Akumulace tepla v pařeništi

a co místo cihel zkusit na dno a po stěnách extrudovaný polystyren a na okna dvojsklo? Ale to by asi nebylo zadarmo. Walter

Děkuji všem za příspěvky do této diskuze. Šlo mně opravdu hlavně o nějakou tu akumulaci tepla. Pochopitelně zamezení tepelných ztrát je také důležité, ale to se dá řešit nějakými technickými prostředky. Jak vypadá mé pařeniště? V nejvyšším místě je 60 cm, v nejnižším 50 cm. Plocha je 3,4 m2, plocha prosklení o trochu menší (pokud odečtu rámy oken). Objedm vzduch je nějakých pár litrů pod 2 m3, Pařeniště je zapuštěné 30 cm do země a celou tuto část bych chtěl vyzdít feolitovými cihlami. Odhadem by to mělo být asi 50 cihel tj. 112 dm3- cca 430 kg.

Voda má možná tepelnou kapacitu větší neř feolit, ale z vody se nedá nic postavit. Když se dá do pařeniště, tak zebere plno místa. Feolit bude přesně v místech, kde dnes je jen hlína, takže plocha pařeniště bude zachována.,

Zdrojem tepla je slunce a jeho působení na skleníkový efekt. Slunce hřeje i když ho na obloze nevidíme a pařeniště se také ohřívá. Vzduch se ohřívá hodně, ale nevím jak se mně budou ohřívat ty feolitové cihly.

Nadzemní část je ze stavební překlížky 22 mm, oplášťovaná polystyrenem o tloušťce 5 cm. Mohl bych ještě přidat ze vnitřku molitan tl. 5 cm. Okna mám zatím s jednoduchým sklem, ale chtěl bych na ně dát ještě folii z venkovní strany (zdá se mně to lepší než zevnitř. Jka řešit spáry mezi okny zatím nevím.

           Vladimír

PS.: Svého času zde psal Ivan z Okénka o experimentálním skleníku v Mongolsku s akumulační stěnou. Nemohu najít vlákno ve kterém o tom psal.

Tak jednoduše a bez nákladů by to šlo olemovat místo cihlama dvěma řadama PETek naplněných vodou, případně vodou smíchanou s drceným uhlím (černá se lépe ohřívá)...

Pokud jde o pařeniště, to se musí hýčkat, jak vím z moudrých knih a starých zahradníků. Větrat, stínit, zakrývat a to tak že pořád, neboli furt. Dovolím si tipnout, opakuji, je to jen domněnka, že jakkoliv velké tuny cihel nenaakumulují prakticky nic. Jde totiž o tepelný rozdíl, mezi chladnou cihlou a teplem, které do ní má vlézt. Aby ten proces byl efektivní, musela by být pod sklem taková teplota, že by to rostliny spolehlivě upeklo. Ale je to jen, opakuju, domněnka trochu podpořená pokusy s petkami s vodou ve skleniku. 

Mám malé pařeniště 100x120 cm poly, made in China, přitápím jen při ohrožení žehličkou se spínacími hodinami, třeba 18 - 9 hod. Od konce března bez problému. Rajčata přímo vysévám tam. Melouny, kytky... Na noc zakrývám dekou a hadry. V noci tam je plus 9 stupňů, i když je mrazík.

Do pařniku už asi 46 sezónu v březnu navezem 80cm hnoje koňskeho sešlapem ho vrátíme na nej loňský zetlely kompost dáme okna.Nejakou škviru kolem oken neřešíme. Při chladných nocích jako jsou teď, zakryvame rohozi s polystyrenu. Je nacpany sadbou.Sklenik taky provozujem asi 40 sezon a podobně teď používáme levný ventilátor na elektřinu. Jen ho nevěšime, ale protože má pojistku proti padu tj když se prevrati tak se vypne, pokládám ho zásadně na zem(rovnou podložku) Pařnik po odebrání sadby potom využíváme bez oken pro pěstování paprik, rajčat apod.Zalivanim ten hnůj do zimy zetleje.

Děkuji všem za plno zajímavých rad, ale většinou jsou pro mne nerealizovatelné. Možná budou přínosem pro ty, kterým dovolí podmínky realizovat některé návrhy a tím si uspíšit sklizeň.

1.Vytvoření tzv. teplého pařeniště. Proč nemohu? Rajčata dávám do pařeniště ihned, jakmile rozmrzne půda a je dobrá předpověď počasí na nadcházející období. Většinou to vychází na poslední týden v březnu. Hnůj nemám a tak by zbývalo použít nějaký organický materiál (listí) k jeho založení. Znamenalo by to v dostatečném předstihu našlapat do pařeniště silnou vrstvu listí, zalít třeba močovinou, dát na to vrstvu zeminy nebo kompostu, počkat až se to trochu slehne a začne hřát (čtrnáct dní?)a potom zasadit rajčata. Už teď jenom o tom píši, tak je mně zima. Půl hodiny cesta na zahrtadu, tam se v chladnu převléct do něčeho studeného, brodit se v blátě nebo pracovat se zmrzlou půdo, hodinu dvě dělat a potom zpátky půl hodiny domů do tepla. Brrrr. Za to mně nějaká rajčata nestojí. Tudy cesta pro mě nevede.

2.Přihřívání elektřinou nepřichází v úvahu. Měl jsem sice možnost se na el. proud připojit za 50.000,- Kč, ale po konzultaci se synem jsem to nerealizoval. Na zahradu chodím jen dělat, nepřespávám tam, vlastně elektřinu ani nepotřebuji snad jen na čerpání ze studny a tom mám domluvené se sousedy, že si mohu natáhnout kabel od nich. Když je opravdu sucho, tak jim na oplátku zase já načerpám nějakou vodu. Nevím, jak dlouho budu ještě na zahradu chodit a něco tam dělat, tři čtyři roky možná víc a potom možná syn zahradu prodá a bude šlus. Proto ta elektřina ne.

3.Přihřívání jiným zdrojem tepla. Také jsem o tom uvažoval, mám takovou menší petrolejku, ale zatím jsem netestoval, jak by se takové noční svícení na klimatu v pařeništi projevilo. i kdyby to fungovalo, tak bych musel minimálně jednouza den na tu zahradu jet a to se mně nechce.

4.Takže mně zbývá bezobslužná akumulace tepla a řádné utěsnění pařeniště.

           Vladimír

Vladimíre, nakupil jsem první posekanou trávu na hromadu, nenamáčel jsem ji s tím, že až bude tepleji, podložím s ní další várku rajčat. Již druhý den hřála - odhadem kolem 30°C. Podotýkám, že teplota venku byla hluboko pod 10°C. Není tedy nutné biomasu zakopávat s předstihem. Jasně, nemáš v březnu trávu, ale lze třeba uschovat podzimní spadané listí. A proč prolévat močovinou?

Myslím, že v počasí, jaké máme už nějakou dobu, nelze mechanicky naakumulovat dostatek tepla na postupné uvolňování. Ne, nebudu to přesně počítat, na to jsem příliš líný, ale intuice - a ostatně Tvoje zkušenost taky - mi říká, že to prostě nevychází. Můžeme hledat cesty, jak energii přicházející co nejúčinněji akumulovat, ale když jí nepřicházi dost, výsledek se nedostaví. Pokud skutečně hledáš vyhovující řešení, měl by sis připustit, že je nutno v dnešní bídě energii dodat. A bude to něco stát. Osobně bych to řešil solárním panelem (dokážou vychytat energii i za zamračeného, chladného dne), baterií a el.topením. Navíc se to snadno automaticky reguluje.

Milan HP

Podle mne má MHP pravdu. Řádně utěsněné pařeniště v teplém slunečném dnu spolehlivě spálí vše živé uvnitř. Když se to před tím zakryje, zase se nic nenaakumuluje. Takž jsem k té bezobslužnosti značně skeptický. Pařeniště se prostě obsluhovat musí.

Chtěl bych předeslat, že jsem dnes dopoledne vysadil venku na zahradě 36 rostlin  rajčat. Myslel jsem, že to za něco víc než hodinu zvládnu levou zadní, ale nakonec jsem u toho strávil skoro tři hodiny. Ale mám je se vším všudy i se spirálami. Vysadil jsem čtyři odrůdy španělských bifteků Zamorano, Gallego, Rosa de Huesca, Salobre, také Kumato ze semen z Austrálie od Evy, Kumato Acostilado (poprvé- snad nehybridní Kumato) naše Start F1 (nejvíc 7 rostlin), k němu dvojičku Uragán F1 z jednoho kelímku (budou se muset spokojit s jednou spirálou) a také velká srdíčka Brad´s Black Heart, Reinhard´s  Chocolate Heart, Reinhard´s Purple Heart, Alice, Orange Russian Heart a Fresa.

Teď odpověď PP. Nepochopil jsem, v čem má MHP a z čeho pramení Vaše jistota, že bez každodenní obsluhy se všechno v pařeništi spálí. Provozuji tři roky dvě pařeniště, měřím trvale  teplotu uvnitř, obsluhuji je jednou za dva nebo za tři dny- dle výhledu počasí je buď úplně uzavřu nebo pootevřu a podložím. Letos poprvé se mně stalo, že se mně pár vrcholů rostlin (které byly příliš vysoké) v tom nízkém pařeništi připálilo sluncem. Nevím co myslíte tím teplým slunečným dnem, ale když je opravdu venku teplo, tak skla úplně oddělávám. Ještě jste asi přehlédl, že jsem již včera  psal, že tam budu montovat dva hydraulické  otvíráky oken. Jak se vyvíjí teploty v nízkém a v tom hlubokém pařeništi je vidět na přiložených obrázcích. Měření je z roku 2018 od 26.3. kdy jsem rajčata vysadil- měřeno v uzavřených   pařeništích, u toho hlubokého jsem přidal ještě minimální a maximální venlovní teplotu a dobu svitu slunce v hodinách- to je ta pravda, kterou hledáte.

Teď k hlavním tématu tohot vlákna. Proč tam přidávám ten feolit? Tato látka funguje   tak, že při slunečném dni absorbuje teplo a tím snižuje teplotu vzduchu v pařeništi. Potom v noci při snížení venkovní teploty z tohoto materiálu  teplo naopak vyzařuje a tím otepluje vzduch. K barevnosti bych ještě dodal, že množství tepla, které ze světelné energie zůstane v pařeništi je také závislé na barvě a proto ta černá stěna.

           Vladimír

PS.: Nízké pařeniště je překližkový rám a na něm tři jednoduchá okna z paneláku (bez jakékoliv snahy o zateplení)