Vrátil bych se k původnímu dotazu:
"... Problémem jsou velmi nízké noční teploty, které jsou příčinou toho, že se pyl stává sterilní. Potřebuji omezit ztráty tepla a také bych chtěl akumulovat nějaké denní teplo, které se v pařeništi vytvoří  (skleníkový efekt)..."
potažmo "...zkušenosti s cihlami z feolitu..."

Při pohledu na průběh teplot je (snad jen mně?) zřejmé, že Vladimír neřeší problém vysokých teplot ani běžný provoz pařeniště a takové rady jsou zbytečné.
Má zkušenosti, z nichž mnohé jsou nepřenositelné jinam (třeba větrné stanoviště za jinak stejných podmínek vede k vyšším ztrátám tepla).
Mám dojem, že potřebuje odstranit nebo zmírnit pouze extrémy teplot směrem dolů - podle jeho záznamu teplot (subjektivně) soudím, že postačí zlepšení o 3-4 stupně a to zpravidla po dobu
předranních poklesů, tj. 2-5 hodin. Feolitové cihly i šamotové cihly jsem sice používal, ale jen pro vyšší teploty, takže to nemohu využít.

Jen pár úvah - bez záruky a trochu (omlouvám se předem) obšírněji:
- myslím si, že tepelná jímavost (odborníci na teplo odpustí!) ve feolitu, jsou-li k dispozici cihly, prakticky jediná dostupná, a je poměrně vysoká (jinak by je nedávali do akumulaček)
- během letošního roku byla teplotní maxima a doba slunečního svitu solidní už v únoru a březnu a prakticky (u nás) po celý duben (kromě posledních dní).
- z následujících údajů(V našich podmínkách činí globální radiace na vodorovném povrchu: v letním poledni max. 1 000 až 1 050 W/m2    v zimním poledni max. 300 W/m2    při souvisle zatažené obloze max. 100 W/m2    v noci (při úplňku) max. 0,01 W/m2)
zvolme 500 W/m2, uvažujme 6 hodin svitu slunce o této intenzitě (v dubnu to bylo jistě více) a počet dní podle okolností a dostaneme se k nezanedbatelným hodnotám.
- pokud by během této doby bylo sluneční záření na jižní straně (jižní stěnu odhaduji z diskuse 50-60 cm x 180 cm) využito jen z 33 %, tak i tak by to bylo takové množství tepla, které, (kdyby bylo jen z 33% vyzářeno do pařeniště - (Plocha je údajně 3,4 m2),
  stačilo by na vyhřátí (zvednutí teploty o cca 2-4 stupně) pařeniště po dobu nynějších chladných dní tak, že by minima nebyla tak drastická.

Tuto úvahu berte jen jako ukázku mého přístupu k věci, musel bych ji zrekapitulovat s upřesněnými odhady podle zadání.

- kritický je ovšem únik tepla
  a) pro překližkový rám i pro jednoduché sklo bychom v tabulkách nalezli poměrně nepříznivé hodnoty (únik tepla sáláním, vyzařováním...)
  b) spáry - o těch nemám představu, jsou-li jaké a kolik - jsou ještě horší (únik tepla prouděním)
  c) v obou případech platí, že čím je větší tepelný spád (rozdíl venkovní a vnitřní teploty), tím je rychlejší únik tepla (tj. vyrovnávání těchto různých teplot)
  d) v obou případech platí, že vytvořením mezivrstvy vzduchu a omezením proudění z této mezivrstvy ven se rapidně zpomalí únik tepla - zdůraznil bych, že když zpomalím únik určitého objemu tepla o 3 hodiny, je už ráno a je po problému.
  e) vytvoření mezivrstvy vzduchu a zpomalení (ne odstranění) ztrát tepla je prakticky proveditelné překrytím na noc fólií - to jsem prováděl.
  f) pokud Vladimír nemůže každý večer pařeniště překrývat, a protože do pařeniště musí jít přes den světlo, pomohla by průsvitná (kašírovaná je soatatečně pevná) fólie (na jedné straně trvale upevněna
a všude jinde jen přitlačena do země a utěsněná latí hlínou apod) - přes CELÉ pařeniště i se stěnami - kterou by tam Vladimír dal vždy před odjezdem.
  g) že venkovní izolace (polystyren apod) překližkového rámy by situaci poněkud vylepšila, je myslím nepochybné

Tedy, závěrem, si myslím, že pokud si to Vladimír promyslí hlavně z pohledu svých zkušeností se svým pařeništěm (má na to do podzimu dosti času), ke zlepšení určitě dospěje.
Pro mnohé možná nedostatečnému, ale já bych si dovolil odhadnout že dostatečně 2-4 stupně. Nezapoměňme na tepelnou kapacitu půdy, kvůli které kolísá teplota půdy u kořenů mnohem méně
a záměrně jsem vynechal tepelný získ přes horní sklo a akumulaci půdy (berme to jako rezervu pro naše úvahy). A navíc - pokud bych věděl dopředu, že v březnu žádný hnůj ani mulč nebudu mít, zkusil bych si v sezóně
vytvořit zásoby (trochu sušené trávy-sena a trochu zmulčované trávy - až na jaře bych to smíchal, pokropil vodou s urychlovačem kompostu-ten takto teprve chci vyzkoušet), zaryl do pařenitě a nějaký vývin tepla bych očekával s jistotou.

Provedení feolitovky asi bude záviset na Vladimírových možnostech - nemám zkušenosti s výrobou černé ekologické barvy (prach z dřevěného uhlí, rozmixovaný s vodou nebo saze-ty jsou ovšem mastné) pro vnitřní stěny pařeniště.
Takže bych feolitové cihly ponechal tak (ty co znám jsou poměrně tmavé, i když ne černé) nebo z venku natřel obyčejným matným černým (snad akrylem?) vodou ředitelným.

Pokud by cihel bylo dost, udělal bych jižní stěnu z nich silnější. Kvůli tepelnému přenosu, aby to bylo jako jeden tepelný monolit, bych asi použil šamot s vodním sklem nebo ještě lépe (černé - možná by se dalo zředit a natrít cihly) lepidlo v tubě(kartuši), kterým
jsem kdysi spojoval komínové šamotové trubky.

Úpřimná omluva za ukecanost, hodně zdaru.