Takže JAK TO CELÉ DOPADLO:

1. Resumé na původní téma: KVAS HANITY do hnoje nepoletí, kvasy se rozdělí na dvě várky, v první budou všechny potenciálně horší. Díky za názory.

2. Nakonec asi důležitější otázka tohoto vlákna, jak je to s tím PŘÍDAVKEM CUKRU v třešňovém kvasu.

Mluvím jenom za sebe, ostatní zúčastnění degustace se případně také vyjádří. Oba vzorky považuji za velmi kvalitní, byly tedy dobře vedeny kvasy i destilace.

Ku mému překvapení se nepotvrdily 2 nejčetnější fámy, které s přídavkem cukru kolují: pálenka s přídavkem cukru nebyla ani ostřejší a neprojevilo se ani naředění třešňového aroma řepným líhem. Obě pálenky jsou v aroma velmi rozdílné, to bude důsledkem rozdílných odrůd. Pálenka s cukrem je intenzivnější s výraznějším projevem třešní, nicméně dle mne je v ocasu cítit nepříjemnou dochuť zkažené třešně. Tento dojem ale má menšina a obecně se většině jeví jako vítěž třešňový kvas s přídavkem cukru.

Pokud bych si z toho měl udělat resumé: Tvrzení pana Rafaela, že přídavek cukru do kvasu, respektive takto vytvořený řepný líh se nechová jako líh přidaný do pálenky po destilaci, bude pravdivé. Pravděpodobně naopak, má pozitivní efekt v maceraci aroma. Nicméně jak tvrdí pan Vysloužil, macerace ovoce musí být konečná! V určitem momentu bude přídavek cukru/líhu přecházet do fáze, kdy efekt ředění je poměrově významější než efekt macerování.

Z toho si vyvozuji, že každé ovoce/odrůda by asi mělo mít jakousi mez cukernatosti, při které vytvořený alkohol (jakéhokoli původu) efektivně maceruje veškerá aroma v ovoci. Při překročení této cukernatosti začne převažovat míra ředění aromat alkoholem.

Myslím si, že rané ovoce s výrazným aroma (třešně, višně, meruňky?) ale nízkou cukernatostí má smysl přicukřit. U švestek při hodnotách 20°Bx a více si to zatím nemyslím.