Ano, každý rok je jiný, ale na pařeniště to až zas tak velký vliv na jaře nemá. Po sezóně 2018, Která byla opravdu výborná jsem se soustředil na to, aby se mně v pařeništi květy opylovaly. Věděl jsem, že musím snížit relativní vlhkost aby pyl nebyl slepený (v roce 2018 se tam pohybovala mezi 85 % a 95 %) což se mně podařilo (viz obrázek). Denní teploty se mně také podařilo udržet pod hranicí 35 °C, dokonce jsem vždycky když jsem byl na zahradě kvedlal rostlinami aby pylová zrnka padala z prašníku na pestíky. Naměření hodnoty teploty se mně zdály v pohodě a také rajčata pěkně rostly a kvetly. Ale výsledek se nedostavil! Ale výsledek se nedostavil. Tak jsem hledal a našel článek publikovaný Floridskou universitou, mimo jiné tam bylo napsáno: „Nízké teploty narušují růst pylu, zabraňují normálnímu hnojení. Pyl se může dokonce stát sterilní, což způsobí, že květy poklesnou. Rostliny ovoce nenasadí, dokud jsou teploty v noci nad 55 ° F (11 °C) po dobu nejméně dvou po sobě jdoucích nocí“. Když jsem to zjistil, bylo u pozdě a tak se musím soustředit na příští sezónu. Slunné dny by mělo vyřešit automatické otevírání oken a tím, by mohlo být pařeniště uzavřené, třepání s rostlinami solární ventilátorek (mám ho už objednaný a zaplacený i když vlastně ani nevím jak to bude fungovat). A pro chladné dny by měla pomoct ta stěna z feolitu a zdokonalení izolací.
Jak to vypadalo letos je vidět na obrázcích. Od 25.3. do 30.3. byly letos velmi nízké noční teploty 1; 0; 2; 1; 3; a 1 °C. V té době jsem měl pařeniště uzavřené. V návaznosti na předpověď počasí, jasná obloha jsem musel kvůli přehřívání pařeniště během dne pootevřít, aby teploty moc nešly nad 35°C. Třetí obrázek je délka slunečního svitu.
           Vladimír
PS.: K tomu teplému pařeništi se již nechci vracet a psát, jaké bych s tím měl problémy. Není to jen o sehnání hnoje i když ve městě to problém je.