Na hraboše ještě funguje rytí jeho chodbyček, protože když se jeden zahubí, přileze další a bezpracně najde cestu ke kořenům. Pokud se jim metro přereje, musí stavět znovu a znovu hledat místo pro baštění a to žádného stavitele dlouhodobě nebaví. Také prý nesnášejí mulčovací kůru která se jim nacpe do zbylých cestiček ústících do přeryté části země i když i tak někdy proleze. Hraboši také nemají rádi průvan v díře a díry ústící nad povrch zacpávají zeminou - to indikuje obydlenou chodbyčku a případně nového přespolního návštěvníka. Takže ucpané díry nad zem je vhodné jim ručně otevírat pro zjišťování jejich aktivity a pak i přivnadit něčím otráveným, krom toho je také může navštívit i jejich přirozený predátor lasička. Po odchycení hraboše se do jejich metra mohou sestěhovat myši, které návnadu také žerou, ale díry nad povrch nezahrabávají, zahrabe je zase až nově příchozí hraboš sousední. Také by je mohl zbrzdit příkop na "výšku" rýče, to pak buď udělají čelem vzad a nebo musí vymyslet a vystavět podlejzací můstek do hloubky, neboť lozit vrchem se kvůli létajícím myšilovům bojí.