Slivovice vs. calvados

Planá jablka mívají poměrně tvrdou dužinu a poměrně ostrý sladkokyselý mošt. Staré odrůdy mají tu tvrdou dužinu i ten mošt po nich, třeba jadernička ale znatelně i jiné. Novější odrůdy mají vyšlechtěnou měkčí dužinu a často méně kyselý planější mošt, ale jablko je celkově měkčí a proto je pro přímý konzum hodnoceno lépe. Stačí porovnat "novější" Golden Delicius, o kolik má měkčí dužinu, která umožnuje jako měkká prodávat v supermarketech  i vysloveně nezralá podtržená jablka a o kolik má planější mošt, takže ta vysloveně nezralá podtržená jablka nejsou kyselá.

Empiricky to popisujete zcela správně. Rozdíl v tvrdosti a měkosti dužiny, stejně jako ve velikosti plodů  je ale způsoben častěji pěstitelským tvarem a agrotechnikou než  starou či novou odrůdou. Ostatně Golden D.  je poměrně stará odrůda. Jasně, jarerníčky budou malé a tvrdší vždycky.
   Dobře hnojené, prořezávané a zalévané stromy plodí jablka větší, sladší, možná šťavnatější, tedy měkší a "řidší", mají relativně méně slupek, jader, kyselin, aromatu. Takže paradoxně chuťově lahodnější plody dávají prázdnější mošt.
   Chutnal jsem mošt ze zanedbaného sadu z drobných Goldenů a Red Deliciousů - obojí tvrdé slupkaté plody, super šťáva. Z novějších odrůd hodnotím vysoko mošt ze Šampionu - dá se z něj vyrobit burčák docela podobný vinnému. Dobrý byl i načervenalý ze Spartanů. Za nejlepší ovšem považuji mošty z pozdních zimních jablek, nejlépe těch, které na řezu nehnědnou. Mým favoritem je Vilémovo - prakticky čirý mošt.

Zdravím Vás pánove, jsem také výrobce různých kvasů a lihovin, ale amatér a nevěnuji se tomu tak profesionálně jak se tady dočítám, proto jsem rád za jakoukoli dobře míněnou radu a tuto stránku jsem si rád přečetl. Měl bych otázku na zraní calvadosu, jak dlouho se nechavají dubové hobliny v lihovině a kolik na 10 l (váhově). Vím že do vína se dává asi 20 dkg na 1hektolitr .

Hobliny nemám, používal jsem špalíky. Ovšem v malém a od oka.

Dřeva není nutné se bát, moderní technologie zrání vín umožňují "barikování" vín v nerezovém tanku, ve kterém sjou ponořené dubové rošty. Palicky přemýšlím (nemám s tím zkušenost), jak by se chovala pálenka anticoro válci, položeným naležato, s dubovým "sudovým deklem" deklem a dobovým roštíkem, či špalíky, volně v destilátu plavajícími...

Uvažuji, že si nechám vyrobit dubový sud pro uchování pálenky. Nechal jsem si poslat ceník, 5l soudek začíná na částce do 2000 kč, tady vidíte :
5 l v-28,5 x Ø-18 1600 Kč 270 Kč 120 Kč č. -6 100 Kč
10 l 31 x 20,5 1750 Kč 280 Kč 130 Kč 100 Kč
15 l 37,5 x 24 1900 Kč 320 Kč 150 Kč 100 Kč
20 l 39 x 26 2100 Kč 320 Kč 150 Kč č. -8 120 Kč
25 l 42 x 28 2300 Kč 350 Kč 170 Kč 120 Kč
30 l 44.5 x 30 2600 Kč 380 Kč 180 Kč 120 Kč
40 l 3000 Kč 430 Kč 210 Kč č. -10 140 Kč
50 l 53 x 35 3300 Kč 450 Kč 250 Kč 140 Kč
75 l 60,5 x 40,5 4000 Kč 500 Kč 275 Kč
100 l 66,5 x 44,5 4800 Kč 550 Kč 300 Kč

První čísla znamenají obsah, druhá rozměry, třetí cena s dph, čtvrtá podstavec, pátá pozink. obruče, poslední je pípa.
Nevím, jak komu, ale jestli si zakoupím 5l sud, nebo si připlatím pár stovek a mám dvou, tří či čtyřnásobný obsah, už tak velikou roli nehraje.

zajímavá informace, také uvažuji o sudu byt ztráty nejsou zandbatelné, můžete sdělit odkud máte tuto nabídku  díky Aldo

A není jednodušší vložit trochu dubového dřeva do skleněné nádoby? Lze dát každoročně čerstvé. Vliv sudu na kvalitu pálenky totiž postupně lety slábne.

Pro Alda: http://www.bednarstvi-jf.cz, ale zkuste i jiná bednářství, pokud seženete, já psal do třech, ale jen odtud mi poslali nabídku.
Pro p. Vysloužil: Myslím, že léta u mě slivovice ani jablkovice nevydrží :-)

To chápu, ale myslel jsem to jinak. Sud dodá pálence specifickou chuť dřeva, takře připominá trochu whiskey. Čím je soudek víckrát použitý, tím menší je vliv na chuť pálenky. Jinak dlouhodobým skladováním v sudu destilát získává jemnost, ale ztrácí objem i procenta alkoholu.