Jen několik poznámek. Autor tohoto vlákna jednoznačně napsal, že má k dispozici neomezené množství koňského hnoje. Nikde jsem se nedočetl, že tím míní to co se právě vyvezlo ze stájí, i když se neobratně vyjádřil, že tento hnůj pochopitelně vznikl z výkalů koní a slámy (slamnatý hnůj). Pokud jde o nějaké další odležení hnoje tak si nemyslím, že nějaké další odležení několik týdnů je zbytečné. Stačí odebírat hnůj, který je už odleželý, vždyť chlévská mrva se od koní vyváží pravidelně po celý rok a tak část hnoje, která v hnojišti nebo někde na poli na hromadě leží už od podzimu loňského roku je uleželá až moc. Jen je třeba odebrat vrchní vrstvu a dobře si vybrat. Když se vyvážel hnůj z hnojiště, tak se také nikdy nebrala vrchní vrstva. A vozilo se to přímo na pole, kde se to rozkydalo a zaoralo. Nepamatuji si, že bychom někdy dávali hnůj do kompostu.

Jinak souhlasím s tím, že některé plodiny je nevhodné pěstovat po čerstvém hnojení. Pokud tazatel má možnost dostatečného přísunu koňského hnoje, může hnojit jen k těm rostlinám, které přímé hnojení snáší (nepředpokládám, že kladikus je úplný začátečník, a že nečetl žádnou knížku nebo časopis o zahrádce). Pokud tento přísun nemá, tak může pohnojit všechno a buďto některé rostliny vynechá a nebo je bude pěstovat i s rizikem, že to nemusí být až tak nejlepší. To je můj případ. Kořenovou a cibulovou zeleninu nepěstuji, ale bez rozpaků vyseji na pohnojený záhon dřeňový hrách a fazole i když jsou to rostliny třetí tratě.

Debaty o hericidech ve slámě jsou druhotné do té doby, než pěstitel zjistí, že půda ve které rajčata pěstuje obsahuje zbytky herbicidů. Potom je už na cokoliv pozdě. S tou slámou je to stejné jako s trávou zkompostovanou v kompostárnách. Jinak kroucení listů a květenství rajčat následkem herbicidů není jen problém zde v ČR. Proto jsem si dovolil na tento problém upozornit.

           Vladimír