Kvas z Hanity do hnoje?



host - 5.26 (?)
15.8.2018 16:27

Macerace před průtahovou destilaci je krátká, pár hodin, dnů anebo vůbec žádná. Líh se používá nejčastěji 50%.
(Nicméně třeba v Rakousku na jejích foru doporučují, asi v rámci jejích legislativy, koncentraci běžnou pro normální kvasy).
Ale mi jde o něco jiného. Líh vzniklý z přidaného cukru se chová podobně jako při těch průtahovým destilacích. Na rozdíl od nejrůznějších řezů kdy se hotový pravý destilát ředí nebo nastavuje čistým neutrálním lihem.

Rafael.

Umístění příspěvku v diskuzi
Připojit reakci

stavba, energie, topení, paliva, voda a odpady, sítě, interiér a dílna
   Předchozí příspěvky  |  1,  2,  3   
               
host - 5.26 (?), 15.8.2018 16:27

Macerace před průtahovou destilaci je krátká, pár hodin, dnů anebo vůbec žádná. Líh se používá nejčastěji 50%.
(Nicméně třeba v Rakousku na jejích foru doporučují, asi v rámci jejích legislativy, koncentraci běžnou pro normální kvasy).
Ale mi jde o něco jiného. Líh vzniklý z přidaného cukru se chová podobně jako při těch průtahovým destilacích. Na rozdíl od nejrůznějších řezů kdy se hotový pravý destilát ředí nebo nastavuje čistým neutrálním lihem.

Rafael.

Předchozí příspěvek | adresa příspěvku
Připojit reakci
                  
vyslouzil - Diamantový Zahrádkář .Diamantový Zahrádkář. (18311) - 236.1 (?), 16.8.2018 9:14

Líh vzniklý z přidaného cukru se chová podobně jako při těch průtahovým destilacích.

Rozumím -  ten přidaný líh z cukru pomáhá macerovat ovoce. Tedy čím víc lihu, tím víc extrahovaných aromatických látek. To by ovšem platilo, pokud by nabídka aromat v ovoci byla nekonečná, což bohužel není. A pak nastupuje efekt ředění.
   Porovnejme 2 pokusy:  Zalijeme 2kg višní litrem lihu - je to běžný recept na griotku. Vznikne likér jisté barvy a vůně. Dalších 2kg višní zalijeme 5 litry lihu. Budeme mít aromatičnější likér? Nikoli, budeme mít jen dorůžova zbarvený lehce ovoněný líh. Když tyto dvě lihoviny předestilujeme znovu, získáme dva průtahové destiláty. Kterého bude víc a který bude víc višňový, asi každý odhadne sám.
   Debata o slazení kvasů je stará jako fórum samo. Každý, kdo zkusil sám něco vypálit, se stane příznivcem přislazování. Zjistí jaký je rozdíl v obtížnosti destilace nízko a vysokoalkoholického kvasu. Nemluvě o stabilite a chorobách kvasů.
   Vtírá se však otázka: Proč jsou drahé kvalitní (a chutnější) značkové ovocné destiláty z ovoce a ty levnější řezané nebo s dodaným lihem v průběhu destilace? Tedy můžeme-li věřit údajům z vinět. Proč je Jelínkova Williams v budíku těžko překonatelná v domácích podmínkách, přičemž do hrušek nic nepřidávají (ověřeno u zdroje)?

Předchozí příspěvek | adresa příspěvku
Připojit reakci
                     
host - 5.26 (?), 16.8.2018 13:01

Ten líh vzniklý z přidaného cukru se tím ovocem ovoní. A chuť a aroma zředí daleko méně než při řezání.
(Přídavek čistého lihu do kvasu nebo lutru vyzkoušeno nemám. Je mi toho lihu pro ten účel líto. Přidával jsem ale do kvasu vhodné části předkapů a dokapů z předchozích várek).
*
A teď ještě k těm maceračním pokusům:
Višně zalité 5%   alkoholem
Višně zalité 10% alkoholem
Višně zalité 15% alkoholem
Višně zalité 50% alkoholem (což se při průtahových destilacích doporučuje)
Višně zalité výšeprocentním alkoholem což se doporučuje při studených maceracích)
Pokud se nebudeme bavit o možnosti zkázy, který způsob macerace je účinnější?
*
Proč jsou pravé destiláty dražší než levné lihové konzumní?

Myslím, že proto, že pokud odečteme daně, tak líh je daleko levnější než ovoce.
Proč je Jelínkova Williams v budíku těžko překonatelná v domácích podmínkách, přičemž do hrušek nic nepřidávají (ověřeno u zdroje)?
Myslím, že je dané velmi kvalitní surovinou - lokalitou kde jsou ty hrušky vypěstovány.
Co se týče průtahového destilátu. Měl jsem za to, že se používá tam, kde surovina je vzácná,  a vysoce aromatická, kde by výroba klasickým kvašením nebyla rentabilní...
Ano, to máte pravdu, ale nastává i problém legislativní. Vše prochází přes kontrolní lihové měřidlo. Takže ten líh by byl 2x zdaněn. Řeší se to tak, že u takových výrob musí být přítomní celníci. Další problém je ten, že při takové výrobě dochází ke ztrátam lihu. Ty jsou sice legislativně zohledněny, ale nedostatečně. Skutečné ztráty jsou vyšší a nese je výrobce.

Rafael.

Předchozí příspěvek | adresa příspěvku
Připojit reakci
                     
vyslouzil - Diamantový Zahrádkář .Diamantový Zahrádkář. (18311) - 11.184 (?), 16.8.2018 13:19

Višně zalité 5% alkoholem Višně zalité 10% alkoholem Višně zalité 15% alkoholem Višně zalité 50% alkoholem (což se při průtahových destilacích doporučuje) Višně zalité výšeprocentním alkoholem což se doporučuje při studených maceracích), který způsob macerace je účinnější?

Srovnáváte nesrovnatelné. 5%ní líh maceruje v podstatě jako voda. Posledního destilátu z macerátu bude taky10x víc.
Spíš bych porovnal jiné pokusy:
1. Litr průtahového destilátu získaného macerací višní v litru (+) lihu a přepálením
2. Litr destilátu získaného zkvašením 120 kg čistých višní. Máme tak analoga docukrované a nedocukrované pálenky nebo drahé a levné komerční pálenky.

Proč jsou pravé destiláty dražší než levné lihové konzumní?
Myslím, že proto, že pokud odečteme daně, tak líh je daleko levnější než ovoce.


Ano, nezdaněný líh je určitě levnější než potřebný desetinásobek ovoce. Ovšem trh je všemocný a lidi chtějí pít to, co líp chutná ne to, co je výrobně dražší. Zákazník si připlatí za kvalitu a chuť, ne za vyšší výrobní náklady. Levnější lihoviny se vyrábějí proto, aby se ušetřily náklady (za cenu kvality, ovšem).

Myslím, že je dané velmi kvalitní surovinou - lokalitou kde jsou ty hrušky vypěstovány.

To jistě taky. Ale jsme zase u toho. Výrobce se prosadí tím, co bude konzument chtít, co mu líp chutná. Ale nebude vyrábět něco horší chuti a ještě k tomu dráž.   Destiláty z čistého ovoce se komerčně vyrábějí (a víc stojí) jednoduše proto, že líp chutnají. Větší náklady a obtížnější destilace nízkoalkoholického kvasu nehrají u velkoproducentů tak zásadní roli jako u domácího páleníka. 

Předchozí příspěvek | adresa příspěvku
Připojit reakci
                     
host - 5.26 (?), 16.8.2018 13:46

Možná trochu odbočím, ale snad ne moc.
Osobně mi bylo višní na pálenku líto. A měl jsem jich opravdu dost. Přišlo mi lepší, smysluplnější, zdravější a chutnější z nich vyrábět likér.
Ale, co s těmi višněmi a kaly po maceraci?
Tak se to předestilovalo. A bylo to, snad to můžu nazvat průtahovou destilací, daleko chutnější a žádanější než klasický višňový destilát.
Nicméně větší zájem byl o likér, tak jsem to přidával spolu se sirupem do macerátů.
(Přece jen jsem spíš likérník než příznivec čistých destilátů... A po pravdě napsáno Jelínkova williamsovka mi moc nechutná. Ale pravdou je, že kvalita to je. Už i proto, že ji i v "surovém" stavu prodává i jiným výrobcům).

Rafael.

Předchozí příspěvek | adresa příspěvku
Připojit reakci
                     
vyslouzil - Diamantový Zahrádkář .Diamantový Zahrádkář. (18311) - 11.184 (?), 16.8.2018 17:30

Já měl višní po maceraci na gritoku jen z 8 kg čerstvých, tedy pak asi méně, protože likéru je vždycky o 1/2 litru víc než destilátu nalitého na višně. Ale kal tam není žádný. Znamená to, že jste nejdřív ty višně vykvasil a teprve potom maceroval? Vím, že se to taky tak dělá, ale mně se to nikdy moc nepovedlo.
   Zkusil jsem skoro všechny williamsovky(je to moje srdcovka), co se prodávají v Makru (jistě bude plno dalších). Žádná mi nepřišla lepší než RJ. 

Předchozí příspěvek | adresa příspěvku
Připojit reakci
                     
host - 5.26 (?), 16.8.2018 20:25

Višně jsem jemně podrtil dřevěným tloukem a nechal trochu nakvasit. Den až dva dny anebo někdy i vůbec, záleželo na čase a rychlosti sběru a přitomnosti sběračů. A taky na jejích stavu protože někdy měly snahu rychle začít plesnivět. Bokem, abych z toho neudělal kaši, jsem podrtil i pár pecek.
Cukerný sirup jsem přidával až nakonec do úplně čirého macerátu, takže kalů se nasbíralo celkem dost. Zvlášť když višní bývalo hodně přes 200l. Měl jsem cca 30 stromů...
Jinak nějakou griotku jsem se napodobovat vůbec nesnažil. Chtěl jsem vyrobit něco co na trhu nebylo a vlastně není ani dnes. Tak ten likér měl 40% a nižší obsah cukru.
*
Hruškovici jsem kdysi párkrát dělal, ale hrušky se většinou blbě lisují a s drti jádrovin nerad pracuji. A vůbec destiláty z jádrovin, myslím tím jablka a hrušky, neměly v mém okolí dobrou pověst a nikdo je nechtěl pít...
Byl jsem holt likérník a známí a rodina chtěli nějakou specialitu, něco co se nedalo běžně koupit nebo sehnat.

Rafael.

Předchozí příspěvek | adresa příspěvku
Připojit reakci
                     
vyslouzil - Diamantový Zahrádkář .Diamantový Zahrádkář. (18311) - 236.1 (?), 16.8.2018 20:52

Takovou recepturu neznám. Za studií jsm vyráběli holkám griotku a protože peněz (a tedy i lihu) bylo málo nechali jsme rozkvasit - vlastně úplně vykvasit - rozmačkané višně s cukrem. Až kvašení ustalo, stočili jsme polotovar - takové sladší víno. To jsme doplnili lihovinou, případně dosladili. Višňovka ale byla horší než macerát celých plodů, navíc obvykle nebyla úplně čirá. Zato veškerý přidaný alkohol skončil v nápoji.

Předchozí příspěvek | adresa příspěvku
Připojit reakci
            
host - 156.131 (?), 15.8.2018 16:13

Dobrý den, můžu se zeptat na ty enzymy a kvasinky? Můj děd i otec kvas pouze doslazovali (jablka, čačanky) a to většinou pouze 1 kg na 50 litrů. Děkuji

Předchozí příspěvek | adresa příspěvku
Připojit reakci
               
host - 96.250 (?), 15.8.2018 17:21
Pavle. Klidně jsem pro si destiláty vyměnit. Nejlepší by však bylo, kdyby se našel nezávislý arbitr, který by to porovnal. Každému přece jen chutná to jeho...:) pokud se nenajde, můžeme si vyměnit adresy mailem. Vím. Rosťa to kvasi odděleně a muže pálit i 100l kvasu. Zkušený palic dobrý vysokoalkoholovy kvas, býť malé množství, vezme. Mám to vyzkoušené.
Předchozí příspěvek | adresa příspěvku
Připojit reakci
Pokračování této diskuze (další příspěvky)  |  1,  2,  3   
zahrada.cz
DŮMACHALUPA.cz
Propojení dvou topení17.3.2024
Propojení dvou topení16.3.2024
Zapalování Husqvarna 40 nehází jiskru13.3.2024
Propojení dvou topení11.3.2024
Propojení dvou topení11.3.2024
Propojení dvou topení11.3.2024
Další příspěvky > 
Informace o serveru | Reklama | Podmínky užívání | Kontakty
(c) Lupo Media s.r.o. 2001 - 2024
DŮMACHALUPA.cz
statistika