Vysokokmen

Myslím, že pravdu máte oba.  Skutečně se  tvar stromku - zákrsek - čtvrtkmen - polokmen - vysokokmen určuje podle výšky kmene, je to určeno arbitrážně. Jak praví p. Stanislaw, lze pěstovat zákrsek na bujné podnoži ponecháním krátkého kmínku, musí ovšem použít složitějších zásahů omezujících růst, praktický smysl to příliš nemá. Vypěstovat vysokokmen na zakrslé podnoži MIX nebo JT-E s kmenem 2 metry si vůbec neumím představit. I v optimálním případě by vypadal jak přerostrý angrešt nebo bedla. Navíc nejsou dobré zkušenosti se štěpováním enormně bujných odrůd na zakrslé podnože a naopak.
  Připomínka k Jaderničce. Jeden strom mám a z jejich semen si množím generativní podnože. Školkařský materiál je ovšem značně nesourodý. Jabloň je cizosprašná, semenáč je totiž křížencem Jaderničky a neznámé - většinou kulturní odrůdy, která daný květ opylila. Pozoruji dost velké rozdíly ve vzrůstnosti jednotlivých semenáčků i v odolnosti vůči mrazu. Pověst Jaderničky jako skvělé podnože pochází z Kopanicka na Valašsku, kde bývaly před sto lety sady Jaderniček a kolem nich jen staré plané jabloně a bujně rostoucí "kožeňáky". Proto se taky raději kloním k podnoži A2.
   Osobně jako nejzdravější podnož pod vyšší tvar považuji pláně - ono to pláně je obvykle taky kříženec s kulturní odrůdou, lze mezi nimi aspoň empiricky vybrat rostlinu co nejméně podobnou kulturní odrůdě (tvar listů, trny aj). Ty se mi osvědčily nejlépe, hryzce nezajímají. M.V

No, prodej zákrsků na silně vzrůstné podnoži nebo dokonce prodej zákrsků třešní na ptáčnici se nedá hodnotit nijak jinak než podvod, v tomto případě dokonce umožněný našimi předpisy.  Spousta lidí vůbec neví, jaký vliv mají podnože a stromky koupené jako zákrsky sadí do sponu zákrsků.

Jinak jako podnož používám semenáče od bůhvíjak staré podle vzhledu plané jabloně vyrostlé na polní cestě. Nevyroste výš než asi 6 metrů, pozoruji ji už nejméně 30 let a plodí hodně trpkých kyselých jablíček velikosti 3 - 4 cm. A bojím se. že nějací hloupí cestáři budou čistit okraje cesty a zlikvidují ji.

Co se týká podnoží pod jabloně pěstovaných ze semen, semena klíčí prakticky téměř ze všech jabloní. Když se tak 3 měsice stratifikují nebo semena vloží do půdy na podzim. Jinak, protože i podnože trocho ovlivňují výsledek, tak neberu jako automatický zdroj tu jadrničku, ale volím semena podobných jablek. Tak třeba na zahradě mi nyní roste podnože ze semene jonathanu jakožto zimního jablka a nyní v zimě na ni ten jonathan budu roubovat, pokud to má být jablko letní, tak podnož bych zkusil vypěstovat z letního jablka , třeba skleněné, musí přezrát, aby semena dozrály. Zajímavá a dobře dostupná podnož třeba i ze supermarketových jablek z podobné klimatické oblasti jako je naše by mohla být ze Zlatého deliciuse pro vysokokmen s dnešními odrůdami. I když Delicius jako jablka vyžaduje teplejší polohy, kdoví jestli by Delicius jako podnož nebyl moc citlivý na mráz.  Dobrá podnož pro vysokokmen obecně  a podzimní jablka by mohla být i ze Zlaté parmény.

Semenáče kulturních odrůd bych jednoznačně nedoporučil. Příbuznost s naštěpovanou odrůdou není nutná, afinita u jabloní je povšechně dobrá. Semenáč Jonathanu nemusí být zimní jabloní, ostatně jeden z kříženců Jonathanu - tuším Julia - je letní jablko. Ale hlavně - podnože budou mít naprosto nepředvídatelné vlastnosti ohledně růstu, odolnosti k chorobám aj.  U Průsvitného letního je možné jej vypěstovat pravokořený, docela dobře rostou i plodí.

Ono asi dobrá kvalita a rovnoměrnost semenných podnoží z jaderničky byla i daná tím, že se ty jaderničky braly z  třeba sadu čistých jaderniček  nebo dříve ze sadu jaderniček smíchaných  s jinými odolnými odrůdami, takže křížení dříve tak moc nevadilo. Jestli dneska někdo vezme semena  z jednoho jaderničkového malého stromku uprostřed zahrady, kde jsou jinak vyšlechtěné citlivé kulturní odrůdy, je to rozdíl a výsledné semenáče budou všelijak pestré. Když nic jiného, bude třeba jich vyrůst několik a z nich vybrat podle listů a celkového vzhledu ten co nejvíc podobný jaderničče. Nebo před květem větev jaderničky zabalit do sítě, aby je nemohl opylit hmyz pylem z jiného stromu a  aby jablka vznikla samoopylením. Jinak dobré jednotné semenné podnože by mohly vzniknout z semen Hedvábného pozděkvětného, protože to rozkvétá  tak pozdě, že každá obvyklá jabloň v tuto dobu je už odkvetlá. Taky odolnost by měla být dobrá, jenom to  Hedvábné pozděkvětné je poměrně málo vzrůstné, nevím, co by to dělalo s podnožemi.

Zdravím, rád bych usměrnil dohady okolo Jaderničky. Tato stará odrůda je množitelná semenem. Všeobecně se jí přisuzuje vysoká mrazuodolnost. Pokud vysejete semena Jaderničky, necháte dorůst a zaplodit, na stromě budou opět jaderničky.

Podnože množené semenem mají kůlový kořen, narozdíl od vegetativně množených.

To že nejsou podnože geneticky totožné nemusí být na závadu. Klima je nevyzpytatelné, univerzální typové podnože mohou selhat. Diverzita je zárukou stability. Jednou je důležitější mrazuodolnost, podruhé suchoodolnost, nebo se objeví škůdce, na kterého je některá typová podnož náchylná...

mimo to jsou vegetativně množené podnože často zavirované, staré odrůdy také a když se tio dá dohromady, nemusí to být ideální.

Vítek

Měl bych pár připomínek:

1. Všechny jabloně jsou cizosprašné, zabalení květu, aby došlo k samoopylení je nesmysl. Květy by neopylené odpadly.

2. Vybrat podle listů ten nejpodobnější semenáček jaderničce je rovněž obtížné, jednoleté rostlinky jsou všechny téměř stejné. Všechny dceřiné rostliny mají přesně polovinu vloh od otce a polovinu od matky (i když různě namíchané), to je prostě genetika. Tvar listů je jedna vloha, jiná – třeba mrazuodolnost – může být po otci a stát za nic.

3. Diverzita je zárukou stability pouze ve velkých souborech s možností přirozené selekce. Nechci čekat, až mezi 20-30 nevhodnými podnožemi objevím jednu nadějnou s dobrou vlastností. Na své zahradě potřebuji podnože již vyselektované, ověřené, osvědčené a se známou růstovou potencí.

4. Hedvábné pozděkvěté nemusí být dobrou podnoží. Kvete pozdě, takže květy unikají jarním mrazíkům. To je nám ovšem u podnoží k ničemu, ty nekvetou. Potřebujeme u nich odolnost vůči zimním mrazům ve dřevě a ta je nejistá.

5. Plané jabloně se hodí obecně jako podnože proto, že mají zdravější růst, méně trpí chorobami a zejména - mají vitálnější kořenový systém. Z kulturních odrůd byly oblíbené ty jabloně, které se planým nejvíce podobaly růstem či plody, tedy obsahovaly více jejich genetického materiálu (Jadernička, Croncelské, Northern Spy).

6. Závidím kolegovi z 30.8. jeho starou planou jabloň s malými trpkými plody. Podobné zkušenosti jsem měl taky, jen tu jabloň už vykáceli (vedle ní stálo dokonce ještě jedno – trochu jiné pláně na opylení) Semenáčky s pichlavými trny připomínal spíš planou trnku.

Pokud by mi autor sdělil svůj mail na mou adresu vyslouzilm@seznam.cz, poprosil bych jej o nějaká semínka v obálce.

Tak si ji přeroubujte ;-)

Dobry den, chtel jsme  se zeptat na vas nazor. Koupil jsme si ovocne stromky, jablone Melodii, Rubinolu, hrusne Dicolor a take slivon Wangenheimovu. Ale vsechny jsou ctvrtkmeny a ja bych z nich chtel udelat polokmeny, je takov a moznost? Popripade jak je vysoky ctvrtkmen a polokmen. Nyni maji zalozene korunky, ty by pravdepodoben meli jit dolu.

Dekuji s pozdravem Miki