Jiná podnož než myrobalán

Jinak těm odkopkům. jsou dvě cesty -

• jedna je že odkopky se zaškolkují a následující termín očkují nebo roubují.
• druhá cesta je, že se (bez znalosti jak vypadá kořenový systém pod zemí) očkují či roubují IN SITU na místě kde planě rostou. Ujaté špičáky se pak přesazují na cílové místo, nebo do školky.

Pokud při použití první metody je podnož takto získaná velmi kvalitní, lze ji roubovat v ruce a sázet do kontejneru (či do té školky) již připravený polotovar.

Skutečnost, že Vysloužil je kopyto, ještě neznamená, že metoda je špatná. Myrobalány se množí oběma způsoby. Asi nejčastěji používaný myrobalán MY-KL-A se množí téměř výhradně vegetativně (obvykle bylinnými řízky), naopak MZ-VS-1 častěji generativně semenem. Jestli se podnože množí i z meristémů, nevím, bylo by to asi zbytečně drahé.
   Tvorba předčasného obrostu je dána geneticky a závisí taky na růstové potenci výhonu. Odkopek ji má větší (má k dispozici celý kořenový systém stromu), ale když se od matečné rostliny odkopne, přirůstá (podle množství zachovaných kořínků) tak málo a bez předčasného, že po roce často ještě není naštěpovatelný.
     Kulturní slivoně se neřízkují. Důvodem není jen to, že špatně zakořeňují. Jde to levněji, rychleji a využívá se i růstových vlastností podnoží.
     Souhlasím, že myrobalánové semenáčky mají mnohem lepší kořenový systém a je to jediná podnož, kterou lze i v mých polních podmínkách naočkovat hned v roce výsevu (možná ještě broskvoň).

Vámi popsaná výtěžnost řízků Ackermannovy slívy je plně srovnatelná s tím, jak si dal tchán 600 řízků zakořenit na profesionální pracoviště a zpět dostal úplně stejný poměrný díl jako Vy, pane doktore. Dle mne určitě nejste kopyto.

Meristémy jsou ve vegetativním množení (na profesionální úrovni) dosti rozšířené, zejména pro typy podnoží, kde se obtížně vytváří matečnice na odkopky. Navíc podnože z meristémů si podrží neochotu podrůstat a vymlazovat z kořenů.

asi jsem formuloval dotaz povrchně -šlo mi o semenáčky pro další praxi a jen jsem popsal různé druhy podnožových peckovin (přesměrování na využití ovoce bylo zbytečné)

Když už se bavíme o založení sadu, tak bych se ještě chtěl zeptat, čím by jste mi doporučili ošetřit smrkovou kulatinu, spíš její část, která bude v zemi a tyto kůly budou sloužit jako sloupky na pletivo. Děkuji

Top je plamen a dým. A kůly dobře odkorněte, ať si nepřilákáte do sadu kůrovce! S.P.,Ch.

No, já nevím. Jestli chcete plot kolem sadu jen na 5 let aby stihly stromky povyrůst a nehrozilo sežrání zajícem, tak je to skoro jedno.  Má-li být plot nastálo, pak bych smrkové kůly jsko sloupky k plotu rozhodně nedoporučil.  Když si spočítáte, koli stojí pletivo, co to dá práce, tak jakékoli ošetření dřevěného kůlu bude mít jen dočasnou trvanlivost. Vždyť betonové vinohradnické sloupky seženete do 2 stovek. Trváte-li na dřevěných, asi bych investoval do hloubkové penetrace a kůly bych v zemi upevnil štěrkem či kačírkem, abych zabránil kontaktu s hlínou. Kombinace vzduchu, vody a půdních mikrobů je pro každé dřevo fatální.

To sem teda myslel, že to vydrží aspoň 10 let :-) Ale ikdyž betonový sloupek stojí 200 kč, tak je to celkem investice, tyto kulatiny ze smrku sem sehnal všechny za 200 kč.

Zelenou renglódu jako alternativní podnož k myrobalánu mohu jen doporučit.

A kůly dobře odkorněte, ať si nepřilákáte do sadu kůrovce!

Kůrovec se s radostí pustí pouze do živého lýka.Do dřevěného, neokorovaného,byť ještě né zcela suchého kůlu ani náhodou.