Višně jsem jemně podrtil dřevěným tloukem a nechal trochu nakvasit. Den až dva dny anebo někdy i vůbec, záleželo na čase a rychlosti sběru a přitomnosti sběračů. A taky na jejích stavu protože někdy měly snahu rychle začít plesnivět. Bokem, abych z toho neudělal kaši, jsem podrtil i pár pecek.
Cukerný sirup jsem přidával až nakonec do úplně čirého macerátu, takže kalů se nasbíralo celkem dost. Zvlášť když višní bývalo hodně přes 200l. Měl jsem cca 30 stromů...
Jinak nějakou griotku jsem se napodobovat vůbec nesnažil. Chtěl jsem vyrobit něco co na trhu nebylo a vlastně není ani dnes. Tak ten likér měl 40% a nižší obsah cukru.
*
Hruškovici jsem kdysi párkrát dělal, ale hrušky se většinou blbě lisují a s drti jádrovin nerad pracuji. A vůbec destiláty z jádrovin, myslím tím jablka a hrušky, neměly v mém okolí dobrou pověst a nikdo je nechtěl pít...
Byl jsem holt likérník a známí a rodina chtěli nějakou specialitu, něco co se nedalo běžně koupit nebo sehnat.

Rafael.