Koňský hnůj?

Tak velkou vaničku fakt nemám, abych rostliny před kompostováním 3 týdny topil! Nicméně si dovolím pochybovat o účinnosti, když veškerá semena (rajčata, okurky, dýně, mochyně,... jsou neustále ve vlhku jako přirozeném prostředí. A třeba taková rozkládající se dýně, to je mokrá kaše po několik týdnů, a semena poté samozřejmě vyklíčí. A co se týká mého kompostu, tak suchem netrpí ani náhodou. Možná záleží na typu - část se takto dá zničit, na jiné to zase nemá vliv.

k těm přežívajícím semenům v kompostu... A nemá se proto brát z kompostu po 3 létech?

Nicméně plánují dát na ty záhonky černou netkanou a prořezat otvory pro rostliny. Mám kousek zkusmo takto zakrytý a pouze trochu kolem otvorů jsem musel sem tam protrhat. Ale jinak úspora času jak hrom.

Pokud chcete pěstovat rajčata, tak tam jeden problém vidím. Použít koblížky je OK. Ale s tou slámou, to bych si zjistil, jestli ten od kterého ta sláma byla, použil na poli herbicidy k likvidaci dvouděložného plevele, což je dnes docela běžné. Může se stát, že v tom slamnatém hnoji budou zbytky herbicidů, na což jsou rajčata enormně háklivé (stejně jako fazole, která se používá k testování). Myslím si, že taková předběžná opatrnost se vyplatí. Já alespoň letos na podzim dávám po celé zahradě slamnatý hnůj od koní, jen rajčata nechávám na stejném místě (které jsem loni na podzim hnojil koblížky) protože samoté koblížky jsem nesehnal a raději jsem použil jen Cererit a dřevěný popel. Majitel koní mně sdělil, že slámu bere od sedláka, který pole stříká herbicidem ne od toho, který nestříká a má tam plevel. Co zbytkový herbicid udělá s rajčaty, bylo zde na fóru již řešeno mnohokrát.

           Vladimír

Taktak. Ačkoli mám vlastní hnůj od králíků a na podestýlku užívám druhořadé seno, vloni jsem použil i nějakou slámu (samice si v ní rády dělají hnízda) z pole a hnůj s ní jsem omylem užil jako hnojivo k pár rajčatům. Letos jsem si poprvé mohl na vlastním rajčeti, naštěstí jen na jedné rostlině, prohlédnout znetvořeniny způsobené herbicidem. Takže za mně na záhon koňský hnůj jen ze sena, ale ne ze slámy se zbytky herbicidů.

Prakticky se za účelem snadnější sklizně obilovin, tyto desikují. Takže v chlebě a jiném pečivu to máme z první ruky a pod rajčata je třeba mnoholeté kompostování, ale steně je vhodné, provést si nějaký test. Všechno levné je velmi podezřelé.

Zase to nepřehánějte.Tak já budu dávat pod králíky seno, abych náhodou nedal slámu kterou na jaře postříkali proti plevelům? Shánět hnůj od koní, které podestýlají senem? Tak to by musel být ten chovatel pěkný bl b.Nikdy mě nenapadlo, abych nějakou počůranou slámu s pár koblížkama(koň.hnůj) dával na záhonky a pak to ryl /oral.Nesnáším to a dělá mi to problemy.Tak proto.Co se týče jímavosti kompostu, nebo názoru, že je s tím práce? S čím není práce? Pokud se hromada hnoje od koní zdá že už se na ní nic nevejde, tak se na ní vejdou do měsíce ještě 2/3.Občas zaleju aby se z toho zakouřilo.Podobně králičí.Finale je 1/5.Takže si můžu vybrat.Zarýt 5 koleček slámy, nebo dovést půl kolečka kompostu z toho vzniklého.Nevím, ale desikovat obilí jsem neviděl.Viděl jsem řepku, brambory.Olej kupujem, protože řepkový je prý nejlepší.Pro tazatele.Vše dejte do kompostu.Kolečkem slámy rozházené po záhonu hnojí zoufalci.Nic jiného nemají.

Opravdu nevím, jestli jsou větší zoufalci ti, co si tu jak vy říkáte slámu zaryjí přímo do záhonu nebo ti, co si ji dají do kompostu. Pokud se vám ta sláma ekluje, tak jak to děláte, když ji do toho kompostu dáváte?

           Vladimír

Tak to vidíte. Kolik lidí, tolik názorů. Jednu věc bych ale připomněl. Nikdo tu nerozlišuje pojmy chlévská mrva a hnůj. Třebaže jde o ten samý produkt, je v nich značný rozdíl.  Mrva jsou výkaly zvířat smíchané s podestýlkou (sláma, aj). Tou se hnojit nemá, z více důvodů (dostupnost živin pro rostliny, mikrobní osídlení, špatná manipulace, atd.). Mrva se má nechat na hromadě několik týdnů uzrát v hnůj a tím se má teprve hnojit. Procesy, které během zrání v hnoji proběhnou tu byly víckráít probrány.
    Půlka listopadu je pro zakládání hnoje pro letošní hnojení poněkud pozdě. Já bych nechal to, co tazatel vyveze od koňů ležet na hromadě a hnojil s tím příští rok na podzim. Nevidím problém takový uzrálý hnůj použít i na jaře při výsazení rajčat, okurek a dalších plodin 1. trati. A samozřejmě koňský hnůj je ideální na vyhřívání pařeniště. Debaty o myších v záhonku a herbicidech ve slámě mi příjdou druhotné.

Jen několik poznámek. Autor tohoto vlákna jednoznačně napsal, že má k dispozici neomezené množství koňského hnoje. Nikde jsem se nedočetl, že tím míní to co se právě vyvezlo ze stájí, i když se neobratně vyjádřil, že tento hnůj pochopitelně vznikl z výkalů koní a slámy (slamnatý hnůj). Pokud jde o nějaké další odležení hnoje tak si nemyslím, že nějaké další odležení několik týdnů je zbytečné. Stačí odebírat hnůj, který je už odleželý, vždyť chlévská mrva se od koní vyváží pravidelně po celý rok a tak část hnoje, která v hnojišti nebo někde na poli na hromadě leží už od podzimu loňského roku je uleželá až moc. Jen je třeba odebrat vrchní vrstvu a dobře si vybrat. Když se vyvážel hnůj z hnojiště, tak se také nikdy nebrala vrchní vrstva. A vozilo se to přímo na pole, kde se to rozkydalo a zaoralo. Nepamatuji si, že bychom někdy dávali hnůj do kompostu.

Jinak souhlasím s tím, že některé plodiny je nevhodné pěstovat po čerstvém hnojení. Pokud tazatel má možnost dostatečného přísunu koňského hnoje, může hnojit jen k těm rostlinám, které přímé hnojení snáší (nepředpokládám, že kladikus je úplný začátečník, a že nečetl žádnou knížku nebo časopis o zahrádce). Pokud tento přísun nemá, tak může pohnojit všechno a buďto některé rostliny vynechá a nebo je bude pěstovat i s rizikem, že to nemusí být až tak nejlepší. To je můj případ. Kořenovou a cibulovou zeleninu nepěstuji, ale bez rozpaků vyseji na pohnojený záhon dřeňový hrách a fazole i když jsou to rostliny třetí tratě.

Debaty o hericidech ve slámě jsou druhotné do té doby, než pěstitel zjistí, že půda ve které rajčata pěstuje obsahuje zbytky herbicidů. Potom je už na cokoliv pozdě. S tou slámou je to stejné jako s trávou zkompostovanou v kompostárnách. Jinak kroucení listů a květenství rajčat následkem herbicidů není jen problém zde v ČR. Proto jsem si dovolil na tento problém upozornit.

           Vladimír

Když se vyvážel hnůj z hnojiště, tak se také nikdy nebrala vrchní vrstva. A vozilo se to přímo na pole

Nevím jak kde, já mám zahradu hned vedle kravína. Mrva se vyváží, tuším   2x nebo 3x týdně. Nikdy se to, co se vyhrabe od krav (jsou to býci) se tady nevozí přímo na pole. Poklud někde ano, je to z praktických důvodů, ne proto, že je to lepší. Podobně jako v produkčních sadech, kde se řežou stromy na podzim a v zimě, třebaže to není ideální. Ale mají na to čas a lidi. 
   Asi to může být zase jinde jinak, projevy herbicidů jsem pozoroval 1x, to, když nám před lety postříkali zahradu Roundupem z letadla. Z hnoje, sena, slámy, či kompostu nikdy.