Škodci jablon

60.163: Nosánik ovocný (Zobonoska ovocná). IH

Ďakujem za identifikáciu škodcu.Pôjdem ho tam ešte dnes pohľadať.Nikdy by som nepovedal, že taký pekný chrobáčik môže napáchať takú škodu.To musel odniekaľ priletieť.Možno 100 m od našej záhradky začína starý neudržiavaný sad.A ja som sa bál obalovača.Ten už tú skazu dokončí.

Pridám jeden konkrétny prípad, kedy lienky a ich larvy doslova očistili mladé letorasty od vošiek. V červenom kruhu je časť konárika, ktorá bola napadnutá voškami. V žltom kruhu je časť konárika, ktorá vyrástla po zlikvidovaní vošiek lienkami. Ušetrilo mi to prácu a záhrade minimálne jedno chemické ošetrenie navyše. Akurát to chce čas a trocha trpezlivosti.

Ano, mám to úplně stejně, vyčistily všechny ovocné stromy, cca 10 listů pokroucených, a nové přírůstky už zase v super stavu. Je to obrovské množství larev, stromy vyčistily během několika dní, přesto na ovoci na podzim nepůsobí žádnou škodu ani pachuť. Důvod, že na jiným hmyzem napadeném ovoci můžou zanechat svůj pach (který stejně běžný Pepík nepostřehne), mi přijde dost malicherný pro to, abych jejich velký počet a vytlačování slunéčka sedmitečného prohlásil za negativum. Toto slunéčko už je tu zdomácnělé, každoročně tu úřaduje, a o tom, že by někde smradilo ovoce slyším poprvé v této diskuzi. Evidentně to nebude žádný zásadní problém, jinak by se tato informace rychle rozšířila.

Ad Petr z H.: Pár poznámok v Vášmu príspevku.

- Lienky ázijské nezanechávajú pach na ovocí (ako Vy píšete), ale     poškodzujú pachom kvalitu vína (k tomu dochádza v procese spracovania   hrozna - viď foto 1). Je to dané počtom lienok, ktoré sa v strapcoch   nachádzajú - viď foto 2. A tých ázijských sú naozaj mraky.

- Pre vinohradníka resp. vinára je vyrobenie nekvalitného (páchnúceho)     vína problém existenčný, pretože ho nepredá (alebo len raz) a nemá z čoho   žiť.  Keďže ako striedmy () konzument kvalitného vína som v kontakte s viacerými vinármi, viem že tento problém nie je vôbec taký malicherný, ako ho vidíte zo svojho pohľadu. Sú tomu už dokonca venované aj vedecké štúdie.

- To, že Vy o tomto probléme počujete prvý krát, ešte neznamená, že daný problém neexistuje (parafrázoval by som legendárny výrok Bolka Polívku na adresu Ivany Chýlkovej vo filme K.H.G-T: " Však vašu ****  sem taky neviděl, a věřím že ju máte"). 

- Lienky mám rád, tiež som v prvom rade ovocinár-amatér a ich pomoc si cením a vážim, ale masívne rozšírenie ázijských lienok má okrem nesporných benefitov na jednej strane aj svoje negatívna na strane druhej. Samozrejme, kto akú dôležitosť tomu či onomu prikladá, je na každom jednotlivcovi. Váš názor Vám neberiem, prezentujem ten svoj. To že sa nezhodneme je normálne, teší ma že polemika je vedená bez zbytočných invektív a urážok, pretože na tomto fóre to nie je až takou samozrejmosťou. 

IH 

Jak, to jsem špatně pochopil - takže pachuť se získá jen rozdrcením larev slunéček při lisování vína. Nejsem sice vinař, ale hned první mi přijde na mysl to nejsnadnější, co bych udělal - proč nenechají víno půl hodinky odmočit ve vodě - larvy se utopí a vyplavou, lze je pak snadno odstranit! Došlo by tím k zhoršení kvality vína? Myslím, že ne - déšť taky víno neznehodnotí.

Jen mi teď uniká, o čem že je vlastně polemika? Pokud je hodně slunéček, pak jich je prostě hodně a je to fakt, se kterým se nic nenadělá. Je snad otázka, zda je chemicky likvidovat kvůli vinařům? To doufám ne - jednak by to pěstitele přinutilo ještě více používat chemii (na slunéčka + o to víc na mšice), tím pádem by se ještě víc chemie dostalo do půdy a do vody. A to považuji za nepovnatelně horší problém (důvody jsem psal výše, jsou stále více veřejně diskutované), než odstraňování slunéček před lisováním.

Ad Petr z H.: V žiadnom prípade nie som zástancom chemickej likvidácie ázijských lienok. Chémiou už aj tak výrazne narúšame ekologickú rovnováhu. Ale narúšame ju aj introdukciou nepôvodných druhov (nielen) hmyzu. Či už je to úmyselnou ľudskou činnosťou a následným vymknutím sa spod kontroly (ázijské lienky, nepôvodný druh žiab v Austrálii za účelom likvidácie škodlivého hmyzu etc.), alebo nechcenou aktivitou (potkany na ostrovoch v oceánoch, u nás Drosophila suzukii, Tmavka /čierňavka/ švestková, Tŕňovka býčia etc.). Navyše s klimatickými zmenami príde k rozšíreniu škodcov z juhu (Hyalomorpha halys etc.). Excesívne rozmnoženie ázijských lienok má aj svoje významné klady (likvidácia vošiek), ale aj svoje mínusy. Už sa ale stalo, čas ukáže aký to bude mať vplyv na ekológiu u nás a ako to porieši Príroda. Môj názor je taký, že takéto umelé narušenie ekologickej rovnováhy zavlečením nepôvodného druhu, ktorý u nás nemá prirodzených predátorov, v konečnom dôsledku nie je pre prírodu prospešné. Kiež by som sa mýlil. IH

Nikdo asi nespočítá, jestli je mšic víc nebo méně. Já bych řekl, že zrovna letos je jich opravdu hodně. Co se týče slunéček, zdá se mi, že po příchodu těch východních jich víc opravdu je. Když si ale vezmu množství mšic a jejich možnost partenogenetického množení, troufnu si říci, že invaze cizích slunéček nám proti mšicím vůbec nepomohla.
   Možná jeden pozitivní jev nepůvodních druhů jsem pozoroval. V potocích, kde kdysi byli raci a pak nebyli, dnes zase jsou. Už to není náš rak říční citlivý na račí mor a nečistoty ve vodě, nýbrž ten americký. Není sice tak krásný - trochu menší klepeta - ale i tak díky za něj.

Od sklizně už uplynulo tři čtvrti roku, takže si to už nepamatuji přesně. Mám však dojem, že při sklizni jsem měl v hroznech hlavně kněžice, vosy, mravence a imága (ne larvy) různých slunéček.  Asi se tato skutečnost bude muset brát do úvahy. Nechal jsem je v kbelících několik hodin a hodně hmyzu vylezlo i bez vody. Vyhnala je tma (?). Myslíte, že se larvy vyskytují ve vinicích i na podzim?