Jakou odrudu třešně na slivovici?

pánové, tak nevím. Udělali jsme s kamarádem domácí kalvádos- ovšem pohráli jsme si s tím: jablka zdravá, sladká, voňavá, přebíraná. Žádný umělý cukr, pouze 1 malá dýně na 220l kvasu. Výsledek: cca 18l 52% kalvádosu (nevím přesně, byla to maximální udávaná výtěžnost z jablek), který byl výborný. Dokonce jsem teď na silvestra měl pravý Calvados a můžu říci, že je to dobré pití, ale pokud piju kalvádos, chci cítit chuť jablek, takže tím u mne trochu tratil. Dokonce se našli i tací, co jim náš domácí chutnal víc než ten originál. Dokonce uvažuji o koupi 5l vypalovaného dřevěného sudu, abych udělal domáci kalvádos ještě trošku víc jako originál. Ale cena toho sudu je nepěkná:(

Toto zaslúži hlbšie bádanie, dali ste tam dýne ako tekvicu alebo dýne ako dynu/melon/.Dik za objasnenie.N.K. 

Až na pár fanatiků nevím o nikom, kdo by švestky (natož třešně!!) do kvasu vypeckovával. Jestli je pálenka s peckami lepší, neumím posoudit, vím jen, že někteří plody drtili i s peckami kvůli silnějšímu aromatu z jader, ale nebylo to ono. 
    Co se týče výběru odrůd, není to tak úplně jedno. Kvalitě třešňovice, zejména její vůni a výtežnosti velmi prospěje, sbírají-li (trhají) se plody v přezrálém stavu. Proto je důležité, aby odrůda byla odolná vůči praskání, monilióze, příp. červivosti a vydržela déle na stromě. Tyto vlastnosti splňují spíš menší skoré srdcovky (třeba Kaštanka). Kvas z těchto přezrálých srdcovek lze pak vhodně doplnit přebytkem z konzervárenských chrupek v konzumní zralosti

Jinak s kolegou preferujícím kalvados plně souhlasím. Trhat třešně na kvas je šílená a nevděčná práce. Víc jak půl kila na jednoho panáka!

Ono i s kalvadosem je plno práce. Sbírat jablka jde sice mnohem rychleji než trhat třešně, ale co ušetříte na sbírání, to zase ztratíte na drcení jablek a následném  lisování moštu.

Intenzivnější aroma z jader? :-D! Vypeckovávaní je zbytečně zdlouhavé a slivovice tak strácí kořenitost, ale drtit pecky? Ano aroma to třeba získá, ale to je tak všechno, kyanid obsažený v peckách absolutně zničí veškerou chuť v horším připadě i zdravotní stav konzumenta.

Doporučuji odrůdu REGINA -tato velmi pozdní odrůda zraje na přelomu 7.až 8. týdne, je dosti odolná plísním i houbovým chorobám.Velmi velký plod kolem 11g, šťavnatý a velmi sladký. Sám žádné lektvary z třešní nevyrábím. S pozdravem Jarin.

Přiložím jednu moji zkušenost. Jednou jsme zkusili pálit z třešní. Zpočátku opravdu piplavá práce, to byli zatím skoré třešně (karešova, burlat). Později přišli na řadu pozdní velké chrupky a to už byla radost. Ty aspoň přibývaly. Odrůdy Těchlovan, Van a jiné pozdní třešně. A ta odolnost vůči monilioze a praskání je relativní. Nevím o odrůdě, která by s těmito vlastnostmi nějak výrazně odlišovala od ostatních. Menší rozdíly tam možná budou, ale pokud Vám do třešní hodně zaprší tak Vám nepomůže nic. Možná ochrana by byla postřik vápenatým přípravkem na zpevnění slupky, ale moc efektivívní to asi nebude. A další věc, a myslím si že mnohem důležitější než výběr odrůdy je doba kvašení. Tím ovlivníte kvalitu asi nejvíc, protože třešně velmi rychle kvasí a tak se kvas také velmi rychle kazí. Takže trefit vhodnou dobu vypálení je podle mě nejduležitější při pálení třešnovice.

Pane Vysloužile, nemohu s Vámi souhlasit co se týče "pitelnosti" třešňového vína. Pravda ale je že  ho míchám s  rybízovým , ony ty kyselinky  v třešních opravdu chybí.

K otázce lepšího vypeckování tmavých odrůd.... nejsem sice odborník na třešně, ale kromě toho že tmavé odrůdy se mi zdají chuťově lepší, mají také měkčí, šťavňatější dužninu, která se lépe zpracovává.

Podle vaší definice patřím mezi fanatiky, neboť já kvas vypeckovávám a zpět do něho vracím pouze část pecek, podle konkrétního druhu ovoce (10 -30%).

Podle mne je na třešňovici nejlepší hodně pozdní tmavá chrupka. Když ji necháme přezrát bude prolezlá červíky vrtule třešňové, ti pak působí jako živná sůl pro kvasinky. Bečka s kvasem bude nadskakovat. Pepík