Podnož hrušně - kdoule



host - 55.168 (?)
29.10.2019 12:25

Pokiaľ podnož neskoršie ukončuje vegetáciu - tak ja tomu rozumiem tak (ale môžem sa mýliť), že to znamená, že na nej môžete pestovať aj neskoršie dozrievajúce odrody, ale možno tu je riziko, že v prípade skoršieho príchodu mrazov by mohla byť náchylnejšia na zmrznutie. Takže takáto podnož bude skôr vhodnejšia do teplejších polôh. To z toho dedukujem ja. V chladnejšej a vyššej polohe Vám neskoré odrody hrušiek aj tak nedozrejú, takže do vyšších polôh je možno vhodnejšie mať podnože, ktoré skôr zazimujú. Len taká špekulácia. Hrušky na dule nepestujem, takže inak neporadím. Ale možno by ste mohli skúsiť posadiť 2 vzájomne kompatibilné hrušky (sú cudzoopelivé) na 2 rôznych typoch duly a porovnajte si potom rast/odolnosť apod. Bol by to pekný pokus :) Igor

Umístění příspěvku v diskuzi
Připojit reakci

stavba, energie, topení, paliva, voda a odpady, sítě, interiér a dílna
   Předchozí příspěvky  |  1,  2,  3,  4,  5  >   
                     
vyslouzil - Diamantový Zahrádkář .Diamantový Zahrádkář. (18311) - 236.1 (?), 28.10.2019 9:39

To trochu překrucujete. Každá rostlina potřebuje vodu. Rajčata ale snášejí její nedostatek relativně nejlépe. 
   Má-li někdo zahradu ve srážkovém stínu na jižním svahu s lehkou vysychavou půdou, bez dodatčné závlahy se neobejde. Ale z jeho podmínek nelze dělat zákon.

Předchozí příspěvek | adresa příspěvku
Připojit reakci
                     
Mr Bigggg - Diamantový Zahrádkář .Diamantový Zahrádkář. (3225) - 135.175 (?), 28.10.2019 12:40

Zákon je, že rajčata potřebují vodu a její dostatečné množství musí dostat buď z deště nebo ze spodní vody případně z půdní vlhkosti (možná i ze vzduch při vysoké relativní vlhkosti). Kdo tuto vodu nemá, musí zalívat. Ale to se týká všech rostlin včetně keřů a stromů, které jsou na tom poněkud lépe, protože koření podstatně hlouběji. Ještě nikde jsem nečetl, že rajčata nepotřebují vodu, snad jen na internetu.

           Vladimír

Předchozí příspěvek | adresa příspěvku
Připojit reakci
                     
Vlaďka. - Stříbrný Zahrádkář .Stříbrný Zahrádkář. (173) - 180.6 (?), 28.10.2019 13:31

Nechci už to zalévání moc rozebírat, nepatří to do téhle diskuze o podnožích pro hrušně a jsem pak nařčena, že vše chci příliš rozebírat. Tak snad jen to, že opravdu asi hodně záleží na podmínkách, půdě, spodní vodě a nejspíš mnoha dalších faktorech. Rajčata nepochybně vydrží bez zálivky déle, než mělce kořenící zelenina nebo jahody, a stromy zase déle, než rajčata. Opravdu jsem ale měla letos na zahradě místa, kde uschnul i vytrvalý plevel s oddenkem, a znova se zazelenal až po déletrvajícím dešti. A opravdu tu loni měly i vzrostlé stromy podzim už v srpnu, protože shodily 2/3 listí. Takže mě těší, že se najdou i jiní zahrádkáři, kteří rajčata také v době sucha zalévají, jako já.

Předchozí příspěvek | adresa příspěvku
Připojit reakci
                     
Mimmo - Diamantový Zahrádkář .Diamantový Zahrádkář. (2261) - 91.93 (?), 28.10.2019 17:56

Když sedm týdnů neprší a není rosa, vlhkost odpoledne pod 40% a současně teploty denně stoupají nad 35, nezalévané rostliny jsou na umření. Jahody mi shoří každoročně už koncem června, ale asi 10 % se jich na jaře znovu objeví. Zbytek dosázím. Samozřejmě mám i studenou zahradu, kde nezalévám nic. Na druhou stranu, v teplých oblastech se dá při závlaze vypěstovat mnohem více zeleniny a ovoce. A to nemluvím o velikosti a vzhledu.

Nezalévaná thuje spálená z jižní strany
Nezalévaná thuje spálená z jižní strany
Produkty ze zalévaných zahrad v horké oblasti (BG 27.10.2019)
Produkty ze zalévaných zahrad v horké oblasti (BG 27.10.2019)
Předchozí příspěvek | adresa příspěvku
Připojit reakci
                     
host - 55.168 (?), 29.10.2019 12:25

Pokiaľ podnož neskoršie ukončuje vegetáciu - tak ja tomu rozumiem tak (ale môžem sa mýliť), že to znamená, že na nej môžete pestovať aj neskoršie dozrievajúce odrody, ale možno tu je riziko, že v prípade skoršieho príchodu mrazov by mohla byť náchylnejšia na zmrznutie. Takže takáto podnož bude skôr vhodnejšia do teplejších polôh. To z toho dedukujem ja. V chladnejšej a vyššej polohe Vám neskoré odrody hrušiek aj tak nedozrejú, takže do vyšších polôh je možno vhodnejšie mať podnože, ktoré skôr zazimujú. Len taká špekulácia. Hrušky na dule nepestujem, takže inak neporadím. Ale možno by ste mohli skúsiť posadiť 2 vzájomne kompatibilné hrušky (sú cudzoopelivé) na 2 rôznych typoch duly a porovnajte si potom rast/odolnosť apod. Bol by to pekný pokus :) Igor

Předchozí příspěvek | adresa příspěvku
Připojit reakci
                     
Vlaďka. - Stříbrný Zahrádkář .Stříbrný Zahrádkář. (173) - 180.6 (?), 29.10.2019 12:56

U podnože S1 se uvádí, že sice později ukončuje vegetaci, ale že má vysokou mrazuvzdornost. Erika na ní naroubovaná by také měla být mrazuvzdorná, poloha je zhruba střední, aspoň se to domnívám, tak by to snad ještě mohlo být OK.

Ten pokus se stejnou odrůdou hrušně na různých podnožích - S1 a BA-29 mám v plánu udělat, ale pouze na pár let, nemám místo pro dvě vzrostlé hrušně.

Předchozí příspěvek | adresa příspěvku
Připojit reakci
                     
Petr z H - Zlatý Zahrádkář .Zlatý Zahrádkář. (690) - 189.109 (?), 29.10.2019 13:35

Ten pokus se stejnou odrůdou hrušně na různých podnožích - S1 a BA-29 mám v plánu udělat

Já si myslím, že takový pokus nebude o ničem vypovídající. Jistě jste postřehla, že spousta z nás má v poslední době problém s pěstováním hrušní. Velice špatně se ujímají, ačkoli všechny ostatní stromy se chytnou ukázkově. Jak jsem psal, já už zasadil cca 15 hrušní, ale ještě nikdy jsem neměl takovou, která by se normálně ujala a na jaře z ní vyrazily silné metrové výhony. Z jedné už vyhánějí, ale cca po 3 letech. Z další ani po 5 letech nic moc přírůstky. Jednu jsem musel vykopat, protože nepřirostlo vůbec nic - na kořenech byla boulovitost. Jedna zůstala 2 roky špičákem s malými lístky, a na konci druhého roku odešla (kupována u Urbana - už při nákupu měla trochu svraštělou kůru - prý to je normální a jak se napije, tak se vyhladí. Ano, vyhladila se, ale to je vše, co předvedla). Ostatní nějaké malé přírůstky mají, ale v žádném případě metrové pruty, jak se někteří chlubí se svými hrušněmi. A to jim dávám po zasazení tu nejlepší péči (aspoň jsem přesvědčen, ostatnímu ovoci to svědčí). Snažím se nejdřív hledat chybu u sebe, ale žádnou nevidím. Myslím si, že příčina bude v něčem špatném, co s nimi provedou školkaři / prodejci. Nevím, jestli problém při uchovávání několika týdnů na prodejně, nebo vyhánění růstu hnojivy, a nebo něčím jiným. Letos jsem úplně změnil prodejce, zkusil jsem doporučovanou prodejnu ve Strážnici. Výpěstky moc pěkné, ale kořeny mají dost osekané, tak mám opět pochybnosti, zda se tyto standardně ujmou, nebo budou další chcípáci do sbírky. Uvidíme.

Tím chci jen říct, že se vám nepodaří koupit hrušně stejné odrůdy na 2 různých kdoulových podnožích ve stejné (výborné) kondici, aby se po zasazení ukázkově ujaly a předvedly to nejlepší, co byste mohla srovnávat. V tomto směru jsem pesimista a myslím, že jediné, co srovnáte, je "roste pěkně" a "roste mizerně". Srovnání podle mě můžou provést jen sadaři, kteří zasadí stovky hrušní a statisticky dokážou říct, jaký je mezi nimi rozdíl v růstu. Ale ze 2 kousků od různých prodejců? Ale zkuste, třeba budete mít štěstí a v Čechách se prodává kvalitnější materiál než na Moravě. Já už na to po mnoha letech rezignoval a smířil se s tím, že je prostě budu dál zkoušet a udržovat péčí několik let, a třeba se časem některé z nich umoudří...

Předchozí příspěvek | adresa příspěvku
Připojit reakci
                     
Vlaďka. - Stříbrný Zahrádkář .Stříbrný Zahrádkář. (173) - 180.6 (?), 29.10.2019 15:36

Mě je celkem jasné, že ten pokus se dvěma různými podnožemi pouze u dvou stromků a od různých dodavatelů nebude mít velkou vypovídající hodnotu, není to ani primární účel. Právě z důvodu, že má mnoho pěstitelů s hrušněmi problémy, tak jsem se rozhodla pro výsadbu dvou stromků, pro jistotu. Zde jsou hlavní důvody:

1. Vybrala jsem si podnož S1, protože se uvádí, že má oproti ostatním kdoulovým podnožím největší mrazuvzdornost, tvoří silnější kořenový systém než třeba dříve nejběžnější MA a přitom by měla stejně omezovat růst, netrpí nádorovitostí kořenů. Nikdo se ale neozval, že by s ní měl nějaké zkušenosti a třeba s ní budou v mých klimatických podmínkách problémy.

2. Pan Pool má velmi dobré zkušenosti s BA-29 a doporučuje jí. U nás se také prodává, tak předpokládám, že je i pro místní podmínky vhodná, navíc si budu moct stromek sama vybrat. Uvádí se ale, že má menší odolnost k namrzání a méně omezuje růst. To se mi nelíbí, ale třeba to bude nakonec výhoda (to menší omezení růstu).

3. Při výsadbě dvou hrušní ze dvou zdrojů a na dvou různých podnožích mám o něco větší šanci, že se aspoň jedna ujme a poroste.

4. Při roubování bude větší šance, že se roub aspoň na jedné hrušni ujme a nebudu ho muset kupovat znova pro další pokus.

5. Budu mít také dvojnásobnou šanci, že zakoupená hrušeň bude opravdu Erika, na mnoha místech jsem se zde dočetla, že se často stane, že odrůda je nakonec úplně jiná, než ta zakoupená.

Po zhruba 3 - 4 letech se rozhodnu, zda si nechám původně vybranou hrušeň na S1, nebo tu náhradní na BA-29. Takže primárně má tento pokus především ten účel, abych se několik let netrápila přesvědčováním hrušně, aby rostla, než jí zavrhnu a zkusím to znova. Budu mít dvojnásobnou šanci, že to vyjde, i když je mi jasné, že ani tak to není vůbec jisté.

Předchozí příspěvek | adresa příspěvku
Připojit reakci
                     
Poool - Bronzový Zahrádkář .Bronzový Zahrádkář. (52) - 115.144 (?), 29.10.2019 17:17

Máme podobné nápady. :) Také jsem před dvěma letama zdvojoval výsadbu. Ne abych testoval podnože, ale abych se pojistil pro případ že opět pořídím závadnou sazenici. Zakoupil jsem dvě hrušně od dvou různých školkařů. Vysadil těsně vedle sebe... A nechal je ať se předvedou. Nakonec to rozhodnutí, který stromek si ponechám přišlo brzo. Jakmile se na jaře rozvinuly listy, jedna z hrušní vykazovala zřetelné známky napadení hálčivcem hrušňový. Ta šla bez milosti pryč. Jak se tihle roztoči uchytí na zahradě, těžko se jich zbavuje.  Nechal jsem si Bohemicu/BA29 a ta se mě už po dvou letech odměnila nečekanou úrodou hrušek. A bez hálčivců.
Vyhozených 200 Kč mě za to určitě stálo. Samozřejmě je mi jasné, že je to zoufalé řešení, které je prakticky realizovatelné jen u kusové malozahradní výsadby.

Předchozí příspěvek | adresa příspěvku
Připojit reakci
                     
Vlaďka. - Stříbrný Zahrádkář .Stříbrný Zahrádkář. (173) - 180.6 (?), 29.10.2019 20:09

To mě těší, že takové šílenosti nenapadají jenom mě. :-)

Předchozí příspěvek | adresa příspěvku
Připojit reakci
Pokračování této diskuze (další příspěvky)  |  1,  2,  3,  4,  5  >   
zahrada.cz
DŮMACHALUPA.cz
Propojení dvou topení17.3.2024
Propojení dvou topení16.3.2024
Zapalování Husqvarna 40 nehází jiskru13.3.2024
Propojení dvou topení11.3.2024
Propojení dvou topení11.3.2024
Propojení dvou topení11.3.2024
Další příspěvky > 
Informace o serveru | Reklama | Podmínky užívání | Kontakty
(c) Lupo Media s.r.o. 2001 - 2024
DŮMACHALUPA.cz
statistika