Kdy roubovat nebo očkovat třešně

Vzhledem k tomu, že třešně raší jako jedny z prvních stromů, musí se roubovat velmi brzo.

Mám známého, který roubuje ze stromu na strom během ledna s velmi vysokou úspěšností. Něco mi ale říká, že letos se trošku opozdil...

Také bych potřebovala naroubovat třešeň, myslela jsem že to jde jen v předjaří, ale teď čtu, že by se to mohlo i právě teď. Problém je v tom, že vůbec nevím, jak se to dělá. Nevíte někdo nějaký odkaz na netu, kde je to polopaticky vysvětlené? Pláňku mám a strom s dobrými třešněmi také.

Zkuste teď očkování.

Mockrát děkuji, je to vysvětleno pěkně, snad to zvládnu

Ten odkaz by to chtělo doplnit, že při očkování v druhé míze se nechává asi 1 cm "řapík" to jest pousek stopky listu. Má to tu výhodu, že za 14 dní poznáte, zda očko se přijalo a už do jara bude jenom "spát". Zjistí se to tak, že se "cvrnkne" do něj prstem a když odpadne je to dobré a když je to zvadlé a neodpadne, očkovaní se neujalo a dá se v jiném místě zopakovat.

Aha, tak děkuji, nechám kousek řapíku, abych viděla, jak dopadla premiéra

Co mohu při pokusničení použít jako podnož pro očkování třešní a višní? Mám k dispozici kořenové výhonky ptáčnice, myrobalánu a švestky,

Je možné se setkat s pravokořenou kyselkou (starý strom) ?

Višně a třešně se štěpují na ptáčnice, mahalebky a další třešňové podnože (Colt, Gisela 5, planá višeň, aj). Na myrobalán a švestku Vám třešně nejspíš nechytnou. 
    V ovocnářské praxi většina ovocných druhů očkuje (jabloně, hrušně a švestky většinou, broskvoně výhradně), protože je to rychlejší, snadnější a s menší spotřebou materiálu. Naopak k třešně se na ptáčnice obvykle roubují. Přiznám se, že nevím proč, očka se při tom docela slušně ujímají. 
   Co si pamatuju, jako pravokořená kyselka se pěstovala Ostheimská višeň - vlasačka, která rostla jako keř a množila se odkopky.  Kde by se s ní dalo setkat, to nevím.

To, co píše Rony o řapíku je samozřejmě pravda, ostatně doporučuje to každá příručka. Přiznám se ale, že od ponechávání řapíků pomalu upouštím, zejména v případech, kde nemám dostatek kvalitních jednoletých oček. Vedou mě k tomu tyto důvody:
1. Zavázání očka s ponechaným řapíkem je obtížnější a vyžaduje půlení PVC pásky
2. Úvazek s ponechaným řapíkem není úplně hermetický,
3. Prostřednictvím řapíku může očko při nedostatku mízy vysychat (to je jen má teorie)
4. Po pečlivém úvazku je řapík občas zachycen páskou, takže efekt upadnutí při ujmutí není viditelný
5. Upadnutí řapíku - ujmutí očka - není ještě jistou zárukou, že očko na jaře vyraší (mráz, škůdci, zavalení podnoží)
Mám-li dostatek podnožových výhonů, jeden naočkuji klasicky s ponechaným řapíkem, jeden zavážu úplně s vylomeným řapíkem a ten třetí stejně, akorát úvazek neodstraním po 3 týdnech, nýbrž až na jaře.
  Jinak ale, pokud to jde,  preferuji spíš jarní roubování

Já se snažím u očkování řapíky nechávat. Už jen kvůli tomu, že je očko za co držet (na řeznou plochu se nemá šahat). Půlení očkovací pásky jsem nikdy nezkoušel, myslím, že ti co to dělají, neznají jednu velmi důležitou věc, která se nikde v žádné přitučce nedá vyčíst a to sice to, že pásku je třeba pořádně před motáním natáhnout co to jde (mnohdy se mi stane že až praskne). Tím se šířka pásky značně zmenší. Páska má určitou tvarovou paměť, takže i po omotání má tendenci se smršťovat a úvazek je pěkně pvevny jak je potřeba.