Při poskytování těchto stránek nám pomáhají soubory cookie. Používáním stránek s tím vyjadřujete souhlas.
Další informace.
 Zahradní grily Weber - plynové, elektrické a lávové grily 

Zeminy a substráty > Biouhlie - nebezpečné látky

Biouhlie - nebezpečné látky


Standa_HK_ (1398) - xxx.xxx.248.182 (?)
29.5.2020 8:35

Milý Lysenko

jistě jste slyšel o tabletkách Smecta. Jsou to tabletky nejkvalitnějšího, lékárensky čistého smektického jílu. A montmorillonit není nic jiného, než smektický jíl. Je to jen hra se synonymickými názvy... dřevěné/živočišné/aktivní/bio - uhel/uhlí

A pokud jste četl pozorně, tak jsem psal, že z vlastní biomasy raději udělám kompost než biouhel. Ale nenapsal jsem při stručnosti příspěvku, že jsou případy, kdy si také biomasu zpracuji na dřevěné uhlí nebo popel. Ty případy jsou jednak praktické = zimní topení v kamnech, tak i sanitární = pálení dřeva napadeného houbovými chorobami a přidaným dřevem nevhodných tvarů, ostnatého a trnitého.

A přeschnutí - setkal jsem se s reklamacemi vysázených stromků, kdy příčinu jsme určili jako nevhodný zásyp výsadbové jámy. Tedy takový, který se choval jako substrát pro epifyty ale navíc nevedl a nevázal kapilární vodu. Pokud v něm bylo vody méně, tak dříve proschnul na mez, kdy se choval hydrofobně. Jsou pak ale případy, kdy přídavek uhlí do jílovohlinité ornice byl tak malý, že nezabránil vzniku asfixie, takže věc není úplně černobílá.

SfK.

Ukázat polohu příspěvku v diskuzi >
Připojit reakci

stavba, energie, topení, paliva, voda a odpady, sítě, interiér a dílna
   << Předchozí příspěvky | 1, 2, 3, 4   
                           

Biouhlie - nebezpečné látky


Mike Dundee (184) - xxx.xxx.211.78 (?), 30.5.2020 9:43
Předchozí příspěvek | tento příspěvek (zjistit adresu)

Pokud to beru černobíle, pak vy ovšem také. Dřevěné uhlí se sice časem rozpadá, ale velká část zůstává v půdě po dlouhou dobu jako drobné částice, které přesto pozitivně ovlivňují půdní život. Přikládám výňatky z 2 knih - nevím, jestli je neodsoudíte jako pseudovědecké, minimálně na mě působí spojení s univerzitami (zakroužkoval jsem). V té druhé se objevuje zmínka (zakroužkoval jsem zeleně), kde se uvádí výroba dřevěného uhlí jako zdroj odlesňování, již tedy vím na co jste poukazoval. To samozřejmě také vnímám jako špatnou věc. Ale podotýkají, že dřevěné uhlí se používá hlavně jako palivo při přípravě jídla (nevím, kolika % se na tom podílí biouhel pro aplikaci do země). Myslím, že výroba by šla vyřešit udržitelně např. s přihlédnutím ke kopicování či štěpkováním náletů (tak to dělám třeba já), města vyprodukují obrovské množství dřevní hmoty z ořezávek stromů, která byse takto mohla využít... To, že někdo dělá něco prasácky ale přece neimplikuje, že samotná myšlenka je špatná. Viz naše zemědělství - někdo se chová k půdě jako dobytek, jiný o ni pečuje, přitom cíl je jeden - produkce potravin.

Pozn. na posledním obrázku úplně dole máte odpověď, proč se vám tak rychle rozpadají opálené tyče u rajčat - záleží na teplotě pyrolýzy.

Obrázky:





Připojit reakci   
                           

Biouhlie - nebezpečné látky


Standa_HK_ (1398) - xxx.xxx.248.182 (?), 31.5.2020 11:16
Předchozí příspěvek | tento příspěvek (zjistit adresu)

je to také o cestě a cíli...

Jestliže je cílem zúrodnění půdy, pak je asi zcestné nejprve pyrolýzou z organické hmoty vyhnat dusík a pak jej jinou cestou do půdy dodávat, aby se na ten biouhel mohl nasorbovat.

Bude-li účelem energetické využití při v domácnostech, je jen otázkou co je lepší, jestli dřevo nebo dřevěné uhlí. Ale jde spíše o nuance uživatelského komfortu než výrazný ekologický přínos.

Bude-li účelem uložení CO2, pak nejjednodušší je nechat deštný prales stát jak stojí, ale v oblastech s nadrodukcí pyrolyzovatelné biomasy je možné takto s ní nakládat. Bohužel ale dělat biouhel na sklad je ekonomická sebevražda a pokud biouhel prodám, tak zase neplní svůj účel = kdo koupí, chce spotřebovat. Pyrolyzovat se dá jakákoliv biomasa a tak mnoho lidí neví, že grilovací brikety nejsou levnější proto, ža by byly lisovány z dřevěného prachového uhlí ale proto, že do tvaru briket byl ještě před pyrolýzou slisován vhodný biologický odpad (piliny, slaměná řezanka,...) a ten je samozřejmě levnější než dřevo (i to odpadní), z kterého se vyrábí kusové dřevěné uhlí.

Plno lidí také neví, že 90% těžby rašeliny jde na energetické využití = spálení pro topení, vaření i výrobu elektřiny. Těch 10% rašeliny, co se využije k ostatním účelům (balneotechnika, zahradnické substráty, tepelné izolace, stavební hmoty) je zpravidla z nadložních skrývkových vrstev, které jsou defacto odpadem z těžby té energetické rašeliny.

Jak říkám, já na svém hospodařím tak, abych získal maximum. Je lepší biomasu otočit jako zelené hnojení než se pracně dělat s kompostem. Pokud biomasu nemohu použít jako zelené hnojení, kompostuji ji nebo z ní fermentuji hnojivou jíchu (anaerobní fermentace). Teprve až to co není kompostovatelné, pyrolyzuji nebo spaluji. Mým cílem není uložení uhlíku na stovky let, mým cílem je zúrodnění půdy a výnos pěstovaných plodin při minimální uhlíkové stopě.

Ad teplota pyrolýzy je o kvalitě odstranění ostatních nutrientů z pyrolyzovaného základu. Pokud tam ale ty nutrienty zpětně dodám jako NPK hnojivo, pak rozklad může probíhat rychleji. Proto jsem uváděl, že stejně opálený kůl v prostředí chudém na NPK vydrží 3× déle než ten v rajčatech, kde je hodně živin (tedy NPK). Hledáte dobré zdroje, ale chybí Vám náhled na souvislosti. Částečná pravda je někdy horší než lež. Lež prokážete, ale oddělit část pravdy od nepatřičného kontextu je těžké, někdy až nemožné.

SfK.

Připojit reakci
                           

Biouhlie - nebezpečné látky


krtek (60) - xxx.xxx.189.109 (?), 29.5.2020 13:38
Předchozí příspěvek | tento příspěvek (zjistit adresu)

Proč máte potřebu zpochybňovat věděcké studie, aniž byste vaši "protiteorii" měl čimkoli podloženou? Proč o nich tvrdíte, že jsou pseudovědecké? Myslíte, že to je korektní vedení diskuze?

Proč říkáte, že se dřevěné uhlí v půdě po 5 letech rozpadne, když to není pravda, a spousta z nás má zkušenost, že po 5 letech není dřevěné uhlí jakkoli degradované, že je ve stejném stavu, jako když se do půdy vpravilo?

Proč zpochybňujete fakt, že v zemi se běžně nacházejí ohniště stovky i tisíce let stará?

Proč namítáte, že dřevěné uhlí půdu nezúrodní, když to nikdo netvrdí, ale naopak každý jeden z nás k tomu dodal i to, že je potřeba zapravit i s živinami (např. organikou)?

Připojit reakci
            

Biouhlie - nebezpečné látky


host - xxx.xxx.234.54 (?), 23.5.2020 19:14
Předchozí příspěvek | tento příspěvek (zjistit adresu)
Montmorillonit, Standafone.
Připojit reakci
            

Biouhlie - nebezpečné látky


host - xxx.xxx.238.28 (?), 28.5.2020 20:40
Předchozí příspěvek | tento příspěvek (zjistit adresu)
Ne úplně. 1. Za normálních okolností vydrží uhlí v půdě tak dlouho, že zjistit to je práce pro geology. Černozemě jsou plné částic uhlí po stepních požárech z doby před tisíci lety. 2. Půdní bakterie se do uhlí nakonec dají. Za určitých okolností. Když jim nedáte stravitelnější uhlík. Tento jev v poslední době v praxi zkoumají naši zemědělci vyhladověním půd. 3. Kdyby byl montmorillonit lepší sorbent, než uhlí, nepoužívalo by se živočišné uhlí, ale bentonit. Nic proti němu, do záhonů taky patří. 4. Přeschnutí uhlí v půdě je velice vzácný jev. Může k němu dojít v extrémně suchých letech, kdy je půda jako popel (2018). Jinak ne. 5. Výroba uhlí neváže vzdušný uhlík. Růst dřeva na to uhlí ale ano. 6. Určitě nikoho nenapadne použít uhlí bez organické složky, která je stejně navíc v záhoně přítomna Lysenko.
Připojit reakci
               

Biouhlie - nebezpečné látky


Standa_HK_ (1398) - xxx.xxx.248.182 (?), 29.5.2020 8:35
Předchozí příspěvek | tento příspěvek (zjistit adresu)

Milý Lysenko

jistě jste slyšel o tabletkách Smecta. Jsou to tabletky nejkvalitnějšího, lékárensky čistého smektického jílu. A montmorillonit není nic jiného, než smektický jíl. Je to jen hra se synonymickými názvy... dřevěné/živočišné/aktivní/bio - uhel/uhlí

A pokud jste četl pozorně, tak jsem psal, že z vlastní biomasy raději udělám kompost než biouhel. Ale nenapsal jsem při stručnosti příspěvku, že jsou případy, kdy si také biomasu zpracuji na dřevěné uhlí nebo popel. Ty případy jsou jednak praktické = zimní topení v kamnech, tak i sanitární = pálení dřeva napadeného houbovými chorobami a přidaným dřevem nevhodných tvarů, ostnatého a trnitého.

A přeschnutí - setkal jsem se s reklamacemi vysázených stromků, kdy příčinu jsme určili jako nevhodný zásyp výsadbové jámy. Tedy takový, který se choval jako substrát pro epifyty ale navíc nevedl a nevázal kapilární vodu. Pokud v něm bylo vody méně, tak dříve proschnul na mez, kdy se choval hydrofobně. Jsou pak ale případy, kdy přídavek uhlí do jílovohlinité ornice byl tak malý, že nezabránil vzniku asfixie, takže věc není úplně černobílá.

SfK.

Připojit reakci
                  

Biouhlie - nebezpečné látky


host - xxx.xxx.54.174 (?), 29.5.2020 12:46
Předchozí příspěvek | tento příspěvek (zjistit adresu)

Já jsem při stručnosti svého příspěvku zase výslovně nezdůraznil, že bentonit a jiné jíly považuju do určitých půd určitě za vhodný doplněk. Dokonce si dovolím citovat:

...The amendment of fine sand with woodchip-biochar and kaolinite (non-swelling clay) and Na-bentonite (swelling clay) improved the water retention capacity and interparticle bonding of the substrate depending of the rate of amendment and water content of the substrates. Na-bentonite was more effective at increasing water retention capacity at more negative matric potentials. Biochar was more effective at saturation due to the increased porosity, while kaolinite responds similarly to biochar. It is, however, shown that most of the water retained by the Na-betonite may not be available to plants, particularly at high amendment rate. Furthermore, the clay and biochar materials improved particle bonding in the fine sand with the Na-bentonite being more effective than biochar and kaolinite (in that order) in strengthening interparticle bonds and improving the resilience of fine sand...

Nevýhoda jílu je, že se nehodí přidávat do jílovitých půd. Uhel během doby vytvoří prachovou frakci a strukturně se hodí všude. Tam, kde je to vhodné a možné je určitě nejlepší jejich kombinace.

Z biomasy si dělejte, co uznáte za vhodné. Já třeba v kamnech na chalupě kompost vyrobit neumím, avšak biouhel ano. Určitě netvrdím, že z každé biomasy má být biouhel, ikdyž u někteých zdejších diskutujících by to nevadilo.

Ad přeschnutí. Hydrofobní fázi substrátu zná každý, komu doma přeschnul květináč s rašelinou. Ve volné půdě se taková situace asi stane jen velmi zřídka, výjimkou byl rok 2018, kdy bylo vše a všude na troud a půda byla jako popel. Nicméně z toho nic nevyplývá pro běžné podmínky a použití. Běžný přídavek ať jílu nebo uhlu do půdy její absorpci vody zlepší.

Připojit reakci
1, 2, 3, 4   
Kulinářské fórum - recepty na vaření, uzení, zavařování, vína, destiláty
Nakládání a vakuování masa na uzení9:28
Nakládání a vakuování masa na uzení11.7.2020
Nakládání a vakuování masa na uzení9.7.2020
Uzení domácích klobás30.6.2020
Strojek na uzavírání konzerv22.6.2020
Uzení domácích klobás16.6.2020
Další příspěvky > 
Úvodní stránka | Informace o serveru | Podmínky užívání | Kontakty
(c) Lupo Media s.r.o. 1999 - 2020
Jak Google využívá data, když používáte weby nebo aplikace našich partnerů