Mě je celkem jasné, že ten pokus se dvěma různými podnožemi pouze u dvou stromků a od různých dodavatelů nebude mít velkou vypovídající hodnotu, není to ani primární účel. Právě z důvodu, že má mnoho pěstitelů s hrušněmi problémy, tak jsem se rozhodla pro výsadbu dvou stromků, pro jistotu. Zde jsou hlavní důvody:

1. Vybrala jsem si podnož S1, protože se uvádí, že má oproti ostatním kdoulovým podnožím největší mrazuvzdornost, tvoří silnější kořenový systém než třeba dříve nejběžnější MA a přitom by měla stejně omezovat růst, netrpí nádorovitostí kořenů. Nikdo se ale neozval, že by s ní měl nějaké zkušenosti a třeba s ní budou v mých klimatických podmínkách problémy.

2. Pan Pool má velmi dobré zkušenosti s BA-29 a doporučuje jí. U nás se také prodává, tak předpokládám, že je i pro místní podmínky vhodná, navíc si budu moct stromek sama vybrat. Uvádí se ale, že má menší odolnost k namrzání a méně omezuje růst. To se mi nelíbí, ale třeba to bude nakonec výhoda (to menší omezení růstu).

3. Při výsadbě dvou hrušní ze dvou zdrojů a na dvou různých podnožích mám o něco větší šanci, že se aspoň jedna ujme a poroste.

4. Při roubování bude větší šance, že se roub aspoň na jedné hrušni ujme a nebudu ho muset kupovat znova pro další pokus.

5. Budu mít také dvojnásobnou šanci, že zakoupená hrušeň bude opravdu Erika, na mnoha místech jsem se zde dočetla, že se často stane, že odrůda je nakonec úplně jiná, než ta zakoupená.

Po zhruba 3 - 4 letech se rozhodnu, zda si nechám původně vybranou hrušeň na S1, nebo tu náhradní na BA-29. Takže primárně má tento pokus především ten účel, abych se několik let netrápila přesvědčováním hrušně, aby rostla, než jí zavrhnu a zkusím to znova. Budu mít dvojnásobnou šanci, že to vyjde, i když je mi jasné, že ani tak to není vůbec jisté.