Angrešt - řízkování



host - 149.42 (?)
10.2.2013 20:07
Dobrý den. Moc meruzalkovým stromkům nepřeju. Pokud ale někdo má maličkou zahrádku nebo úzký pruh záhonu, tak jak jinak, než stromky. Nebo když někdo umí dobře štěpovat a je navíc na stromky pečlivý. Proč ne. Kmínek z meruzalky je ale choulostivá věc. Nahnilý kůl, špatný úvazek, návštěva srnce, víc myší, sníh, vítr. Také houby ve dřevě a 10-15 roků znamenají konec. To jsou všechno věci, které se keře moc netýkají. Špatný výhon se odstřihne a keř roste dál. Nevím, jestli je Josta dobrá trvalá podnož na kmínek. Dlouho se mi zdála být velmi odolná. Během loňského roku mi ale všechno starší dřevo keřů Jost odumřelo (3-5leté, velký pozdní mráz?, nikdy jsem to neviděl). Do podzimu pak byly na vysokých (nedostřižených) pahýlech plodničky hub. Přitom ale na mladých Jostách, angreštu a rybízu nebylo nic zvláštního vidět (jen zmrznutí plůdků). U angreštu raší každý pupen a udělá nějaký přírůstek. To (taky trny, tenké větvičky, poléhání) dělá keř hustý, zapletený, nepřístupný. Když se pak ostříhá, má výhon spousta nezhojených ran a ostříhaný výhon už často valně neroste. Myslím si, že je lepší nenechat ze země keř volně obrážet, ale zapěstovat za sezonu jen 1-2 dlouhé, silné výhony. S výhony, zvolenými k dalšímu pěstování, si pak dát na jaře tu práci a vylámat (vyslepit v rukavicích) spodní pupeny. Vzniknou docela dlouhé a rovné pruty. Postupně pak na několika, s použitím nějaké opory, zapěstovat vyvýšenou „společnou“ korunu. Nemocné, nevhodné výhony se nahradí celé. JG
Umístění příspěvku v diskuzi
Připojit reakci

stavba, energie, topení, paliva, voda a odpady, sítě, interiér a dílna
   Předchozí příspěvky  |  1,  2,  3,  4   
                  
host - 149.42 (?), 8.2.2013 20:39

Dobrý den.
Přiznám se, že já jsem taky nepochopil to o tom aprílu. Většinu svých odrůd angreštu jsem pořídil jako stromky a vysadil je „na plocho“ ke zpětnému zpravokořenění. A to především ze šetrnosti. Mně se jeví jako úspora peněz koupit stromek, tedy tvar který nechci o cca 30 Kč dráž, než nová cesta autem na další nákup cca 20 km tam a 20 km zpátky, znovu s nadějí, že třeba příště bude k mání keř hledané odrůdy. Třeba dokonce za rok nebo dva. To je i úspora času. 
Také vím, že někomu (někdy) se i řízkování angreštu daří. Viděl jsem to. Ale jen v hodně vlhkém a zastíněném místě. Jinak na záhonech, kde rybízy z řízků koření zcela spolehlivě, angreštový řízek nezakoření.
Taky se pořád srovnává angrešt stromek a keř. Dříve lidé keře angreštu, nebo řady keřů, běžně „podkládali“ ohrádkou z latí nebo tyčkoviny. Já si (někdy) dělám „stromkokeře“ s kmínky cca 1 m. Připojuji schématický obrázek. Kolíky a izolovaný elektrikářský drát. Dřevěné kolíky vydrží cca 4 roky. Pak se vymění, nebo se drát uváže ke kmínkům. Pak už je „konstrukce“ v podstatě bezúdržbová a samonosná. Počet pěstovaných výhonů může být různý (3 a víc). Při potřebě zapěstování nového výhonu se ponechá 1(až 2) nový (ostatní vyštípnuté), aby narostl do potřebné délky. Příští jaro se mu vyslepí spodní pupeny do požadované výšky větvení a založí se korunka. Asi metrový výhon je možné zapěstovat u 3letého keře. Dále používám pro pěstování keřů angreštu ještě „systém houštinka“. To výhony vysoké cca 50 cm, zahřížím (po celé délce až ke špičce) na různé strany a hřížence neodděluji od matky. Výhony takového „keře“ pak vyrůstají z plochy a ne z jednoho kořenového krčku. Objem koruny „keře“ je pak mnohonásobek korunky stromku. Charakter růstu, silné, slabé dřevo, vzpřímený, převislý růst, jinak neřeším. Pěstuji jen rezistenty bez chemie. JG


Předchozí příspěvek | adresa příspěvku
Připojit reakci
                     
vyslouzil - Diamantový Zahrádkář .Diamantový Zahrádkář. (18311) - 102.201 (?), 9.2.2013 10:14

To je moc pěkný příspěvek.
   Přiznám se, že před 30 lety jsem zrušil všechny angreštové keře a vysadil samé štěpovance na meruzalce. Jednoduše proto, že se lépe sklízejí a k opoře stačí dlouhý kůl. Používám železnou  vodovodní trubku, jelikož musí zůstat po celý život stromku a dřevěný by uhnil.
   Jenomže v posledních letech mi botrytida na meruzalce kosí stromky jeden za druhým, tak přemýšlím o jiné formě. Váhám mezi pravokořeným stromkem, nějakým tím stromkokeřem nebo štěpováním na jostu. Tady ovšem nevím, nedopadlu-li stejně jako s meruzalkou. Ke klasickémnu keři se vracet nechci.

Předchozí příspěvek | adresa příspěvku
Připojit reakci
                     
P.Z. - Zlatý Zahrádkář .Zlatý Zahrádkář. (717) - 148.21 (?), 9.2.2013 23:39

Podobne ako vy, tak aj ja mam podobne uvahy. Mam v plane vysadit väcsie mnozstvo stromcekovych egresov, vrublovanych na jostu.

 V jeseni roku 2011 som dal zakorenit vela odrezkov, ktore mi minuleho roku pekne zakorenili, cast z nich som presadil na trvale stanovisko kde z nich budu podnoze pre stromceky, dalsie mam v plane este vysadit na jar.

No rozhodol som sa ze ich budem pestovat bez opory (nakolko ide o väcsie mnozstvo), a tak by som potreboval radu, aku max. vysku kmienka mozem pouzit, aby kmen josty, v plnej rodivosti, uniesol korunku egresov bez ujmy? Nemate to niekto nahodou odskusane, aby som nemusel experimetovat s rôznymi vyskami?

Předchozí příspěvek | adresa příspěvku
Připojit reakci
                     
Mimmo - Diamantový Zahrádkář .Diamantový Zahrádkář. (2261) - 66.105 (?), 10.2.2013 11:42

Nedoporučuji pěstování bez opory.  Kmen korunku unese, ale při silné bouřce se vylomí v jakékoliv výšce. Natáhněte aspoň drát.

Předchozí příspěvek | adresa příspěvku
Připojit reakci
                     
ivan z okénka - Zlatý Zahrádkář .Zlatý Zahrádkář. (800) - 165.42 (?), 10.2.2013 11:50

Josta je jako podnož docela dobrá věc. Dost sílí, nevím jestli v kombinaci s angrešty to nebude příliš. I když jsme pěstovali angrešty na kmínku 60 cm, vázali jsme je. Jedna věc je zlomení kmínku druhá vylomení roubu při vysoké úrodě a třeba větrné smršti. 

      Abyste nedošel při pěstování bez opory k těmto škodám, bylo by lepší udělat ten kratší kmínek z řízku angreštu. Už jsem tu psal jak se dají zakořenit v podmínkách, kdy máte skleník nebo množárnu, ale velmi dobře jsou i roubů troubovaných na zakořenělé, ale i čerstvé řízky Josty, meruzalky, popř. čeveného rybízu J.V. Teets.  Vysadit je tak, aby z roubu koukalo nad povrch je jedno dvě očka. Můžete je zahrnout celé nebo jak tu psal jeden autor s tou bavlnkou. Vcelku dobře to vychází i bez toho povolování. Když roub nad místem, kde je páska tloustne, narůstá, vlastně se sám odštípne od podnože.

     Na podzim se rozhodnete, jestli terminál hnát na výhon, na kterém - až naroste do potřebné délky založíte korunku, nebo jestli si založíte keře. Pokud víte jak angrešty, které chcete tímto způsobem pěstovat, rostou, vybírejte ty pevně rostoucí a odolné hnědému padlí. Převislá korunka ve výšce 60 cm nad zemí není žádná ideální záležitost k ošetřování, ani ke sklizni.

Předchozí příspěvek | adresa příspěvku
Připojit reakci
                     
ivan z okénka - Zlatý Zahrádkář .Zlatý Zahrádkář. (800) - 165.42 (?), 10.2.2013 12:01

    Dobrý den pane Vysloužile. I řez a místo roubování na Jostě jsou stejně náchylné na botrytidu. Možná je to hloupost, ale stromky rybízu, které jsem měl naočkované ji nechytaly. Ale angrešt jsme tak nezkoušel. Hrál jsem si s dvoubarevnými korunkami. Tak jako u růží. Na jednu stranu očko červeného rybízu, na druhou bílý. Bylo to docela pěkné.

    Protože musím ošetřovat proti hnědému padlí i odolné odrůdy, které v zahrádce mám, keře a ani pravokořenné nižší stromečky nemám. Nějak věřím tomu, že solidní řez a rychlé osychání korunky mi pomáhá s touto chorobou. Z rybízů jsem si udělal stromek z keře Heinemanna. Podle toho, jak bujně keře angreštů, které trh nabízí, rostou, myslím, že by šel vytáhnout i výhon na solidní výšku, obvyklou u stromkových tvarů.

Předchozí příspěvek | adresa příspěvku
Připojit reakci
                     
host - 149.42 (?), 10.2.2013 20:07
Dobrý den. Moc meruzalkovým stromkům nepřeju. Pokud ale někdo má maličkou zahrádku nebo úzký pruh záhonu, tak jak jinak, než stromky. Nebo když někdo umí dobře štěpovat a je navíc na stromky pečlivý. Proč ne. Kmínek z meruzalky je ale choulostivá věc. Nahnilý kůl, špatný úvazek, návštěva srnce, víc myší, sníh, vítr. Také houby ve dřevě a 10-15 roků znamenají konec. To jsou všechno věci, které se keře moc netýkají. Špatný výhon se odstřihne a keř roste dál. Nevím, jestli je Josta dobrá trvalá podnož na kmínek. Dlouho se mi zdála být velmi odolná. Během loňského roku mi ale všechno starší dřevo keřů Jost odumřelo (3-5leté, velký pozdní mráz?, nikdy jsem to neviděl). Do podzimu pak byly na vysokých (nedostřižených) pahýlech plodničky hub. Přitom ale na mladých Jostách, angreštu a rybízu nebylo nic zvláštního vidět (jen zmrznutí plůdků). U angreštu raší každý pupen a udělá nějaký přírůstek. To (taky trny, tenké větvičky, poléhání) dělá keř hustý, zapletený, nepřístupný. Když se pak ostříhá, má výhon spousta nezhojených ran a ostříhaný výhon už často valně neroste. Myslím si, že je lepší nenechat ze země keř volně obrážet, ale zapěstovat za sezonu jen 1-2 dlouhé, silné výhony. S výhony, zvolenými k dalšímu pěstování, si pak dát na jaře tu práci a vylámat (vyslepit v rukavicích) spodní pupeny. Vzniknou docela dlouhé a rovné pruty. Postupně pak na několika, s použitím nějaké opory, zapěstovat vyvýšenou „společnou“ korunu. Nemocné, nevhodné výhony se nahradí celé. JG
Předchozí příspěvek | adresa příspěvku
Připojit reakci
                  
host - 97.14 (?), 13.2.2013 10:24

Naprosto srozumitelný a pravdivý příspěvek. Jsem v podstatě zahrádkář "diletant", ale v příspěvku uvedené mám ověřeno.

Předchozí příspěvek | adresa příspěvku
Připojit reakci
                     
Vladis - Bronzový Zahrádkář .Bronzový Zahrádkář. (97) - 147.190 (?), 23.2.2013 9:33

Vlani v marci som dal odrezky egresa do nadoby s vodou, z 8 sa prijali 2, po niekolkych tyzdnoch im zacali rast korene. Po vysadeni na zahradu pekne rastli. Este podotykam ze odrezky neboli zrovna idealne, takze v pripade kvalitnych odrezkov by mohla byt uspesnost vyssia, kazdopadne mnozit vo vode sa tiez da.

Předchozí příspěvek | adresa příspěvku
Připojit reakci
   
PeterNR - Stříbrný Zahrádkář .Stříbrný Zahrádkář. (306) - 163.118 (?), 27.3.2013 16:18

Dobrý deň,

podarilo sa mi zohnať 4 odrezky odrody Neguš, a tak uvažujem čo s nimi. Skladujem ich v chladničke, ale už trochu začínajú rašiť.

Meruzalku nemám, ale mám jostu, tak skúsim dva zaštepiť, len čakám na lepšie počasie. Josty sú síce už hodne narašené, ale mrzne a sneží. Čo by ste poradili, je lepšie počkať na oteplenie aj za cenu rizika, že vrúble v chladničke budú ďalej rašiť?

Alebo je lepšie egreš čím skôr naočkovať, napr. na Forkerta, resp. je lepšie vrúbľovať do rázštepu?  Pri ovocných stromoch uprednostňujem očkovanie, čo je výhodnejšie u egreša?

Dva zvyšné odrezky uvažujem že skúsim zapichnúť do kvetináča, ako poistku ak by náhodou štepenie nevyšlo, možno zakorenia. 

Ešte jedna skúsenosť k pestovaniu. Mám drobné ovocie len v kríkovom tvare. Pestujem ich pri drôtenke s 3 drôtmi nad sebou (60-120-180 cm), ponechávam niekoľko najsilnejších výhonov na ker, a postupne ako rastú ich vyväzujem vedľa seba, tak aby sa nekrižovali, do tvaru vejára. Majú tak dosť svetla aj vzduchu.

Peter

Předchozí příspěvek | adresa příspěvku
Připojit reakci
Pokračování této diskuze (další příspěvky)  |  1,  2,  3,  4   
zahrada.cz
DŮMACHALUPA.cz
Propojení dvou topení17.3.2024
Propojení dvou topení16.3.2024
Zapalování Husqvarna 40 nehází jiskru13.3.2024
Propojení dvou topení11.3.2024
Propojení dvou topení11.3.2024
Propojení dvou topení11.3.2024
Další příspěvky > 
Informace o serveru | Reklama | Podmínky užívání | Kontakty
(c) Lupo Media s.r.o. 2001 - 2024
DŮMACHALUPA.cz
statistika