Kvas z Hanity do hnoje?



vyslouzil - Diamantový Zahrádkář .Diamantový Zahrádkář. (18311) - 236.1 (?)
16.8.2018 7:48

Porovnání třešňovic má jeden problém. U třešní je obrovský rozdíl v aromatičnosti destilátu v závislosti na použité surovině. Třešňovice z přezrálých skorých srdcovek (např. Kaštánky)  je o třídu lepší než z pozdních chrupek. Rád bych se stal nezávislým arbitrem. Ovšem ochutnávat bych musel anonymně. Jinak bych asi nebyl nestranný a fandil značce pavelmicek.
   Co se týče průtahového destilátu. Měl jsem za to, že se používá tam, kde surovina je vzácná,  a vysoce aromatická, kde by výroba klasickým kvašením nebyla možná či rentabilní a výsledek ani nebyl lepší. Tedy jalovec, maliny, hořcový kořen, plané trnky, aj. Že by někde dělali průtahový destilát z jablek, hrušek nebo třešní, to jsem neslyšel a že by byl lepší než z fermentovaného ovoce, tomu snad nikdo nevěří.

Umístění příspěvku v diskuzi
Připojit reakci

stavba, energie, topení, paliva, voda a odpady, sítě, interiér a dílna
   Předchozí příspěvky  |  1,  2,  3   
                  
vyslouzil - Diamantový Zahrádkář .Diamantový Zahrádkář. (18311) - 236.1 (?), 16.8.2018 7:48

Porovnání třešňovic má jeden problém. U třešní je obrovský rozdíl v aromatičnosti destilátu v závislosti na použité surovině. Třešňovice z přezrálých skorých srdcovek (např. Kaštánky)  je o třídu lepší než z pozdních chrupek. Rád bych se stal nezávislým arbitrem. Ovšem ochutnávat bych musel anonymně. Jinak bych asi nebyl nestranný a fandil značce pavelmicek.
   Co se týče průtahového destilátu. Měl jsem za to, že se používá tam, kde surovina je vzácná,  a vysoce aromatická, kde by výroba klasickým kvašením nebyla možná či rentabilní a výsledek ani nebyl lepší. Tedy jalovec, maliny, hořcový kořen, plané trnky, aj. Že by někde dělali průtahový destilát z jablek, hrušek nebo třešní, to jsem neslyšel a že by byl lepší než z fermentovaného ovoce, tomu snad nikdo nevěří.

Předchozí příspěvek | adresa příspěvku
Připojit reakci
                  
pavelmicek - Bronzový Zahrádkář .Bronzový Zahrádkář. (55) - 25.73 (?), 16.8.2018 10:40

pavel.micek@tiscali.cz Už jsem koupil 3dc petku :-)

Postarám se tady o objektivní a slepou ochutnávku ve vícero osobách. Očekávám velmi rozdílné pálenky. Rozhodně nemám problém připustit prohru ;-)

Předchozí příspěvek | adresa příspěvku
Připojit reakci
                     
Mikeš13 - Diamantový Zahrádkář .Diamantový Zahrádkář. (1994) - 224.76 (?), 16.8.2018 12:14

Víte, které odrůdy jste na kvas použili?

Předchozí příspěvek | adresa příspěvku
Připojit reakci
                     
host - 111.183 (?), 17.8.2018 12:58

Při té výměně vzorků omezte dobu pobytu pálenky v petce na minimum, ono to pak něčím načichne, z toho plastu.      Rosťa

Předchozí příspěvek | adresa příspěvku
Připojit reakci
                     
host - 111.183 (?), 17.8.2018 13:15

Pro hosta 156.131.   Použil jsem enzym Distizym FM. Švestky jsem rozmělňoval vrtákem na maltu ve vrtačce ve větším kbelíku. Ovoce je vskutku po hodině nebo několika hodinách tekuté. O nějakém nežádoucím vzduchu v kvasu nemůže být řeč. S účinkem jsem spokojený, budu to používat vždy. Kvasinky jsem dal Spiriferm Arom, s vinnými jsem měl někdy nějaký problém, tak zkouším tyto. A nakonec Vitamon Combi. Dávkování všeho dle doporučení na obalech, koupil jsem to přes internet. Určitě tím nejde nic pokazit.        Rosťa

Předchozí příspěvek | adresa příspěvku
Připojit reakci
                     
vyslouzil - Diamantový Zahrádkář .Diamantový Zahrádkář. (18311) - 92.38 (?), 22.8.2018 13:15

Dávkování všeho dle doporučení na obalech, koupil jsem to přes internet. Určitě tím nejde nic pokazit.

Pokazit určitě ne. Ale pokud dodržíme doporučené dávkování, příprava kvasu se dost prodraží. Já přidávám ušlechtilé kvasinky jen do zákvasu, kterým rozkvasím první sud. Do dalších už dávám pěnu a trochu tekutého podílu z plného sudu předešlého.
   Enzymy do švestek nedávám, pektinů obsahují málo, efekt nemůže být patrný. U jádrovin to jistý smysl mít může, i tak si myslím, že k vydatné pektolýze dojde i během samotného kvašení. I krátké nakvašení např. jablek dramaticky sníží jejich želírovací schopnost.
    Živná sůl zřejmě má opodstatnění, i když mnozí profesionální výrobci tvrdí, že v celém ovoci je živin pro kvasinky dost. Existují levnější alternativy živných solí - např.  trocha umělého hnojiva s B vitaminem.

Předchozí příspěvek | adresa příspěvku
Připojit reakci
   
pavelmicek - Bronzový Zahrádkář .Bronzový Zahrádkář. (55) - 25.73 (?), 28.8.2018 11:49

Takže JAK TO CELÉ DOPADLO:

1. Resumé na původní téma: KVAS HANITY do hnoje nepoletí, kvasy se rozdělí na dvě várky, v první budou všechny potenciálně horší. Díky za názory.

2. Nakonec asi důležitější otázka tohoto vlákna, jak je to s tím PŘÍDAVKEM CUKRU v třešňovém kvasu.

Mluvím jenom za sebe, ostatní zúčastnění degustace se případně také vyjádří. Oba vzorky považuji za velmi kvalitní, byly tedy dobře vedeny kvasy i destilace.

Ku mému překvapení se nepotvrdily 2 nejčetnější fámy, které s přídavkem cukru kolují: pálenka s přídavkem cukru nebyla ani ostřejší a neprojevilo se ani naředění třešňového aroma řepným líhem. Obě pálenky jsou v aroma velmi rozdílné, to bude důsledkem rozdílných odrůd. Pálenka s cukrem je intenzivnější s výraznějším projevem třešní, nicméně dle mne je v ocasu cítit nepříjemnou dochuť zkažené třešně. Tento dojem ale má menšina a obecně se většině jeví jako vítěž třešňový kvas s přídavkem cukru.

Pokud bych si z toho měl udělat resumé: Tvrzení pana Rafaela, že přídavek cukru do kvasu, respektive takto vytvořený řepný líh se nechová jako líh přidaný do pálenky po destilaci, bude pravdivé. Pravděpodobně naopak, má pozitivní efekt v maceraci aroma. Nicméně jak tvrdí pan Vysloužil, macerace ovoce musí být konečná! V určitem momentu bude přídavek cukru/líhu přecházet do fáze, kdy efekt ředění je poměrově významější než efekt macerování.

Z toho si vyvozuji, že každé ovoce/odrůda by asi mělo mít jakousi mez cukernatosti, při které vytvořený alkohol (jakéhokoli původu) efektivně maceruje veškerá aroma v ovoci. Při překročení této cukernatosti začne převažovat míra ředění aromat alkoholem.

Myslím si, že rané ovoce s výrazným aroma (třešně, višně, meruňky?) ale nízkou cukernatostí má smysl přicukřit. U švestek při hodnotách 20°Bx a více si to zatím nemyslím.

Předchozí příspěvek | adresa příspěvku
Připojit reakci
      
vyslouzil - Diamantový Zahrádkář .Diamantový Zahrádkář. (18311) - 92.238 (?), 28.8.2018 12:49

Já osobně si myslím, že onou (maximální) mírou přicukrování kvasu by měla být prokvasitelnost cukerného roztoku. Ta se u Saccharomyces cerevisiae pohybuje někde kolem16%. Sladit kvas víc má za následek pouze víc cukru ve výpalkách. Je třeba vzít v úvahu dva faktory:
1. Procenta cukru neodpovídají stupňům Brixi (procent je o 3-4% méně dle ovoce
2. V objemu kvasu je třeba brát v potaz jen tekutý podíl - odečíst objem balastu - pecek, slupek, sušiny, v nich se cukr nerozpouští.

Předchozí příspěvek | adresa příspěvku
Připojit reakci
1,  2,  3   
zahrada.cz
DŮMACHALUPA.cz
Propojení dvou topení17.3.2024
Propojení dvou topení16.3.2024
Zapalování Husqvarna 40 nehází jiskru13.3.2024
Propojení dvou topení11.3.2024
Propojení dvou topení11.3.2024
Propojení dvou topení11.3.2024
Další příspěvky > 
Informace o serveru | Reklama | Podmínky užívání | Kontakty
(c) Lupo Media s.r.o. 2001 - 2024
DŮMACHALUPA.cz
statistika