Kdy a čím hnojit



host - 4.7 (?)
16.10.2013 14:23

Pisete, ze na jesen uz je pre draslik neskoro. Ako je to s postrekom na list (este zeleny).

Umístění příspěvku v diskuzi
Připojit reakci

stavba, energie, topení, paliva, voda a odpady, sítě, interiér a dílna
   Předchozí příspěvky  |  1,  2,  3,  4,  5  >   
                     
host - 4.7 (?), 16.10.2013 14:23

Pisete, ze na jesen uz je pre draslik neskoro. Ako je to s postrekom na list (este zeleny).

Předchozí příspěvek | adresa příspěvku
Připojit reakci
                     
Paľo. - Diamantový Zahrádkář .Diamantový Zahrádkář. (1739) - 10.92 (?), 16.10.2013 19:06

Minerálna výživa je zložitá problematika, kde často menej znamená viac. Zrejme som si zle vysvetlil tvrdenie"...je to hloupost ovocné stromky na podzim hnojit draslem (síran draselný) můžete přihnojit i trávník na jaře..." Chýbajúce interpunkčné znamienko často zmení myšlienku napísaného. Ak je normálna jeseň, kedy často prší, dostáva sa draslík do pôdneho roztoku a jesenné hnojenie v pohode splní svoju úlohu v budúcej sezóne. Draslík nie je prirodzenou súčasťou rastlinnej hmoty. Najviac ho obsahuje réva. Draslík je iba ťažko zastupiteľný inými prvkami. Má nezastupiteľné funkcie v enzymatických reakciách, v hospodárení s vodou, pri fotosyntéze, pri otváraní listových prieduchov... Väčšia pozornosť hnojeniu draslíkom by sa mala venovať v oblastiach s menším slnečným svitom (nižšia SAT). Nadbytok draslíka nepoškodzuje listy, ale najmä v ľahkých pôdach znižuje využitie horčíka. Ca a Mg sú antagonisti. Preto by sa malo draslíkom hnojiť viac na ľahkých a vápenitých pôdach. Po vyhnojení na optimálne zásobenie je nutné postupovať diferencovane- podľa typu pôdy a obsahu ílovitých minerálov. Na 1% ílovitých častíc by sa potom malo hnojiť podľa vododržnosti pôdy množstvom 6-10 mg K/ha pôdy. Vo vinohradoch sa napr. na ľahkých pôdach hnojí na jeseň dávkou 200 kg/ha, na ťažkých iba 160 kg/ha. Vinohrady, ale aj sady a záhradky ba sa mali okrem draslíka (raz za 2-3 roky) hnojiť organickými hnojivami (hnoj, kompost, rastlinné substráty, zaoraná luskovino-trávna miešanka...)- najmenej každým štvrtým rokom. To preto, že bez organických látok by ani ten najlepší Cererit nedokázal vytvoriť v pôde potrebný humusovo- ílovitý komplex. Keď jeho obsah klesne pod 3%, prestane byť ornica úrodná a výnosy rapídne klesajú. Poľnohospodári o tom vedia svoje...

PS: Hnojiť o tomto čase listovou výživou bude podľa mňa bez očakávaného účinku. Padajúce listy strácajú kontakt s rastlinou, ich asimilačná aktivita sa blíži k nule.

Předchozí příspěvek | adresa příspěvku
Připojit reakci
                     
jarda7 - Zlatý Zahrádkář .Zlatý Zahrádkář. (641) - 30.120 (?), 18.10.2013 13:17

Nějak nechápu "6-10 mg K/ha pody"? Nemělo to být v kg? J.

Předchozí příspěvek | adresa příspěvku
Připojit reakci
               
host - 131.210 (?), 28.10.2013 20:21

Omlouvám se, že jsem se do příspěvku nepodepsala, jako ženu mě někdo nebere vážně i když jabloním se věnuji spousty let za východní čechy, ale s tím síranem draselným mi věřte používáme granule a ještě před zimou bych udělala postřik mědnatým prostředkem Hana F

Předchozí příspěvek | adresa příspěvku
Připojit reakci
            
host - 22.251 (?), 16.10.2013 20:32

Zdravím, všichni to známe, dusík se vyplavuje..., ale jaký je jeho mechanismus? Když P a K se v půdě pohybují po centimetrech za rok, ztratíme N dodaný na podzim úplně z půdy? Nebo se nám posune o 1-2m do hloubky, kde ho využijí stromy a ne tráva? Také se chci zeptat, půdní aktivita mikroorganismů přece běží až do zámrzu v dané hloubce. Tedy nebude dodaný N podporovat tuto půdní aktivitu a tím se spotřebuje, a po rozmrznutí resp v hlubších vrstvách (nezámrzných) bude bohatší život potřebný pro další živočichy (např. žížaly). Rovněž se píše o jílu, že chytá živiny, nebude dusík vyplavený z ornice zachycen v jílu / spraši (podorniční vrstvě) a tam čerpán stromy?

Předchozí příspěvek | adresa příspěvku
Připojit reakci
               
host - 22.251 (?), 16.10.2013 20:42

Ještě mě napadlo, pokud dodám N jednou za 3 roky, jak to, že bude k dispozici 2. a 3. rok. To se nevyplaví tak jako při dodání na podzim? Spíš bych viděl používání N v malých dávkách několikrát za rok než 1 x za 3 roky větší dávku. Správně?

Předchozí příspěvek | adresa příspěvku
Připojit reakci
                  
KUKY - Diamantový Zahrádkář .Diamantový Zahrádkář. (4458) - 38.136 (?), 16.10.2013 21:04

Dusík brzo na jaře najednou nebo rozděleně ve více dávkách, ale nejpozději začátkem června. Nevyzrály by dobře letorosty. Dusíkem hnojit každoročně, ne do zásoby.

Předchozí příspěvek | adresa příspěvku
Připojit reakci
                  
Vinšálek - Diamantový Zahrádkář .Diamantový Zahrádkář. (1862) - 82.212 (?), 16.10.2013 21:48

K tomu N. Jeho vyplavování do spodních vod závisí na celé řadě faktorů. Tak např. velice záleží na druhu půdy a především na obsahu humusu v ní.  Humus váže N v půdě.
Také záleží v jaké formě je N dodán a samozřejmě, na jeho množství. V kombinovaných hnojivech přehnojení N tolik nehrozí, Navíc tam je v amidické, případně amoniakální formě a tedy se tak rychle nevyplavuje jako nitrátový dusík.
Stromy mají podstatně hlubší kořenový systém než polní plodiny nebo zelenina. A tak relativně malé množství dusíku obsaženého v kombinovaném hnojivu, které bylo aplikováno někdy v listopadu, ovocnému stromu do jara neuteče. To by snad hrozilo jenom na písčitých půdách s mizerným obsahem humusu a silně děštivou zimou.

Otázkám v předešlém příspěvku dost dobře nerozumím. Hnojení N spíš v menších dávkách a opakovaně je správná výživářská zásada. Jen záleží na formě dusíku a termínu jeho dodání. Od června už ovocným stromům do půdy N nedávat!

Jen ještě dodám k té půdní aktivitě. Spotřeba N mikroorganismy na rozklad organické hmoty v půdě je záležitost jen přechodná , ten dusík v půdě zůstává a konečným výsledkem působení těch mikrorganismů je jeho vyšší obsah v půdě. Jen opět - kde je málo humusu, je málo i těch mikroorganismů.

Předchozí příspěvek | adresa příspěvku
Připojit reakci
                     
KUKY - Diamantový Zahrádkář .Diamantový Zahrádkář. (4458) - 155.121 (?), 17.10.2013 8:55

Kdysi jsem si nechal udělat rozbor půdy. Vše bylo v normálu, jenom fosfor byl hodně zvýšený. Tenkrát  jsem používal Synfertu, čili v podstatě NPK. Proto občas P a K vynechám a dávám jen N.

Předchozí příspěvek | adresa příspěvku
Připojit reakci
                     
Paľo. - Diamantový Zahrádkář .Diamantový Zahrádkář. (1739) - 211.19 (?), 17.10.2013 17:10

"Protože se obsah dusíku v půdě rychle mění, nemůžeme se opírat o půdní rozbor a dávky musíme volit do značné míry podle pozorování růstu a úrodnosti. Kdybychom se chtěli blíže informovat o správnosti postupu, museli bychom kontrolovat příjem dusíku pomocí listové diagnostiky."

Vplyv dusíka na rýchlosť rastu môžeme prirovnať k plynovému pedálu. Nadbytok dusíka zjemňuje pletivá, tie sú potom vnímavejšie k hubovým patogénom. Treba mať na pamäti, že sú veľké rozdiely v náročnosti na hnojenie dusíkom nielen medzi odrodami, ale aj medzi podpníkmi. Podľa typu a vododržnosti pôdy sa odporúča časť celoročnej dávky priemyslového dusíka aplikovať zjara a zvyšok pred kvetom. Na jeseň je vhodnejšie zapraviť do pôdy organický dusík. Dôvody boli vysvetlené v minulých príspevkoch.

Předchozí příspěvek | adresa příspěvku
Připojit reakci
Pokračování této diskuze (další příspěvky)  |  1,  2,  3,  4,  5  >   
zahrada.cz
DŮMACHALUPA.cz
Propojení dvou topení17.3.2024
Propojení dvou topení16.3.2024
Zapalování Husqvarna 40 nehází jiskru13.3.2024
Propojení dvou topení11.3.2024
Propojení dvou topení11.3.2024
Propojení dvou topení11.3.2024
Další příspěvky > 
Informace o serveru | Reklama | Podmínky užívání | Kontakty
(c) Lupo Media s.r.o. 2001 - 2024
DŮMACHALUPA.cz
statistika