Preventivní postřik rajčat

OL závisí na tom, za jak dlouho se daná látka na/v dané rostlině rozloží - a to velmi závisí na konkrétní rostlině - někde se rozloží za 7 dní, jinde za 21 dní (dalo by se velmi zjednodušeně říct, že OL je doba, za kterou se z rostliny vyloučí jednovaté látky z postřiku - a je jasné, že "každá rostlina bude látky zadržovat různou dobu").

U Arobatu je nově zkrácená OL na 3 dny (asi dělali nové testy OL)

Nebo za 3 dny je toho tam stejně jako po 7 či 21, tak se dají aspoň ty 3 dny, aby se neřeklo.

Nějaká troška asi zbyde, ale nevěřím tomu, že by státní orgány povolily něco, co by bylo jasně škodlivé - to se jen různí ekologové snaží lidi zmást. Pokud je něco prokazatelně škodlivé, tak se to (v civilizovaném světě) rychle zakáže -  viz ftaláty v dětských hračkách, DDT, freony...

Jiná věc je, že postřiky nejsou většinou ideální pro životní prostředí...

A co tak vramci prevencie a v casoch dazdov postriekat sodou bikarbonou.

U ochranné lhůty hraje roli i to jak rostlina a její plody rychle rostou. Nárůst okurek je dost odlišný od růstu rajčat v plodech i nati. A tak někdy nejde o rozložení, ale naředění. Nevím proč, ale moc se tu nepíše o Ortivě na prevenci a přípravku Revus TOP na ošetření pozdější. Ten je povolený u nás do brambor na plíseň a je to dvousložkový přípravek jiný než používané směsi mancozebu se systémovou složkou. 

"Nějaká troška asi zbyde, ale nevěřím tomu, že by státní orgány povolily něco, co by bylo jasně škodlivé"...

Tak takto jednoduše to, bohužel, nefunguje.  Hlavně nevěřte, že jakýkoliv stát se sebesilnějším aparátem by byl vše schopen zkontrolovat, stanovit a ochránit vás před riziky. Sotva se zvládne řešit špičky ledovce.

Samozřejmě, že řada postřiků je např. v ovoci zjistitelná ve zbytkových množstvích i 2-3 měsíce po aplikaci (dohledatelná řada studií).  Testování působení látek na organismus je nákladné, dlouhodobé, ve spoustě případů se projevily účinky až po mnohaletém používání a ani výrobci příliš netouží po publicitě. Sotva se řeší synergické působení s jinými látkami. Rovněž se testování zpravidla nezaměřuje na látky vzniklé rozpadem původního postřiku, které mohou být i škodlivější. A nikdy neexistuje žádná prostá garance, že desetina mikrogramu vám něco způsobí a setina už je úplně ok. Také je to o tom, kolik toho objemově spapáte. V řadě případů jsou vedeny diskuze o škodlivosti a výrobek se zatím prodává (glyphosate, mikrovlnné záření mobilů aj.).

A mimochodem ftaláty jsou u nás zakázány k výrobě, ale v tržnicích a hračkárnách se stále hračky s ftaláty vyskytují poměrně často, protože to žádný aparát není schopen uhlídat...

stačí zadat rezidua postřiků na zelenině do Googlu

Samozřejmě stát nezkontroluje vše, ale kontroluje toho hodně (obecně až moc) - to že se tu za 50 let totality vybudovala silná nedůvěra ve stát je jiná věc.

Souhlasím, že v ovoci jsou rezidua pesticidů, ale to ještě neznamená, že jsou školivé, protože jsou obvykle v povoleném množství.

Rezidua pesticidů v potravinách – zdravotní rizika a aktuální stav

Co je tam důležité: Větší podíl překročení MLR (maximálních limitů reziduí) bývá zaznamenán ve vzorcích potravin dovezených ze třetích zemí (6 až 8 %). V produktech pocházejících ze států EU, Norska a Islandu bývá překročení MLR zjišťováno přibližně v 1,5 % případů. Čili to jen ukazuje, že problém není ani tak v tom, co se děje u nás (v EU), ale o tom, že se nedodržují standardy EU mimo EU.

Nejdůležitější je pro mě, že existuje spousta orgánů a univerzit, které se tím zabývají, ti toho ví víc než já (nebo 99 % lidí tady na fóru). Testování vlivu reziduí na člověka je sice nákladné, ale kdyby existovalo důvodné podezření, že jsou rezidua významně školivé, tak se toho chytne některá univerzita (v ČR pravděpodobně VŠCHT) a zkoumali by to, protože kdyby se jim podařilo prokázat škodlivost pesticidů, tak z toho bude super článek do impaktovaného časopisu (a z toho jsou super prachy pro univerzitu).

O škodlivosti glyfosátu se vedou diskuse, ale zatím nikdo neprokázal, že by to byla zhouba lidstva, a hlavně glyfosát se používá třeba 50 let, takže je prozkoumaný zhora zdola. A kdyby se zakázal, tak se akorát nahradí jiným herbicidem, který nebude zdaleka tak prozkoumaný a za 20 let zjistíme, že je mnohem horší než glyfosát

Ftaláty jsou v ČR povoleny pro výrobky z měkčeného PVC ("lino", hadice...), akorát jsou zakázány pro výrobky určené pro styk s potravinami a pro dětské hračky - to se dodržuje (třeba ve Fatře jsem viděl, jak to poctivě testují). Problém na těch tržnicích je (jak už to opakuju poněkolikáté), že to jsou výrobky vyrobené v zemích třetího světa, kde to při výrobě nikdo nekontroluje - a jejich prodej je protizákonný. Naopak legální pesticidy prochází schvalovacím procesem a jejich prodej je legální...

Pokud by jste chtěl řešit každou čistě teoreticky škodlivou látku, tak z domu vyházejte všechen nábytek z dřevotřísky, protože ten obsahuje zbytky (karcinogenního) formaldehydu

Abych to nějak zakončil: Když někdo pěstuje 10 rostlin rajčat pro vlastní spotřebu, tak si může dovolit je nestříkat, protože až mu rostliny zdechnou, půjde do nejbližšího obchodu a tam si prostě koupí postříkané rajčata. Je to ale absurdní. Rozhodně nepoužívání fungicidů není řešení, které by bylo schopné nakrmit ČR, natož třeba Afriku...

Kumulus nemá na plíseň rajčete žádný vliv.

- Máte pravdu, Cu na plísně, S na padlí. Přesto žiju v domění, že účinnost je širší - akaricidní - svilušky, nebo síření sklepa proti houbovým patogenům?! Co znamená tedy "reziduální účinek proti houbovým chorobám" který uvádí agromanuál? Padlí je vřeckatá houba stejně jako Cladosporium (čerň), která mi loni rajčata ve skleníku zdevastovala.

Při síření vzniká obecně jedovatý oxid siřičitý. Reziduálním účinkem myslí asi proti citlivým houbám. Jinak síra je lipofilní, proniká do buněk (citlivých patogenů), kde se redukuje na sirovodík, který je pro buňky toxický.