Taky jsem zakládal slívový sad a řešil jsem problém podnoží, nejdřív jsem používal švestkové odkopky, které jsem buď přímo sadil v áleji u cesty nebo některé rouboval, pak mi začaly 20 let staré čačanské odnožovat a tak jsem během tří let postupně narouboval 60 stromků na myrobalánu.Na podzim jsem nakoupil podnože myrobalánu a zelené ryngle, které budu na jaře roubovat.
Zelenou jsem bral pro vysazení v částečné mokřině a menšímu vzrůstu - jak se uvádí, ale pak jsem si uvědomil že dříve jsem jezdil hodně vlakem a vzpomněl jsem si na mokřiny mezi náspy a polnostmi které jsou u trati zaplněné všemi druhy třešňového myrobalánu a je jim jedno jestli rostou v suchém náspu bez ornice nebo mají část kořenů v bažině nebo strouze.
Tak jsem se rozhodl že na mírně podmáčený pozemek na jaře nakoupím další podnože myrobalánu, které nasadím přímo na místo v rozestupech tří metrů a mezi řadami nechám pět metrů - roubovat je budu až vyroste pořádný kmínek, chci kombinovat různé odrůdy slivoní tak že každou lichou naroubuji odrůdu která vytváří úzké vřeteno tak aby mi slivoně v rozestupu tří metrů netrpěly a nesnažili se růst do velké výšky.
Na zahradě mám zkušenost že i obyčejná domácí švestka zastíněná dalším stromem roste do osmi metrů kdežto nezastíněná své větve ohýbá pod úrodou a maximální výška je 5 metrů a nestíní další v řadě.
Vašek
. S.P.,Ch.
