Vhodná podnož pro vysokokmen

Dobrý den, 

Přála jsem si na zahradě pěstovat jabloně většinou ve tvaru vysokokmen/polokmen. Na semenáči jsem sehnals čtyři odrůdy. Ostatní se mi podařilo sehnat takto: Gravštýnské (A2), Spartan (MM106), James Grieve (MM106), Jonathan (MM106), Coxova reneta (M7) a Matčino (M7). Na jak velké stomy se mohu těšit? Dnes jsem náhodou narazila na stánky Zahrádkář Jerome, které mě celkem rozesmutněli. Představovala jsem si, že jabloně na podnožích MM106, M7 a hlavně na A2 budou vyšší.

Proti gustu žádný dišputát. Nevím co vás vede k volbě vysokmenů. Ale je to vaše věc. Možná máte slabost pro mošták.  Laicky řečeno, z každého stromku jde udělat cokoli řezem. Jen to u každého trvá různě dlouhou dobu. Rada je jednoduchá. Po ročním zasazení a vegetačním roce na stanovišti prostě vystříhejte spodní patra větví na větevní kroužek a výšku kmínku 150-170 cm. U těchto podnoží se vyplatí udržovat kolem kmínku herbicidní pás do síly kmínku 10 cm. A každopádně pro prvních pět let nezapomente na kůl ke kmínku a ochranu kmínku před sekačkou. 

Pro vysokolmen potřebujete podnož, která dobře kotví. Například na M9 polokmen a vyšší tvar nikdy úspěšně nedopěstujete - prostě s druhou větší úrodou se Vám vyvrátí. Podnože Vámi jmenované MM106 a M7 jsou vhodné, je však potřeba ve školce koupit stromek bez založené korunky (tzv. špičák) nebo korunku pěstebním zásahem "přeložit do vyšších pater" a následně/současně spodní patra vyvětvit.

Jinak A2 je také semenáč, jen to není rozepsáno slovně (alternativa  Jaderničky moravské).

Jinak A2 je také semenáč, jen to není rozepsáno slovně (Jadernička moravská).

To si tak úplně nemyslím. Podnož A2 byla vyšlechtěna v Alnarpu v Švédsku  (tak daleko sláva jaderniček nesahá) a množí se vegetativně.

Díky za doplnění znalostí, to o vegetativním množení A2 jsem nevěděl (nebo jako nepodstné zapoměl hned jak jsem se s tou informací potkal).

Navíc Švédové to dotáhli domů snad z Francie.

Mně vyhovují pro všechny tvary v zatravněném sadu moje vlastní semenáče z jader. Vysévám cca 500 - 1000 jader v předjaří, nejsilnější na podzim přesadím na místo.

2. rok v létě očkuji žádanou odrůdu nebo 3. rok na jaře roubuji.

4. nebo 5.rok vytvoří štíhlé vřeteno a zakvete. V dalších letech sklání větve pod úrodou. Semenáče kotví výborně.

Pokud bych chtěl VK, odřežu spodní větve (u sebe VK nepěstuji).

Když horní větve přerostou, odřežu je při sklizni, když vytvoří koště vlků, odřežu příští rok celé koště opět. Bez řezu by dorostly na 6 m i výš. J.