kompost z listi oresaku

Méně emocí, více faktů. Argumentace soudruhů novinářů z bulváru není validním argumentem. Pokud přijmete tento fakt, pak zjistíte, že hodnocení uvážlivého použití DDT není zdaleka tak jednoznačné odsouzeníhodné.

Více než 350 světově proslulých lékařů, ekonomů a vědců, včetně tří laureátů Nobelovy ceny již v roce 1999 podepsalo otevřený dopis, adresovaný delegátům konference v Johannesburgu, ve kterém důrazně varují před důsledky předčasného vyloučení DDT z boje s přenašeči malárie . Signatáři uvádějí, že použití chemických prostředků pro ničení či odpuzování vektorů není samozřejmě jedinou metodou boje s malárií, ale metodou nejsnáze dostupnou. Varování autorů dopisu se dá vyjádřit pomocí následující věty: my sice DDT nemilujeme, ale realita je taková, že pokud se pokoušíte zbavit se DDT bez garance na dostupnost peněz na altenativní přípravky, budete zabíjet lidi v těch zemích, které si nemohou dovolit použít jiné, dražší insekticidy na ničení komárů. 
Odpůrci DDD v zásadě tvrdí, že užívání takových pesticidů jako DDT je neslučitelné s principy udržitelného rozvoje a může poškozovat životní prostředí. Uvedený názor je v souvislosti se zásahy proti komárům mylný. Způsob, jakým je DDT používáno v případě ochrany lidí před malárií je vysoce specifický a je dobře technicky zvládnutelný. Pesticid je zde aplikován dovnitř domů a možnost jeho úniku do okolního prostředí nebo možnost kontaminace potravin a ohrožení zdraví lidí, je velmi nepravděpodobná. Nemůžeme rovněž opominout aspekt nejvyšší priority, kterou je lidské zdraví a lidské životy, které musí mít přednost před ostatními živými tvory, ať už se jedná o savce, ptáky, nebo třeba ryby. Realita je někdy velmi krutá, ale přesto nepřestává být realitou. A jestliže environmentalisté (záměrně nepoužíváme termín ochránci přírody) argumentují údaji, že dopady DDT na životní prostředí jsou nezvratné, kontruje druhá strana nevyvratitelným faktem, že i smrt člověka je nezvratná.

Na stranu obhájců rozumného používání DDT více méně jednoznačně postavil i britský prestižní lékařský časopis The Lancet, a to nejenom otištěním odborných příspěvků s jasnými závěry k dané tématice. Z jeho úvodníku ze dne 22.července 2000 pro názornost cituji: „A kdo bude mít prospěch z toho, když se země s endemickou malárií budou přinuceny obrátit k novějším, dražším insekticidům? Odpovědí se zdá být, že zdraví lidí v chudších zemích bude vystaveno velmi reálnému riziku jen proto, aby byli chráněni občané bohatších národů před teoretickým rizikem. Jediným hráčem, který bude mít prospěch ze zákazu DDT se zdá být chemicko-zpracovatelský průmysl“

Vážený pane. Opravdu dobře napsáno, s chutí jsem si přečetl Váš příspěvek. Zřejmě se to spoustě lidem nebude líbit, ale je to jasné. Priorita cílů. Ve světě existuje celá řada zásahů či postupů, které mohou vyvolat zděšení, ale jen pro ty, kteří tomu zcela nerozumí. Když jste zminil ty zelené aktivisty, nedávno jsem poslouchal pořad, ve kterém byla citována zpráva, jak bylo vydáno vědecké varování, že díky razantním přechodům na biopaliva bude v jedné jihoamerické zemi trvat 420 roků!, než se to vůbec finančně projeví. Byl tím míněny celkové náklady na vykácení lesů, zůrodnění půdy, technologie, lidská práce atd. A výsledkem měly být levnější paliva, což se rozhodně neprojevilo v krátkém čase. Ostatně, něco podobného prožívají tuším i i země v Evropě, kdy se přehodnocuje postoj k jaderným elektrárnám, které zelení tvrdě zavrhují. V současné době je to známé z Německa. Uvidíme, jak to nakonec dopadne. Pohodu přeje Stanislaw:-)

Ano problematika je složitější a vyjádření odborníků se někdy diametrálně liší. Podobně jako například globální oteplování je vnímáno výrazně odlišně a nelze říci, že někdo má či nemá plnou pravdu.
  Cituji: "Způsob, jakým je DDT používáno v případě ochrany lidí před malárií je vysoce specifický a je dobře technicky zvládnutelný. Pesticid je zde aplikován dovnitř domů a možnost jeho úniku do okolního prostředí nebo možnost kontaminace potravin a ohrožení zdraví lidí, je velmi nepravděpodobná. "
   Tomu nerozumím. Pesticid aplikovaný uvnitř domu tétajícímu hmyzu těžko ublíží, pokud nebude stále vířit ve vzduchu. Navíc i Afričan musí vyjít z domu a nejvíc štípanců hrozí venku. Četl jsem o účinné, ale kontroverzní aplikaci DDT do močálů ve kterých probíhá životní cyklus komára. Tyto zásahy bezpochyby uchránily mnoho lidí před malárií. Ano, lidské životy a zdraví jsou nejvyšší prioritou. Podobně můžeme říci, že přijetí Mnichovské dohody zachránilo mnoho českých životů. I zde jsou dopady priority nejednoznačné.
  Cituji: "Odpůrci DDD v zásadě tvrdí, že užívání takových pesticidů jako DDT je neslučitelné s principy udržitelného rozvoje a může poškozovat životní prostředí"
  To je poměně málo říkající proklamace. Skutečností je, že před érou chlorovaných uhlovodíků byl maligní hepatom raritním tumorem a DDT při kumulaci v organizmu je výraznm kancerogenem, zejména podjaterní krajiny. Ale to všehno jsou filozofické úvahy.  Situace v oblastech neřízeného populačního vývoje, kde neméně významné role hrají časté genocidy a epidemie HIV infekce,  vytvářejí další otázky. Jestli se má upřednostnit investice do hubení vektorů infekce, do antimalarik, do výživy či vzdělání, si netroufnu hodnotit. Že svou roli sehraje i korupce a lobbing výrobců dražších či levnějších psticidů a léčiv, se můžeme jen domnívat.
  Já však nerad přebírám názory podobné těm, že například zavedení bezolovnatého benzínu přineslo jen zisk výrobcům katalyzátorů, zatímco lidem přineslo akorát dražší auta.
   Co se týče razantního (?) přechodu na biopaliva, nemyslím si, že hlavním motivem je, že by biopaliva byla výrazně levnější nebo ekologičtější, nýbrž, že ta fosilní prostě dojdou.

Používat nepoužívat ale je prokázáno jestli škodí nebo neškodí lidskému organizmu, když je prioritou lidské zdraví.přijde mi to jako věčný koloběh DDT se rozpráší (dědeček jím taky sypal brambory proti mandelince a nešetřil!)ať v domě nebo venku lidé jíst, pít a dýchat musí tak že do těla se dostane A co dál negativní účinky se mohou projevit až v dalších generacích.Tak že škodí lidskému zdraví nebo ne? Jsem totální laik tak mi moc nenadávejte :-)

Příznivce DDT možná potěším, když uvedu, že stejně pragmatický postoj k chlorovaným uhlovodíkům mají i přední světoví výrobci pesticidů.
Vím naprosto jistě, že lindan (gama-HCH) byl jedním velkým evropským výrobcem (jeho jméno raději neuvedu) distribuován do Afriky v 2. pol. 80. let - v ČSSR byly v té době chlorované pesticidy vice než 10 let zakázány (oficiálně), do vyspělých zemí stejné firmy expedovaly pesticidy o 1-2 generaci novější.
Nic to však nemění na faktu, že hmyz přenášející malárii lze hubit méně krátkozrakým způsobem.

V dnešní době tvoří převážnou část ceny chemikálií náklady na výzkum. Při možnostech současných technologií a pokud se látka vyrábí ve velkém množství by neměly být rozdíly v cenách jednotlivých pesticidů řádové.
  Jinak hexachlorcyklohexan  - HCH se používal v lékařství ještě koncem 80. let (např. Skabicid proti svrabu)

Přesně tak. Švagr je dermatolog, reklamní prospekty na mastičku na svrab s obsahem 1% lindanu jsem viděl ještě před 10 lety. 
Humánní medicína je (ve vztahu k chlorovaným uhlovodíkům) svět sám pro sebe - intoxikace jednou takovou mastí je větší, něž když sníte 200 kg ryb. Rozhodně  používání takového léčiva zcela znevažuje veškeré úsilí, které bylo vynaloženo v zemědělství, potravinářstí a odpadařině.
Nevím, jestli je to šlendrián - v každém případě tato aplikace pro mně není důkazem neškodnosti, rozhodně bych tohle na sebe nepatlal něco, co pak už nikdy nevyloučím...

Co se týče biopaliv z předchozích příspěvků - je nesporné, že v režii Evropské komise je to krok špatným směrem. V podmínkách ČR bych pokládal za nejefektivnější produkci řepy a následnou fermentaci cukru - jak to tady (díky byrokratům z Buselu) vypadá s cekrovarnictvím, víme všichni.

Zdravím Vás.

Docela hezká sofistikovaná diskluse na serveru pro záhrádkáže, že?

Nicméně k uvedeným faktům - pro jsem vybíral, nikoliv účelově z odborné literatury. Proto předpokládám, že benefit cost je zřejmý. Děkuji za diskusi, analogie jsou vždy osvěžující, leč, pokud budu citovat :

"Ano, lidské životy a zdraví jsou nejvyšší prioritou. Podobně můžeme říci, že přijetí Mnichovské dohody zachránilo mnoho českých životů. I zde jsou dopady priority nejednoznačné." 

Pak je Vámi uváděná analogie příkladem toho, že analogie je hezký verbální nástroj argumentace, ale takřka vždy v sofistikované diskusi selhávající .  Využití DDT ve třetím světě je prostě po započítání všech rizik nejmenším zlem. Samozřejmě s Vámi bude rozumný člověk souhlasit v tom, jak dannému regionu vůbec pomoci (HIV, války, malárie..). Ale třetí svět není jenom válkami a AIDSEM zmítaná subsaharská oblast, to je dobré mít na paměti. Přesto mám osobně pocit, že každý region si musí projít svůj dějinný vývoj, umělá pomoc zvenčí (Investice, vzdělání, léky etc.) má pouze velmi limitovaný efekt.

Dovolte mi ještě závěrečnou poznámku k biopalivům - motivace přechodu k biopalivům je prostá - je to obyčejné politikum. Establishment pouze zjistil, jakým způsobem tahat prachy z daňových poplatníků a přerozdělit je těm "potřebným". Ekologie v podání politiků obecně je velmi nestravitelná polévka. A to , že je výsledek pro matičku přírodu horší, než před tím je politikům  naprosto jedno.

Problém je v tom, že jednotlivá rizika nejsou kvantifikovatelná, aby se dala exaktně spočítat. Jednotlivým rizikům bude přikládat diametrálně různou váhu vědec - volič ODS a zelených. Ke konsenzu proto dojde těžko, i kdyby byla diskuze sebesofistikovanější.
   Jinak s Vámi v podstatě souhlasím.

Připojím se s malým upřesněním:  hexachlorcyklohexan se pod názvem lindan používá stále, nejenom na svrab, ale taky u přípravku Jacutin gel na dětské vši. A někdy jiná pomoc není, když si obstaráte breberky, které se už naučily odolávat jiným přípravkům. A o tom je skutečný život, nezáleží jen na tom co, ale hlavně jak, kdy a kolik...