Letošní boj se strupovitostí

Rád by som poznamenal, že spóry húb, medzi nimi aj Venturia inaeqalis, nezničíte kompostovaním. Lístie postihnuté chrastavitosťou je najlepšie zlikvidovať-do kontajneru a odviezť komunálnymi či tech.službami, spáliť už je menej vhodné z dôvodu znečistenia vzduchu nepríjemným dymom a kompostovanie chorého lístia považujem za najmenej vhodný spôsob. Verím, že vo veľkých a chorých sadoch je to aj veľký problém. Pestujem v prídomovej záhradke prevažne rezistentné jablone. Ich lístie je zdravé. Po opadu za suchého počasia ho vysajem el.vysávačom, ktorý ho ihneď rozseká na drobné kúsky. Takýto materiál dážďovky priam zbožňujú. Pri miernych zimách Vam z neho do jari urobia parádnu listovku. Paľo

Já se kloním k myšlence, že spory hub, konkrétně strupovitosti, se kompostováním listí zničí. I kdyby úplně ne, tak to až tak nevadí. Kompost se obvykle zapravuje do země, takže spory z něj masivně vyletovat nebudou. Listí a kompost z něj považuji za to nejcennější, co mohu rostlinám dát, proto se ho nebudu zbavovat do kontejneru.
   Co se týče postřiku močovinou. Používá se 5%ní roztok, nevím, zda by šel nahradit močůvkou. Havním smyslem asi není potlačení houbových chorob. Jednak stromy natáhnou něco dusíku, který využijí při jarním rašení.  Navíc   možovina urychlí rozpad listí, takže se přes zimu rychleji rozpadne, i když je nestihneme pohrabat. Problém vidím v tom, že na některých stromech je ještě ovoce. Např. poslední Idaredy sklízím až po opadu listí.

Dobrý deň! Bohužiaľ nemôžem súhlasiť s pánom Milošom v otázke prevencie chrastavitosti kompostovaním chorého lístia. Cez zimu sa kompost neprehreje do takej miery, aby sa spóry, ktoré nezničia chemické postreky v kompostu inaktivovali. Ani zarýľovanie chorého lístia priamo v záhrade, ktoré odporúčali autori odbornej literatúry (A.Dvořák...) nepovažujem za šťastné riešenie. Môžeme ostať pri teoretických úvahách, ale faktom ostáva, že spóry chrastavitosti a múčnatky Vam ostanú v pôde aktívne a pripravené na čas, kedy sa vytvoria vhodné podmienky na ich vyklíčenie. Zmenšovať množstvo infekčného materiálu-chorých plodov a lístia je jeden zo spôsobov komplexného boja proti najzákernejšej chorobe jabloní. Mestské služby ochotne odvezú nepotrebný bioodpad nachystaný raz týždenne vo vreciach či v kontajneri. Výživnú hodnotu suchého lístia by som nepreceňoval. Je to v podstate už iba buničina. To, čo robí na jar z listovky "hnojivo,"sú vlastne výkaly dáždoviek. Ak chcem využiť cenné časti jabloní pre kompostovanie, dávam do kompostu rozdrvené zelené výhonky po letnom reze + nakosenú trávu, ktorá je významným donátorom dusíka. Paľo

I když obecní kontejner na biologicky rozložitelný odpad mám cca 12O m od domu, listí kompostuji. K urychlení přidávám do každé vrstvy   trochu močoviny a trochu trávy.

Zahradu mám zatravněnou a naprostou většinu trávy posečené zahradní sekačkou odvezu do obecního kontejneru. Tato hmota, pokud se nepromísí např. s drcenou slámou, se špatně kompostuje. Navíc tolik kompostu zas nepotřebuji.

Jelikož listí z ovocných stromů je ten nejlepší materiál, který lze ze zahrady do kompostu dát (kromě hnoje a těch drcených větviček), postupuji, jak jsem uvedl výše.

Daleko více, než ten kompost, vadí neošetřované zahrady v okolí a proschlé stromy napadené např. šarkou švestek.

U nás je zas výhoda, že nám odvezú odpad nachystaný pred bránou-dva metre od cesty. V jabloňovej záhradke mám zatrávnené chodníčky + každý týždeň kosím trávnik okolo RD. Oproti nakosenej šťavnatej tráve je jesenné spadnuté lístie naozaj odpad. Vyhadzovať do kontajneru mlaďučkú nakosenú trávu, do ktorej sa transformovali drahé priemyselné hnojivá, nepovažujem za rozumné. Aj keď jej rozklad v komposte je zpočiatku trocha problematický(treba ju prevrstviť zeminou, podrvenou zel.hmotou apod.), je pre kompost cenným prínosom pre svôj pomer C/N v rozmedzí 10-25. Opačne: podrvené konáre drevín majú C/N v rozmedzí 100-200. Ak pokosím trávnik za sezónu cca 20x a nakosenú trávu spolu s ďaľšou podrvenou hmotou(zelené konáre, odkvitnuté letničky, stonky zeleniny...) skompostujem, na jeseň mi ostane cca 0,75 m3 kompostu, čo sa pri rýľovaní okolo jabloní v pôde stratí ako malina. Objem materiálu sa predsa v priebehu tlenia výrazne zmenšuje. Píšem z vlastnej skúsenosti. Paľo

Pro mne je obsah N v kompostě, až to poslední, co bych mohl potřebovat. Pro mne je kompost především na prvním místě zdrojem humusu a huminových kyselin, draslíku a mikroprvků.

Protože asi na 1/3zahrady pěstuji nejrůznější kultivary jehličnanů a stálezených listnatých keřů, často kyselomilných, je při výsadbě zvýšený obsah N nežádoucí.  Jabloním pak dodávám N v úplně jiné formě a v době, kdy to nejvíce potřebují.

Jinak se statkovými hnojivy a komposty jsem měl co do činění celý svůj profesní život, takže vím, očem je řeč. A co se týče poměru C: N, s tím jsem si doslova "užil" v uplynulém desetiletí v souvislosti s dodržováním Nitrátové směrnice. A tak nevím, proč se tím ještě zabývat doma na zahradě, která je mým největším hoby.

Co se týče zničení spór hub v kompostě- je třeba používat kompost řádně rozleželý, nejlépe alespoň tříletý.

Tak já nevyhazuju žádný organický materiál. Ani trávu, ani listí. I ostatní odpad třídíme. Popelnici vyvážíme jednou za měsíc.

Opatrný bych byl s rostlinnými zbytky napadenými nádorovitostí košťálovin, bakteriální spálou ap. Strupovitost je v tomto směru směšná.

Na západě likvidují napadené listy dvěma způsoby: Nákladnější je všechno listí na podzim vysát a odvézt do kompostárny. Levnější řešení je postřik močovinou. Po opadu se listí a případné hnilé plody vymetou do meziřadí a rozsekají mulčovačem. Mikroorganismy listy rozloží.

Listů zde také není vrstva, tudíž se to nezahřeje jako v kompostu a přece se to rozloží a primární infekce je dost potlačena.

Proto si myslím, že v dobře založeném kompostu to bude ok. Samozřejmě, že když na vrchu kompostu zůstanou nerozložené listy, vylítají z nich na jaře spóry. Nemyslím, že by se v rozloženém kompostu povalovala vřecka, která čekají až se dostanou na povrch a budou moci infikovat jabloně.

Ano, s tím naprosto souhlasím.  Já, trávu odvážím také proto, že mám ještě zbytek kompostu z dob, kdy jsem choval králíky a domácí drůbež.

Myslím si to stejné, co p. Vítek i p. Vinšálek. Rozdíl v chemické skladbě listí stromů a nekvetoucí trávy (to jsou vlastně listy trav) je malý. Naopak, tráva se při kompostování větší vrstvy mění v černou mazlavou hmotu, listí bez jakékoli péče v jemný sypký materiál. Jako zdraj humusu je listí diametrálně lepší než rozdrcené dřevo.
   Jinak, strupovitost mě nijak extra netrápí, dokonce i bez postřiků. Jednak jsou rezistenty, letní a podzimní jablka lze jíst i se stroupky. Co mi skutečně vadí, s čím bojuji a často neúspěšně jsou šarka, moniliová spála, kadeřavost a slimáci.
  

Na slimáky např. v zelenině, ale i jinde, existuje nový trik bez chemie. Účinkuje až neskutečně dobře, jen jsou k tomu zapotřebí melouny. Z půlky melounu se vydlabe dužnina, vnitřek se poleje pivem tak, aby uvnitř vznikl rybníček. Rybníček se pak položí mezi zeleninu nebo květiny, prostě místo, které chceme chránit.

 Za soumraku už je pak vidět, jak se slimáci stahují k melounu, pivo i meloun je láká. Napijí se, ale z rybníčku už nikdy nevylezou! Ten je možné ponechat na záhonu několik dní a pak třeba použít druhou půlku melouna. Účinnost je opravdu exceletní.