Pálenka z dýně

Máte pravdu, možná bude lepší ji nakrájenou na kostky prvně podusit, rychle změkne, pak to rozsekat a přidat pektolytický enzym, kterej to ztekutí, teprve pak přidat(možná vylisovat) do švestek s ušlechtilými kvasinkami, aroma bude tudíž švestkové a pálenka by mohla být pro mě (a hlavně ženský) pitelnější, možná bych to vypálil jen tak na 45%,ať to díky tomu přídavku medu třeba neškrábe, hádám to ale ještě nikdo v republice takhle nezkoušel:-)

Roman

Já nevím. U všech destilátů je snaha zbavit se zbytečného balastu před kvašením a pálením. Jablka se lisují na mošt, ten se teprve kvasí, Z hroznů se vyropbí víno a to se pak pálí. A vy tady vymýšlíte, jak přidat ke švestkám, k cukru, k aromatu dýňovou hmotu, která je nutná na chleba nebo do kompotu, ale ne do kotle.

Když nemáte rád ostrost slivovice tak si ji zřežte vodkou nebo lihem a pálenku z dýni si udělejte zvlášť.
Škoda švestek na takové podivné expedimenty.
*
A když Vás to tak láká tak si pak smíchejte podle chuti oba destiláty.
Ale víte kolik zkvasitelných cukrů Vaše dyně obsahují? Jestli výsledek nebude stejný jako z podobných šíleností - paprik, feferonek, rajčat apod.?
(Bez přicukření tak do 3 - 5l ze 100 - 200l sudu.) A to ještě možná přeháním nemluvě o tom, že takové kvasy se většinou zkazí.
A když ne, tak beztak každý destiláter Vás s tím vyhodí...

Rafael.

Pálenku z dýně budu chutnat za chvíli a to si pište, že oba destiláty zkusím smíchat, co má být, bez experimentů není přece vývoj a co člověk, to jiný vkus, pokud to nebude zjevně zkažené, tak mě to každý destilatér bez problémů vypálí. Kolik zkvasitelných cukrů dýně obsahuje fakt nevím, asi jak která, ale vím, že se z ní dá udělat výtečná pálenka a já chci mít svoji originální a je mi srdečně jedno, jestli poteče 5 nebo 10l ze 100l kvasu.

já chci mít svoji originální a je mi srdečně jedno, jestli poteče 5 nebo 10l ze 100l kvasu.

Vy jste teda KAŇOUR, nechtěl bych po vás v pálenici pálit švestky a asi ani nikdo "normální"  možná tak nějaký úředník.

Když vám slivovice z durancií nechutná tak navštivte odborného lékaře. Někde je chyba...

Domácí destilát by měl mít aspoň 2 složky:
1. alkohol
2. chuť a vůni.
Ad 1: Alkohol vznikne vykvašením cuklrů. Ty jsou v surovině, v horším případě jej lze dodat
Ad2 Chuť a vůni lze získat jen z použitého ovoce (zeleniny). Umělá aromata by snad neměla být ani zmiňována.
Proto se k destilaci používají suroviny, které mají nejlépe obě složky (švestky,  hrušky, třešně) nebo aspoň jednu z nich.  Buď cukry (řepa, jablka, moruše) nebo vůni (bezový květ, máta, jalovec). Kvasit něco, co nemá ani jedno (kedlubny, cukety, dýni, papriky) mi přijde jako mrhání časem, cukrem i energií.

Psal jsem jen, že je na mě slivka moc ostrá, to snad o duranciích víte ne?Asi proto, že ji narozdíl od Vás nepiju tak pravidelně:-) V pálenici mi řekli, že nějaké promíchání či zbytky z ostatních kvasů naprosto nehrozí, takže to absolutně neřeším, raději poraďte zda dýni jen rozsekat na maděru nebo pak i přecedit-tak jak to tady někdo psal v tom receptu na to tykvové víno, nějaké živiny pro kvasinky si tam přidám samozřejmě taky.

Psal jsem jen, že je na mě slivka moc ostrá, to snad o duranciích víte ne?Asi proto, že ji narozdíl od Vás nepiju tak pravidelně:-) V pálenici mi řekli, že nějaké promíchání či zbytky z ostatních kvasů naprosto nehrozí, takže to absolutně neřeším, raději poraďte zda dýni jen rozsekat na maděru nebo pak i přecedit-tak jak to tady někdo psal v tom receptu na to tykvové víno, nějaké živiny pro kvasinky si tam přidám samozřejmě taky.

Nejlepší rada zní - VYHLEDEJTE ODBORNÉHO LÉKAŘE popř. lékárníka.

Slyšel jsem od úředníků, že je dobrá pálenka z květáku. Zkuste ji a určitě budete mile překvapen, možná více jak z těch dýní.

Já bych se tipnul, že bez přicukření nateče tak 3l ze 100l soudku.
A pokud se nepoužije čistá šťáva, tak i méně.
Takže pokud se do toho chcete pustit, tak jedině se šťávou Zcezená být nemusí.
Přídavek živin je celkem zbytečný - je jich tam dost přírodních a kvasinky tam díky velmi nizkému obsahu cukru stejně nebudou mít co dělat a uhynou po pár dnech kvůli jeho spotřebování.

A s těmi expedimenty si myslíte, že vymyslíte něco nového, netradičního něco co nenapadlo naše předky, nebo že se takové recepty nedochovaly?

Jenže oni znali melouny, dýně, rajčata, mrkev a podobné plotoviny a v destiláterství a likérnictví se jim vůbec neosvědčily a asi proto se o nich v historických knihách nelze dočíst. Ani ve francouzských...
Je to výmysl dnešní doby a možná i naše novodobá specialita.
*
Z "podivných a netradičních surovin" co se léty osvědčily a čímž byste skutečně mohl zaujmout v oblasti ńetradičních destilátů kromě destilátů z nejrůznějších vín bez přídavku cukru a lihu mně napadlo:
Kořen hořce, všedobr, topinambury, oddenky pýru, čirok apod., tedy něco co obsahuje zkv́asitelné cukry v aspoň trochu využitelném množství anebo další suroviny které jsou nosiči aromatických nebo chuťových složek.
A dýně nesplňují nic z toho...
*
A napíšu ještě znovu:
Pokud se Vám pálenka z durancií zdá být moc aromatická, tak si ji zřežte vodkou nebo lihem.
Ale spíš si myslím, že za tu ostrost nemůžou plody, ale destiláter...

Ale když chcete´být znovu "průzkumníkem slepých uliček", tak to zkuste.

Rafael.

Zanechal bych žabo-myších sporů, držel se tématu a zbytečně neplevelil to vlákno.
Myslím, že nikdo nemá s pálenkou z dyní zkušenosti. Ani dobré ani špatné, že je to slepá ulička.
A kdo tomu nevěří, teda zkušenostem naších předků, musí si to vyzkoušet sám.
Což tak trochu i chápu protože jsem v lecčem svým předkům nevěřil a musel "jsem si sám narazit čumák" abych jim dal později s pokorou za pravdu...
A leckdy to bylo dost bolestné.
Tím to myslím všeobecně, ne přímo o těch dýních.

Rafael.