MM 106
|
|
|
|
|
 |
|
 |
 |
|
bunny - Zlatý Zahrádkář (813) - 67.176 (?), 6.3.2017 10:35
prosím vás ešte o radu, či to sadiť na MM106. týždne som bol rozhodnutý, pre túto podnož, ale od včera mám chrobáka v hlave s A2, na tých však je ťažšie zohnať stromy. ide o 800 mnm.
pre Petr H: ide o to, že nedokážem udržať pri živote stromy ani dva roky, hneď v prvú zimu sú z nich ceruzky, teda od pletiva očakávam, že síce po čase zničia tie vlasočnicové korene (najdôležitejšie), ale snáď to strom rozchodí.
|
|
 |
|
 |
|
 |
|
 |
 |
|
host - 50.172 (?), 6.3.2017 21:43
Žere ale všecky nezožere.
J.A.R.
|
|
 |
|
 |
 |
|
host - 153.9 (?), 6.3.2017 21:51
Navíc se u A2 uvádí, že podporují dřívější ukončení vegetace na podzim, což by v 800 m mohla být také výhoda. Ale zkusil bych na porovnání dát i pár stromků na semenáčích. Pokud máte horší půdu (nevím, co je to relativně dobrá půda na 800 mnm), tak Vám tam stejně nic jiného dlouho nevydrží :((zkušenosti z 500 mnm).
Koše proti hryzcům: 8 m králičího pletiva s malými oky. Odstříhnete 4 m, které podélně rozstříhnete na dva pruhy 4 x 0,5 m (ornici určitě nemáte mocnější než 0,5 m, takže hlouběji to nemá smysl). Zbylé 4 m rozstřihnete na čtyři kusy 1 x 1 m. Jeden tento kus položíte na zem a po obvodu k němu přidrátujete jeden pruh 4 x 0,5 m, který pak ještě na konci spojíte. Po vykopání jámy 1 x 1 x 0,5 m vložíte tento vytvořený základ koše do jámy, uprostřed zatlučete kůl, zasypete hlínou a vysadíte stromek. V dalším kusu pletiva 1 x 1 m najdete střed a od něj pletivo rozstříhnete až k okraji. Nasunete kolem kmínku s kůlem na zasypaný základ koše. Pečlivě všechno přidrátujete, necháte jen kolem kmínku tak 1 až dva cm (jak stromek poroste, bude nutno to kontrolovat a přizpůsobit tloušťce kmínku). Pokud jste postupoval podle návodu a dobře měřil, zbylo vám z těch osmi metrů ještě pletivo na jeden další stromek.
Někdy je vhodné s konečným zadrátováním horního dílu chvíli počkat, než hlína v jámě sedne. Přes to pletivo se špatně přisypává...
JZ
|
|
 |
|
 |
|
 |
|
 |
 |
|
host - 184.133 (?), 7.3.2017 7:31
Dělal jsem to podobně, jen s menší dírou 50x50x50, pletivo shora jsem nedával, jen jsem ho nechal pár cm koukat nad zem. Ať si rejdí hryzec okolo. Nikdy ho (je) nenapadlo přeskočit to pletivo a krmit se v "koši". Když by odkousával kořínky okolo koše, budou ty v koši větvit, je to něco jako zakrácení kořínků u mladých sazenic. No a hnojení, zálivka směřuje do koše. kde nechávám "černý úhor". Při takové péči (ta velká díra, s tím spojená výměna či částečná výměna substrátu + jeho převrstvení) bych se nebál ani MM 106, škoda, že se neštěpuje na M1, M2.
|
|
 |
|
 |
|
 |
 |
|
host - 16.248 (?), 10.3.2017 17:24
Na hraboše ještě funguje rytí jeho chodbyček, protože když se jeden zahubí, přileze další a bezpracně najde cestu ke kořenům. Pokud se jim metro přereje, musí stavět znovu a znovu hledat místo pro baštění a to žádného stavitele dlouhodobě nebaví. Také prý nesnášejí mulčovací kůru která se jim nacpe do zbylých cestiček ústících do přeryté části země i když i tak někdy proleze. Hraboši také nemají rádi průvan v díře a díry ústící nad povrch zacpávají zeminou - to indikuje obydlenou chodbyčku a případně nového přespolního návštěvníka. Takže ucpané díry nad zem je vhodné jim ručně otevírat pro zjišťování jejich aktivity a pak i přivnadit něčím otráveným, krom toho je také může navštívit i jejich přirozený predátor lasička. Po odchycení hraboše se do jejich metra mohou sestěhovat myši, které návnadu také žerou, ale díry nad povrch nezahrabávají, zahrabe je zase až nově příchozí hraboš sousední. Také by je mohl zbrzdit příkop na "výšku" rýče, to pak buď udělají čelem vzad a nebo musí vymyslet a vystavět podlejzací můstek do hloubky, neboť lozit vrchem se kvůli létajícím myšilovům bojí.
|
|
 |
|
 |
|
|
 |
|
 |
|
|