|
Vysokokmen
|
|
|
Předchozí příspěvky | 1, 2, 3, 4, 5 >
|
|
|
|
host - 80.89 (?) 9.3.2007 20:26
Zdravim, obe odrudy mam. Chcete rouby nebo na podzim stromky? Muzete mi napsat na sbocek@centrum.cz. Jeste bych reagoval na pana Vyslouzila. Vsechny jablone nemusi mit vzajemne výbornou kompatibilitu. Kulturni jablone jsou vysledkem mezidruhovych krizeni. Napr stara odruda Borovinka (Charlamowski) mi dela s Jadernickou nekdy problemy. Jadernicka si mnohdy z vetsi zcasti ponechava vlastnosti matky, proto se driv mnozila i presevem, nemusi byt vzdy 50 % od otce, 50 % od matky (matroklinni dedicnost).
Předchozí příspěvek | adresa příspěvku Připojit reakci
|
|
|
|
|
|
|
|
|
|
|
|
|
host - 80.89 (?), 21.3.2007 17:41
Dědičnost se týkala přesevu Jaderničky. Prostě si snáze udržuje mateřské vlastnosti, čehož se dlouho využívalo - proto tolik typů, nejedná se o mutace, jak je tomu běžně u jiných odrůd; ale opravdu nemusí jit o matroklinní dědičnost, tak dalece jsem to nezkoumal). O ne vždy 100% afinitě u jabloní jsem psal v souvislosti s jejich mnohdy mnohonásobnou mezidruhovou hybridizací. V knize Jablka od Dvořáka a kol. (Academia, 1976) se mj. píše, že starší odrůdy jako Wealthy, Borovinka, Car Alexandr, Orleánská reneta, Baumannova reneta mají původ v Malus sieversii. Kohout (1960) v Malé pomologii u odrůdy Borovinka (= Charlamowski) uvádí, že " k mnoha odrůdám má špatnou afinitu". To mohu potvrdit z vlastní zkušenosti, Borovinka někdy opravdu po naroubování (na semenáče Jaderničky) živoří. Jinak je to ale překrásné jablko:-). Stanislav Boček (ZF MZLU Brno)
Předchozí příspěvek | adresa příspěvku Připojit reakci
|
|
|
|
|
|
|
vyslouzil - Diamantový Zahrádkář (18311), 21.3.2007 18:26
Děkuji Vám, pane inženýre, za přesné a vyčerpávající vysvětlení. To jsem skutečně nevěděl a ani jsem se s tím nesetkal.
Tedy, ne že by se mi vždycky všechno ujalo, ale bylo to způsobeno, myslel jsem, špatným materiálem nebo gramlavýma rukama. Před 2 lety taky voskem Kambilan v tubě, to byla kalamita (a ostuda u známých, kterým jsem štěpoval) . Výrobce se mi sice omluvil za vadnou šarži (nebyl jsem zdaleka sám), ale neposlal mi ani nový vosk, natož slíbenou kompenzaci za to, že o kauze pomlčím.
Předchozí příspěvek | adresa příspěvku Připojit reakci
|
|
|
|
|
|
|
|
|
|
|
|
|
vyslouzil - Diamantový Zahrádkář (18311), 23.3.2007 10:34
Neznám přesné složení dnešních štěpařských vosků (nebudou všechny stejné, podle starých receptur obsahují pryskyřici (kalafunu), včelí vosk (nebo parafín), nějaký tuk (užíval se lůj nebo sádlo), ředidlo ( u vosků tažných za tepla někdy vynecháno) a komerčně vyráběné taky konzervační činidlo. Dřív se používal jako rozpouštědlo líh, vosk ale rychle tvrdl v krabičce, dnes se preferují pomaleji těkající látky (snad trietanolamin) 100% přírodní produkt ještě neznamená, že nemůže poškodit pletiva dřevin. Tuky na vzduchu teplem a světlem žluknou - odštěpují se mastné kyseliny od glycerolu a tím vosk nejen ztratí krycí vlastnosti, ale může obsahovat agresivní sloučeniny. To se mi taky stalo asi před 5 lety s velmi šikovným voskem ing Práška z Opavy, který vyráběl vosk z rostinného oleje a včelího vosku. Krásně se s ním pracovalo, jenže jednou zežlukl, řezné rány pod ním zčernaly. Zaslal jsem jej výrobci, moc se omluvil poděkoval za upozornění a zaslal mi několik balení nového. Chyba byla právě v absenci konzervační látky (asi benzoanu). Kde byla chyba u Kambilanu nevím, ale když viděl neujaté rouby jeden známý, který navštívil mou zahradu, zvolal? "Vy jste použil Kambilan v tubě! Mně se to letos stalo taky!" Jinak by mě to nenapadlo. Vyrobce ovšem po příslibu diskrétnosti zahrál mrtvýho brouka. Tak si vosk vyrábím sám anebo volím jiné značky.
Předchozí příspěvek | adresa příspěvku Připojit reakci
|
|
|
|
|
|
|
host - 115.229 (?), 26.3.2008 19:09
Štepársky vosk sa dá vyrobiť aj doma: pripravíme si npr. 300 g včelieho pretaveného vosku, asi 2-3 dcl aj horšieho jedlého oleja a niečo tak 5 dag. živice s jedle, sosny či smreka.
Do vhodnej nádoby vložíte vosk a položíte na oheň), najlepšie vonku a zohrievate, pridáte olej a živicu a miešate, vytvoríte redšiu masu. Ak je veľmi riedky vosk, pridajte ešte vosk a znovu miešajte, ak je hustý, pridajte podľa potreby olej (štep. vosk nemá byť hustý, ťažko sa roztiera). Živica sa len preto pridáva, aby hotový vosk mal k vlhkému drevu lepšiu priľňavosť.
Předchozí příspěvek | adresa příspěvku Připojit reakci
|
|
|
|
|
|
|
Pokračování této diskuze (další příspěvky) | 1, 2, 3, 4, 5 >
|
|
|
Geniální nápady na police do koupelny pro dokonalý pořádek
Nezáleží na tom, jak malá je vaše koupelna, každá koupelna potřebuje vyhrazený kus nábytku na ručník...
3 důvody, proč si do zahrady přidat ptačí lázeň nebo fontánu
Vodní prvek je pro vaši zahradu stejně důležitý jako půda a slunce. Co kdybyste do své zahrady mohli...
7 způsobů, jak zvětšit malou zahradu
Podívejme se, jak zvětšit malou zahradu. Zelená barva je mnohem silnější, než si myslíte. Je spojová...
Výjimečné rostliny, které nemusíte téměř nikdy zalévat!
Pokud žijete v suché oblasti nebo se chcete podílet na ochraně životního prostředí vysazením zahrady...
10 úžasných bylinek, které můžete stříhat a budou se vám vracet
Trvalky jsou vynikajícím způsobem, jak si udržet zásoby čerstvých bylinek, aniž byste museli každou ...
|
|
|
|