepripomína. Jeden známy zo záhr. osady má týchto svinstiev ešte slušnú zásobu. Skutočnosť, že v SRN preukázali prelomenie imunity rezistentov neznamená, že by sme mali zintenzívniť používanie fungicídov. Ale "Proti gustu žiadny dišputát." Ak to niekomu chutí, je to jeho rozhodnutie. Nedávno som kúpil v Kauflande zopár drahých jabĺček sorty Pink Lady. Aj keď sme ich dobre poumývali teplou vodou, o chvíľu sme všetci behali na záchod. Aj to je dôsledok používania organických pesticídov. Do jabloní idem s insekticídom iba raz za sezónu-vtedy, keď po výdatných dážďoch príde dusné a horúce počasie. Vošky sa namnožia tak, že ich slniečka nestačia požierať. Skúšal som výluhy z rôznych rastlín, ale vošky už sú rezistentné a navyše ukryté v stočených listoch. Účinnejšie je odstrihovanie koncov postihnutých výhonkov. Výber insekticídov je rok od roku užší, takže nakoniec nám neostane ako ten mechanický spôsob obrany. Červivosť jabĺk je u mňa minimálna. Aj to je zrejme pozitívny dôsledok šlachtiteľskej práce pri krížení nových rezistentov. Paľo
Předchozí příspěvek | adresa příspěvku
Připojit reakci
                     
jacktenrek - Stříbrný Zahrádkář .Stříbrný Zahrádkář. (452) - 118.231 (?), 15.3.2011 19:56
Červivosť jabĺk je u mňa minimálna. Aj to je zrejme pozitívny dôsledok šlachtiteľskej práce pri krížení nových rezistentov. No u nemocí bych to chapal ale u obaleču a ruznych jinych potvurkach kteří maji "hlad" po našich dobrutkach to se me nechce věřit... ;))
Předchozí příspěvek | adresa příspěvku
Připojit reakci
                     
host - 138.119 (?), 15.3.2011 21:11
Sloviečko "zrejme", pán Julius, malo znamenať, že je to iba môj názor či domienka, ktorú som si s Vaším dovolením trúfol vysloviť v rámci diskusie. Chcelo by to porovnať skúsenosti viacerých majiteľov rezistentných jabloní. Každá dobrá či zlá vlastnosť má svoj genový podklad. Možno by priamo šľachtitelia vedeli vysvetliť rozdiely v napadnutí obaľovačom medzi jednotlivými sortami. Som presvedčený, že miera červivosti jabĺk nie je iba otázka vývoja letného počasia a jeho vplyvu na rozvoj jednotlivých štádií škodcu. U starých odrôd na kopaniciach a v álejách pri ceste som sa veľakrát stretol so silným, niekedy až devastujúcim napadnutím obaľovačmi aj píďalkami. Paľo
Předchozí příspěvek | adresa příspěvku
Připojit reakci
                     
Vinšálek - Diamantový Zahrádkář .Diamantový Zahrádkář. (1862) - 82.212 (?), 15.3.2011 21:26

Rezistentními odrůdami jabloní se rozumí jejich schopnost ubránit se působení houby venturia v důsledku čehož vzniká strupovitost plodů. Některé odrůdy mohou být rezistentní (či spíše odolné) i k padlí jabloňovému.

Není mi nic známo o tom, že by nové rezistentní odrůdy byly i odolné vůči živ. škůdcům.

Ztráta rezistence některých odrůd vůči strupovitosti, nebyla zjištěna jen v Německu, ale především u nás, v ČR. O Rubinole se to ví už hodně roků, ale je to i třeba Rosana, Otava a další, na které si honem nemohu vzpomenout. Liší se to také podle oblastí. Příčiny tohoto jevu byly zde v minulosti též zmiňovány.

Strupatou Rubinolu jsem měl po několik let i já, loni však ne, protože dostala fungicid.

Že jsou některé odrůdy jablek škůdci vyhledávány  více, jiné méně, je také dostatečně známo. Takovým hezkým příkladem je Rubín.

Předchozí příspěvek | adresa příspěvku
Připojit reakci
                     
vyslouzil - Diamantový Zahrádkář .Diamantový Zahrádkář. (18311) - 65.50 (?), 15.3.2011 21:49

Tak, jako většinou souhlasím s p. Vinšálkem - má své názory podložené objektivními znalostmi, tu se kloním možná víc k p. Paĺovi, třebaže jeho argumentace je spíš intuitivní.
   Samozřejmě, že kdo se pěstováním jablek živí, kdo chce mít stejně výstavní plody jako markety,  kdo má jen dva stromky, těžko se bez chemie obejde.  Ti, co zahradničí pro radost a nemusejí počítat každé jablko,  svému ovoci nějaký ten stroupek a červík odpustí.  Nevím, jak bez chemie bojovat proti kadeřavosti broskvoní, v posledních letech i moniliovému úžehu a pilatce peckovin, ale jabloním již řadu roků pesticidy s úspěchem nedopřávám.  Nepočítám postřik vápníkem na hořkou pihovitost a občasné přihnojení na list. Souhlasím, že rezistence se netýká červivosti ani mšic a chápu, že v jiných, teplejších oblastech může být i tlak chorob a škůdců jiný než u nás, kde je jim víc zima.
   Prolomenou rezistenci jsem pozoroval taky, nejvíc na Seleně.

Předchozí příspěvek | adresa příspěvku
Připojit reakci
                     
host - 138.119 (?), 16.3.2011 8:59
Dobrý deň! Problémy s prelomením imunity rezistentov p.Václavovi nezávidím. K nám na Záhorí tieto agresívne spóry chrastavitosti asi ešte nedoleteli. V minulom kritickom roku napr. Florina, Melodia, Topaz, Rajka či Orion obstáli na výbornú. Ani jeden lístok či jablko neboli poškodené. Pokiaľ ide o používanie org.fungicídov v ovocnej záhradke, najväčší problém vidím takisto u moníliovej spály, kde anorganické postreky nemajú účinnosť, takže sa asi v najbližších rokoch prípravkom typu Sporgon, Baycor a.i. nevyhneme. Kučeravosť broskýň sa dá dobre zvládnuť včasným postrekom meďou alebo sírovápnom. Tieto prvky sú dlhodobo odskúšané z hľadiska zdrav.škodlivosti a povolené napr. pri ekologickom pestovaní viniča. Na egreše používať fungicídy je otázkou vkusu či "dobrého žalúdka" každého pestiteľa. Predpokladám, že účastníci diskusie nie sú veľkoproducenti ovocia, ale záhradkári so svojimi záhradami či záhradkami. Takže som naďalej presvedčený, že sa používanie nebezpečných organických pesticídov pri dostatku "rozumu" dá udržať "na uzde." V ČR sa dá kúpiť prípravok na morenie hľúz a cesnaku, kde sa v návode píše o karcinogénnom účinku, doba morenia je stanovená v minutách a pri manipulácii odporúčajú rukavice. Je toto tá správna cesta? Na Slovensku napr. fungicídny prípravok Polyversum už nekúpite. Obsahuje hubu Pytium oligangrum a napriek tomu je zakázaný. Paľo
Předchozí příspěvek | adresa příspěvku
Připojit reakci
                     
jacktenrek - Stříbrný Zahrádkář .Stříbrný Zahrádkář. (452) - 218.17 (?), 16.3.2011 9:20
Tak jinak to řeknu - loni jsem vysadil dost resistů a mohhu jen doufat.. ale mam take starší odrudy (nazvy neznam bo tu již byly při přistehování) a když to nestříknu aspon 1-2 baycorem a karate (dříve nurell d) jabka jsou mala strupovita a dost červava.. a jen oči pro pláč... ikdyž byly pohnojeny a udržovany bez plevele a okopávány a stříkány na list. hnojivo.. ale než dorostou ty nove stromky, což tak 3-4 roky bude - nic jineho nezbude než aspon tuto chemii použít.. a tlak strupovitosti je velkej mam ho i na merunkach a blumach i švestkách nekterých...
Předchozí příspěvek | adresa příspěvku
Připojit reakci
                     
Vinšálek - Diamantový Zahrádkář .Diamantový Zahrádkář. (1862) - 82.212 (?), 16.3.2011 11:53

Pane Novosad, doporučuji Vám v ovocné zahradě nepoužívat ani Karate, ani Decis, to jest syntetické pyretroidy i přírodní pyrethriny. Důvody zde byly v minulosti též diskutovány.

A když tak už diskutujeme o tom, co koho na zahradě trápí, tak u mne je to jednoznačně skvrnitost listů třešní a v některých letech i dírkovitost.  Právě zde vidím největší problémy s chemickou ochranou, především u raných odrůd.

Předchozí příspěvek | adresa příspěvku
Připojit reakci
Pokračování této diskuze (další příspěvky)  |  1,  2,  3,  4,  5  >   
zahrada.cz
DŮMACHALUPA.cz
Nářadí pro průklest vysokých stromů25.4.2024
Nářadí pro průklest vysokých stromů25.4.2024
Nářadí pro průklest vysokých stromů24.4.2024
Nářadí pro průklest vysokých stromů24.4.2024
Nářadí pro průklest vysokých stromů23.4.2024
Nářadí pro průklest vysokých stromů23.4.2024
Další příspěvky > 
O nás | Reklama | Podmínky užívání | Kontakty
(c) Lupo Media s.r.o. 2001 - 2024
DŮMACHALUPA.cz
statistika