Nedohořelý popel se nerozlozi?

Pokud to jsou kousky pár mm v průměru tak bych to klidně nasypal do kompostu a následně do záhonu. Bude trochu kypřejší půda.

Nevím jak to dřevo pálíte, ale mně když spálím hromadu dřeva zbydou jen kousky ohořelého dřeva, ale žádné dřevěné uhlí. A to rozhodím po zahradě, někdy to dám do kompostu a nedělám z toho žádnou vědu.

           Vladimír

A to myslíte, že se prachovému dřevěnému uhlí v tom kompostu budou žížaly jako záměrně vyhýbat?

V každém případě žížalky nebudou trpět průjmem.

Prosím vás nepište tady pořád něco o dřevěném uhlí. Zkuste si něco o dřevěném uhlí přečíst. Kdy a za jakých podmínek vzniká. Jinak je to trapas.

           Vladimír

O žádný trapas nejde. Pokud zadavatel mluví o přesívání popela a vracení nedohořelých uhlíků zpět do kotle, jedná se v podstatě o kousky dřevěného uhlí.  U mě teda to, co propadne roštem, je našedlý sypký popel a žádné nedohořelé uhlíky v něm nejsou. Ale v topeništi po vyhasnutí kamen (kotle) se nějaké najít můžou.
   Opravdový dřevěný popel je užívané draselnovápenaté hnojivo, přidává se do kompostu i do půdy. Nedohořené zuhelnatělé zbytky dřeva - říkejme jim jak chceme - jsou chudé na živiny, ale půdě mohou prospět svojí barvou a sorpční schoností. Obojí se zvýrazní, pokud uhlíky rozdrobíme na prášek. 
   Žížaly zúrodňují půdu tím, že požírají organické - obvykle rostlinné - zbytky a tím pomáhají jejich mineralizaci. Kousíčky rozdrobeného dřevěného uhlí vyhledávat nebudou a i kdyby je pozřely, nic hnojivějšího z nich nevyrobí.

No a jaký je zásadní rozdíl (myslím chemický, ne technologický) mezi zuhelnatělým kouskem nedohořelého dřeva a kouskem dřevěného uhlí? Zejména, pokud bychom obojí rozdrtili na prášek.

Rozdíl v tom není žádný. Terra preta vznikla právě z ohořelých zbytků dřeva, dřevěné uhlí je jen efektivnější výroba téhož (bez vzniku popela).

A živiny jsou v něm stejné, jako obsahovalo původní dřevo. Hořením se nezničí, pouze odejde část uhlíku ve formě CO2.

Nějaký malý rozdíl tam asi bude. Dřevěné uhlí se získává pyrolýzou a ta může probíhat za různých teplot. Podle teploty dosažené při pyrolýze dochází k různým procesům (viz pojem pyrolýza na wikipedii). A tady je např. rozdíl mezi dřevěným uhlím pro energetické účely (nebo grilování) a dřevěným uhlím pro zapravení do půdy (které se módně nazývá biouhel). Onen biouhel by měl obsahovat daleko méně dehtu a měl by být pórovitější a jeho uhlík více zafixován (tedy v půdě vydrží déle). V případě uhlíků z ohně vlastně nevíme k jakým teplotám a procesům došlo při procesu zuhelnatění. Ovšem indiáni neměli dnešní moderní retorty s procesem řízení teplot, vyráběli terra prettu jak píše Petr z H. z ohořelých zbytků dřeva a také jim to fungovalo, takže bych to moc neřešil ;-), mě už nemusí trápit jestli mi uhel v půdě vydrží 100 nebo 500 let ;-)