Jakou odrůdu jste vysadili nebo naroubovali?

Mám dojem, že v této poloze pěstoval Coxovu renetu i pan Vysloužil. Spokojen nebyl. Odvolávám se často na pana Vysloužila, jelikož toho pěstuje nejvíce a znám jeho názory a nakonec svého času jsem znal i chuť jeho některého ovoce. Vzpomínám i na jeho někdejší svolení, že to dělat mohu. Jistě by Vám spíše doporučil Desert. Coxova reneta je ale jenom jedna a není ničím nahraditelná. Poměrně podobnou a dosti výraznou chuť má Bláhova oranžová reneta. Nic není ale úplně to samé. Někdy máte dojem, že v podobě švestky Hanity, Katinky nebo Presenty jíte Domácí švestku, ale je to jen dojem. Chuť je u všech trochu jiná, jen máte pocit dobré švestkové kvality. Já osobně tady nedávám Coxově renetě to nejlěpší a ani ona mně neposkytuje tu svoji klasickou příchuť. I když mně dnes jeden pán soukromě upozornil, že když pan Vysloužil zlikvidoval Bláhovo oranžové, tak to znamená, že to není žádný zázrak, nevěřte tomu. Svoji typicky výraznou příchuť ala Coxova reneta dává i v horších podmínkách. To jen pro toho pána, co mně napsal: "A co pořád máte s tou Bláhovou renetou?"

Letos jsem nic nového nenarouboval, ale poprvé jsem měl možnost ochutnat Kids Orange (ale pouze jediné jablko, další dvě zhnila). Skutečně chuťová lahůdka, ale uvidím, jak to bude s plodností dál. Ve stejném termínu (cca 3 roky zpátky) jsem narouboval Pinovu a také jsem navýsost spokojen s chutí a hlavné příchutí. Naštěstí tolik nehnije. Do třetice jsem na stejný strom dal Iwette a ta si s chutí výše zmíněných nezadá. Po Goldenu má barvu, ale po Coxce výbornou kořeněnou chuť. V takovém jablku bych ji nehledal.
Proto bych chtěl pokračovat a zkusit Bláhovo oranžové, Desert a pak ještě další odrůdy, jestli se mi je podaří sehnat.

Chuť Coxovy je nejtypičtěji renetovitá ze všech jablek a hlavně, ta výrazná chuť je v ní velmi zkoncentrovaná. Problém je, že ta úžasná harmonie netrvá příliš dlouho.
   Já sám jsem Coxovu zrušil už před lety pro její četné neduhy (strupovitost, rakovina, menší plody, menší plodnost, variabilní chuť, aj). Kamarád ve vedlejší vsi ji má stále. Předloni jsem jeho plody ochutnal, sedl jsem na zadek odhodlán k jejímu pěstování se vrátit. Loni jsem jeho plody ochutnal znovu - slabý průměr. Letos mu všechny zmrzly.
   Bláhova oranžová je vzhledem i chutí koxovce trochu podobná. Desert naopak je tvarem, konzistencí i chutí podobný spíš šťavnatějšímu barevnému podzimnímu Goldenu.

Petře, klidně jsi měl pánovi odvětit, že s Bláhovou renetou nemáš zhola nic. Jde o vzácnou odrůdu z poloviny třicátých let, konkrétně o semenáč Blenheimské se sladší chutí, bujným růstem a dobrou odolností k chorobám. Když se někdo chce řídit tím, co pan Vysloužil pokácí nebo vysadí, je to jeho věc. Provděpodobně jsou takové úsudky z nedostatku vlastních zkušeností.

Chybu uděla trochu pan Bláha, že spoustu svých odrůd nazval svým jménem. Logicky se Bláhova reneta a Bláhova oranžová reneta lidem trochu pletou. 
   Nicméně nerozumím tomu, že se tu rozebírá, co jsem si dovolil skácet a co ne. Je to snad jen a jen moje věc. Když jsem začal ovocnařit, byla Bláhova oranžová jednou z několika málo tržních odrůd státního sortimentu. Už není. Asi jsem nebyl sám.

Je to z extrému do extrému, v tehdejší LPO bylo skutečně jen pár jabloňových kultivarů. Když jsem se naposledy díval do SOK, byla tam přibližně devadesátka odrůd. Další s velkou pravděpodobností v příštích letech přibudou. Velký zájem o Bláhovo oranžové mě samotného překvapuje. Přes všechny nedostatky této odrůdy se domnívám, že chutí většinu dnešního sortimentu předčí.

Taky si myslím.

Myslím, že všechny zmiňované odrůdy (Cox, Baláhova or., Desert) jsou typicky samozásobitelské odrůdy s problematickým tržním významem. Coxovka a Bláhova svými nepříliš atraktivními plody, Desert pak krátkou dobou konzumní zralosti. Malopěstitel si lépe určí, kdy dané jablko jíst a ví dobře, co je skryto v menším nenápadném jablku. Do stejné skupiny bych zahrnul třeba Beforest.
   Já osobně - s postupujícím věkem - stále víc preferuju odrůdy, které nedají až tolik práce (s řezem, probírkou, sběrem) a které přinesou kvalitní plody i bez chemické ochrany. Dokonce jim odpustím i to, že chuťově nedosáhnou na úplný vrchol (Rosana, Angold, Delor). 

A které to jsou co nevyžadují tolik práce, Rosana taky nevyžaduje chemii.