Vysazení třešně

SfK: Dovolím si nesouhlasit. Jednak nevíme jaký ten kompost byl. Druhak to bylo zalité jedním obsahem nočníku po dítěti, nemýlím-li se, a možná tam někdo načural. Z tohoto usoudit, že teplota v oblasti kořenů stoupne na 46,875 st. C je přinejmenším odvážné, spíše výmysl pro pobavení PT obecenstva. Připade mi ten Váš příspěvek jako současné meteorologické předpovědi, kdy oblíbení a bývávalo i solidní meteorolgové plácají takové kraviny, že je to až na pováženou (na zrušení ČHMU).

nesouhlas je namístě, až po vložení příspěvku jsem si přečetl další informace od tazatelky a ujasnil si, že to co já mám pod pojmem zalít močovinou není to co měla na mysli ona (10 litrů 5%ní versus 4 dcl cca 2%ní).

Jen jsem byl línýto upravit nebo dokonce smazat...

Čili jste, prosím vás, došli ve finále k čemu? Dnes muž vykopal druhou jámu, na Kaštánku. Obvod kruhu jsem mu dle metru vyryla klacíkem mezi trávník, hloubku měl nakázanou k jílové vrstvě, zatím jsem ji neměřila.

Zítra tam přijde Kaštánka, takže jen dolů hodit vykopané drny a na to směs vykopané zeminy s kompostem? Bude jí to stačit? Zrovna ta Kaštánka je tak hezký stromeček, tak bych byla moc ráda, aby měl ty nejlepší podmínky.

Děkuji vám velice. Zítra si ještě troufnu nafotit tu Burlatku a požádat zasvěcence o radu s řezem, protože z dle mě nekvalitního stromku musím znovu zapěstovat korunu - to bez vás, moudrých a zkušených opravdu nezvládnu, ani s chytrou knihou v ruce.

Paní Saffronio, jestli Burlat není poškozený, má dobré přiměřené kořeny, tak to nekvalitní stromek spíš nebude.Špatně zapěstovaná korunka u třešně moc nehrozí.U stromků záleží na odrůdě a podnoži a že je stromek v pořádku, tedy hlavně životaschopný.Pak se dá vypěstovat hezký stromek snad ze všeho.Obecně se považuje, že třeba u špičáku se dalším pěstováním ztratí jedna sezona.Může to vypadat ze začátku.Ale po nějakém roku tam moc rozdíl není.Velký zásah do stromku je to vyorání a přesazení.Od této doby stromek vlastně znova roste. P 

Byl to poslední z asi tří kousků na Ptáčnici. Roub, koruna znamená, že jdou z kmene dvě vidlice do véčka, toť vše Kaštánka má nádherně asi pět nebo šest větví kolem dokola té hlavní, v různých patrech, moc hezká, i ten kořenový systém mi přišel takový mohutnější.

Jenom se zeptám - na základě čeho jste vybrali tyto dvě odrůdy? Nevím, na jaké jsou podnoži, ale jestli to jednou budou velké stromy, tak se vám sejde mnoho třešní dozrávajících prakticky ve stejnou dobu.

Obě jsou na ptáčnici, chtěla jsem co největší korunu a zároveň strom s co nejdelší životností. Dále jsem dle výběru postupovala s ohledem na vzájemné opylení a ranost kvůli červivosti, která v naší vsi napadá komplet celou alej. Z toho důvodu jsem oželela i chrupky.

Ve výsledku nakonec ještě rozhodovalo, co jsem si načetla o chuti plodů a o odolnosti stromu. Snad jsem vybrala dobře. Vzhledem k prostoru mám v plánu na jaře vysadit ještě nějaké dva trpaslíky, které naopak velice brzy začnou plodit, aby mi vykryly aspoň nějakou dobu, než zaplodí tyto stromky.

Vašeho manžela by měli pozlatit. Musí mít svatou trpělivost a nesmírnou toleranci k Vašim výmyslům. V lokalitě, kde se běžně velkosady zakládají sázením špičáků "pod rýč" jej donutíte dělat vojenské manévry s okopy pro tanky a BVPčka. Sázení špičáků pod řýč je to, že přijdou dva na pozemek. jeden má rýč a druhý svazek šičáků. Ten s rýčem jednou (zdůrazňuji jednou!) zaryje do hloubky a vyndá jedno nabrání zeminy (drnu). Druhý do jamky vloží jednu sazenici a vyrytá zemina se vrátí zpět a ušlápne. Pokud je drn, dá se do jámy zpět tak, aby byl kořeny ke kmínku a zeleným na opačnou stranu (do boku). Takto se nasází i několik stovek špičáků za týden (tedy celý sad).

PS: pro ty co netuší jak kvalitní hnědozem má paní S. tak ať si najdou její obrázky s jahodovištěm.

Tentokrát musím souhlasit se Standou. Je fakt k neuvěření co někteří špatně informování zahradníci dělají. Na druhou stranu... když je to baví.

Vykopání velké jámy, provzdušnění půdy a její obohacení kompostem žádnému stromku neublíží zasazenému do správné výšky), a to ani v Polabí. Vysázet tímto způsobem produkční sad o několika stovkách stromků by šlo, pravda, těžko.  Obvykle se před výsadbou sadu půda předem připraví, vyhnojí a kultivuje, pak nejsou potřeba žádné jámy.
    Vykopání jam, kypření půdy  a promísení kompostu je určitě zdravější činnost než šoupnout třešinku pod drn a odebrat se do nálevny. Netvrdím, že příjemnější. Ostatně kvůli tomu na zahradu chodím.