|
Proč hrušeň nekvete?
|
|
|
Předchozí příspěvky | 1, 2, 3, 4, 5 >
|
|
|
|
Mičurin II - Diamantový Zahrádkář (1609) - 160.82 (?) 15.2.2011 20:20
Pane Balina Váš příspěvek je pouze snůška urážek a účelového zesměšňování.Argumenty žádné.Mičurin se podepisuji jen proto, že mě tuto přezdívku dali kamarádi, kteří vědí o mé lásce k zahradě a zvláště k ovocnářství a ne proto, že prezentuji bludy.Ono totiž sledování jevů v přírodě a jejich dopady na stromky (dívat se, přemýšlet proč, poučit se) je mnohdy důležitější než slepě naučená teorie i když ta je samozřejmě také potřeba.To co jsem prezentoval ve svých 2.příspěvcích o uvedení stromků do plodnosti jsou moje zkušenosti a za těmi si stojím až na jeden omyl (za který se všem omlouvám) - doba řezu.Mylně jsem z nepozornosti uvedl 1/2 října.Tento řez se provádí na PŘELOMU ZÁŘÍ-ŘÍJEN.U švestek raději o pár dnů dříve. - Mičurin II
Předchozí příspěvek | adresa příspěvku Připojit reakci
|
|
|
|
|
|
|
|
|
|
|
Jozef 707 - (33) - 228.81 (?), 15.2.2011 22:28
Pán Polehla, prepáčte, ak sa mi podarilo uraziť Vašu hrdosť a Vaše skúsenosti, ale pri popise pokusov a omylov mičurincov a samotného Mičurina som vôbec nemal na mysli Vašu prezývku. Spomínali ste staršiu odbornú literatúru, teda som si myslel, že to máte z Mičurinových publikácií. Mičurin bol veľký vedec, ale dal sa zaslepiť politikou a propagandou. Nikdy som nestotožňoval jeho meno s Vašou prezývkou, lebo som presvedčený, že nikto, teda ani vy, ani ja nechceme zmeniť toto fórum na stredisko vzájomných zápasov a urážok. Teda ešte raz sa ospravedlňujem, ak som Vás urazil, ale pri takýchto pokusoch musí byť vždy 100-percentná opakovateľnosť s rovnakým výsledkom, aby sa to dalo aplikovať všeobecne... Prajem pekný večer a veľa ďalších úspechov.
Předchozí příspěvek | adresa příspěvku Připojit reakci
|
|
|
|
|
|
|
host - 61.106 (?), 16.2.2011 0:21
Jak tu bylo již spomenuto, některé odrůdy později dospívají a plodnost podporuji ohýbáním větví, což je proces, který u starších stromů přirozeně samovolně probíhá.
Po zapěstování koruny všechny delší letorosty daného roku úplně odstraňuji (na podzim nebo v zimě) k udržení stabilního rozměru stromku i plodnosti, nechávám jen krátký pupenový plodonosný obrost.
Samozřejmostí je nenechat strom "hladovět", a též žíznit za přílišného sucha a vyšší násadě plodů. Žádná jiná zvláštní "kouzla", netřeba dělat.
Z jalovců je hostitelem rzi hrušňové jal. chvojka. Jalovce obecné mám pár metrů od hrušní a se rzí se potýkat nemusím. 0.
Předchozí příspěvek | adresa příspěvku Připojit reakci
|
|
|
|
|
|
|
nula - (1) - 61.106 (?), 16.2.2011 0:50
Ještě jedna fotka úrody hrušek na zahradě u rodinného domu.
Na tom předchozím snímku ten jeden děrovaný list je z náhodného náletu napaden. Hrušně jsem žádným postřikem nikdy neošetřoval a plodnost je dobrá. Ono záleží i na výběru vhodných odrůd v místě pěstování. 0.
Předchozí příspěvek | adresa příspěvku Připojit reakci
|
|
|
|
|
|
|
|
|
|
|
|
|
|
|
|
|
Pokračování této diskuze (další příspěvky) | 1, 2, 3, 4, 5 >
|
|
|
|
|
|
|