K tomu N. Jeho vyplavování do spodních vod závisí na celé řadě faktorů. Tak např. velice záleží na druhu půdy a především na obsahu humusu v ní.  Humus váže N v půdě.
Také záleží v jaké formě je N dodán a samozřejmě, na jeho množství. V kombinovaných hnojivech přehnojení N tolik nehrozí, Navíc tam je v amidické, případně amoniakální formě a tedy se tak rychle nevyplavuje jako nitrátový dusík.
Stromy mají podstatně hlubší kořenový systém než polní plodiny nebo zelenina. A tak relativně malé množství dusíku obsaženého v kombinovaném hnojivu, které bylo aplikováno někdy v listopadu, ovocnému stromu do jara neuteče. To by snad hrozilo jenom na písčitých půdách s mizerným obsahem humusu a silně děštivou zimou.

Otázkám v předešlém příspěvku dost dobře nerozumím. Hnojení N spíš v menších dávkách a opakovaně je správná výživářská zásada. Jen záleží na formě dusíku a termínu jeho dodání. Od června už ovocným stromům do půdy N nedávat!

Jen ještě dodám k té půdní aktivitě. Spotřeba N mikroorganismy na rozklad organické hmoty v půdě je záležitost jen přechodná , ten dusík v půdě zůstává a konečným výsledkem působení těch mikrorganismů je jeho vyšší obsah v půdě. Jen opět - kde je málo humusu, je málo i těch mikroorganismů.