kompost z listi oresaku

Pokud vím, tak zahrádkáři dříve listí z ořešáků pálili. "Chytré hlavy" dnes sedící na většině radnic "neekologické" pálení listí zakázaly (prudce jedovaté zplodiny pocházející z rachejtlí nejen na Silvestra, nebo mračen aut  jim však nevadí), a tak se napadené listí z ořešáků v okolí nechává na zahradách. Nejspíš díky tomu jsou již všechny ořešáky napadeny nějakou chorobou. Je jen otázkou času, kdy stromy zajdou, nepochybně k velké radosti byrokratů z EU.

 bóže můj, ještě chvilku a najde se někdo, kdo napíše, že kompost listí z ořešáku má negativní vibrace a způsobuje rakovinu

1. alaloidy z ořešáku jsou samozřejmě nestabilní ( jako všechny alkaloidy) . Existují vynikající kuchařské recepty na přípravu mladých ořechů včetně oplodí ,kde je těch alkaloidů určitě stejně  jako v listech.  O pojídání jader  nezralých ořechů ani nemluvím.  

2. Pro kompostování ořešákového listí napadeného nějakou chorobou platí úplně stejné zásady jako pro kompostování jakéhokoli jiného rostlinného substrátu napadeného onemocněním. V lajdácky založeném kompostu  kde není poměr C: N   1:10. ale mnohdy 1:50 nečekejte nějakou likvidaci půvdců chorob  během termické fáze . Tazateli doporučuji , ať nedá na nesmyslné pověry , ale v knihovně si půjčí jakoukoli knížku o zahrádkářském kompostování ( naposledy vyšlo v nakladatelství Grada), a ať s kompostem udělá zkušební  test  růstových schopností.

3. Samozřejmě existují onemocnění rostlin, která běžně nelze likvidovat kompostovním, ale z těch už jsou dávno  rozšířené nákazy ( šárka..) rozšířené lidskou blbostí a neznalostí. Kompost  za to skutečně nemůže..

Máme obrovský starý orech, pod ktorým sa nikdy nezhrabávalo lístie. Kompostuje sa to tam samé. Pod vrchnou vrstvou suchého lístia je tá najlepšia a najkrajšia čierna humusová pôda. Dávam ju do črepníkov mladým kvetinám a darí sa im skvele.

Niekde som čítala, že na pooranú záhradu treba v jeseni navrstviť orechové listy, lebo ich alkaloidy zabránia rastu buriny do jari. Ale počas zimy sa rozložia a zelenine už škodiť nemôžu.

141.216: Máte pravdu stejně jako 29.162, listí z ořešáku jako "nebezpečný" materiál je zažitý mýtus u mnoha lidí. Listí z ořešáku je organická hmota jako každá jiná, jen se pomalu rozkládá. Pokud jej kompostujete samostatně nebo smícháním jiných spadaných listů např. z dubu, máte výbornou náhražku rašeliny. Já si pamatuji, že můj děda (měl na zahradě čtyři mohutné ořešáky) z nich listí pokaždé pálil a likvidoval tak cennou hmotu. Ono ne jen listí z ořešáku, ale prakticky všechna hmota, krom trávy, která se používala ke krmení zvířat, šlo na oheň. Kompost, který vznikl mimo jiné i z ořešákového listí nijak negativně neovlivňuje růst rostlin na záhonech, ať užitkových nebo okrasných rostlin.
Poté co jsem kdysi svému dědovi poradil, aby místo spalování organickou hmotu kompostoval, mimo jiné právě i listy z ořešáků, nechtěl tomu zopčátku věřit a bral to jakousi "novotu". Ale poté co "uzrál" první kompost, přidali jsme ho na zeleninové záhony, o které se děda s oblibou staral. Sklizeň vždy byla vysoká a kvalitní. A to podíl ořešákového listí v kompostu byl cca 50%!! Doporučovaných je tuším asi 20 z celkového objemu. Zemina z toho materiálu byla kyprá, zlepšovala vlastnosti půdy a nikdy jsme nezaznamenali nějaké negativní účinky, které jsou ořešákům připisovány. Tím ale nechci říct že nějaké "škodlivé" látky neobsahují, ale myslím, že tohle mluví za vše a že se listí z ořešáků nemusíme bát přidat na kompost.

Hezký den.

Listí ořešáku se skutečně pomaleji rozkládá, pokud je pouze shrabané, stačí ale málo. "Posbírat" listí sekačkou - ta jej nádherně podrtí, lehce smícháno s posekanou trávou, či jiným listím a je tu kompost jako fík...

K uvedené neschopnosti kompostu likvidovat šarku: Šarku mohou rozšiřovat mšice a člověk, který používá materiál odebraný z infikovaných stromů k roubování a množení. Kompostem, který původně obsahovat listí ze stromu napadeného šarkou, se dá hnojit bez rizika. Jiná věc ale je, že když si z takového listí dělám kompost, tak infikovaný strom asi roste někde poblíž - a potvory mšice si na zdravý strom přeletí i se šarkou. 

K příspěvku hosta 152.34 (?), ze 3.1.2007 13:43
V principu s Vámi souhlasím. Kde ale, prosím, berete bentonit a to ještě v takovém množství, že jej nasypete i do kompostu?

Muže se používat k hnojení prasečí hnůj? Někde sem také slyšel že se popel dá použít jako hnojivo je to pravda?

Žádný hnůj nedoporučuji k hnojení čerstvý. Po uzrání je to dobré hnojivo - jistě žádný hnůj nemá vyvážené všechny biogenní prvky, ale to po nem nikdo nechce. Rozdíl je ale  slamnatý prasečí hnůj a kejda. Tu je lépe zkompostovat s jiným materiálem. Prasečí hnůj vydává při tlení méně tepla, takže se nehodí třeba do pařeniště.
   Popel se použít dá, otázka je jaký je to popel. Z uhlí je nevhodný, obsahuje těžké kovy. Dřevěný je dobrý, ale dost zásaditý a obsahuje hlavně draslík. Nejlepší je z kostí - má navíc fosfor a vápník.

Vy o ořešáku já o hnoji. Chci se zeptat jestli se může králíčí hnůj dávat do kompostu. Někde jsem slyšela, že má králíčí hnůj moc kyseliny močové, že ne. Poradí někdo? Díky za odpověď.