Totálne neškodný herbicíd

Kloubouk nemám, přesto smekám... Nádhera, úžasné, co na to říci jiného než super!!!! Míla

TOP je ta čekárna se stromky a kytkami-tak kam to bude mládeži? Na Žďár! SPCH

Příkmenný pás nebo kruh bez vegetace udržují někteří pěstitelé plynovým hořákem napojeným na propanbutanovou láhev. Používá někdo z vás tento způsob?

Tento spôsob nepoznám, ani som o ňom nepočul. Fungovať to môže, určite sa plameňom zničiť rastliny dajú. Vidím minimálne 2 nedostatky - korene tam zostanú a horákom pôdu neskypríte. Možno hrozí aj popálenie kmeňa. Ja sa budem naďalej držať motyky :-) IH

Pro nadcházející pětiletku jsem si za cíl vytýčil, že svoji zahradu těmto dvěma ukázkovým alespoň přiblížím.  Rosťa

ja som dostal akurat depku, ked som videl tu zahradu :D to je nieco dokonale uplne, vzdy je lepsie ked ma niekto taky konicek ako napr. krčmu. 

Když tak koukám na fotky, nevidím tam jediný kaz nalistech ani plodech, vše dokonalé. Kdybych se tomuto stavu chtěl trochu přiblížit (u mě jsou listy na stromech flekaté, okousané, tečkované nebo s padlím) - provádíte během celého roku chemické postřiky a pravidelné hnojení, nebo se tohoto stavu dá dosáhnout i nějakou přirozenou cestou?

Zřejmě je to na mě.Samozřejmě i já mám poškozené listy a plody ale v míře pro mě přijatelné.Pro regulaci havěti aplikuju na jaře (zelená špička) postřik proti přezimujícím škůdcům.Stále opomíjený.Před květem dva postřiky proti houbovým chorobám (myší ouško, růžové poupě).Další ošetření po odkvětu dle počasí a poslední ošetření na přelomu května a června proti obaleči (Integro) + strupovitost (Topas) dle signalizace náletu obaleče.Tím fungicidy a insekticidy končí.Čili asi v půměru 4 měsíce před sklizní.Druhou generaci obaleče řeším ekologickým Madexem.Během vegetace nehnojím.Jednou za 4 roky zapravím pod stromy uleželý hovězí hnúj.Jednou za 8 let přidám draslo a fosfor.A to je všechno.Zahradě zdar - Mičurin II (470 m)

To zní dobře, takže žádné pravidelné hnojení... O těch postřicích jsem už rozhodnutý. Doteď jsem to nechával na přírodě, ale letos to byl extrém, zkrátka naznal jsem, že na jaře proti přezimujícím škůdcům a houbovým chorobám při květu zasáhnout musím, jinak jsou na tom stromy bídně. Červivost a strupovitost si rozmyslím, to nepokládám za nutné - červivé opadají a zmoštuji, a zbyde jich ještě dost na uskladnění.

Jen nevím, jak zasáhnout proti celoročnímu okusu listů vesměs na všech ovocných stromech. Zatím se mi nepodařilo identifikovat, kdo to dělá. Žádné housenky, žádný hmyz, ve dne, v noci... A pravidelně stříkat proti žravému hmyzu je mi proti srsti.

Snad bych se ještě zeptal - jak velký vliv má naprosto bezplevelný stav pod stromem? Loni jsem hnojil kompostem, a dostalo se mi pod stromy spousta semínek - tu mochyně, tu dýně, tu meloun, tam petržel, nějaké semenáčky jabloní... Když nechám sem tam pod stromy nějakou flóru takto dovádět, má to postřehnutelný vliv na strom?

Nevím kolik máte stromků a jak veliké ale obaleče bych nepodceňoval.Má většinou 2 generace a když připočtete květopase a pilatku můžete mít sklizeno než začnete.Co Vám způsobuje masivní žír listů netuším.Naštěstí to neznám.Černý úhor je ideální pro pěstování menších tvarů, živiny jsou pouze pro stromek, bezplevelný stav může zachránit úrodu při jarních mrazících.Bezplevelná půda vyzařuje více tepla než tráva, což se projevuje také během vegetace v kombinaci s vhodnou podnoží rychlejším dozráváním odrůd a můžete si dovolit i později zrající odrůdy.Můžete přihnojit kdykoli organickými i umělými hnojivy i hloubkově.Kompost pod stromy nedávám, semeniště plevele.Vozím do skleníku a dezinfikuji dusíkatým vápnem.Dezinfekci pod stromy bych nezkoušel.Nevýhodou je doplňková závlaha ale pokud máte zdroj vody není problém.Pracnost?Toto jsem napsal před 1,5 rokem.Žel bez odezvy:.Kypřič používám hlavně po prudkých nebo vydatných srážkách abych načechral a provzdušnil půdu.Pletí podle pečlivosti jednou za 2 později 3 týdny a nebo průběžně.Často zde chtějí poradit zahradkáři s počtem stromků do 5÷7 kusů.Ideální počet pro obdělávaný bezplevelný pás.Kupříkladu při šířce pásu 1,5 m a délce 16 m lze na takto upravené stanoviště vysadit 9÷10 štíhlých vřeten nebo 5÷6 zákrsků nebo 4÷5 čtvrtkmenů.Je to plocha 24 m čtv.Zdá se vám to pracné?Vyznačte si na pozemku čtverec 5x5 m, což je přibližná plocha pásu.Zjistíte jak je ta plocha směšně malá.Nezapomeňte na oboustraný přístup k obdělávanému pásu.Zahradě zdar.-Mičurin II (470 m)