Trnkovica (trnka obecna)

Dovedu pochopit, že někdo vyrábí víno z planých trnek. Má zajímavou chuť a příznivci ovocných vín si pochutnají. Ale vyrábět destilát z planých trnek - to mi přijde strašně pracné a výsledek se - dle mého - nemůže rovnat slivovici ze sladkých vyzrálých švestek nebo durancií (technologicky mnohem snazší).

Nevšimla jsem si, že ta kvasná zátka byla na vašich sudech, tedy zadavatele. To už tedy nechápu nějak vůbec, to se u nás dávalo jen na rybízák(tedy víno z černého rybízu) na kvas nikdy. A že by se trnky(tedy durancie) myli do kvasu? Tak to tedy ani omylem. Rodiče pracovali třicet let ve statkové pálenici(pálenici Státního statku) táta jako technik. Takže o kvasu snad něco věděl a nikdy by ho nenapadlo, vybírat každičký lísteček a větvičku, co se na trnku přilepí. Nevím, proč se v dnešní době dělá děsná věda z každé prkotiny...

Špatně se mi zařazují příspěvky, tak musím oslovovat...
Vážená paní, diskuse je o trnce obecné, prunus spinosa, ne o duranciích nebo švestkách!!!
*
A co se týká toho "divokého kvašení" jak popisujete, taky jsem ho částečně zažil.
Můj děd, jak už mu došly kádě, samozřejmě bez bublátek, jen přikryté nějakým hadrem, tak zkvašoval švestky i v koupacích vanách, trokách apod.
Jenže v té době bylo švestek víc než sena tak nějaké ztráty vůbec neřešil. Vyhazovaly se zhnilé a plesnivé koláče o tloušťce i desítek cm.
Ale to přece neznamená, že bych to měl dělat taky tak.
*
Zručný sběrač nasbírá za hodinu cca 10kg trnek. Za tu době měli naši předci ve stodole plný vůz setřepaných švestek...
Tak proto ta pro někoho možná "přehnaná pečlivost"!

Rafael.

Nedá se srovnávat destilát ze švestek a trnek. Je to něco úplně jiného.
Jako, že třeba trnky jsou nejedlé, nepoživatelné a v kuchyni nepoužitelné, ale k výrobě nápojů mimořádně vhodné.
Ale švestkový likér, ratafie, víno, džus jsou, aspoň pro mně, absolutně nepoživatelné.
*
Beru ty dva "Prunusy" jako úplně rozdílné suroviny které mají společné jen rodové jméno.

Rafael.

Proti gustu... aneb každý má jinou hubu. Nejsem odborník na pálenky, ale domnívám se, že destilát z trnek asi nebude nějak špičkový. Naopak trnkové víno zkouším a když se nespěchá, není to špatné. Výtečný je trnkový likér (babské pití). U obojího se ale nenajde žádné výrazné specifické aroma, spíše jemná ovocná chuť, u likéru připomíná třešně.

Dobrý den, dovolím si trošku oponovat. Z trnek dělám vínko, a je luxusní. Vozím na košt i na Moravu a místní se i podivují, že to jde i jinak než z révy. Trnky sbírané moc brzy, i dané do mrazáku budou sladší, ale ve víně stále vysoký tanin, trpkost. Ale když několikrát přemrznou, tak mladé vínko je jak višňové:-)Matoliny ale nelisuji, nelze to pak bez filtrace vyčistit, ale přepálím. Dodaný cukr do kvašení je pryč a předpokládám, že do plodů se nedostal. Pálenka velmi jemné chuti, lepší než slivovice. Pokud chce někdo hrubší, stačí rozbít nějaké pecky. Ale o tom oponování. Dělal jsem z jakých si kultivarů trnky (plody velké jak třešeň) povidla, a nemaj chybu. Nejdříve jsme pekli buchty mix se švestkovými, ted již samotná trnková povidla. Na vánoční cukroví (slepovačky) také dobré. Jinak trnkový likérek pro dámy je lahodná věc. Kdysi jsem chodil rodičům do špajzky na Jelínek likérky (cca 18% a chemie), ale tyto luhuji 6měsíců, dávám vanilkový lusk a sladím pouze medem. Na dámské popíjení není snad nic lepšího.

Z trnek dělám cosi jako likér, ale bez jakýchkoli přidavků (cukr, med, koření) i tak je vlastním cukrem příjemně nasládlý. Plody zaleju špiritusem a po pár měsících sliju a doředím podle chuti asi na 40%. Jaké si to udělám, takové to mám a ač to není babské pití, tak i dámy tomu přišly na chuť

Dobrý den, proti chuti žádný dišputát:-) co kus to originál. Četl jsem i vámi uvedený recept a překvapili mne dvě věci. Uvádá se v něm, že louhování trnek by mělo být ve tmě, což dělám naopak. A za druhé, ten velký poměr ředění vylouhované "esence". Já louhuji ve 25-ti litrech 50% 30litrů trnek!! a poté ředím pouze vodou s rozpuštěným a převařeným medem v co nejmenším množství na cca 35%. Nemůže být tedy ani řeč o poměru ředění přes 2:1. A to louhuji ještě déle, než se uvádí ve vešem recepisu. Zpravidla po scezení, pouze stáčím hadičkou, žádný filtrační papír (ten uvolňuje do lihu svoje aroma, fuj). Toto stočení je potřeba tak 3x k dostatečnému vyčištění od kalu. A do 25ti litrů přidám směs voda a med v objemu cca 8-9litrů. Při vašem ředění pijete slaboučký odvárek. Ale proti chuti žádný...

Ještě jedna skoro maličkost. Váš recepis uvádí " naředit a druhý den je k pití". Samozřejmě, k pití to ji jistě i hned. Ale chutě se harmonizují a rozvíjejí časem, v mém případě s kořením to platí tím více, a po roce odležení (skladuji v akátovém soudku) je to o level výše. Mohu jen doporučit. Proto dělám i to větší množství, mohu poté porovnat i různé ročníky. A lidé, pokud chcete dělat z trnek cokoliv, nevěřte tomu, že trnka dané do mrazáku je stejná jako trnka utržená po nekolika násobném přemrznutí. Letos jsem natrhal ty "pravé" 4.ledna. Pokud něco děláte pro sebe, tak se nešiďte a dejte tomu pořádnou porci zdravé energie a investujte do sebe, jistě se to vyplatí, když ne hned napoprvé, tak později určtitě. Trhání v mrazu na stráních zdar.