Pomáhá lunární kalendář?

Děkuji za odpověď. Tzn.,že jste papriky vysévala 1den po úplňku. Některé Lunární kalendáře uvádí, že při úplňku a 2až3 dny po něm jsou rostliny v útlumu a dokonce i nepřijímají vodu. Já jsem papriky vysévala 5 dní po úplňku tj. 1.2.2013 a klíčit začaly 8.2., teď už jsou všechny pěkně venku. Zaseté v jiném období mohou klíčit i déle než 14 dní, proto je mám tak zařazeny. Můžete mi prosím napsat, kdy vyklíčily vám?

Dnes jsem kontrolovala a většina semen má teprve malé klíčky, venku ještě ani jedna. Ale myslím, že není hlavní, jak rychle vylezou, ale jak nám porostou a budou plodit.  Nikomu neberu jeho způsob setí a pěstování, ale proč to nezkusit s pomocí ať už Lunárního kalendáře, Výsevních dnů nebo čehokoli jiného? Uvidíme, čím nás v létě rostlinky potěší 

Já jsem vysévala 15.1. do perlitu pod sáček, ale kdy vzešla semena přesně nevím, to jsem si nezapsala. Ale pozitivní je, že vzešlo 100% semen a mám už rozsázeno. Já si jen hlídám, aby nebylo 2 dny před a po úplňku a novu, doma jsem si to při setí loni ani letos tolik nehlídala, až potom na zahradě, tam mi to přijde důležitější.

Lunární kalendář je nesmysl. Tady jsou důvody, které mě k tomuto názoru vedou:

1)Gravitační vliv Měsíce na běžné objekty je zanedbatelný. Pro srovnání - Platí, že zemská přitažlivost klesá s výškou. Abychom dosáhli srovnatelného snížení přitažlivosti, jakou může způsobit Měsíc nad naší hlavou, stačí umístit květináč o cca 30cm výš. To by samo o sobě mělo úkázat absurditu úvah o tom, jak měsíc vytahuje rostlinky, případně vláhu vzhůru.
2) i kdyby měla jeho přitažlivost vliv, kolísá s periodou cca 1 den, a nesouvsí s fází měsíce (podobně jako příliv). Fáze měsíce jen ukazuje na zastínění části Měsíce vzájemnou polohu Země-Měsíc-Slunce.
3)Měsíc nemá magnetické pole, kterým by mohl něco ovlivnit.
4) V přirozených podmínkách semena čekají na vhodné podmínky k vyklíčení, není proto důvod, aby se rostliny adaptovaly na vhodný čas setí s ohledem k fázi měsíce.
5) Dřív zemědělci a zahradníci pozorovali rostliny celý život a byli závislí na tom, jak dobře dokázali rostlinám s dostupnými prostředky zajistit co nejlepší podmínky a pokud vím, žádné obdělávání podle lunárního kalendáře neřešili. Kdo dobře vládne angličtinou, může se na youtube podívat na úžasný seriál BBC Victorian Kitchen Garden, kde popisují různé techniky, jak se v Anglii 19. století pěstovala zelenina a co to vyžadovalo citu pro rostliny a práce.

Ale květináč nad hlavou asi nemá vliv na světové ocány, což...? ;-)   Takže co my víme, třeba vliv měsíce zatím jen neumíme měřit. Ve středověku by vás asi upálili, kdybyste mluvil o elektřině, a určitě by měli taky pěkně vyargumentované, proč nic takového neexistuje.

PS - lunární kalendář nepoužívám.

Argument s oceánem lze použít i opačně jako ukazku, jak je vliv měsíce na gravitační pole na Zemi malý, když "kouli" o poloměru 6 milionů metrů zdeformuje přílivovou vlnou jen o nejakych 0,7 metru.  

Pokud by mě v tom středověku dali chvilku před úpálením, alespoň bych jim tu elektřinu mohl přesvědčivě předvést na rozdíl od lunárního kalendáře, kde nejsou žádné racionální důvody, proč by to mělo fungovat, ani žádné experimentální výsledky, které by ho podpořily. 

... a koncom zimy chripka.

Neverte kazdej blbosti len preto, ze v stredoveku nebola znama elektrina.

Jde jen o to připustit, že můžou existovat jevy, které naše současná věda ještě nedokáže změřit (a tedy prokázat). Možná lepší příklad než elektřina je radioaktivita. Tu také žádným smyslem nedokážeme zjistit, přesto existuje a zcela jistě nás ovlivňuje, jsme-li jí vystaveni. A není to tak dlouho, co byla naprosto neznámá a nepředstavitelná.

Funguje-li lunární kalendář nevím, zkušenost nemám a ani se nechystám to zkoušet.

V případě lunárního kalendáře se nebavíme o věcech, které mají v dané době nepozorovatelné projevy a nelze je vědecky změřit (jako radioaktivita pro člověka ve středověku), ale o jevech, které údajně mají mít jasnou a pozorovatelnou příčinnou souvislost jako např. doba setí vzhledem k fázi Měsíce -> výnos rostliny. Pokud tutou souvislost nelze vysvětlit současnou vědou, ani neexistuje seriózně provedený experiment opakovaně ukazující tuto závislost, jaký bych měl mít důvod věřit, že si ten kalendář někdo nevycucal z prstu, aby měl co tisknout a prodávat? Mám věřit, že výrobce kalendáře má nějáké tajemné znalosti, na základě kterých ta doporučení vytváří?

Vliv měsíce na faunu i floru v dílčích případech byl prokázán, teoreticky by mohl být i kalendářní, ale odhaduji, že je-li takový vliv, bude řádově menší, než aktuální počasí – tedy zasadím-li za nevhodného počasí ale vhodného kalendáře, můžu počítat s horším výsledkem, než když zasadím ve vhodném počasí v nevhodný kalendáři.

A co se týče svatého boje, pokud ti něco říká falzifikovatelnost, pak si arbitrární tvrzení, že pěstování podle lunárního kalendáře je nesmysl můžeš založit do kompostu;)
Nebo máš někde v šuplíku studii, která VYVRACÍ možný vliv fází měsíce na pěstování? Že něco leží stranou grantové politiky a zájmů agrokorporací není zrovna důkaz...

Sázení podle lunárního kalendáře neznám, kalendář jsem měl v ruce jednou a procházel jsem si jen stravovací doporučení čerpané z tradiční čínské medicíny, zřejmě vydavatel čerpá z různých historických pramenů, což můžou být perly moudrosti, stejně jako naprosté bludy.

Za sebe říkám – je mi to jedno:) Ať už na tom něco je nebo není, je to taková ladící zakončovací finesa, že jestli se k ní propracuji v důchodu, budu rád :-D