je to také o cestě a cíli...

Jestliže je cílem zúrodnění půdy, pak je asi zcestné nejprve pyrolýzou z organické hmoty vyhnat dusík a pak jej jinou cestou do půdy dodávat, aby se na ten biouhel mohl nasorbovat.

Bude-li účelem energetické využití při v domácnostech, je jen otázkou co je lepší, jestli dřevo nebo dřevěné uhlí. Ale jde spíše o nuance uživatelského komfortu než výrazný ekologický přínos.

Bude-li účelem uložení CO2, pak nejjednodušší je nechat deštný prales stát jak stojí, ale v oblastech s nadrodukcí pyrolyzovatelné biomasy je možné takto s ní nakládat. Bohužel ale dělat biouhel na sklad je ekonomická sebevražda a pokud biouhel prodám, tak zase neplní svůj účel = kdo koupí, chce spotřebovat. Pyrolyzovat se dá jakákoliv biomasa a tak mnoho lidí neví, že grilovací brikety nejsou levnější proto, ža by byly lisovány z dřevěného prachového uhlí ale proto, že do tvaru briket byl ještě před pyrolýzou slisován vhodný biologický odpad (piliny, slaměná řezanka,...) a ten je samozřejmě levnější než dřevo (i to odpadní), z kterého se vyrábí kusové dřevěné uhlí.

Plno lidí také neví, že 90% těžby rašeliny jde na energetické využití = spálení pro topení, vaření i výrobu elektřiny. Těch 10% rašeliny, co se využije k ostatním účelům (balneotechnika, zahradnické substráty, tepelné izolace, stavební hmoty) je zpravidla z nadložních skrývkových vrstev, které jsou defacto odpadem z těžby té energetické rašeliny.

Jak říkám, já na svém hospodařím tak, abych získal maximum. Je lepší biomasu otočit jako zelené hnojení než se pracně dělat s kompostem. Pokud biomasu nemohu použít jako zelené hnojení, kompostuji ji nebo z ní fermentuji hnojivou jíchu (anaerobní fermentace). Teprve až to co není kompostovatelné, pyrolyzuji nebo spaluji. Mým cílem není uložení uhlíku na stovky let, mým cílem je zúrodnění půdy a výnos pěstovaných plodin při minimální uhlíkové stopě.

Ad teplota pyrolýzy je o kvalitě odstranění ostatních nutrientů z pyrolyzovaného základu. Pokud tam ale ty nutrienty zpětně dodám jako NPK hnojivo, pak rozklad může probíhat rychleji. Proto jsem uváděl, že stejně opálený kůl v prostředí chudém na NPK vydrží 3× déle než ten v rajčatech, kde je hodně živin (tedy NPK). Hledáte dobré zdroje, ale chybí Vám náhled na souvislosti. Částečná pravda je někdy horší než lež. Lež prokážete, ale oddělit část pravdy od nepatřičného kontextu je těžké, někdy až nemožné.

SfK.