Dobrý den.
Přiznám se, že já jsem taky nepochopil to o tom aprílu. Většinu svých odrůd angreštu jsem pořídil jako stromky a vysadil je „na plocho“ ke zpětnému zpravokořenění. A to především ze šetrnosti. Mně se jeví jako úspora peněz koupit stromek, tedy tvar který nechci o cca 30 Kč dráž, než nová cesta autem na další nákup cca 20 km tam a 20 km zpátky, znovu s nadějí, že třeba příště bude k mání keř hledané odrůdy. Třeba dokonce za rok nebo dva. To je i úspora času. 
Také vím, že někomu (někdy) se i řízkování angreštu daří. Viděl jsem to. Ale jen v hodně vlhkém a zastíněném místě. Jinak na záhonech, kde rybízy z řízků koření zcela spolehlivě, angreštový řízek nezakoření.
Taky se pořád srovnává angrešt stromek a keř. Dříve lidé keře angreštu, nebo řady keřů, běžně „podkládali“ ohrádkou z latí nebo tyčkoviny. Já si (někdy) dělám „stromkokeře“ s kmínky cca 1 m. Připojuji schématický obrázek. Kolíky a izolovaný elektrikářský drát. Dřevěné kolíky vydrží cca 4 roky. Pak se vymění, nebo se drát uváže ke kmínkům. Pak už je „konstrukce“ v podstatě bezúdržbová a samonosná. Počet pěstovaných výhonů může být různý (3 a víc). Při potřebě zapěstování nového výhonu se ponechá 1(až 2) nový (ostatní vyštípnuté), aby narostl do potřebné délky. Příští jaro se mu vyslepí spodní pupeny do požadované výšky větvení a založí se korunka. Asi metrový výhon je možné zapěstovat u 3letého keře. Dále používám pro pěstování keřů angreštu ještě „systém houštinka“. To výhony vysoké cca 50 cm, zahřížím (po celé délce až ke špičce) na různé strany a hřížence neodděluji od matky. Výhony takového „keře“ pak vyrůstají z plochy a ne z jednoho kořenového krčku. Objem koruny „keře“ je pak mnohonásobek korunky stromku. Charakter růstu, silné, slabé dřevo, vzpřímený, převislý růst, jinak neřeším. Pěstuji jen rezistenty bez chemie. JG