Proč hrušeň nekvete?

Pokud má paní Michaela zasazenou Boscovu nebo Clapovu a stromky zdravé, pak není co řešit, plodí 6. - 9. rokem, pokud jsou to odrůdy dřive plodící, pak může být chyba někde jinde pokud vůbec nějaká je, ale nespěchal bych.        Zdravím.

Nejšetrnějším způsobem, jak přimět ovocný stromek k plodnosti, je vyvážená výživa (nepřehnojovat dusíkem) a vynechání zimního řezu. Drastičtější je posekání kořenů, kroužkování, zaškrcování (neradil bych u peckovin, teda nedělal bych to vůbec). V 80. letech byly k sehnání postřiky - inhibitory růstu (Alar se, tuším, jmenoval). Dnes bych to nepoužil.

No pravda je, že některé diferenciované pupeny na jaře nevykvetou. Dnes jsem dělal opravný řez u některých švestek po loňském letním řezu a už bylo vidět kolik takových pupenů je. Ale tomu zmlazení v polovině října také nemohu důvěřovat.

Můj problém je v tom že jsem ořezal starou hrušeň krterá má dobré plody ale v nedostupné výšce.Strom dost obrazil, roční výhony mají obrovské trny které během dvou let se změnily v plodosný obrost ale plody na těchto větvích jsou nepoživatelné jako byly plané.Větve jsem zkoušel ohnout 45 st. pořád to ale žene na horu.Má vůbec cenu něco s tím dělat?

Patrně jste odřezal přeroubované větve.Nezbude Vám než do mladých výhonů vroubovat ještě teď nějaké vhodné odrůdy.Výběr je bohatý.  AB

To jsem se domníval také ale oni takto vypadají výhony z větve na které jsou normální plody.Domnívám se jak se na hrušeň sáhne pilou tak je to špatně.Možná jindy než najaře ale kdy?

Pak jde o partenokarpii.Jedná se o jev, který se vyskytuje i přirozeně, ale často na něm mají zásluhu pěstitelé, neboť ovoce bez semen je mezi zákazníky nesmírně oblíbené. Samovolně k ní dochází například u banánů. Běžný banánovník totiž ve svých buňkách má ne dvě (jak je u většiny organismů obvyklé), ale hned tři sady chromozomů. To způsobuje problémy při tvorbě pohlavních buněk. Většinou jim chybí část genetické informace a jejich splynutím nemůže vzniknout funkční semeno. Banánovníku to nevadí - běžně se rozmnožuje nepohlavně pomocí oddenkových odnoží. U hrušní jsem to už viděl také, jak se s tímto jevem nakládá ale nevím.Snad se najde někdo, kdo má s tím zkušenosti.  AB 

Dobrý den, děkuji všem za rady. Nakonec jsem si vybrala tu nejjednoduší a pro mě nejpřirozenější: nedělat nic a být trpělivá. Letos (po 6 letech od sázení) jsou hrušně obalené květy. No, přiznávám, že jsem jim vloni několikrát pohrozila, že jestli nevykvetou, tak poletí... :-)

Vyššie uvádzaný,,zaručený" spôsob Mičurina pokladám za riadnu s prepáčením hlúposť a súhlasím s pánom Vysloužilom. Zmladenie do dvoj- až trojročného dreva vyvolá akurát tak bujný rast letorastov. To, že to v niektorých prípadoch vraj vyšlo, považujem za zvláštnu náhodu. Naši slávni sovietski Mičurinci svojho času vysmievali aj učenie mendelistov a morganistov o chromozómoch a chromozómovej dedičnosti, ktoré je dnes už nesporne pravdivé a označili to za buržoázny materialistický blud. Sovietsku vedu a hospodárske skúsenosti 40.-50. rokov treba brať s rezervou. Osobne sa prikláňam k prinúteniu hrušky ku kvitnutiu vyrovnanou výživou, a to hlavne fosforom a draslíkom. Na kvitnutie je nevyhnutný tiež BÓR, ktorý treba dodať na jar v čase tesne pred kvitnutím do pôdy vo forme boraxu alebo kyseliny boritej, ktorá sa v prášku dá zohnať v lekárni asi 2-3 g na meter štvorcový. Ja som takto prinútil kvitnúť a rodiť starú hrušku sorty Merodova, ktorá predtým bola po predošlej pravidelnej rodivosti už asi 15 rokov nečinná. Najviac bór u starých stromov brzdí až zastavuje usychanie starších konárov. Prajem veľa zdaru...

Taky bych sázel na rozumné přihnojení. PaR