Mrazu odolné merunky do vyšší n.v. kolem 600 m

Dobrý den, můžete mi prosím někdo poradit merunku co nejvíce odolnou mrazu? Dají se merunky pěstovat ve skleníku nebo foliovníku? a co přikrytí netkanou textilií při předpokládaném příchodu nočních mrazíků? před květem v květu a po odkvětu? Pomůže třeba přes noc pod stromem zapnutý elektrický nebo plynoví vařič? A co výsadba merunky u domu na jižní straně? nebo v uzavřeném dvoře na jižní straně?

600 m., to už je "masakr". Kde to máte? Ale proč to nakonec nezkusit. Pan PP jednou psal, že by mu v téhle výšce zmrzla meruňka na padrť, ale můžete jí postavit skleníček, nebo jí tak měsíc přitápět do té doby, než u Vás přestane mrznout.  Nebojte, já se přestanu smát až mně to tady letos všechno pomrzne.

Muzete zkusit sehnat merunku Hunza, nebo Ladakh. U nas asi nebude, ale na zapade by k mani byt mela (minimalne v Rakousku vim, ze byla). Jde o merunky z Pakistanu a Nepalu, kde se pestuji snad do nadmorske vysky 3500mnm. Je jasne, ze tam jsou jine podminky a 3500 v Alpach vypada jinak nez v Nepalu, ale pokud chcete neco odolneho, tak tohle by za zkousku stalo.

Pozor, to, že se pěstují ve vysokých nadmořských výškách neznamená, že jsou mrazu odolné. Tam je trochu jiný průběh počasí prakticky s absencí nějakých jarních mrazů.

Samozrejme. Ja bych to sem nepsal, ale na zahranicnich strankach ji vylozene doporucuji do mrzovych kotlin a chvali odolnost proti mrazu (kvete pozdeji). Plody ma mensi, pouziva se dost na suseni a merunkam pestovanym v nizinach se urcite chutove nevyrovna. Ted jsem trochu hledal a z tech, co se daji sehnat u nas doporucuji take Moorpark (snad jsem ho tu nekde videl), Sundrop, Harglow a take Morden 604. U toho Mordenu nevim, jestli se jedna o tu samou merunku jako "Wcasna z Morden, kterou nabizi nektere ceske skolky. Vim jen, ze je to odruda z Kanady, tak predpoklady snad ma, dal jsem nezkoumal. Dokonce jsem narazil i na fotky merunek z Edmontonu, to pisu jako povzbuzeni pro zakladatele vlakna :)

Já jsem nechtěl být pechfóglem, ale je to tak. Sice není vyloučeno, že se tazateli podaří najít nějaké naprosto vyjímečné chráněné stanoviště. Ale jak ten pokus dopadne nelze určit. Pokud jde o uzavřené dvory, mám jeden takový na zahradě - stará domkářská chalupa do U, volná strana uzavřená vraty. Zodpovědně prohlašuju, že ač je to termodynamicky kravina, kumuluje se v tom dvoře chlad a nikoliv teplo. Proč tomu tak je dost dobře nevím, ale je to fakt.

Pan PzP sice straší, že mu všechno pomrzne, ale on je přece jen rozdíl, když všechno pomrzne v Polabí nebo na Vysočině 

Pak je tu ještě jeden faktor. I když se Vám nakonec jarní mrazy vyhnou (což se jednou za 3-4 roky pravidelně stane) a stromek nasadí plody, ony určitě dozrají, protože většina odrůd už v půli léta. Na pochlubení sousedům dobrý a pro dobrý pocit vlastního vítězství nad přírodou taky. Ale když k Vám zavítá tetka z Kyjova a přiveze košík těch jejich, zjistíte, že velikost, chuť, vůně a sladkost pravých meruněk vypadá jinak.
     Než honit meruňky ve skleníku a pod plachtou, radši vysaďte kvalitn otužilou slivoň. Pochutnáte si taky, zklamání zažijete míň.

Naprostý souhlas!!! Vysadil jsem meruňku, mrazová kotlina, dokonce kvetla, ale stejně opadala, takže místo ní vysazena Aprimira a už má 3.rokem plody ve vyšší polovině. Viz foto

Já si dovolím nesouhlasit s oběma předřečníky. Jednak zřejmě není dvůr jako dvůr - mám taky uzavřený dvůr (fakt je, že stavbami), a před jižní stěnou stodoly úspěšně pěstuji velkopavlovickou meruňku. Nadmořská výška cca 550 m. Nejsem klimatolog/fyzik, nevím, proč se zrovna v našem dvoře drží teplo, nicméně to tak je a funguje to. Ad teta z Kyjova - aby ty meruňky mohla v košíku přivézt, musí je podtrhnout, a chuť meruňky dozrálé na stromě, čerstvě utržené, měkoučké, ze které kape šťáva, se ničím dohnat nedá. Mám zkušenost s obojím, vím, o čem mluvím. Takže si myslím, že se nedá paušálně prohlašovat, že někde něco pěstovat nelze. A dá se to zjistit asi jenom pokusem a omylem.

Naprostý souhlas, za zkoužku to určitě stojí, pokud se to nepovede, tak ty dvě stovky oželíte.Někde tady psal pán z pod Vysokých Tater, pěstuje Vehardu tuším v 800 nmv.