Akumulace tepla v pařeništi



PP. - Diamantový Zahrádkář .Diamantový Zahrádkář. (6461) - 9.135 (?)
8.5.2019 19:02

Já žádnou pravdu nehledám, ta je už dávno nalezená a všichni na fóru vědí, že ji máte jen vy. A máte fakt štěstí, že se u vás počasí mění tak pomalu, taky bych takový pozvolný změny bral. Bohužel u nás je to často z hodiny na hodinu a protože zahradu mám u chalupy a chalupu pár km daleko, nemůžu tam pařeniště mít. Víc nemám co dodat.

Umístění příspěvku v diskuzi
Připojit reakci

stavba, energie, topení, paliva, voda a odpady, sítě, interiér a dílna
   Předchozí příspěvky  |  1,  2,  3,  4,  5  >   
                     
PP. - Diamantový Zahrádkář .Diamantový Zahrádkář. (6461) - 9.135 (?), 8.5.2019 19:02

Já žádnou pravdu nehledám, ta je už dávno nalezená a všichni na fóru vědí, že ji máte jen vy. A máte fakt štěstí, že se u vás počasí mění tak pomalu, taky bych takový pozvolný změny bral. Bohužel u nás je to často z hodiny na hodinu a protože zahradu mám u chalupy a chalupu pár km daleko, nemůžu tam pařeniště mít. Víc nemám co dodat.

Předchozí příspěvek | adresa příspěvku
Připojit reakci
                     
Laco430k - Bronzový Zahrádkář .Bronzový Zahrádkář. (82) - 90.48 (?), 8.5.2019 20:46

Vrátil bych se k původnímu dotazu:
"... Problémem jsou velmi nízké noční teploty, které jsou příčinou toho, že se pyl stává sterilní. Potřebuji omezit ztráty tepla a také bych chtěl akumulovat nějaké denní teplo, které se v pařeništi vytvoří  (skleníkový efekt)..."
potažmo "...zkušenosti s cihlami z feolitu..."

Při pohledu na průběh teplot je (snad jen mně?) zřejmé, že Vladimír neřeší problém vysokých teplot ani běžný provoz pařeniště a takové rady jsou zbytečné.
Má zkušenosti, z nichž mnohé jsou nepřenositelné jinam (třeba větrné stanoviště za jinak stejných podmínek vede k vyšším ztrátám tepla).
Mám dojem, že potřebuje odstranit nebo zmírnit pouze extrémy teplot směrem dolů - podle jeho záznamu teplot (subjektivně) soudím, že postačí zlepšení o 3-4 stupně a to zpravidla po dobu
předranních poklesů, tj. 2-5 hodin. Feolitové cihly i šamotové cihly jsem sice používal, ale jen pro vyšší teploty, takže to nemohu využít.

Jen pár úvah - bez záruky a trochu (omlouvám se předem) obšírněji:
- myslím si, že tepelná jímavost (odborníci na teplo odpustí!) ve feolitu, jsou-li k dispozici cihly, prakticky jediná dostupná, a je poměrně vysoká (jinak by je nedávali do akumulaček)
- během letošního roku byla teplotní maxima a doba slunečního svitu solidní už v únoru a březnu a prakticky (u nás) po celý duben (kromě posledních dní).
- z následujících údajů(V našich podmínkách činí globální radiace na vodorovném povrchu: v letním poledni max. 1 000 až 1 050 W/m2    v zimním poledni max. 300 W/m2    při souvisle zatažené obloze max. 100 W/m2    v noci (při úplňku) max. 0,01 W/m2)
zvolme 500 W/m2, uvažujme 6 hodin svitu slunce o této intenzitě (v dubnu to bylo jistě více) a počet dní podle okolností a dostaneme se k nezanedbatelným hodnotám.
- pokud by během této doby bylo sluneční záření na jižní straně (jižní stěnu odhaduji z diskuse 50-60 cm x 180 cm) využito jen z 33 %, tak i tak by to bylo takové množství tepla, které, (kdyby bylo jen z 33% vyzářeno do pařeniště - (Plocha je údajně 3,4 m2),
  stačilo by na vyhřátí (zvednutí teploty o cca 2-4 stupně) pařeniště po dobu nynějších chladných dní tak, že by minima nebyla tak drastická.

Tuto úvahu berte jen jako ukázku mého přístupu k věci, musel bych ji zrekapitulovat s upřesněnými odhady podle zadání.

- kritický je ovšem únik tepla
  a) pro překližkový rám i pro jednoduché sklo bychom v tabulkách nalezli poměrně nepříznivé hodnoty (únik tepla sáláním, vyzařováním...)
  b) spáry - o těch nemám představu, jsou-li jaké a kolik - jsou ještě horší (únik tepla prouděním)
  c) v obou případech platí, že čím je větší tepelný spád (rozdíl venkovní a vnitřní teploty), tím je rychlejší únik tepla (tj. vyrovnávání těchto různých teplot)
  d) v obou případech platí, že vytvořením mezivrstvy vzduchu a omezením proudění z této mezivrstvy ven se rapidně zpomalí únik tepla - zdůraznil bych, že když zpomalím únik určitého objemu tepla o 3 hodiny, je už ráno a je po problému.
  e) vytvoření mezivrstvy vzduchu a zpomalení (ne odstranění) ztrát tepla je prakticky proveditelné překrytím na noc fólií - to jsem prováděl.
  f) pokud Vladimír nemůže každý večer pařeniště překrývat, a protože do pařeniště musí jít přes den světlo, pomohla by průsvitná (kašírovaná je soatatečně pevná) fólie (na jedné straně trvale upevněna
a všude jinde jen přitlačena do země a utěsněná latí hlínou apod) - přes CELÉ pařeniště i se stěnami - kterou by tam Vladimír dal vždy před odjezdem.
  g) že venkovní izolace (polystyren apod) překližkového rámy by situaci poněkud vylepšila, je myslím nepochybné

Tedy, závěrem, si myslím, že pokud si to Vladimír promyslí hlavně z pohledu svých zkušeností se svým pařeništěm (má na to do podzimu dosti času), ke zlepšení určitě dospěje.
Pro mnohé možná nedostatečnému, ale já bych si dovolil odhadnout že dostatečně 2-4 stupně. Nezapoměňme na tepelnou kapacitu půdy, kvůli které kolísá teplota půdy u kořenů mnohem méně
a záměrně jsem vynechal tepelný získ přes horní sklo a akumulaci půdy (berme to jako rezervu pro naše úvahy). A navíc - pokud bych věděl dopředu, že v březnu žádný hnůj ani mulč nebudu mít, zkusil bych si v sezóně
vytvořit zásoby (trochu sušené trávy-sena a trochu zmulčované trávy - až na jaře bych to smíchal, pokropil vodou s urychlovačem kompostu-ten takto teprve chci vyzkoušet), zaryl do pařenitě a nějaký vývin tepla bych očekával s jistotou.

Provedení feolitovky asi bude záviset na Vladimírových možnostech - nemám zkušenosti s výrobou černé ekologické barvy (prach z dřevěného uhlí, rozmixovaný s vodou nebo saze-ty jsou ovšem mastné) pro vnitřní stěny pařeniště.
Takže bych feolitové cihly ponechal tak (ty co znám jsou poměrně tmavé, i když ne černé) nebo z venku natřel obyčejným matným černým (snad akrylem?) vodou ředitelným.

Pokud by cihel bylo dost, udělal bych jižní stěnu z nich silnější. Kvůli tepelnému přenosu, aby to bylo jako jeden tepelný monolit, bych asi použil šamot s vodním sklem nebo ještě lépe (černé - možná by se dalo zředit a natrít cihly) lepidlo v tubě(kartuši), kterým
jsem kdysi spojoval komínové šamotové trubky.

Úpřimná omluva za ukecanost, hodně zdaru.

Předchozí příspěvek | adresa příspěvku
Připojit reakci
                     
PP. - Diamantový Zahrádkář .Diamantový Zahrádkář. (6461) - 9.135 (?), 8.5.2019 21:52

Já bych ten váš krátký exkurs jen doplnil. Všichni "běžní" zahradníci pracují s pařeništěm tak, že zdroj tepla je uvnitř, přebytek se upouští. Jinak to není pařeniště a nefunguje to. Pan B. se pokouší o opak, totiž nacpat teplo do pařeniště zvenku a to bez tepelného zdroje. Což je ovšem slepá cesta vývoje (termodynamika), jinak by to už profíci dávno dělali a nečekali by na geniálního amatéra.

Předchozí příspěvek | adresa příspěvku
Připojit reakci
                     
Mr Bigggg - Diamantový Zahrádkář .Diamantový Zahrádkář. (3225) - 135.151 (?), 9.5.2019 0:02

Díky. Některé věci budou pro mne jistě inspirací. Opravdu se potřebuji dostat na cca těch deset stupňů. Pyl se stává neklíčivý pokud po dvě noci po sobě klesne teplota pod cca 10°C. To jsem se dověděl (přečetl z materiálu nějaké university) až teď na jaře, když jsem hledal proč se mně ty květy neopylují. Pokud jde o vysoké teploty, tak počítám s tím, že mně pomůže ten otvírač a nebudu muset mít pootevřené pařeniště i v noci. Těžko se hledá optimální mezera mezi okny a rámem.

           Vladimír

Předchozí příspěvek | adresa příspěvku
Připojit reakci
                     
Petr z H - Zlatý Zahrádkář .Zlatý Zahrádkář. (690) - 112.187 (?), 9.5.2019 7:16

Opravdu se potřebuji dostat na cca těch deset stupňů.

No, jara, jako je toto, kdy v dubnu několik dní teplota šplhá max. k 10°, noční je pár stupňů nad 0° a je zataženo nebo prší, nejsou výjimečná. V takovém případě je logicky nemožné pařeništěm vyprodukovat a akumulací udržet teplotu blízkou 10°.

Předchozí příspěvek | adresa příspěvku
Připojit reakci
                     
Milan HP - Diamantový Zahrádkář .Diamantový Zahrádkář. (2729) - 6.138 (?), 9.5.2019 1:48

A já se jen zeptám: není schopnost feolitu absorbovat energii závislá na teplotě? A na množství (hmotě) použitého feolitu? Myslím, že značně. Jakou nejvyšší teplotu lze, bez spálení rostlin, udržovat v pařníku? 30°C? 35°C? Pak je třeba větrat, čili vytvořené teplo musí unikat. Není odhad akumulace 33% příliš optimistický? Bude nějakých dvacet cihel opravdu schopno akumulovat teplo, které vydrží zvednout teplotu o (Brňáci mají kliku na teplé počasí!) v průměru 3°C na 8 hodin? Jinými slovy, je feolit sám o sobě spásné řešení?

Vy navrhujete biomasu, přesně tak jako já. Tedy přidaný zdroj tepla. Vladimír píše, že provozuje toto pařeniště již třetím rokem. Jenže 2017 i 2018 byly počasově mimořádně stabilní a teplé, což letošek, aspoň na jaře, není.

Na férovku: máte přiměřenou jistotu, že to bude stačit? Díky za odpovědi.

Milan HP

Předchozí příspěvek | adresa příspěvku
Připojit reakci
                     
Laco430k - Bronzový Zahrádkář .Bronzový Zahrádkář. (82) - 84.3 (?), 9.5.2019 6:43

Možná.

Co se týká feolitu, psal jsem, že mám zkušenosti s vyššími teplotami, takže své zkušenosti nemohu využít. Ale schopnosti akumulace u šamotu, feolitu cihly, betonu atd. a mnoha dalších materiálů asi na teplotě nejsou tak osudové, aby to mělo vliv na platnost mé úvahy. (různé magnezity a křemencové písky jsou tam hlavně pro odolnost vůči žáru). Platí spíše, že čím větší teplotní spád(a čím větší objem), tím rychleji (a tím více) tepla se akumuluje.

Uvolňování tepla z cihel určitě samo o sobě nebude (na 100%) příčinou spálení (či upečení) rostlin. Kéž by vnitřní plocha stěny (odhadem 1,8x0,5 metru, částečně v půdě) tak rychle a tak účinně uvolnila teplotu kupř.30 stupňů (do prostoru vzduchu 1,7 m3=3,4 m2 x 0,5 m), jak předpokládáte).

Ani mé "špatné" odhady (nejsem odborník),neznamenají, že k akumulaci tepla nedojde - i kdybych odhadoval +-50% (tj. od 16 do 45%) otázka nezní, jestli je to přesně, ale jestli to bude stačit na překlenutí extrémů teploty o 2 nebo 4 stupně.

Snažil jsem se pouze nevyhýbat původní otázce, naznačit jak bych uvažoval já, zdůraznit, že klíčový je únik tepla (při malém tepelném zisku ze slunce je překližkový rám velkou slabinou -  při větším a trvalém teple z hnoje je slabinou také, ale menší)  a poukázat na to, že nejsem odborník - v literatuře o vztazích nízkoteplotních otopných systémů - podlahové topení apod. je vhodné si předpoklady ověřit.

Je věcí individuálního přístupu, zda někdo investuje jednorázově pouze práci a jinak nevyužitý materiál pro částečné ale trvalé zlepšení situace, kdežto jiný (jako třeba i já) každoročně práci na opatření organické hmoty(zpravidla jde jen o dovoz a uložení)  a její zapravení do pařeniště. (jde o naplnění původního účelu a funkce pařeniště). Sám ovšem akumulované teplo ze slunce považuji za jedno z nejlevnějších (ale jeho využitelnost jednou z nejproblematičtějších). Vždyť co jiného, než akumulované teplo mi zajistí 4 roky z 5-ti úrodu meruňek, než brizolitová stěna(vůbec ani ne černá ale světlá) sousedova chléva během jarních mrazíků (pokud nejsou větší než -4-5 stupňů)

Na férovku: nemám přiměřenou jistotu, že v mně neznámem pařeništi v jiných podmínkách při neznámém provedeni to bude stačit. Ale k původnímu dotazu je to vše, co jsem schopen říci.

Předchozí příspěvek | adresa příspěvku
Připojit reakci
                     
Mr Bigggg - Diamantový Zahrádkář .Diamantový Zahrádkář. (3225) - 135.151 (?), 9.5.2019 8:27

Ano, každý rok je jiný, ale na pařeniště to až zas tak velký vliv na jaře nemá. Po sezóně 2018, Která byla opravdu výborná jsem se soustředil na to, aby se mně v pařeništi květy opylovaly. Věděl jsem, že musím snížit relativní vlhkost aby pyl nebyl slepený (v roce 2018 se tam pohybovala mezi 85 % a 95 %) což se mně podařilo (viz obrázek). Denní teploty se mně také podařilo udržet pod hranicí 35 °C, dokonce jsem vždycky když jsem byl na zahradě kvedlal rostlinami aby pylová zrnka padala z prašníku na pestíky. Naměření hodnoty teploty se mně zdály v pohodě a také rajčata pěkně rostly a kvetly. Ale výsledek se nedostavil! Ale výsledek se nedostavil. Tak jsem hledal a našel článek publikovaný Floridskou universitou, mimo jiné tam bylo napsáno: „Nízké teploty narušují růst pylu, zabraňují normálnímu hnojení. Pyl se může dokonce stát sterilní, což způsobí, že květy poklesnou. Rostliny ovoce nenasadí, dokud jsou teploty v noci nad 55 ° F (11 °C) po dobu nejméně dvou po sobě jdoucích nocí“. Když jsem to zjistil, bylo u pozdě a tak se musím soustředit na příští sezónu. Slunné dny by mělo vyřešit automatické otevírání oken a tím, by mohlo být pařeniště uzavřené, třepání s rostlinami solární ventilátorek (mám ho už objednaný a zaplacený i když vlastně ani nevím jak to bude fungovat). A pro chladné dny by měla pomoct ta stěna z feolitu a zdokonalení izolací.
Jak to vypadalo letos je vidět na obrázcích. Od 25.3. do 30.3. byly letos velmi nízké noční teploty 1; 0; 2; 1; 3; a 1 °C. V té době jsem měl pařeniště uzavřené. V návaznosti na předpověď počasí, jasná obloha jsem musel kvůli přehřívání pařeniště během dne pootevřít, aby teploty moc nešly nad 35°C. Třetí obrázek je délka slunečního svitu.
           Vladimír
PS.: K tomu teplému pařeništi se již nechci vracet a psát, jaké bych s tím měl problémy. Není to jen o sehnání hnoje i když ve městě to problém je.

Teplota
Teplota
Relativní vlhkost
Relativní vlhkost
Sluneční svit březen
Sluneční svit březen
Předchozí příspěvek | adresa příspěvku
Připojit reakci
            
Mr Bigggg - Diamantový Zahrádkář .Diamantový Zahrádkář. (3225) - 135.151 (?), 6.5.2019 23:27

Co je to skleníkový efekt: Ze slunce přichází paprsky určité vlnové dělky, kterým říkáme světlo.Toto světlo projde sklem pařeniště a dopadne na předměty a půdu v pařeništi. Dopadem na tyto věci a půdu se část světelných paprsků přemění v teplo (záření podstatně jiné vlnové délky a část se odrazí, ale už to není světlo jak bych řekl bezbarvé, ale je to světlo jen určité vlnové délky- barevné. Je všeobecně známé, že předměty černé barvy pohlcují nejvíce světla a toto se na nich promněňuje v teplo, tím se zahřívají. Teplo tedy primárně vzniká v pařeništi nebo ve skleníku dopadem na předměty, které se nám potom jeví jako barevné. Jak je to s těmi petkami s vodou ve skleníku. PET lahve jsou skoro stoprocentně průhledné stejně jako voda. Světlo jimi projde a zůstane stále jen světlem, třeba se jen nějak při jejich průchodu zlomí. O ohřáté předměty se ohřeje vzduch ve skleníku a sklo zabrání vyzáření tepla do prostoru mimo skleník, protože vlnová délka tepla mu neumožní průstup sklem, od skla se odrazí zpět do skleníku. PET lahve se ohřívají teplým vzduchem (řekl bych skundárním teplem) a protože jsou velmi špatným výměníkem malá plocha a velký objem, tak voda v těchto lahvích je chladněkjší než vzduch ve skleníku, takže těžko může pomoci při ochlazování.

           Vladimír

PS.: Země je také takov ý skleník, teplo se vytváří na zemi a něco v atmosféře zabraňuje vyzáření tepla mimo zemi

Předchozí příspěvek | adresa příspěvku
Připojit reakci
               
Laco430k - Bronzový Zahrádkář .Bronzový Zahrádkář. (82) - 90.48 (?), 7.5.2019 3:13

Dnes, když už mám skleník, další zdokonalování pařeniště nehledám. Ale domnívám se, že inspiraci a orientaci lze najít v literatuře o využití slunce a v nízkoenergetických a jim podobných domech. Princip je jednoduchý.

Za svislým(šikmým) prosklením, třeba na výšku a šířku celé jižní zdi je malá vzduchová mezera a za ní tlustá (betonová, cihelná nebo podobně masivní) zeď natřená černě. Sklo dovolí průchod zvenku většině světelných paprsků (o kratší vlnové délce) dovnitř, jejich dopadem na tmavou zeď dojde k přeměně v teplo a částečně k odrazu. Sklo nedovolí průchodu většině tepelných paprsků (o delší vlnové délce) ven a zároveň izoluje vnitřní prostor. Zeď potom funguje jako akumulační kamna. K regulaci vnitřní teploty slouží ventilátory, přívod přídavného vzduchu zvenku a žaluzie před či za sklem.

U pařeniště lze využít analogicky hlavně jižní stranu pařeniště pro přímý ohřev slunkem a také pro ohřev a akumulaci tepla uvnitřvnitřní strany(severní, východní a západní) a tmavou půdu. Pokud před jižní (tmavou, masivní) zídku dáme polykarbonát, sklo či folii na dřevěných rámcích apod., zvýšíme skleníkový efekt a snížíme ztráty směrem ven. Nicméně na chladné noci bude nezbytné přehodit pařeniště jakoukoliv fólií či plachtou, textilií apod, aby jakékoliv teplo (ať již takto získané solární, nebo z hnoje) co nejméně unikalo ven.

Předchozí příspěvek | adresa příspěvku
Připojit reakci
Pokračování této diskuze (další příspěvky)  |  1,  2,  3,  4,  5  >   
zahrada.cz
DŮMACHALUPA.cz
Propojení dvou topení17.3.2024
Propojení dvou topení16.3.2024
Zapalování Husqvarna 40 nehází jiskru13.3.2024
Propojení dvou topení11.3.2024
Propojení dvou topení11.3.2024
Propojení dvou topení11.3.2024
Další příspěvky > 
Informace o serveru | Reklama | Podmínky užívání | Kontakty
(c) Lupo Media s.r.o. 2001 - 2024
DŮMACHALUPA.cz
statistika