Výchovný řez vysokokmenů



host - 81.233 (?)
2.1.2008 9:54

Máte pěknou zahradu na pěkném místě. Děkujeme za obrázky a přejeme hodně úspěchů.

Jen snad (až budete mít trochu času) možná by pomohlo lidem, sadařícím v podobných extrémních podmínkách, kdybyste popsala své zkušenosti s odrůdami, které pěstujete. Je nás víc a zkušenosti se získávají těžce. JZ

Umístění příspěvku v diskuzi
Připojit reakci

stavba, energie, topení, paliva, voda a odpady, sítě, interiér a dílna
Stránky: 1,  2   
Věra Hýlová - Bronzový Zahrádkář .Bronzový Zahrádkář. (52) - 81.95 (?), 11.12.2007 16:51, zobrazeno: 26226x

S ohledem na spousty sněhu (1m i více) a všudypřítomné zajíce musíme věechny stromy pěstovat jako vysokokmeny s prvním patrem větví ve výšce 130 - 150 cm. Mám vysazeny nové stromky (na vzrůstných podnožích) odrůd Julie, Průsvitné letní, Produkta. Je možno založit korunku jen s jednou řadou kosterních větví v požadované výšce? Ve starých příručkách, které se vysokokmennými tvary ještě zabývají, se většinou doporučuje další patro, jenže jak potom ošetřovat v silně svažitém terénu 5 - 6 metrů vysokou jabloň? Nebude menší a nižší koruna provokovat stromy k silnému růstu letorostů místo vytváření krátkého plodného dřeva? Bude nutný každoroční letní řez pro zajištění pravidelné plodnosti? Faktem je, že ty staré vysokánské jabloně bez velké újmy na plodnosti přežily 10 let bez jakéhokoliv řezu.

Adresa příspěvku
Připojit reakci
   
vyslouzil - Diamantový Zahrádkář .Diamantový Zahrádkář. (18311) - 85.27 (?), 12.12.2007 6:53

Je to více otázek a na všechny není jendoznačná odpověď.
  Jednopatrovou korunu je možné založit (i kotlovou či talířovou), druhé patro ale neznamená nutně vyšší strom, spíš lepší využití prostoru koruny.
   Ve Vaší poloze - tuším 700m při méně úrodné půdě bych se nebál, že koruny vyrostou do gigantických rozměrů.
   'Rekl bych že u extenzivně pěstovaných vysokokmenů se s detailním letním řezem příliš nepočítá. Plodnost lze uspíšit (při dostatečných přírůstcích) omezením, příp. vynecháním výchovného řezu. V plné plodnosti, podle mého, vysokokmeny každoroční řez nutně nevyžadují. Stačí průklest a později občas mírné zmlazení. 

Předchozí příspěvek | adresa příspěvku
Připojit reakci
   
host - 81.77 (?), 29.12.2007 22:36

Jako byste popisoval naši zahradu ... I když větší problém než se zajíci máme se srnčí zvěří, 150 cm je minimum, to mám ověřené, začínal jsem na 120 cm, ale když se pak po zahradě projde začátkem června srna a ochutná nově rašící lístky, většinou hned poznáte, která odrůda je nejchutnější. Později ještě přijde srnec olouct si parůžky a moc vám nepomůže, že vám je nechá pod stromem.

Ale k věci. Taky jsem podle starých příruček uvažoval o druhém patru. Jenže když se pak v reálu podíváte do koruny vysokokmenu, tak i když je z jedné strany svahu koruna dostupnější, z té druhé strany je to tak vysoko, že na nějaké druhé patro rychle zapomenete. Pokud jste ještě ve vyšší nadmořské výšce, budete se spíš snažit mít korunu prosvětlenou, aby vám odrůdy lépe vyzrávaly (aby vám v horších letech vůbec něco dozrálo) a začnete spíš uvažovat o kotlovité koruně. Nůžky na teleskopické tyči jsou pro prosvětlování korun většinou nutností a časem si k nim pořídíte ještě pilku na teleskopické tyči.

Máme skoro všechno na semenáčcích a přitom se o nějakém bujném růstu díky nevhodným půdním podmínkám hovořit vůbec nedá. Svah jen těžko zůrodníte a tak si stromy musí vystačit jen s málem. Voda v létě stéká rychle a hrozí přísušky. A samozřejmě záleží hodně na odrůdě.

Hodně štěstí. JZ

Předchozí příspěvek | adresa příspěvku
Připojit reakci
      
host - 1.251 (?), 30.12.2007 15:40

Já se snažím větve ovocných stromků nenechávat níže než taky  těch 1,5 metrů, ale to proto, protože požaduji pod stromky volný průchod při sekání trávy. Stromly pouštím do výše 4 - 6 - 8 metrů, mám 5 metrový hliníkový žebřík plus obírák a pilku na tyči, takže do těch 8 metrů dosáhnu. Nějaká patra stromků vůbec neřeším, jak si stromek vyroste, takový je. Vyřezávám jen větve zahušťující korunu, případně vlky ze silných větví a kmenu. Doporučuji taky žádná patra neřešit, prostě jen nechat stromek růst tak, jak mu vyhovuje. A jsou to někdy mezi jednotlivými odrůdami velké rozdíly. Jen hlídám, aby nevylezly do větší výšky než je těch 6 - 8 metrů.

Předchozí příspěvek | adresa příspěvku
Připojit reakci
         
host - 96.236 (?), 1.1.2008 1:51

Naprosto souhlasím, jen s jednou připomínkou. Paní psala o silně svažitém pozemku a tam je použití žebříku občas problematické (vlastní zkušenost). Proto jsem psal o těch nůžkách na teleskopické tyči. JZ

Předchozí příspěvek | adresa příspěvku
Připojit reakci
            
host - 5.98 (?), 1.1.2008 15:15

Nezlobte se, že se budu rouhat. Ale vracet se k vysokokmennému pěstování je dost krátkozraké, zvláště na malých zahrádkách. Věřím, že jste mladí plni energie a síly. Ale každý jednou zestárneme a zvládat takto sklizeń nám potom už bude působit problémy, a spoléhat se na děti a vnoučata by jsem moc v dnešní době nedoporučoval, může se to vymstít. Moje rada zní kmenou výšku založit na výšce 100-120 cm s důkladnou ochranou kmínku chráničem, Spodní patro třeba použít i jako zábranu před srnčím(mě se osvědčilo zabalení kosterních větví patra od patky po první rozvětvení). A na zbilém stromku uplatňovat způsob pěstování Pillar. Ono také většina moderních podnožových jedinců není k pěstování ve tvaru vysokokmenů vhodná i když se to nevylučuje. Se zajíci i srnkami mám letitou válku, jestliže jim peckoviny nevadí a nechají je být tak jádroviny pravidelně každoročně napadají, ale zatím se mi toto mé řešení jako nouzové osvědčilo. Ono v dnešní době plotit tyto pozemky je riziko, vzhledem k některým sociálně slabším spoluobčanům, ale to je jiné postesknutí, omlouvám se.

Předchozí příspěvek | adresa příspěvku
Připojit reakci
               
host - 5.98 (?), 1.1.2008 15:39

Ještě k té výšce sněhu v sadě. Již staří sadaři ho u nás používali jako ochranu. Kmínky zahazovali až po spodní větve, a mě se to též osvědčilo. A praktikuji to už několik let. Jarní nástup se sice částečně opozdí ale to se dožene, ale kmínky to ochrání.

Předchozí příspěvek | adresa příspěvku
Připojit reakci
                  
vyslouzil - Diamantový Zahrádkář .Diamantový Zahrádkář. (18311) - 100.5 (?), 1.1.2008 16:21

Myslím, že se nejedná o návrat k vysokokmenům v malých zahrádkách. Jde, tuším o horskou polohu 700m n.m., ve svahu a s omezenými možnostmi ochrany před zvěří. A tady si, myslím, je skutečně nejlepší variantou extenzivnější přístup - tedy vyšší, volněji rostoucí tvary odolných na bujných podnožích s minimem agrotechnických zásahů. I za cenu, že ovoce nebude splňovat kabinetní parametry ohledně velikosti, tvaru, vybarvení, hladkosti slupky, sladkosti. Zato bude zdravější a déle skladovatelné.
    Situace v malých zahrádkách s úrodnou půdou a v příznivých podmínkách je zcela odlišná a optimální způsoby pěstování tím pádem také.

Předchozí příspěvek | adresa příspěvku
Připojit reakci
                     
Věra Hýlová - Bronzový Zahrádkář .Bronzový Zahrádkář. (52) - 81.95 (?), 1.1.2008 19:09

Pane Vysloužile, jako byste naši zahradu viděl. Pamatujete si popis odjinud. Velikost koruny a potřeba prostoru u vysokokmenů není pro nás zásadní. Máme hektar zemědělské půdy, jenže té nejmizernější bonity, v mizerných klimatických podmínkách, v dost velkém svahu. Dlouhý žebřík se bezpečně používat nedá. Teleskopické nůžky mám od doby, co jsem se pustila do sadaření.  Po žebříku, klasickém dřevěném asi dvoumetrovém, lezu do korun starších stromů (mých 50 kilo unesou snadno). Jabka a hrušky obíráme česáčkem na 4m bidle, švestky a duranzie se střepávají, třešně trhám ze stromu. Mladickou nerozvážnost a entuziasmus už mám za sebou, sad jsem převzala ve svých 40 letech po pětašedesátiletém otci. Pomoc mladších rodinných příslušníků naprosto nepotřebuju, naopak doufám a věřím, že mě tenhle tělocvik udrží v dobré kondici eště nějaký ten pátek. Tolik pro ilustraci.

V našich podmínkách vysokokmeny rozhodně překonané nejsou. Radu nepřeceňovat výchovný řez a nechat stromky růst víceméně dle libosti, jen udržet v koruně dostatek světla a vzduchu, bych nenašla v žádné příručce, takže děkuju za praktickou zkušenost. Nerada objevuju Ameriku, navíc postupovat u ovocných stromků metodou pokus-omyl může mít i nenapravitelné důsledky. Ráda bych, aby se našim stromům a stromkům dařilo aspoň tak dobře, jako za otce.

pohled na pozemky
pohled na pozemky
třešně a švestky
třešně a švestky
zimní jabloň
zimní jabloň
Předchozí příspěvek | adresa příspěvku
Připojit reakci
                     
host - 81.233 (?), 2.1.2008 9:54

Máte pěknou zahradu na pěkném místě. Děkujeme za obrázky a přejeme hodně úspěchů.

Jen snad (až budete mít trochu času) možná by pomohlo lidem, sadařícím v podobných extrémních podmínkách, kdybyste popsala své zkušenosti s odrůdami, které pěstujete. Je nás víc a zkušenosti se získávají těžce. JZ

Předchozí příspěvek | adresa příspěvku
Připojit reakci
Pokračování této diskuze (další příspěvky)  |  1,  2   
zahrada.cz
DŮMACHALUPA.cz
Propojení dvou topení17.3.2024
Propojení dvou topení16.3.2024
Zapalování Husqvarna 40 nehází jiskru13.3.2024
Propojení dvou topení11.3.2024
Propojení dvou topení11.3.2024
Propojení dvou topení11.3.2024
Další příspěvky > 
Informace o serveru | Reklama | Podmínky užívání | Kontakty
(c) Lupo Media s.r.o. 2001 - 2024
DŮMACHALUPA.cz
statistika