Jahody hnojivo



Hospůdka na mýtince - Stříbrný Zahrádkář .Stříbrný Zahrádkář. (105) - 38.61 (?)
22.1.2018 22:16

Se Standou opět souhlasím, jen bych rád doplnil jednu drobnost, která se týká masokostní moučky.

Od státních veterinářů, se kterými jsem již na konci devadesátých let spolupracoval, jsem se dozvěděl, že hlavně v Polsku svážejí do kafilerií neprodaná balená masa ze supermarketů a při tom množství a i z hlediska ekonomiky je samozřejmě nikdo nerozbaluje.

Semelou je i s polystyrenem nebo  PP, PE, HDPE a pod. (tácky, vaničky, folie), někdy propláchnou vodou a odplaví alespoň část umělých hmot a zbytek spálí. Nevím, zda je tomu tak i dnes a zda je tomu tak i u nás (normu na to jsem nehledal), vím však že to na své zahradě nechci.

Naštěstí místní velký zemědělec vozí každý rok na pole dolomitický vápenec ve vcelku velkém množství a ty 4 kýble se skoro nepoznají. Navíc mi oře asi 150 m2 mého pozemku, tak nemám ani výčitky.

Než masokostní moučku s nejistým složením, to raději kosti z domácí produkce vývarů semelu, případně se domluvím se svým hospodským, který mi už nechává slívkové pivo na slimáky a dostává ode mne čerstvou mátu a libeček, ať mi nechá i kosti.

Možná je to moje úchylka na eko - bio, ale já to tak cítím.

Umístění příspěvku v diskuzi
Připojit reakci

stavba, energie, topení, paliva, voda a odpady, sítě, interiér a dílna
Stránky: 1,  2,  3   
Sasanka99 - (16) - 52.95 (?), 22.1.2018 14:20, zobrazeno: 16309x

Zdravím, mám dotaz na hnojiva - různí výrobci, různá složení, někdy je ale podíl NPK tak rozdílný že opravdu nevím co vybrat. Poradíte? Co které složení s rostlinami udělá? Nebo se na to vykašlat a dát na jaře radši granulované slepičáky?

příklad:

Forestina Hoštické KAPALNÉ
7+ 4+ 5

AGRO Kapalné hnojivo
5-3-8 + síra 2 %

Forestina Hoštické organické
7 + 2,5 + 1    + 0,5% MgO + 3% CaO

AGRO Organominerální hnojivo
5 - 4 - 8

FLORIA Organominerální hnojivo  (AGRO)
4,8 - 3,2 - 0,7 + 0,7

Forestina Biomin organominerální (HOŠTICE)
8 + 8 + 10   + 3% MgO

Adresa příspěvku
Připojit reakci
   
Standa_HK_ - Diamantový Zahrádkář .Diamantový Zahrádkář. (1484) - 248.66 (?), 22.1.2018 15:00

Asi takhle. Z reklamy do agrotechnického pojmosloví je nahrazení slova apatit slovem Guáno řečeno to, že fosfor není ve formě superfosfátu, ale prostě jen vytěžené a pomleté minerální minerální složky. Apatit je čistší a je zpravidla z "ruska". Guáno je s obsahem mnoha dalších příměsí z nichž nejzávažnější je příměs kadmia. Takže ačkoliv to z reklamy zní jako přírodnější produkt, často můžete dostat na záhonek více kadmia než když by jste tam sypala popel z hnědého uhlí.

Obecně je pro jahody lepší, pokud organické hnojení dostanete na záhonek při přípravě půdy tak měsíc před výsadbou. Po dobu pěstování pak přihnojovat jen m inerálními hnojivy s mělkým zapravením. Pokud nechcete/neumíte používat jednosložková hnojiva, pak optimální je tradiční český Cererit rozhozený do porostu v době mezi roztátím posledního sněhu do začátku kvetení. Po sklizni pak třeba ty vykvašené a dobře ředěné slepičáky. Ale slepičáky odebírané od chovatele slepic a nikoliv tu směsku, co se prodává pod označením "granulované...".

SfK.

Předchozí příspěvek | adresa příspěvku
Připojit reakci
      
Sasanka99 - (16) - 52.95 (?), 22.1.2018 15:25

Zdravím, ano uhodil jste přesně hřebíček na hlavičku. Mám od podzimu pár pytlů Cereritu, Dolomitu, Superfosfátu a Síranu draselného, co jsem dávala jen ke stromkům s tím, že do jara třeba pochopím jak to použít i pro záhony. Ale snažší než znova studovat je podlehnout té reklamě "vše pro vaše jahody v jedné krabici, a ještě bio a ještě s guánem a ještě.." ale proč pak proboha tři výrobky pro stejnou rostlinu od stejné firmy mají diametrálně odlišné složení? A to samé u hnojiv na rajčata, růže, borůvky, dýně atd. A ty granulované přírodní slepičáky vypadají lákavěji, než bílý prášek v chemickém pytlíku. Přitom jde zřejmě v první řadě jen a jen o peníze..  

Jestli máte blbuvzdorný návod na použití jednosložkových hnojiv, sem s ním. Já bohužel pořád narážím na kombinace a kontraindikace, kdy na malém prostoru mám jahody, borůvky, růže a jabloně na giselách tj. kde lze jen lehce zahrábnout, nikoliv zarýt, a hlavně co snese jeden druh, nemá rád jiný.

U skleníku a záhonu, kde lze hluboce zarýt, jsem pochytila jen to, že se vápno nesnese s ostaními složkami, ale nejsem si jistá zda můžu kombinovat najednou Superfosfát a Síran draselný, popř. Cererit? A čím tam dostat Dusík? Dusíkatým vápnem? A kdy? Platí ta poučka od roztání posledního sněhu do květu zlatice? U nás (necelých 700mnm) kvete zlatice ještě na sněhu..

Předchozí příspěvek | adresa příspěvku
Připojit reakci
         
Standa_HK_ - Diamantový Zahrádkář .Diamantový Zahrádkář. (1484) - 248.66 (?), 22.1.2018 17:00

Nejméně pohyblivý je fosfor, takže nám zpravidla z pozemku "neuteče" a není potřeba si moc hlídat termín, kdy jej budeme na pozemek dávat. To neznamená, že by se s ním nedalo plýtvat. I s ním se dají dělat chyby v tom smyslu, že dražší a rychleji využitelnou formu nevhodnou kombinací s jiným hnojivem degradujeme na levnější formu (trojitý superfosfát > dvojitý SF > jednoduchý SF > apatit). Kombinace superfosfát + síran draselný je výborná kombinace (hnojiva se podporují); superfosfát + draselná sůl je použitelná kombinace (hnojiva si nekonkurují) ale naopak Superfosfát + dusíkaté vápno je synonymem nejvyšší míry plýtvání. Obecně pro jahody bych na malé ploše nejdražší trojitý superfosfát dával tak, že bych sázecím kolíkem v řádku nedaleko srdíčka jahody (ale v ploše kryté listovou růžicí) sázecím kolíkem udělal zápich 8-10 cm hluboký a do něj dal čajovou lžičku 3SF.

Nejvíce pohyblivý je Dusík. Jako hnojivo není využitelný ten vzdušný, ale musíme umět používat jeho tř formy, které rostliny dovedou přijímat kořeny a jednu formu, kterou rostliny umí přijímat i jako listové hnojivo (postřikem na list).  Dusíkem se nedá prakticky hnojit do zásoby s jedinou vyjímkou a tou jsou organické zbytky, jejichž roskladem se pro rostliny využitelný dusík uvolňuje. Ty organické zbytky obecně koupíte jako produkt "rohovina mletá", ale prakticky je to spíše než "mletá ozdoba hlav tura domácího" jen odpad z jeho galanterního a šperkařského zpracování dopněný o mletá kopyta, drcené chrupavky, drásané odřezky kůží, jemně sekaná srst+štětiny+peří a kafilerní masokostní moučky nevhodné ke zpracování na krmiva. K tomuto "organickému základu" se pak při výrobě Organickominerálních hnojiv přimíchává minerální složka. Nebo se to taky míchá se složkami organickými jako je fermentovaný slepičí trus, fermentovaná kejda a nebo digestát z bioplynových stanic. I ten granulovaný koňský hnůj oproti koňskému hnoji fermentovanému v teplém pařeništi může obsahovat vysoký podíl univerzálního organického základu + digestátu.  A neznalý zákazník platí velký peníz aniž by věděl, jestli je to účelné či nikoliv. Nejlevnějším dusíkatým hnojivem je Močovina. Je to výrobně nejjednodužší organická látka a přesto ji mnozí neznalí odpůrci "cemie na zahradě" považují za cosi co na jejich zahrádku nesmí. Dělá to ten vzhled, kdy čistá močovina je dodávána jako malé perličky plastového vzhledu. Roztok močoviny můžete použít jak ke kořenové výživě zálivkou, tak i k listové výživě postřikem (např. v době kvetení). Má jediné omezení, nesmí se kombinovat s UV zářením, které ji rozkládá na čpavek. Tj. pokud leží suché kuličky na sluníčku, rozložená na čpavek se vypaří. Pokud roztokem postříkáte porost za plného sluníčka, rozkladem na čpavek vzniká čpavková voda a ta listy popálí. Ideální je tak hnojit na list močovinou cca 1/2 hodiny před tím, než padne večerní rosa. Hnojení na list močovinou má u jahod ten příznivý vliv, že nezvyšuje v plodech obsah dusičnanového a dusitanového dusíku (tj forem, jejíž obsah se hlídá v "kojenecké vodě") a přitom pozitivně ovlivňuje nárůst hmoty (velikost plodů i počtu listů)..

jdu připravovat dětem večeři = pokračování až budu mít náladu a čas.

SfK.

Předchozí příspěvek | adresa příspěvku
Připojit reakci
            
vyslouzil - Diamantový Zahrádkář .Diamantový Zahrádkář. (18311) - 67.66 (?), 22.1.2018 20:48

Pokud roztokem postříkáte porost za plného sluníčka, rozkladem na čpavek vzniká čpavková voda a ta listy popálí...

Nebojte se postřiku močovinou. Samozřejmě za plného sluníčka se nestříká nikdy ničím. Ale používaný 1%roztok močoviny, i kdyby se všechna naráz proměnila ve čpavek (což je prakticky vyloučené), listy nepopálí.
   Ještě bych připomněl dvě méně používaná kombinovaná hnojiva. Fosforečnan amonný (prodávaný pod názvem Amofos) a dihydrofosforečnan draselný (PKsol). Obsahují pouze biogenní prvky a žádný balast (jako např. nevhodný chlór v draselné soli).

Předchozí příspěvek | adresa příspěvku
Připojit reakci
            
PP. - Diamantový Zahrádkář .Diamantový Zahrádkář. (6460) - 9.135 (?), 22.1.2018 21:13

Nejvíce pohyblivý je Dusík.

A jak je na tom Hliník?

Předchozí příspěvek | adresa příspěvku
Připojit reakci
               
Standa_HK_ - Diamantový Zahrádkář .Diamantový Zahrádkář. (1484) - 248.66 (?), 22.1.2018 23:42

Nevím, jak ten co se stěhoval do Humpolce, ale obecně hlivík je pohyblivý až při velmi nízkých pH. Nestačí na to kyselina uhličitá (pH cca 5,2) ale musí to být kyselejší než ocet (pH pod 4,3). Pokud vápněním udržíte v jahodách optimální pH nad 6, tak bych se stěhopvání hliníku kamkoliv neobával.

Snad jen u přebarvování hortenzií na modro bych k lokálnímu okyselení použil kamenec hlinitodraselný v kombinaci s dostatečným zásobením kořenové zóny fulvokyselinami,...

SfK

Předchozí příspěvek | adresa příspěvku
Připojit reakci
            
Hospůdka na mýtince - Stříbrný Zahrádkář .Stříbrný Zahrádkář. (105) - 38.61 (?), 22.1.2018 22:16

Se Standou opět souhlasím, jen bych rád doplnil jednu drobnost, která se týká masokostní moučky.

Od státních veterinářů, se kterými jsem již na konci devadesátých let spolupracoval, jsem se dozvěděl, že hlavně v Polsku svážejí do kafilerií neprodaná balená masa ze supermarketů a při tom množství a i z hlediska ekonomiky je samozřejmě nikdo nerozbaluje.

Semelou je i s polystyrenem nebo  PP, PE, HDPE a pod. (tácky, vaničky, folie), někdy propláchnou vodou a odplaví alespoň část umělých hmot a zbytek spálí. Nevím, zda je tomu tak i dnes a zda je tomu tak i u nás (normu na to jsem nehledal), vím však že to na své zahradě nechci.

Naštěstí místní velký zemědělec vozí každý rok na pole dolomitický vápenec ve vcelku velkém množství a ty 4 kýble se skoro nepoznají. Navíc mi oře asi 150 m2 mého pozemku, tak nemám ani výčitky.

Než masokostní moučku s nejistým složením, to raději kosti z domácí produkce vývarů semelu, případně se domluvím se svým hospodským, který mi už nechává slívkové pivo na slimáky a dostává ode mne čerstvou mátu a libeček, ať mi nechá i kosti.

Možná je to moje úchylka na eko - bio, ale já to tak cítím.

Předchozí příspěvek | adresa příspěvku
Připojit reakci
               
host - 25.2 (?), 23.1.2018 10:11

Masokostní moučka -dříve také nazývaná Thomasovou moučkou, jež bylo dříve využíváno k podzimnímu zásobnímu hnojení, lze označit jako jedno z ekohnojiv minulosti podobně jako komposty různého složení. U Thomasovy moučky není předpoklad rychlého a okamžitého účinku, ale pozvolného dlouhotrvajícího. proto se používalo jako poslední podzimní hnojení, s jarním zapravením.  Osobně nemám opravdu povědomí o vámi uváděných pracovních postupech. Možná se jedná pouze o... představivost. Stará Thomasova moučka totiž ještě před vlastním drcením a mletím procházela tepelným zpracováním, kdy vznikala i uhlíková příměs. Ale jak říkám, popisovaná receptura a pracovní postup byl běžným v poovině dvacátého století a byl převzat od britské receptury z konce devatenáctého století.  Jinak ale Thomasova moučka je schválena a doporučována většinou západoevropských ekologických organizací a econorem EU, jako bezproblémové ecohnojivo na podobné bázi jako huminové a vermi hnojiva. 

Předchozí příspěvek | adresa příspěvku
Připojit reakci
                  
Standa_HK_ - Diamantový Zahrádkář .Diamantový Zahrádkář. (1484) - 248.66 (?), 23.1.2018 12:20

Pletete tři věci do kupy.

1) Thomasova moučka je odpad vznikající při výrobě železa. Při zušlechťování surového železa (toho z rudy) se přidává pro odstranění příměsí vápenec, který vyváže dostupný fosfor a vzniklá směs s cca 6%ty fosforečnanu vápenatého vyplave jako struska na hladinu (tj. Ca3(PO4)2.CaO). Po odpichu nejprve vyteče zušlechtěné "železo" a poté struska. Protože jde o nejhůře rozpustnou formu "apatitu", je nutno před zemědělským využitím tuto surovinu pomlít na co nejjemnější prášek.

2) Masokostní moučka je výsledek zpracování živočišných odpadů v kafilérii, kdy tuhý podíl není rozlišen na kostní moučku a pomleté denaturaované měké tkáně. Jako hnojivo je cená zejména pro vysoký obsah dusíku (proteiny).

3) Kostní moučka je vápenato-fosforečné hnojivo vzniklé drcením separovaných kostí.

SfK.

Předchozí příspěvek | adresa příspěvku
Připojit reakci
Pokračování této diskuze (další příspěvky)  |  1,  2,  3   
zahrada.cz
DŮMACHALUPA.cz
Propojení dvou topení17.3.2024
Propojení dvou topení16.3.2024
Zapalování Husqvarna 40 nehází jiskru13.3.2024
Propojení dvou topení11.3.2024
Propojení dvou topení11.3.2024
Propojení dvou topení11.3.2024
Další příspěvky > 
Informace o serveru | Reklama | Podmínky užívání | Kontakty
(c) Lupo Media s.r.o. 2001 - 2024
DŮMACHALUPA.cz
statistika