Škrábavost pálenky

To snad ne. Já žil do dneška v domění, že metanol je jen strašák.

Že se ho v kvasu nenachází až takové množství. Tak maximálně na pořádnou kocovinu a zkažený žaludek.

Rafaeli, neblbněte! Vždyť to někteří vezmou vážně.

Rafaeli, přátelé, taky jsem dal trochu cukru do kvasu a přestavam vidět, doktor mi naštěsti řekl, že je to jen krátkozrakost 😁😁😁 Ne teď važně, 4 kila cukru do 40 kilo svestek, z toho nemuže byt nic dobreho, to se na mě nezlobte!!! Experimenty s větši davkou cukru do kvasu nebo s kompoty mam za sebou a člověk, ktery trochu pije kvalitni destiláty by to nepozřel, nebo jen jednou. Honza

Škrábání pálenky způsobuje cuk přidaný do kvasu. Navíc cukr snižuje chuť i vůni po ovoci z kterého se pálenka vyrábí. Osobně švestky pálím bez pecek.Slivovice je pak jemnější. Určitý podíl pecek při pálení někomu vyhovuje. Chuť a vůně po peckách (v určité míře) není na závadu.

Cukr jen zvyšuje výtěžnost, případně urychluje začátek kvašení.

Osobně do žádného ovoce nepřidávám nikdy cukr.  Mám kořalky méně, ale na chuti a kvalitě je to poznat. Na rozkvašení používám živné kvasinky. Lze koupit v kterékoliv prodejně vinařských potřeb.

Přeji hodně úspěchů a Krásnou žízeň

To že cukr způsobuje škrábavost pálenky je pověra. Zkuste udělat pálenku z cukru, vody a přídavku výživy pro kvasinky. Dostanete čistý líh - prakticky bez chuti a bez zápachu. Zabránit škrábavosti se dá dodržením několika zásad. Založit celou bečku jednorázově, okamžitě tam dát již oživené kvasinky aby byly v přesile a aby se vám tam nemnožilo kdeco co poletuje ve vzduchu, (např.heterofermentativní bakterie mléčného kvašení) a nádobu uzavřít tak, aby se tam nedostalo ani trochu vzdušného kyslíku. U ovoce s nedostatkem přirozených kyselin přidat cca 100g kyseliny citronové na 60 l kvasu. Jedná se hlavně o hrušky a třešně a broskve. V průmyslových provozech se hrušky okyselují kyselinou fosforečnou nebo sírovou. Pokud je kvas dostatečně kyselý, bakterie octového kvašení se v něm prakticky nemnoží. Vzduchotěsnost nádoba a čistota ovoce je přirozenou podmínkou.

Tak tak plně souhlasím. Jedná se jen o pověru.

Poláci jedou ve velkém jen voda cukr a vodka neškrábe je jemná.

Taky si myslím, i po dlouholetých praktických zkušenostech vím, že cukr za žádné škrábavosti a vady pálenek nemůže. Příčiny jsou úplně někde jinde.
*
Proč používají velcí výrobci mixy s lihem a domácí paliči cukr je už otázka jiná, finanční.
Nebo vlastně otázek víc.
Třeba co je lepší, anebo kdo a za jakou cenu vůbec ocení tzv. "Pravý destilát"
U nějakého řezu s lihem, levných konzumních lihovin, nebo s trestí je to celkem jasné.
Ale u rozumného přidání cukru do kvasu je to v mnoha směrech u domácích výrobců přínosné.
Teda jen u nízkocukernatých kvasů, jinak je to plýtvání.

Rafael.

Mix s lihem by znamenal, že zaplatíte daň 2x - poprvé za potrvinářský líh a podruhé pak za konečná destilát. Ledaže byste to míchal až na závěr. Velcí výrobci přídávají ten líh před posledním pálením - není to pak tak poznat. Dokonce tvrdí, že ho tam přidávají na zjemnění výsledného produktu.

Škrábavost pálenky je způsobena tím že necháváte pálít kvas, který má závěrečnou cukernatost 3-4. Kdyby jste v počátku použil kvasinky, které vám zaručí hluboké prokvašení na 0 cukru tak by neškrábala. A samozřejmě kvasit pod kvasnou zátkou.

Kdyby jste v počátku použil kvasinky, které vám zaručí hluboké prokvašení na 0 cukru tak by neškrábala

To je taky pověra. Pokud založíte kvas ze švestek či durancií, které mají cukernatost kolem 30%, tak jejich veškerý cukr nedokáží zpracovat žádné, ani hlubokoprokvášecí kvasinky. Přesto patří slivovice z takového ovoce k nejlepším. Totéž platí pro destiláty z vína se zbytkovým cukrem